Ing. Marie Krbečková, Jindřiška Plesníková
FKSP SOCIÁLNÍ FONDY, BENEFITY A JINÁ PLNĚNÍ výklad účtování
a odpovědi
7. aktualizované vydání
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
2020
dotazy
Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání
anag@anag.cz, tel.: 585 757 411
© Ing. Marie Krbečková, Jindřiška Plesníková, 2020 © Nakladatelství ANAG, 2020 ISBN 978-80-7554-261-8
Obsah
Obsah Úvod ............................................................................................................................. 6 Přehled právních předpisů .......................................................................................... 7 1. Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) .......................................................... 8 1.1 Tvorba fondu ................................................................................................... 8 1.2 Hospodaření s fondem....................................................................................10 1.3 K jednotlivým druhům plnění ........................................................................14 1.3.1 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců ........................................................14 1.3.2 Pořízení hmotného majetku .................................................................16 1.3.3 Příspěvek na dopravu do zaměstnání ....................................................16 1.3.4 Bytové účely a zápůjčky na bytové účely ..............................................16 1.3.5 Sociální zápůjčky..................................................................................18 1.3.6 Sociální výpomoci ................................................................................19 1.3.7 Stravování .............................................................................................19 1.3.8 Rekreace .............................................................................................. 20 1.3.9 Kultura, vzdělávání, tělovýchova a sport .............................................. 20 1.3.10 Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření ................................21 1.3.11 Pojistné na soukromé životní pojištění..................................................21 1.3.12 Příspěvek odborové organizaci .............................................................21 1.3.13 Dary zaměstnancům ............................................................................ 22 1.3.14 Výměnné akce ..................................................................................... 23 1.3.15 Jiné úhrady z fondu ............................................................................. 23 2. Sociální fond ..........................................................................................................24 2.1 Tvorba fondu ................................................................................................. 25 2.2 K jednotlivým druhům plnění ....................................................................... 26 2.2.1 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců ....................................................... 26 2.2.2 Zápůjčky ze sociálního fondu .............................................................. 26 2.2.3 Zápůjčky na překlenutí tíživé sociální situace ...................................... 26 2.2.4 Sociální výpomoci ............................................................................... 26 2.2.5 Příspěvek odborové organizaci .............................................................27 2.2.6 Dary (bezúplatná plnění) zaměstnancům .............................................27 3. Vybraná plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálních fondů apod. ve prospěch zaměstnanců (benefity) ......................... 28 3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ........................................................... 28 3.2 Vzdělávání .................................................................................................... 32 3.3 Stravování zaměstnanců a bývalých zaměstnanců ......................................... 35
3
Obsah 3.4
3.5 3.6 3.7 3.8
3.9 3.10
3.11 3.12
3.13
Doprava zaměstnanců do a ze zaměstnání .....................................................37 3.4.1 Poskytování zlevněných nebo bezplatných jízdenek zaměstnancům ....37 3.4.2 Doprava zaměstnanců do a ze zaměstnání zajišťovaná zaměstnavatelem ................................................................................ 38 3.4.3 Příspěvek na dopravu do zaměstnání ................................................... 38 Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění .......................................................................... 39 Přechodné ubytování ..................................................................................... 42 Kultura, rekreace, tělovýchova a zájmy .......................................................... 43 Opatření ke slaďování profesního a rodinného života a zlepšování podmínek pro zaměstnance s povinnostmi k rodině .................. 44 3.8.1 Vlastní mateřská škola zapsaná do školského rejstříku ........................ 45 3.8.2 Mateřská škola nezapsaná do školského rejstříku ................................ 45 3.8.3 Nepeněžní příspěvek na pobyt dětí v zařízeních péče o děti předškolního věku jiných subjektů ...................................................... 45 3.8.4 Peněžní příspěvek na pobyt dětí v zařízeních péče o děti předškolního věku ............................................................................... 46 Dary – bezúplatná plnění................................................................................47 Sociální výpomoci a zápůjčky........................................................................ 49 3.10.1 Sociální výpomoci ............................................................................... 49 3.10.2 Zápůjčky ..............................................................................................51 Odstupné, dovolená a náhrada mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti.... 53 Odměny při životních jubileích zaměstnanců a odměny při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům v souladu s § 224 ZP .................................................... 55 Péče o zdraví ................................................................................................. 55
4. Příspěvky (dary / bezúplatná plnění) na činnost odborové organizace ..............57 4.1 Posuzování daru (bezúplatného plnění) z hlediska daně z příjmů na straně obdarovaného ......................................... 60 4.2 Postup a podmínky při uplatňování osvobození od daně z příjmů podle § 19b ZDP................................................................. 62 4.3 Povinnosti odborové organizace jako poplatníka daně z příjmů ....................................................................... 63 4.4 Jak postupovat v případě, kdy je část daru (bezúplatného plnění) určena na činnosti, které jsou od daně z příjmů osvobozeny, a část na účely, které od daně z příjmů osvobozeny nejsou ........................... 63 5. Vybraná poskytovaná plnění z hlediska daně z příjmů a odvodů na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení u zaměstnanců ............ 65 6. Dotazy na FKSP – u zaměstnavatelů, na které se vztahuje vyhláška č. 114/2002 Sb. ..................................................... 69
4
Obsah 7. Dotazy na sociální fond – u zaměstnavatelů, na které se nevztahuje vyhláška č. 114/2002 Sb. ................................................. 93 8. Fond kulturních a sociálních potřeb – předpis účtování ....................................106 8.1 Účtování o tvorbě a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb.................106 8.2 Směrná účtová osnova pro vybrané účetní jednotky ..................................... 113 8.3 Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky ........................................................................128 9. Legislativa ............................................................................................................136 Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb .........................................................136 Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích ........143 Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky ................................................................................... 147 Vyhláška č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad ..................................................... 151 Sdělení 42 o pravidlech postupu při poskytování sponzorských darů státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou majetkovou účastí státu podle usnesení vlády ČR č. 334 ze dne 14. dubna 1999 včetně jeho přílohy ..........................153 Příloha k usnesení vlády č. 334 ze dne 14. dubna 1999 Účely, na které lze poskytovat sponzorské dary státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou majetkovou účastí státu ................155 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – vybraná ustanovení ve vztahu k zaměstnanci.............................................158 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – vybraná ustanovení ve vztahu k zaměstnavateli .........................................162 Pokyn GFŘ D–22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (vybraná ustanovení) ...................................................................................166 Závěr .........................................................................................................................183
5
Úvod
Úvod Většina organizací a firem v České republice, ale i v okolních státech, využívá možnost poskytování zaměstnaneckých sociálních výdajů a různých benefitů. Jedním ze základních nástrojů při poskytování benefitů je tvorba a používání fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP), popřípadě sociálního fondu v organizacích, na které se vyhláška č. 114/2002 Sb. nevztahuje. S ohledem na skutečnost, že existuje značné množství otázek, a to jak v oblasti tvorby a plnění z FKSP, tak sociálních fondů, a navíc mnohdy dochází i k záměně těchto fondů, je vhodné se v této problematice zorientovat. V tomto vydání jsou opět doplněny aktuální legislativní změny, a to zejména novela vyhlášky č. 114/2002 Sb. provedená vyhláškou č. 357/2019 Sb. s účinností od 1. ledna 2020, a jsou zde také uvedeny nové příklady z praxe. Autorky únor 2020
6
1. FOND KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB (FKSP)
1. Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Na úvod je nutné říci, že s účinností od 1. ledna 2020 vstoupila v účinnost novela vyhlášky č. 114/2002 Sb., která zrušila do té doby platnou vyhlášku č. 310/1995 Sb. pro potřeby státních podniků. Nově je FKSP pro potřeby státních podniků zahrnuto do vyhlášky č. 114/2002 Sb., a tak po letech dochází k opětovnému sjednocení pod jednu vyhlášku. Znamená to tedy, že vyhláška č. 114/2002 Sb. se vztahuje a je určena pro: Ö organizační složky státu (například ministerstva, soudy, Akademie věd), Ö státní příspěvkové organizace (organizace zřízené například ministerstvy), Ö příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky, Ö státní podniky. Jak vyplývá z výše uvedeného, vyhláška č. 114/2002 Sb. je určena a upravuje výši tvorby pro organizace, u kterých se vychází ze zmocnění zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a dále pak zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Vyhláška se nevztahuje na obce a kraje a ani na jejich organizační složky. V souladu s § 5 zákona č. 250/2000 Sb. mohou tyto organizace vytvářet vlastní sociální fondy.
1.1
Tvorba fondu
Tvorba fondu je upravena § 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Fond je tvořen jednak základním přídělem do fondu, a dále pak dalšími příjmy. Základním přídělem, kterým je tvořen fond v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích, jsou 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a na odměny za pracovní pohotovost. V praxi to znamená, že do uvedeného objemu nákladů zúčtovaných na platy lze tedy zahrnout veškeré složky v souladu s § 122 a násl. ZP a nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Ustanovením § 109 odst. 3 ZP je stanoveno, kteří zaměstnavatelé poskytují za práci plat. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je: Ö stát, Ö územní samosprávný celek, Ö státní fond,
8
1. FOND KULTURNĂ?CH A SOCIĂ LNĂ?CH POTĹ˜EB (FKSP) Fond je urÄ?en: Ă– zamÄ›stnancĹŻm v pracovnĂm pomÄ›ru uzavĹ™enĂŠm podle zĂĄkonĂku prĂĄce, a to i tÄ›m zamÄ›stnancĹŻm, jejichĹž pracovnĂ pomÄ›r je zaloĹžen volbou nebo jmenovĂĄnĂm, pĹ™iÄ?emĹž se za zamÄ›stnance povaĹžujĂ takĂŠ zamÄ›stnanci na mateĹ™skĂŠ a rodiÄ?ovskĂŠ dovolenĂŠ; Ă– stĂĄtnĂm zamÄ›stnancĹŻm podle zĂĄkona Ä?. 234/2014 Sb., o stĂĄtnĂ sluĹžbÄ›, pĹ™ĂsluĹĄnĂkĹŻm ve sluĹžebnĂm pomÄ›ru, soudcĹŻm a dĹŻchodcĹŻm, kteřà pĹ™i prvnĂm pĹ™iznĂĄnĂ starobnĂho nebo invalidnĂho dĹŻchodu pro invaliditu III. stupnÄ› pracovali u organizaÄ?nĂ sloĹžky stĂĄtu, pĹ™ĂspÄ›vkovĂŠ organizace nebo stĂĄtnĂho podniku (dĂĄle jen zamÄ›stnanec) a jejich manĹželĹŻm, manĹželkĂĄm, partnerĹŻm, partnerkĂĄm, druhĹŻm, druĹžkĂĄm a nezaopatĹ™enĂ˝m dÄ›tem vÄ?etnÄ› dÄ›tĂ svěřenĂ˝ch do pÄ›stounskĂŠ nebo poruÄ?nickĂŠ pĂŠÄ?e a dÄ›tĂ svěřenĂ˝ch soudem do osobnĂ pĂŠÄ?e zamÄ›stnance (dĂĄle jen rodinnĂ˝ pĹ™ĂsluĹĄnĂk). PlnÄ›nĂ z fondu se poskytne za cenu snĂĹženou o pĹ™ĂspÄ›vek z fondu; Za rodinnĂŠho pĹ™ĂsluĹĄnĂka se pro upĹ™esnÄ›nĂ tedy povaĹžujĂ manĹželĂŠ, nezaopatĹ™enĂŠ dÄ›ti, druh, druĹžka a registrovanĂ partneĹ™i. U nezaopatĹ™enĂ˝ch dÄ›tĂ se pĹ™itom vychĂĄzĂ z § 11 aĹž § 16 zĂĄkona Ä?. 117/1995 Sb., o stĂĄtnĂ sociĂĄlnĂ podpoĹ™e, kdy se za nezaopatĹ™enĂŠ dĂtÄ› povaĹžuje dĂtÄ›: • do skonÄ?enĂ povinnĂŠ ĹĄkolnĂ dochĂĄzky a potĂŠ, nejdĂŠle vĹĄak do 26. roku vÄ›ku, jestliĹže – se soustavnÄ› pĹ™ipravuje na budoucĂ povolĂĄnĂ, nebo – se nemĹŻĹže soustavnÄ› pĹ™ipravovat na budoucĂ povolĂĄnĂ nebo vykonĂĄvat vĂ˝dÄ›leÄ?nou Ä?innost pro nemoc nebo Ăşraz, anebo – je z dĹŻvodu dlouhodobÄ› nepĹ™ĂznivĂŠho zdravotnĂho stavu neschopno vykonĂĄvat soustavnou vĂ˝dÄ›leÄ?nou Ä?innost; • po skonÄ?enĂ povinnĂŠ ĹĄkolnĂ dochĂĄzky do 18. roku vÄ›ku takĂŠ dĂtÄ›, kterĂŠ je vedeno v evidenci úřadu prĂĄce jako uchazeÄ? o zamÄ›stnĂĄnĂ a nemĂĄ nĂĄrok na podporu v nezamÄ›stnanosti nebo podporu pĹ™i rekvalifikaci. PoznĂĄmka: =D QH]DRSDWÄœHQp GtWÄŒ YĂŁDN QHO]H SRYDĂĽRYDW GtWÄŒ NWHUp MH SRĂĽLYDWHOHP LQYDOLGQtKR GĤFKRGX ] GĤFKRGRYpKR SRMLĂŁWÄŒQt SUR LQYDOLGLWX ,,, VWXSQÄŒ Za soustavnou pĹ™Ăpravu dĂtÄ›te na budoucĂ povolĂĄnĂ se povaĹžuje studium na stĹ™ednĂch a vysokĂ˝ch ĹĄkolĂĄch v ÄŒeskĂŠ republice, na stĹ™ednĂch i vysokĂ˝ch ĹĄkolĂĄch, dĂĄle dĂĄlkovĂŠho, distanÄ?nĂho, veÄ?ernĂho nebo kombinovanĂŠho studia na stĹ™ednĂch ĹĄkolĂĄch, je-li dĂtÄ› v dobÄ› takovĂŠho studia na stĹ™ednĂ ĹĄkole vĂ˝dÄ›leÄ?nÄ› Ä?innĂŠ. DĂĄle se za soustavnou pĹ™Ăpravu dĂtÄ›te na budoucĂ povolĂĄnĂ povaĹžuje: • teoretickĂĄ a praktickĂĄ pĹ™Ăprava na zamÄ›stnĂĄnĂ nebo jinou vĂ˝dÄ›leÄ?nou Ä?innost pro osoby se zdravotnĂm postiĹženĂm provĂĄdÄ›nĂĄ podle zĂĄkona Ä?. 435/2004 Sb., o zamÄ›stnanosti,
12
1. FOND KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB (FKSP) svého dluhu nepřistoupí k jejímu prominutí, anebo má-li dlužník majetek, z něhož lze dosáhnout uspokojení pohledávky státu. (3) Výjimku z odstavců 1 a 2 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí. (4) V případě prominutí dluhu vzniklého porušením podmínek smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu57a) neplatí ustanovení odstavců 2 a 3. Tento dluh lze prominout i z jiných důvodů než z důvodů uvedených v odstavci 1, nelze však prominout dluh vzniklý v souvislosti s trestnou činností nebo dluh u dlužníka, který má pohledávku vůči státu. (5) K prominutí dluhu může dojít jen na základě písemné dohody. 57a)
Například vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Prominutá zápůjčka se stává zdanitelným příjmem zaměstnance a z tohoto příjmu se odvádí pojistné. Zápůjčky nelze poskytnout na úhradu nákladů, které byly kryty ze zápůjčky od peněžního ústavu nebo z jiných zdrojů, a na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.
1.3.5 Sociální zápůjčky Sociální zápůjčky se řídí § 11 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Na základě písemné smlouvy lze poskytnout na překlenutí tíživé sociální situace bezúročnou zápůjčku nejvýše 50 000 Kč nebo 100 000 Kč v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, a to se splatností do 5 let od uzavření smlouvy o zápůjčce. Při skončení pracovního nebo služebního poměru je zápůjčka splatná nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o zápůjčce stanoveno jinak. Tato zápůjčka k překlenutí tíživé finanční situace se poskytuje peněžní formou. Každá poskytnutá sociální zápůjčka musí být schválena samostatně v souladu se zásadami pro jejich poskytování. Za tíživou sociální situaci může být považováno zejména: Ö úmrtí v rodině, Ö dlouhodobá nemoc, Ö neočekávané majetkové ztráty v souvislosti se živelní pohromou, požárem nebo jinou havárií v bytě, Ö ztráta zaměstnání jednoho z manželů (partnerů). Rovněž při poskytnutí zápůjčky na překlenutí tíživé sociální situace může být obdobně jako u zápůjček na bytové účely nesplacený zůstatek zápůjčky prominut.
18
1.3 K jednotlivým druhům plnění
1.3.6 Sociální výpomoci Sociální výpomoci jsou řešeny v § 11 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Vyhláškou je stanoveno, že z fondu lze poskytnout jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, popřípadě jejich nejbližším pozůstalým, v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. Sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše 30 000 Kč, v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 50 000 Kč. Obdobně jako u sociálních zápůjček zde není specifikováno, co lze považovat za tíživou sociální situaci, a tak lze dovodit, že to bude obdobná situace jako u sociálních zápůjček, tzn. úmrtí v rodině, dlouhodobá nemoc, neočekávané majetkové ztráty v souvislosti se živelní pohromou, požárem nebo jinou havárií v bytě, ztráta zaměstnání jednoho z manželů (partnerů) apod. Jelikož se sociální výpomoc poskytuje peněžní formou, má charakter peněžního plnění a jako taková je považována za zdanitelný příjem zaměstnance. Částky vyplacené zaměstnavatelem formou jednorázové sociální výpomoci v mimořádně závažných případech k překlenutí mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelních pohrom a jiných mimořádně závažných událostí se nezahrnují do základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, a to v souladu s § 5 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a § 3 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Jednorázová sociální výpomoc nejbližším pozůstalým po zemřelém zaměstnanci v mezích vyhlášky, tj. do 30 000 Kč, je u příjemců osvobozena od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. k) bodu 4 ZDP.
1.3.7 Stravování Stravování je upraveno v § 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Z fondu lze přispívat na závodní stravování podle právních předpisů upravujících stravování v organizační složce státu, příspěvkové organizaci a státním podniku. Bližší podmínky je nutné stanovit v zásadách hospodaření s fondem. Znamená to tedy, že vedle vyhlášky č. 114/2002 Sb. je ještě nutné se řídit vyhláškami „o závodním stravování“, a to vyhláškou č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, a vyhláškou č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. V případě vlastního stravování (to, které není zajišťováno prostřednictvím jiných subjektů) je možné z FKSP poskytnout stravu i bývalým zaměstnancům. 19
2. SOCIÁLNÍ FOND
2. Sociální fond Sociální fond může být tvořen všude tam, kde se organizace neřídí vyhláškou č. 114/2002 Sb. Týká se to nejen obchodních společností a podnikatelů, ale třeba i obcí, na které se vyhláška č. 114/2002 Sb. také nevztahuje. Obce tedy mohou postupovat v souladu s § 5 zákona č. 250/2000 Sb.
§5 Peněžní fondy územních samosprávných celků a svazků obcí (1) Územní samosprávný celek a svazek obcí může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení. (2) Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku obcí mohou být zejména a) přebytky hospodaření z minulých let, b) příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce, c) převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů.
Pro obce byla v roce 1997 Ministerstvem financí vydána informace formou sdělení pod čj. 124/1 942/1997.
Sociální fond obce čj.: 124/1 942/1997 Vyhláška č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, byla nahrazena vyhláškou č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, a ani tato nová vyhláška se na obce nevztahuje. Pokud si obec utvoří peněžní fond obdobný fondu kulturních a sociálních potřeb (například sociální fond, fond zaměstnanců apod. – dále jen sociální fond), může si sama stanovit podmínky přídělu do tohoto fondu a jeho použití, včetně okruhu příjemců těchto prostředků. Zvláštní úprava pro zřizování, tvorbu a používání sociálních fondů zřizovaných obcemi v rámci jejich péče o pracovníky neplatí. Podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 576/1990 Sb. (rozpočtová pravidla republiky) a § 14 odst. 1 písm. e) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy, včetně vlastních peněžních fondů. Obec také rozhoduje o zdrojích, kterými bude takové fondy naplňovat. Může tedy zřídit i sociální fond, který by byl používán při péči obce o své pracovníky. Některá ustanovení platná pro fond kulturních a sociálních potřeb může obec vztáhnout i pro tvorbu a použití svého sociálního fondu (například stanovení procentního podílu z mezd). Musí však respektovat zásadu v citovaném ustanovení rozpočtových pravidel republiky, podle níž obec používá prostředky svého peněžního fondu vždy pouze prostřednictvím svého rozpočtu. Nemůže tedy používat sociální fond přímo k realizaci svých výdajů.
24
2.2 K jednotlivĂ˝m druhĹŻm plnÄ›nĂ
a to v souladu s § 4 odst. 1 pĂsm. k) bodem 4 ZDP, coĹž je nepeněŞnĂ plnÄ›nĂ nebo sociĂĄlnĂ vĂ˝pomoc nejbliŞťĂm pozĹŻstalĂ˝m, a to aĹž do výťe 30 000 KÄ?. PoznĂĄmka: 3ÄœtVSÄŒYN\ QD VWUDYRYiQt UHNUHDFL NXOWXUX WÄŒORYĂŞFKRYX D VSRUW SHQ]LMQt SÄœLSRMLĂŁWÄŒQt D VRXNURPp ĂĽLYRWQt SRMLĂŁWÄŒQt YL] NDSLWROD 9\EUDQi SOQÄŒQt ] IRQGX NXOWXUQtFK D VRFLiOQtFK SRWÄœHE ]H VRFLiOQtFK IRQGĤ DSRG YH SURVSÄŒFK ]DPÄŒVWQDQFĤ EHQHÂżW\
2.2.5 PĹ™ĂspÄ›vek odborovĂŠ organizaci PĹ™ĂspÄ›vek odborovĂŠ organizaci je posuzovĂĄn jako dar (z daĹˆovĂŠho hlediska bezĂşplatnĂŠ plnÄ›nĂ, dĂĄle jen dar) na Ä?innost. JedinĂ˝m limitem je § 15 a § 20 ZDP na stranÄ› dĂĄrce v pĹ™ĂpadÄ›, Ĺže poskytovatel chce poskytnutĂ˝ dar uplatnit jako poloĹžku sniĹžujĂcĂ zĂĄklad danÄ›. Jinak nenĂ stanoven ŞådnĂ˝ limit ani konkrĂŠtnĂ plnÄ›nĂ, takĹže zĂĄleŞà na smlouvÄ›, kterĂĄ je buÄ? smlouvou darovacĂ, nebo je poskytnutĂ daru (pĹ™ĂspÄ›vku na Ä?innost) zahrnuto v kolektivnĂ smlouvÄ›. OdborovĂĄ organizace postupuje v souladu s pĹ™ĂsluĹĄnĂ˝mi ustanovenĂmi zĂĄkona o danĂch z pĹ™ĂjmĹŻ. Dar pĹ™iznĂĄvĂĄ k dani z pĹ™ĂjmĹŻ, popĹ™ĂpadÄ› mĹŻĹže uplatnit osvobozenĂ od danÄ› z pĹ™ĂjmĹŻ v souladu s § 19b ZDP, a to pĹ™i splnÄ›nĂ podmĂnek danĂ˝ch zĂĄkonem, tzn. podle ĂşÄ?elu pouĹžitĂ (viz kapitola 4. PĹ™ĂspÄ›vky (dary / bezĂşplatnĂĄ plnÄ›nĂ) na Ä?innost odborovĂŠ organizace).
2.2.6 Dary (bezĂşplatnĂĄ plnÄ›nĂ) zamÄ›stnancĹŻm Z prostĹ™edkĹŻ sociĂĄlnĂho fondu lze poskytovat dary zamÄ›stnancĹŻm jak pĹ™i pracovnĂch a ĹživotnĂch jubileĂch, tak i pĹ™i rĹŻznĂ˝ch jinĂ˝ch pĹ™ĂleĹžitostech. Dary lze poskytnout v nepeněŞnĂ i v peněŞnĂ formÄ›. NepeněŞnĂ dary, kterĂŠ jsou poskytnuty za obdobnĂ˝ch podmĂnek jako z prostĹ™edkĹŻ FKSP, do výťe 2 000 KÄ? jsou stejnÄ› jako dary z prostĹ™edkĹŻ FKSP od danÄ› z pĹ™ĂjmĹŻ osvobozeny, zatĂmco peněŞnĂ dary jsou vĹždy pĹ™edmÄ›tem danÄ› z pĹ™ĂjmĹŻ. Výťe poskytnutĂŠho daru stejnÄ› jako pĹ™ĂleĹžitosti, pĹ™i kterĂ˝ch je dar poskytnut, se stanovĂ v zĂĄsadĂĄch hospodaĹ™enĂ se sociĂĄlnĂm fondem. V pĹ™ĂpadÄ› plnÄ›nĂ ze sociĂĄlnĂho fondu na stranÄ› zamÄ›stnavatele nenĂ omezena tvorba prostĹ™edkĹŻ na poskytovĂĄnĂ darĹŻ.
27
3.3 Stravování zaměstnanců a bývalých zaměstnanců
3.3
Stravování zaměstnanců a bývalých zaměstnanců
Stravování zaměstnanců řeší několik předpisů. Je to především § 236 ZP, zákon o daních z příjmů a dále vyhláška č. 114/2002 Sb., vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, a vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. V souladu s ustanoveními zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpise, pak mohou být stanoveny další podmínky týkající se práva na toto stravování a případná výše úhrady ze strany zaměstnavatele a zaměstnance. Zaměstnavatel může stravování svých zaměstnanců zabezpečovat ve vlastním zařízení nebo jej zajišťovat prostřednictvím jiných subjektů. Příspěvek na stravování lze poskytovat v nepeněžní nebo i peněžní formě. Výše nákladů, které může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (nákladů), se liší podle toho, jakým způsobem je stravování zabezpečováno. Daňový režim na straně zaměstnance pak závisí na formě příspěvku na zvýhodněné stravování. Daňové výdaje na straně zaměstnavatele se liší podle toho, zda je stravování poskytnuto ve vlastním zařízení nebo prostřednictvím cizích subjektů. Jsou to tedy buď náklady na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během jedné stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu (§ 163 ZP). Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů. Jiné nebo vyšší výdaje na stravování nemůže zaměstnavatel do daňových výdajů (nákladů) zahrnout, a to ani v případě, že právo zaměstnanců na ně vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy.
35
3.8 Opatření ke sla ování profesního a rodinného života...
3.8.1 Vlastní mateřská škola zapsaná do školského rejstříku V souladu s Pokynem GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se za vzdělávací zařízení považuje:
K § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 13. Vzdělávacími zařízeními podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona se rozumějí pouze zařízení sloužící ke vzdělávání vlastních pracovníků. Za vzdělávací zařízení se považuje i mateřská škola zapsaná do školského rejstříku podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Mateřská škola nezapsaná do školského rejstříku podle školského zákona je pro účely zákona posuzována jako zařízení péče o děti předškolního věku. Daňovými výdaji jsou výdaje související s provozem těchto vzdělávacích zařízení, pokud tato zařízení slouží pouze ke vzdělávání vlastních pracovníků. Jsou-li tato zařízení využívána také ke vzdělávání jiných osob nebo k jiným účelům, lze do daňových výdajů zahrnout pouze část provozních výdajů souvisejících se vzděláváním vlastních pracovníků, stanovenou podle vhodného kritéria (např. lůžkodny, doba trvání jednotlivých činností). Pro část výdajů vynaložených na vzdělávání jiných osob nebo na jiné účely platí § 25 odst. 1 písm. k) zákona a daňové výdaje se uznávají pouze do výše dosažených příjmů.
3.8.2 Mateřská škola nezapsaná do školského rejstříku Náklady na pořízení, vybavení a provoz takového zařízení nemůže zaměstnavatel hradit z daňově uznatelných výdajů (nákladů), ale pouze z prostředků FKSP, sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů). Nejedná se o mateřskou školu v pravém slova smyslu jako předškolní vzdělávací zařízení, ale o zařízení provozované na základě živnostenského zákona (viz § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP). Nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci formou používání takového zařízení pro děti zaměstnanců hrazeného z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů) je výkladově v návaznosti na § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP osvobozeno od daně z příjmů.
3.8.3 Nepeněžní příspěvek na pobyt dětí v zařízeních péče o děti předškolního věku jiných subjektů V případě, že zaměstnavatel nemá možnost zřídit vlastní mateřskou školu, může tuto problematiku řešit i formou nepeněžního příspěvku zaměstnanci v podobě úhrady předškolní péče provozovateli zařízení péče o děti předškolního věku.
45
3.11 Odstupné, dovolená a náhrada mzdy...
Sociální zápůjčky se poskytují peněžní formou v souladu s rozpočtem fondu. Pravidlo fondového hospodaření a limity uvedené ve vyhlášce č. 114/2002 Sb. se vztahují na subjekty (zaměstnavatele), které jsou povinny se touto vyhláškou řídit. Například překročení limitů by bylo porušením rozpočtových pravidel. V podnikatelské sféře a u dalších zaměstnavatelů mimo působnost vyhlášky č. 114/2002 Sb. není zápůjčka na bytové účely a na překlenutí tíživé sociální situace poskytnutá z prostředků sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění na straně zaměstnavatele (poskytovatele zápůjčky) omezena žádným limitem. Pravidla se stanovují buď v kolektivní smlouvě, tam, kde působí odborová organizace, nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele. Na straně zaměstnance se jedná o osvobozený příjem v souladu s § 6 odst. 9 písm. v) ZDP, a to až do výše 300 000 Kč.
§ 6 odst. 9 písm. v) v) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.
3.11 Odstupné, dovolená a náhrada mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti Další formou benefitů je odstupné, dovolená a náhrady mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti nad limit stanovený zákoníkem práce. Veškerá tato plnění jsou v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bodem 5 ZDP na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem, a to v rozsahu, v jakém právo zaměstnanců na jeho poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy. Na straně zaměstnance se vždy jedná o zdanitelný příjem. V případě pojistného je stanoveno následující: Ö částky poskytnuté zaměstnanci formou odstupného ve smyslu zákoníku práce se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné v souladu s § 5 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a § 3 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění; Ö náhrady mzdy za dobu čerpání dovolené se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné.
53
6. Dotazy na FKSP – u zaměstnavatelů, na které se vztahuje vyhláška č. 114/2002 Sb.
✍ Zaměstnanec pobírá starobní důchod a dále pracuje ve stejném zaměstnání. Má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Pracovní doba mu však byla zkrácena na polovinu řádné pracovní doby. Pohlíží se na něj z hlediska plnění z FKSP jako na zaměstnance a má nárok na plnění v plné výši, přestože má zkrácenou pracovní dobu? Zkrácení pracovní doby nemá vliv na plnění z FKSP. Vyhláška č. 114/2002 Sb. hovoří pouze o zaměstnanci v pracovním poměru. ✍ Náš zaměstnanec žije ve společné domácnosti s partnerem v rámci registrovaného partnerství. Jedná se z hlediska plnění z FKSP o rodinného příslušníka? V případě uzavřeného registrovaného partnerství lze druhého partnera uznat za rodinného příslušníka. ✍ Ve společné domácnosti žije rozvedená matka s dcerou a jejich prarodič (babička). Pokud naše zaměstnankyně (babička) pojede na rekreaci s vnučkou, může dostat příspěvek na rekreaci pro sebe i vnučku? Vztahuje se na nás vyhláška č. 114/2002 Sb. Bohužel nemůže, vnučka se nepovažuje za rodinného příslušníka. Příspěvek dostane jenom zaměstnankyně (babička). Jiný případ by byl, kdyby u vás byla zaměstnaná matka dítěte. Pak by příspěvek náležel matce i dceři. ✍ Každoročně pořádáme společné setkání důchodců (bývalých zaměstnanců), které se uskutečňuje v místním kulturním domě. Na společném setkání je vždy zajištěna produkce místní cimbálové muziky a drobné občerstvení. Můžeme toto setkání považovat za kulturní akci a hradit náklady s ním spojené z FKSP? Z pohledu vyhlášky č. 114/2002 Sb. je možné tuto akci považovat za kulturní akci. Lze hradit pronájem sálu a odměnu cimbálové kapele, z hlediska občerstvení však nedoporučujeme hradit alkoholické nápoje. ✍ Máme zaměstnance, který v letošním roce obdržel zlatou Janského plaketu za bezpříspěvkové dárcovství krve. Chtěli bychom mu dát dar z FKSP. Do jaké výše může být tato odměna poskytnuta? Z FKSP skutečně lze poskytnout příspěvek za bezplatný odběr dárci krve. Pravidla pro poskytování takového daru je dobré zahrnout do zásad hospodaření s fondem. Doporučujeme, aby byl dar poskytnut při získání právě takového vyššího ocenění, jako je Janského plaketa, nikoliv za každý odběr. V případě, že by byl v organizaci tvořen sociální fond, lze obdobně v zásadách pro použití fondu tuto možnost zakotvit. Výše příspěvku v tomto případě záleží
71
6. DOTAZY NA FKSP – U ZAMĚSTNAVATELŮ, NA KTERÉ SE VZTAHUJE VYHLÁŠKA Č. 114/2002 Sb. ✍ Jak by měly vypadat zásady hospodaření s FKSP? Neexistuje předepsaný tiskopis? Předepsaný tiskopis neexistuje, ale zásady by mohly vypadat následovně: Varianta 1 Organizace ……………………………………………………………………… Zásady hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb na období …………… 1.
Za tvorbu fondu a hospodařením s fondem odpovídá organizace.
2.
Organizace spolu s odborovou organizací se zavazují, že budou finanční prostředky fondu používat účelně v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb.
3.
Fond je tvořen základním přídělem ve výši …………………….. a…… (dále se uvedou další možnosti v souladu s platnou legislativou podle typu organizace, jako jsou dary, příjmy z pronájmu apod.).
4.
Součástí těchto zásad je rozpočet fondu na příslušný kalendářní rok.
5.
Použití fondu:
5.1 Z fondu se přispívá na závodní stravování……… 5.2 Z fondu se přispívá na rekreaci zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, a to ve výši…………. Kč na kalendářní rok, přičemž zaměstnanci mohou tyto prostředky použít na rekreaci tuzemskou, zahraniční a dětské tábory. Žádost o příspěvek doloží zaměstnanec fakturou vystavenou na adresu organizace (zaměstnavatele). 5.3 V souladu s § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb. budou zaměstnancům poskytovány věcné dary k životním jubileím, a to v případě: – 50 let věku……………………….. – 60 let věku ………………………. – prvního přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně……………… – dárcům krve při získání Jánského plakety ……………………… apod. 5.4 Zaměstnancům bude poskytnut příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření v souladu s § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb. ve výši………. Kč nebo dále na soukromé životní připojištění v souladu s § 12a vyhlášky č. 114/2002 Sb. ve výši…………. Kč.
86
8. FOND KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB – PŘEDPIS ÚČTOVÁNÍ
8. Fond kulturních a sociálních potřeb – předpis účtování 8.1
Účtování o tvorbě a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb
FKSP má vždy vlastní účet (243–Běžný účet FKSP), na který jsou finanční prostředky převáděny a z nějž jsou zároveň hrazena všechna plnění v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb. Čerpání FKSP se neúčtuje prostřednictvím nákladů a výnosů. Z těchto důvodů je nutné účet 412 členit analyticky podle jednotlivých typů tvorby a čerpání prostředků fondu FKSP (412AU). Toto členění pak organizaci zjednoduší přípravu účetní závěrky – konkrétně přílohu týkající se tvorby a čerpání FKSP.
Výše tvorby fondu (§ 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.) V případě vyhlášky č. 114/2002 Sb. činí základní příděl v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, případně na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Státní podnik tvoří fond ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců a dalším přídělem ze zisku. Nelze-li z důvodů ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle § 19 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu. Text
MD
DAL
a) náklady zaměstnavatele
527
412AU
b) převod finančních prostředků zaměstnavatele na účet FKSP
262
241
c) připsání finančních prostředků zaměstnavatele na účet FKSP
243
262
106
Doporučená cena 319 Kč
DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ
ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz