JUDr. Pavla Hloušková, JUDr. Eva Hofmannová, Mgr. Dana Roučková, Mgr. Zdeněk Schmied, Mgr. Petr Schweiner, Mgr. Ludmila Tomandlová, Mgr. Jan Vácha
ZÁKONÍK PRÁCE PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY A DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY
13. aktualizované vydání
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
2020
S KOMENTÁŘEM k 1. 1. 2020
Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání
anag@anag.cz, tel.: 585 757 411
© JUDr. Pavla Hloušková, JUDr. Eva Hofmannová, Mgr. Dana Roučková, Mgr. Zdeněk Schmied, Mgr. Petr Schweiner, Mgr. Ludmila Tomandlová, Mgr. Jan Vácha, 2020 © Nakladatelství ANAG, 2020 ISBN 978-80-7554-252-6
Obsah
Obsah Úvodní poznámka .....................................................................................................16 Poznámka k 13. vydání (rok 2020) ........................................................................ 20 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (s komentářem) ......................................... 22 Část první
– Všeobecná ustanovení ................................................................. 22
Hlava I
– Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů .............. 23
Hlava II – Smluvní strany základních pracovněprávních vztahů ................ 36 Díl 1 – Zaměstnanec ................................................................................ 36 Díl 2 – Zaměstnavatel ............................................................................. 38 Hlava III
– ....................................................................................................... 40
Hlava IV
– Rovné zacházení a zákaz diskriminace ..................................... 40
Hlava V
– Některá ustanovení o právním jednání ........................................ 46
Část druhá
– Pracovní poměr ............................................................................ 58
Hlava I
– Postup před vznikem pracovního poměru .................................. 58
Hlava II
– Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru ......................................................... 67
Hlava III
– Změny pracovního poměru .......................................................... 90
Hlava IV Díl 1 Díl 2 Díl 3 Díl 4 Díl 5 Díl 6 Díl 7 Díl 8 Díl 9 Díl 10
– Skončení pracovního poměru .....................................................106 – – – – – – – – – –
Obecné ustanovení o rozvázání a skončení pracovního poměru ....106 Dohoda .........................................................................................108 Výpověď, výpovědní doba a výpovědní důvody ............................. 111 Okamžité zrušení pracovního poměru ..........................................128 Společná ustanovení o rozvázání pracovního poměru ...................132 Hromadné propouštění .................................................................138 Další případy skončení pracovního poměru ..................................142 Odstupné .....................................................................................146 Neplatné rozvázání pracovního poměru........................................151 Odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa..........................................................157
Část třetí
– Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ................161
Část čtvrtá Hlava I
– Pracovní doba a doba odpočinku ...............................................171 – Obecná ustanovení o pracovní době a délka pracovní doby .................................................................172 – Rozvržení pracovní doby.............................................................184
Hlava II Díl 1 Díl 2
– Základní ustanovení......................................................................184 – Pružné rozvržení pracovní doby ...................................................188 3
Obsah Díl 3
Hlava III Hlava IV Díl 1 Díl 2 Díl 3
Hlava V Hlava VI Hlava VII Hlava VIII Hlava IX Část pátá Hlava I Hlava II Hlava III
– Konto pracovní doby .....................................................................192
– Přestávka v práci a bezpečnostní přestávka ...............................197 – Doba odpočinku ..........................................................................201 – Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami ...............................201 – Dny pracovního klidu .................................................................. 204 – Nepřetržitý odpočinek v týdnu..................................................... 206
– – – – –
Práce přesčas .............................................................................. 208 Noční práce ..................................................................................211 Pracovní pohotovost ....................................................................213 Společná ustanovení o pracovní době a době odpočinku ..........215 Zmocňovací ustanovení...............................................................221
– Bezpečnost a ochrana zdraví při práci...................................... 222 – Předcházení ohrožení života a zdraví při práci ......................... 223 – Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance ............................................................................... 227 – Společná ustanovení ................................................................... 236
Část šestá
– Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmů ze základního pracovněprávního vztahu ................................. 240 Hlava I – Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohody ............ 240 Hlava II – Mzda ...................................................................................... 251 Hlava III – Plat ......................................................................................... 263 Hlava IV – Odměna z dohody................................................................... 288 Hlava V – Mzda nebo plat při výkonu jiné práce ..................................... 289 Hlava VI – Odměna za pracovní pohotovost ............................................. 290 Hlava VII – Společná ustanovení o mzdě, platu, odměně z dohody a odměně za pracovní pohotovost ............................ 291 Hlava VIII – Srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu ........................... 299 Díl 1 Díl 2
Část sedmá Hlava I Hlava II Díl 1 Díl 2 4
– Obecná ustanovení....................................................................... 299 – Pořadí srážek ze mzdy ..................................................................301
– Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce ...................... 304 – Obecná ustanovení o náhradách poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce ............................ 304 – Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 ....................310 – Cestovní náhrady při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště ...................................310 – Náhrady při přeložení a dočasném přidělení .................................321
Obsah Díl 3 Díl 4
Hlava III Díl 1 Díl 2 Díl 3 Díl 4 Díl 5
Hlava IV Hlava V Část osmá Hlava I Díl 1 Díl 2
Hlava II Hlava III Část devátá Hlava I Hlava II Díl 1 Díl 2
Hlava III Hlava IV Díl 1 Díl 2 Díl 3 Díl 4 Díl 5 Díl 6
Část desátá
– Cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě ........................... 322 – Náhrady při výkonu práce v zahraničí.......................................... 328
– Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 ................................................... 329 – Obecná ustanovení....................................................................... 329 – Odchylky při poskytnutí cestovních náhrad při pracovní cestě ........................................................................ 329 – Náhrada při přijetí a přeložení ......................................................331 – Odchylky při poskytnutí cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě ....................................................... 333 – Náhrady při výkonu práce v zahraničí.......................................... 335
– Společná ustanovení o cestovních náhradách .......................... 336 – Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce ................................. 343 – Překážky v práci ..................................................................... 344 – Překážky v práci na straně zaměstnance ................................. 344 – Důležité osobní překážky............................................................. 344 – Překážky v práci z důvodu obecného zájmu ................................ 364
– Společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance ............................................................ 370 – Překážky v práci na straně zaměstnavatele .............................. 370 – Dovolená ................................................................................ 375 – Základní ustanovení ................................................................ 375 – Dovolená za kalendářní rok, její poměrná část, výměra dovolené a dovolená za odpracované dny .....................376 – Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část .............................376 – Dovolená za odpracované dny ...................................................... 380
– Dodatková dovolená ................................................................ 380 – Společná ustanovení o dovolené ................................................ 383 – – – – – –
Obecné ustanovení ....................................................................... 383 Čerpání dovolené ..........................................................................387 Hromadné čerpání dovolené......................................................... 392 Změna zaměstnání ....................................................................... 393 Náhrada za dovolenou.................................................................. 394 Krácení dovolené .......................................................................... 395
– Péče o zaměstnance ............................................................... 397
Hlava I
– Pracovní podmínky zaměstnanců ........................................... 397
Hlava II
– Odborný rozvoj zaměstnanců ................................................. 400 5
Obsah Hlava III
– Stravování zaměstnanců.......................................................... 408
Hlava IV
– Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců ...............410
Díl 1 Díl 2 Díl 3 Díl 4 Díl 5
– Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením ..............410 – Pracovní podmínky zaměstnankyň ...............................................410 – Pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek, zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby ....................411 – Přestávky ke kojení .......................................................................413 – Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců..............................414
Část jedenáctá – Náhrada majetkové a nemajetkové újmy .................................416 Hlava I
– Prevence ..................................................................................416
Hlava II
– Povinnosti zaměstnance k náhradě škody ..................................418
Díl 1 Díl 2 Díl 3 Díl 4 Díl 5
Hlava III Díl 1 Díl 2 Díl 3 Díl 4 Díl 5
Hlava IV
– Obecná povinnost nahradit škodu .................................................418 – Nesplnění povinnosti k odvrácení škody ...................................... 420 – Schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a ztráta svěřených věcí ...................................421 – Rozsah a způsob náhrady škody ...................................................427 – Společná ustanovení o povinnosti zaměstnance nahradit škodu ... 429
– Povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody ..............................431 – – – – –
Obecná povinnost nahradit škodu .................................................431 Odvracení škody .......................................................................... 432 Odložené věci .............................................................................. 433 Rozsah a způsob náhrady škody .................................................. 434 Pracovní úrazy a nemoci z povolání ............................................. 435
– Společná ustanovení ................................................................... 455
Část dvanáctá – Informování a projednání, působnost odborové organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci .......................................................... 459 Hlava I
– Základní ustanovení ................................................................... 459
Hlava II
– Informování a projednání ........................................................... 463
Hlava III
– Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci........................................................... 466
Hlava IV
– Působnost odborové organizace .............................................. 470
Hlava V
– Přístup k nadnárodním informacím............................................474
Část třináctá
– Společná ustanovení .................................................................. 488
Hlava I
– Množství práce a pracovní tempo .............................................. 488
6
Obsah Hlava II
– Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiné povinnosti zaměstnanců, zvláštní povinnosti některých zaměstnanců a výkon jiné výdělečné činnosti ......................... 489
Hlava III
– Vnitřní předpis ............................................................................ 494
Hlava IV
– Mzdová, platová a ostatní práva .............................................. 496
Hlava V
– Agenturní zaměstnávání .............................................................497
Hlava VI
– Konkurenční doložka ................................................................. 500
Hlava VII
– Osobní spis, potvrzení o zaměstnání a pracovní posudek ........ 502
Hlava VIII – Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance ..................................... 506 Hlava IX
– Zvláštní povaha práce některých zaměstnanců, vyloučení pracovněprávního vztahu a vyslání k výkonu práce na území jiného členského státu Evropské unie ................................................... 507
Hlava X
– Oprávnění odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, podpora vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a kontrola v pracovněprávních vztazích ..................................................... 511
Hlava XI
– ......................................................................................................518
Hlava XII
– ......................................................................................................519
Hlava XIII – Zánik práva, vrácení neprávem vyplacených částek a uplynutí doby........................................................................... 520 Hlava XIV – Doručování ................................................................................ 523 Hlava XV
– Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů a zánik práv a povinností z pracovněprávních vztahů a přechod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ........................................................ 528
Díl 1
– Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů a zánik práv a povinností z pracovněprávních vztahů, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba............................................. 528 – Přechod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů .......................................................... 533
Díl 2
Hlava XVI – Zvláštní úprava pracovního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí ..................................... 535 Hlava XVII – Některá ustanovení o závazcích a výklad některých pojmů ..... 535
7
Obsah Hlava XVIII – Průměrný výdělek ...................................................................... 544 Díl 1 Díl 2 Díl 3 Díl 4 Díl 5
– – – – –
Obecná ustanovení....................................................................... 544 Rozhodné období......................................................................... 544 Pravděpodobný výdělek ............................................................... 545 Formy průměrného výdělku ........................................................ 545 Společná ustanovení o průměrném výdělku................................. 545
Hlava XIX – Ustanovení, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie ............................................................................. 550 Část čtrnáctá – Přechodná a závěrečná ustanovení ............................................551 Hlava I Díl 1 Díl 2
Díl 3
– Přechodná ustanovení ................................................................551 – Pojištění odpovědnosti a zvláštní ustanovení o povinnosti nahradit škodu a nemajetkovou újmu ...................... 553 – Použití ustanovení o náhradě mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) a některých dalších ustanovení ................................................................................... 556 – Použití prováděcích právních předpisů .........................................557
Hlava II – Závěrečná ustanovení ................................................................. 558 Příloha k zákonu č. 262/2006 Sb. ......................................................................571 Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci .................................................................... 575 Komentář k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. ......................................................... 575 Příloha k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. ..........................................................577 Komentář k příloze nařízení vlády č. 590/2006 Sb. .................................................579 Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě ............................................................ 583 Komentář k nařízení vlády č. 589/2006 Sb. .............................................................597 Nařízení vlády č. 227/2010 Sb., o odchylné úpravě pracovního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí .................................................................. 603 Komentář k nařízení vlády č. 227/2010 Sb. ............................................................. 604 Vyhláška č. 600/2006 Sb., o stanovení tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastí pro účely dodatkové dovolené ................................................................................ 605 Komentář k vyhlášce č. 600/2006 Sb. ...................................................................... 605
8
Obsah Nařízení vlády č. 363/2016 Sb., o zavedení letního času v letech 2017 až 2022 ....................................................... 606 Vyhláška č. 310/2019 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020............ 608 Příloha k vyhlášce č. 310/2019 Sb..................................................................... 609 Vyhláška č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad................................................................615 Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí .................................................617 Příloha k nařízení vlády č. 62/1994 Sb..............................................................621 Orientační ceny ubytování .................................................................................... 633 Přehled právních předpisů, které mají vliv na stanovení průměrného výdělku rozhodného pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrady nákladů na výživu pozůstalých.................. 640 Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.............................................. 649 Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání........................................ 655 Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) ................................................................. 660 Komentář k zákonu č. 309/2006 Sb. ........................................................................679 Společný komentář k prováděcím předpisům z oblasti BOZP ............................... 686 Nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru....................................... 690 Komentář k nařízení vlády č. 339/2017 Sb.............................................................. 699
9
Obsah Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat ....... 700 Přílohy č. 1 až č. 8 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. ........................................... 703 Komentář k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. ...............................................................707 Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky .............................. 708 Příloha k nařízení vlády č. 362/2005 Sb. ..........................................................711 Komentář k nařízení vlády č. 362/2005 Sb. .............................................................718 Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky .............................................................................................719 Přílohy č. 1 až č. 4 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb..........................................721 Komentář k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. ........................................................... 725 Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu ........................... 726 Přílohy č. 1 až č. 3 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. .........................................731 Komentář k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. ............................................................. 738 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci........................................... 739 Komentář k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. ............................................................ 780 Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.................................................................................................................781 Přílohy č. 1 až č. 4 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb. ....................................... 783 Komentář k nařízení vlády č. 495/2001 Sb. .............................................................. 790 Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí...................................791 Přílohy č. 1 až č. 5 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb......................................... 795 Komentář k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. ............................................................ 799 Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů ................................................................................... 800 Příloha k nařízení vlády č. 375/2017 Sb. .......................................................... 806 Komentář k nařízení vlády č. 375/2017 Sb. ..............................................................816 10
Obsah Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu ...........................................................817 Přílohy č. 1 a č. 2 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. ......................................... 820 Komentář k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. ........................................................... 824 Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí ......................... 825 Příloha k nařízení vlády č. 101/2005 Sb. .......................................................... 829 Komentář k nařízení vlády č. 101/2005 Sb. ............................................................ 839 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích .............................................................. 840 Přílohy č. 1 až č. 6 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. ....................................... 845 Komentář k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. .............................................................877 Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti................878 Přílohy č. 1 až č. 3 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb. ....................................... 884 Komentář k nařízení vlády č. 592/2006 Sb. ............................................................ 892 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (s komentářem) ................................................ 893 Příloha k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ..........................................................907 Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (s komentářem) ....................................................................................................... 932 Přílohy č. 1 až č. 6 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. ........................................ 954 Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb .................................................................. 962 Komentář k vyhlášce č. 114/2002 Sb........................................................................ 968 Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli ...............................................................................973 Komentář k zákonu č. 120/1990 Sb. .........................................................................973 Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání (s komentářem)............................................................975 0
11
Obsah Práva zaměstnanců, která lze (příkladmo) sjednat v kolektivní smlouvě ...... 993 Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů ...................................................................................997 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (s komentářem) ..........................................................................1008 Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ..................................1205 Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců ................................................................................ 1217 Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek ................................................................................. 1219 Vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení ........1224 Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (s komentářem)...........................................................................1229 Příloha k zákonu č. 251/2005 Sb. .....................................................................1270 Adresy Inspektorátů práce .....................................................................................1277 Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) (s komentářem) ..........1278 Směrnice Evropské unie zapracované do zákoníku práce ...............................1301 Přehled úmluv Mezinárodní organizace práce, které se promítají do zákoníku práce a souvisejících předpisů ....................... 1314
12
Poznámka ke 13. vydání (rok 2020)
Poznámka ke 13. vydání (rok 2020) V polovině roku 2019, ke dni 1. července, byla zákonem č. 32/2019 Sb., kterým se měnil zákoník práce (a některé další zákony), zrušena karenční doba, tedy doba, po kterou se v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanci neposkytovala náhrada mzdy. Rok 2019 by bylo možné obecně charakterizovat jako rok, ve kterém probíhala řada jednání mezi sociálními partnery – zástupci zaměstnavatelů a představiteli odborů – na téma dalšího vývoje právní úpravy pracovněprávních vztahů. Již ve 2. polovině roku 2018 a návazně pak v roce 2019 probíhaly poměrně intenzivní práce na přípravě novelizace zákoníku práce, která by měla přinést především prohloubení flexibility pracovněprávních vztahů, ale i snížení administrativní náročnosti především pro zaměstnavatele. Sociální partneři předkládali řadu námětů, které z jejich pohledu vyžadují legislativní řešení, a ohledně jejich realizace se konala celá řada jednání na všech úrovních spolupráce, včetně Rady hospodářské a sociální dohody. Připravený návrh novely zákoníku práce byl projednáván v mezirezortním připomínkovém řízení s jednotlivými rezorty, ale především se zástupci zaměstnavatelů a s odbory s cílem dosáhnout shody na obsahu připravované novely zákoníku práce a předložit připravený návrh vládě bez rozporů. V době přípravy této publikace byl návrh novely zákoníku práce obsahující věcné úpravy (zejména úpravu sdíleného pracovního místa, zpřesněnou úpravu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, novou úpravu dovolené, změny v doručování, v úpravě náhrady škody a nemajetkové újmy, nebo opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a některé další úpravy) schválen vládou a předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V průběhu roku po nelehkém projednávání mezi všemi členskými státy EU i na všech úrovních evropských orgánů byly schváleny také některé nové směrnice Evropské unie, které mají významný vliv na pracovněprávní vztahy. Především byla novelizována Směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2019), kterou je třeba promítnout do našeho právního řádu. Úprava vyplývající z požadavků této novelizace, především povinnost uživatele v předstihu informovat agenturu práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce, že tento přidělený zaměstnanec bude dočasně vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb do jiného členského státu Evropské unie, rozšíření povinností zaměstnavatele, pokud jde o poskytování odměny za práci a při poskytování cestovních náhrad, i povinnost v určitých případech zajistit vyslaným zaměstnancům standard ubytování, stejně jako rozlišení krátkodobého a dlouhodobého vyslání a podmínek dlouhodobého vyslání, je tedy součástí výše zmíněné novely zákoníku práce. Promítnutí uvedených požadavků novelizace směrnice má být členskými státy včetně České republiky provedeno do 30. července 2020, což při délce našeho legislativního procesu není nikterak dlouhá doba, spíše naopak. Dále byla dne 20. června 2019 přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, která směřuje ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců (stanovením minimálních požadavků) i k větší přizpůsobivosti trhu práce; směrnice také zpřesňuje povinnosti zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách. Transpoziční lhůta uplyne 1. srpna 2022. Rovněž 20. června 2019 byla přijata také Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů 20
Poznámka ke 13. vydání (rok 2020) a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. I tato směrnice stanoví minimální požadavky k dosažení rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovného zacházení s nimi na pracovišti s tím, že směřuje ke snadnějšímu sladění pracovního a rodinného života pracovníků, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami. Za tím účelem směrnice stanoví individuální práva týkající se otcovské dovolené, rodičovské dovolené a pečovatelské dovolené a dále pružného uspořádání práce pro pracovníky, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami. Transpoziční lhůta pro zapracování ustanovení této směrnice uplyne 2. srpna 2022 (transpoziční lhůta týkající se zavedení odměny nebo příspěvku odpovídajících posledním dvěma týdnům rodičovské dovolené uplyne o 2 roky později). Obě uvedené směrnice představují určitý zásah do naší úpravy pracovněprávních vztahů, lze tedy očekávat, že v nejbližších několika letech se opět dočkáme novelizací pracovněprávních předpisů, především zákoníku práce. Jestli při těchto „transpozičních“ novelizacích dojde i k některým koncepčním věcným změnám zákoníku práce, lze v současné chvíli jen těžko odhadovat – bude zcela jistě velmi záležet na stavu sociálního dialogu mezi zástupci zaměstnanců (odbory) a zástupci zaměstnavatelů.
21
§ 84a – § 85
U pružného rozvržení pracovní doby je třeba spíše hovořit o tom, že se jedná o specifický pracovní režim, a to i přesto, že tomu název tohoto institutu nepřeje, než by se jednalo o třetí způsob rozvrhování pracovní doby. I v rámci pružného rozvrhování pracovní doby může být totiž pracovní doba rozvrhována buď nerovnoměrně, nebo rovnoměrně. Specifikum tohoto pracovněprávního institutu spočívá však ve skutečnosti, že se v jeho rámci zaměstnavatel vzdává, nikoliv zcela, svého výlučného práva rozvrhovat pracovní dobu do směn ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je tedy oprávněn rozvrhovat si v určité části pracovní dobu sám, a to v rámci časového úseku či časových úseků tzv. volitelné pracovní doby. Je však plně na zaměstnavateli, zda pružné rozvržení pracovní doby vůbec zavede, jakou část pracovní doby vymezí pro volitelnou pracovní dobu zaměstnance, na jaký časový úsek určí dobu, ve které může být zaměstnancem volitelná pracovní doba uplatňována, zda určí časový úsek volitelné pracovní doby na všechny obvyklé pracovní dny zaměstnance, jakým způsobem a v jakém rozsahu na konkrétní dny určí provozní dobu, zda určí nutnost rovnoměrného rozvržení pracovní doby, nebo naopak připustí možnost vyrovnávacího období, během něhož může být i s pomocí vůle zaměstnance rozvrhována pracovní doba nerovnoměrně. Je samozřejmě nezbytné projednat zavedení pružného rozvržení pracovní doby se zástupci zaměstnanců (zejména s odborovou organizací nebo s radou zaměstnanců), pokud u zaměstnavatele působí, popř. projednat toto zavedení se zaměstnanci přímo, pokud u něj zástupci zaměstnanců nepůsobí. Jedná se totiž o opatření, které se týká většího počtu zaměstnanců a základních otázek pracovních podmínek u zaměstnavatele (viz blíže § 280 odst. 1 písm. c) a § 287 odst. 2 písm. g) ZP). Konečné slovo ohledně zavedení či nezavedení pružného rozvržení pracovní doby však má i tak vždy zaměstnavatel. Jedná se tedy jak zejména pro zaměstnavatele, tak v konečném důsledku i pro zaměstnance (pokud je zaměstnavatel dosti flexibilní) ze strany zákonodárce o značně variabilní právní úpravu, která ctí požadavky zaměstnavatelů jako disponentů s týdenní pracovní dobou na její zpružnění a požadavky zaměstnanců na větší potřebu sladění pracovního a soukromého života. Pružné rozvržení pracovní doby může obsahovat časové úseky základní pracovní doby a volitelné pracovní doby. Efekt množného čísla „časové úseky“ spočívá v možnosti zaměstnavatele rozvrhnout s přihlédnutím k provozním podmínkám, ale i zájmům zaměstnanců více úseků základní pracovní doby stejně jako úseků volitelné pracovní doby. To skýtá obrovskou škálu možností, jak pro zaměstnavatele, který tak může operativně reagovat na měnící se podmínky, tak i pro zaměstnance, který může manipulovat s volitelnou pracovní dobou podle svých osobních možností a potřeb. Již tedy neplatí, že pružná pracovní doba musí začínat a končit volitelnými úseky, mezi kterými musí být vklíněn jeden úsek základní pracovní doby. I nadále platí, že během základní pracovní doby musí být zaměstnanec na svém pracovišti, vykonávat práci podle pracovní smlouvy nebo k ní být alespoň připraven ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a). S cílem zamezit případným nedorozuměním zdůrazňuje úprava délku směny, která nesmí ani u pružné pracovní doby přesáhnout 12 hodin. Otázkou je, jak striktně vykládat povinnost zaměstnance být během základní pracovní doby na svém pracovišti. Jak je to s povinností být na pracovišti zaměstnavatele u zaměstnance, který v rámci základní pracovní doby jedná s obchodním partnerem v jeho sídle o tři ulice dál? A co když je zřejmé, že se jednání protáhne přes základní pracovní dobu a zaměstnanec nemůže v rámci volitelné pracovní doby (tedy svobodného času zaměstnance) jít na návštěvu do nemocnice, nebo na rande, ač původně chtěl? Měl by se v tomto případě dotázat
189
Zákon é. 262/2006 Sb.
Komentář k § 85
ZÁKON Č. 262/2006 Sb., ZÁKONÍK PRÁCE příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. (2) Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 14 600 Kč*) za měsíc nebo 87,30 Kč*) za hodinu; další sazby minimální mzdy nesmí být nižší než 50 % základní sazby minimální mzdy. (3) Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda, b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, nebo c) k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. *)
Red. pozn.: Úprava sazby je provedena s účinností od 1. ledna 2020 nařízením vlády č. 347/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Komentář k § 111 Zákoník práce zaručuje zaměstnancům všech zaměstnavatelů, aby bez ohledu na způsob jejich hospodaření (obchodní společnost, družstvo (obchodní korporace), fyzická osoba, občanské sdružení, organizační složka státu, obec apod.), bez ohledu na formu základního pracovněprávního vztahu, ve kterém zaměstnanci konají pro zaměstnavatele práci (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce), a bez ohledu na výkonnostní či jiná kritéria hodnocení výsledků své práce obdrželi mzdu (plat, odměnu z dohody) alespoň ve výši minimální mzdy. Do mzdy (platu) se pro tyto účely nezahrnuje mzda (plat) za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve svátek a příplatek za práci v sobotu a v neděli. Minimální mzda představuje nejnižší přípustnou úroveň odměny za práci v základních pracovněprávních vztazích (tj. nejnižší cenu práce) a je proto univerzálním nástrojem ochraňujícím zaměstnance všech zaměstnavatelů před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce. Za základní sazbu minimální mzdy stanoví zákoník práce částky 48,10 Kč za hodinu, resp. 7 955 Kč za měsíc. Ke stanovení základní sazby minimální mzdy nad uvedenou úroveň a ke stanovení dalších (snížených) sazeb minimální mzdy (odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance) je zmocněna vláda. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, stanoví od 1. ledna 2020 základní sazbu měsíční minimální mzdy ve výši 14 600 Kč (pro stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně) a hodinovou sazbu minimální mzdy ve výši 87,30 Kč. Zvláštní (nižší) sazba minimální mzdy aplikovatelná 248
ZÁKON Č. 262/2006 Sb., ZÁKONÍK PRÁCE Příklad výpočtu náhrady mzdy nebo platu v roce 2020: Redukční hranice
Pro nemocenské (denní)
× koeficient 0,175
Pro náhradu mzdy nebo platu (hodinové)
1. RH
1 162 Kč
× 0,175
203,35 Kč
2. RH
1 742 Kč
× 0,175
304,85 Kč
3. RH
3 484 Kč
× 0,175
609,70 Kč
Zjištěný průměrný hodinový výdělek zaměstnance odměňovaného mzdou činí 615 Kč. Tento výdělek se pomocí shora uvedených redukčních hranic zredukuje na průměrný redukovaný hodinový výdělek takto: ` do výše 1. RH (203,35 Kč) se z výdělku započte 90 %, tj. 203,35 × 0,90 = 183,02 Kč ` z rozdílu mezi 1. a 2. RH (304,85 – 203,35 = 101,50 Kč) se z výdělku započte 60 %, tj. 101,50 × 0,60 = 60,90 Kč ` z rozdílu mezi 2. a 3. RH (609,70 – 304,85 = 304,85 Kč) se z výdělku započte 30 %, tj. 304,85 × 0,30 = 91,46 Kč ` k částce, o niž přesahuje průměrný výdělek 3. RH (tj. 5,30 Kč), se nepřihlíží. (Poznámka: Průběžné výpočty dílčích částí průměrného výdělku při provádění jeho redukce se zaokrouhlují s přesností na 2 platná desetinná místa. Tento postup je shodný s postupem podle § 21 odst. 2 ZNP při stanovení denního vyměřovacího základu pro dávky nemocenského pojištění, přičemž zaokrouhlení dílčích částek redukovaného průměrného výdělku se provede podle 3. číslice za desetinnou čárkou na principu matematického zaokrouhlování předchozí (2.) číslice – např. 100,004 se zaokrouhlí na 100,00, kdežto 100,005 se zaokrouhlí na 100,01.) Průměrný redukovaný hrubý hodinový výdělek zaměstnance tedy činí po zaokrouhlení 335,38 Kč. Z tohoto průměrného redukovaného hrubého hodinového výdělku zaměstnanci náleží k náhradě mzdy nebo platu vždy pouze 60 % – v daném případě tedy 335,38 × 0,60 = = 201,228, po zaokrouhlení na haléře 201,23 Kč za hodinu (tato částka také představuje nejvyšší možnou hodinovou náhradu mzdy nebo platu v roce 2020). Takto zjištěný průměrný hodinový redukovaný hrubý výdělek zaměstnance se vynásobí celkovým počtem neodpracovaných hodin v rámci období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zaměstnanec s uvedeným průměrným výdělkem v době DPN od 6. do 19. ledna 2020 neodpracoval 10 směn po 8 hodinách – tedy celkem 80 hodin, tj. 201,23 × 80 = 16 098,40 Kč. Tuto náhradu lze zaokrouhlit samostatně na celé koruny nahoru – tedy na 16 099 Kč, nebo ji lze zaokrouhlit až společně se mzdou nebo platem za příslušné zúčtovací období (viz § 142 odst. 2 a § 144 ZP). Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle § 192 odst. 1 a 2 (tzv. zákonná náhrada) je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmu a nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Podle odstavce 3 může zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci přiznat nad výši určenou podle odstavce 2 věty první (viz příklad shora), a to dohodou (smlouvou) nebo vnitřním předpisem, avšak jen tak, že tato náhrada připadající za 1 hodinu nepřevýší průměrný hrubý hodinový výdělek zaměstnance. Tímto omezením se zdůrazňuje logická zásada, že jde-li o náhradu ušlé mzdy nebo platu, nemůže být tato náhrada nikdy vyšší než 350
s účinností od 1. ledna 2020: S náhradou mzdy nebo platu (odměny z dohody) v prvním období DPN nebo karantény a jejím poskytováním úzce souvisí zavedení „elektronizace neschopenek“ – tedy povinné používání tzv. eNeschopenky od 1. ledna 2020. Tento systém upravuje zákon o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 164/2019 Sb., a týká se pouze dočasné pracovní neschopnosti (CDPN) a nemocenského z titulu této sociální události, nikoliv již také nemocenského při nařízené karanténě a ostatních dávek nemocenského pojištění, jakými jsou peněžitá pomoci v mateřství, ošetřovné, otcovská, dlouhodobé ošetřovné nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Zaměstnavatel již nebude přijímat od zaměstnance doklady týkající se vzniku, trvání a skončení jeho dočasné pracovní neschopnosti; tyto údaje bude mít k dispozici na základě dálkového přístupu na ePortál České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Systém elektronizace neschopenek spočívá v tom, že: • dosavadní pětidílný tiskopis „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ se redukuje na 3 díly, z nichž písemnou podobu si zachová pouze II. díl – „Průkaz práce neschopného pojištěnce“, který ošetřující lékař předá pojištěnci, kterého uznal práce neschopným, • všechny údaje, které na dosavadních tiskopisech sděloval ošetřující lékař příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, bude sdělovat ČSSZ prostřednictvím ePortálu ČSSZ, • zaměstnavatel bude získávat údaje o DPN svých zaměstnanců z ePortálu způsobem, který si zvolí (některé údaje bude získávat i od zaměstnance, který byl uznán dočasně práce neschopným a který je i nadále podle § 206 odst. 1 a 2 ZP povinen o překážce v práci z důvodu DPN informovat zaměstnavatele bez zbytečného odkladu a prokázat ji (např. při provádění kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce Průkazem práce neschopného pojištěnce)), • zaměstnavatel zasílá okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) tiskopis „Příloha k žádosti o nemocenské“ pouze elektronicky. Stejným způsobem zasílá OSSZ údaje při skončení DPN. Možností dálkového přístupu zaměstnavatelů na ePortál ČSSZ je zajištěna jejich bezprostřední informovanost o DPN jejich zaměstnanců, aniž by byli odkázáni na informace, které jim sdělí a doloží sám zaměstnanec. Platí to nejen o uznání DPN, ale rovněž o potvrzování jejího trvání a ukončení a také o změnách režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. ČSSZ vedle pasivní možnosti zjišťování potřebných údajů přístupem zaměstnavatele na její ePortál nabízí i možnost automatického zasílání tzv. notifikací zaměstnavateli, požádá-li o sdělování údajů o DPN svých zaměstnanců. Zaměstnavatel tak bude získávat informace o DPN: • na e-mailovou adresu, kterou k tomu účelu poskytne (v tomto případě ovšem bez osobních údajů zaměstnance); • do datové schránky ve dvou etapách: - první – bezprostřední předání základních údajů z „neschopenky“, ještě neověřených, které zaslal ošetřující lékař, - druhá – zaslání všech potřebných údajů o DPN po jejich ověření; • prostřednictví služby ePodání přes kanál VREP (APEP). Zaměstnavatel tak bude moci ukládat podklady o DPN pro rozhodování o nároku na náhradu mzdy za období prvních 14 dní trvání DPN a pro dokládání omluvené
353
Zákon é. 262/2006 Sb.
§ 192
ZÁKON Č. 262/2006 Sb., ZÁKONÍK PRÁCE Proces vedoucí ke sjednání dohody Rady hospodářské a sociální dohody České republiky se řídí metodickým postupem této Rady, podle něhož sociální partneři předkládají své žádosti o příspěvek na činnost Sekretariátu Rady, jež je po formálním posouzení postupuje Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí koordinuje posouzení jednotlivých žádostí z hlediska efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti vládní stranou. Dohoda Rady hospodářské a sociální dohody České republiky je uzavírána na Plenární schůzi Rady a pro její uzavření je třeba, aby s dohodou souhlasily všechny tři strany tripartity (odborová, zaměstnavatelská a vládní). Ministerstvo práce a sociálních věcí následně žádá o přidělení odpovídajících finančních prostředků do své rozpočtové kapitoly v rámci jednání o zákonu o státním rozpočtu a předkládá schválenou dohodu Rady hospodářské a sociální dohody České republiky ke schválení vládě. Vláda následně usnesením pověřuje ministra práce a sociálních věcí vyplacením dohodnutých příspěvků a ministra financí přidělením odpovídajících finančních prostředků. Výše podpory sociálního dialogu se v letech 2016 až 2019 pohybovala mezi 33 až 40 miliony Kč, v závislosti na krácení jednotlivých aktivit v rámci předběžné kontroly. Poznámka: Tato změna si vyžádala úpravu § 28a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, kde se za větu druhou doplňuje věta: „Vláda může jako svůj poradní orgán zřídit rovněž Radu hospodářské a sociální dohody, v jejímž čele stojí předseda vlády.“ Zřejmě s cílem hledání daňových úlev došli předkladatelé k nutnosti úpravy tohoto ustanovení, a tak se našel tzv. nosič, jímž byl zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a v rámci jeho novely (provedené zákonem č. 206/2017 Sb.) došlo k novému znění. Náklady byly nahrazeny příznivějším „příspěvkem“, sociální partneři jsou spokojeni a mohou i nadále pomocí různých projektů rozvíjet vzájemný dialog. Lze si jen přát, aby šlo vždy o projekty smysluplné. Související ustanovení: § 28a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 321 Odborové organizace dbají o dodržování tohoto zákona, zákona o zaměstnanosti, právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ostatních pracovněprávních předpisů.
Komentář k § 321 S odůvodněním, že dosavadní široké kompetence odborů v kontrolní oblasti týkající se veškerých pracovněprávních předpisů se ocitají v nesouladu s principem rovnosti a proporcionality, což může vést k neodůvodněnému zásahu do vlastnického práva, zrušil Ústavní soud svým nálezem č. 116/2008 Sb. odstavec 2. Protože se tím staly obsoletními i odstavce 3 a 4, byly zrušeny také. Zůstalo tak jen ustanovení ukládající obecnou povinnost odborovým organizacím dbát o dodržování relevantních právních předpisů. V tomto ustanovení je sice uvedeno, že „odborové organizace dbají o dodržování zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a dalších právních předpisů o bezpečnosti práce“, ale v aktuálně účinném znění tohoto paragrafu se jedná spíše pouze o proklamaci, protože kontrola dodržování obecně platných právních předpisů je typickou činností státu, v diskutovaném kontextu tedy inspekce práce. V daném ohledu tedy odbory mohou sloužit jako určitá podpůrná pomoc, 514
Orientační ceny ubytování
Orientační ceny ubytování Aktualizováno ke dni 1. 12. 2019 Měna
Afghánistán
USD
americký dolar
180
Albánie
EUR
euro
125
Alžírsko
USD
americký dolar
180
Andorra
EUR
euro
120
Angola
USD
americký dolar
265
Anguila
USD
americký dolar
230
Antigua a Barbuda
USD
americký dolar
220
Argentina
USD
americký dolar
240
Arménie
USD
americký dolar
250
Aruba
USD
americký dolar
180
Austrálie
AUD
australský dolar
345
Ázerbájdžán
USD
americký dolar
180
Bahamy
USD
americký dolar
190
Bahrajn
USD
americký dolar
195
Bangladéš
USD
americký dolar
195
Barbados
USD
americký dolar
190
Belgie
EUR
euro
170
Belize
USD
americký dolar
170
Benin
USD
americký dolar
175
Bermudy
USD
americký dolar
190
Bhútán
USD
americký dolar
185
Bolívie
USD
americký dolar
110
Bosna a Hercegovina
EUR
euro
95
Botswana
USD
americký dolar
145
Brazílie
USD
americký dolar
185
Brunej
USD
americký dolar
180
Euro
Orientaéní ceny ubytování
Orientační cena
Měnový kód
Země
633
NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 567/2006 Sb., O MINIMÁLNÍ MZDĚ, O NEJNIŽŠÍCH ÚROVNÍCH ZARUČENÉ MZDY, O VYMEZENÍ ZTÍŽENÉHO PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ... (nepřiměřeně nízkým oceněním práce), druhá pak podporuje preferenci pracovních příjmů před příjmy sociálními. Z hlediska zaměstnavatelů je nezanedbatelná její ekonomická funkce, která spočívá v tom, že minimální mzda představuje nejnižší cenu práce (nejnižší možnou úroveň nákladů na mzdy) a vymezuje tak spodní hranici pro oceňování práce (omezuje prostor pro „mzdovou konkurenci“). Aby minimální mzda mohla plnit své základní funkce, měla by být její úroveň stanovena v dostatečné výši, zároveň však nesmí mít negativní dopady vedoucí k ohrožení pracovních míst. Zaměstnané osoby by však měly být schopny ze svých pracovních příjmů hradit své základní životní potřeby a nebýt závislé na příjmech ze sociálních dávek. Za základní sazbu minimální mzdy stanoví zákoník práce částky v úrovni nejméně 48,10 Kč za hodinu nebo 7 955 Kč za měsíc. Nařízení vlády konkretizuje zákonem stanovenou základní sazbu minimální mzdy částkami ve výši 14 600 Kč (měsíční sazba) a 87,30 Kč (hodinová sazba) pro stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnance v délce 40 hodin. Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek. Složky mzdy a platu, které se pro účely porovnání s příslušnou sazbou minimální mzdy vylučují, stanoví § 111 odst. 1 ZP. Jde o mzdu (plat) za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a o příplatek za práci v sobotu a v neděli. Doplatek, který je zaměstnavatel za stanovených podmínek povinen zaměstnanci poskytnout (§ 111 odst. 3), se pokládá za součást mzdy (platu nebo odměny z dohody). U platu je pro kalkulaci výše doplatku rozhodná stanovená měsíční sazba minimální mzdy, u odměny z dohody o pracovní činnosti nebo z dohody o provedení práce se uplatní sazba hodinová. U mzdy vychází zákonná úprava z předpokladu, že forma doplatku bude sjednána, stanovena nebo určena předem. Pouze pro případ, že se tak nestane, stanoví zákoník práce zaměstnavatelům povinnost poskytovat zaměstnancům doplatek do výše hodinové sazby minimální mzdy (§ 111 odst. 3 písm. a) ZP).
§3 Nejnižší úrovn÷ zaruéené mzdy (1) Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí: Skupina prací 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
894
Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu 87,30 96,30 106,40 117,40 129,70 143,20 158,10 174,60
v Kč za měsíc 14 600 16 100 17 800 19 600 21 700 24 000 26 500 29 200
3RĂžHW OHW ]DSRĂžLWDWHOQp SUD[H
GR URNX
GR OHW
GR OHW
GR OHW
GR OHW
GR OHW
GR OHW
GR OHW
GR OHW
GR OHW
GR OHW
QDG OHW
3ODWRYĂŞ VWXSHÄ–
NaÄ…ĂzenĂ vlĂĄdy ĂŠ. 341/2017 Sb.
3ODWRYi WÄœtGD
PÄ…Ăloha ĂŠ. 2 k naÄ…ĂzenĂ vlĂĄdy ĂŠ. 341/2017 Sb.
Stupnice platovĂ˝ch tarifĹŻ podle platovĂ˝ch tĹ™Ăd a platovĂ˝ch stupĹˆĹŻ pro zamÄ›stnance uvedenĂŠ v § 5 odst. 2 (v KÄ? mÄ›sĂÄ?nÄ›)
PĹ™Ălohy Ä?. 1 – 2
955
§ 14a – § 18; Účinnosti novel; Přechodné ustanovení; Komentář předpisů, nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2014, vyhláška č. 353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2014, s výjimkou čl. I bodu 2, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, a vyhláška č. 357/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2020.
***
èlánek II zákona é. 357/2019 Sb. èl. II Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky neuplatňují čl. I bod 37 do 30. června 2020.
Komentář k vyhlášce č. 114/2002 Sb. Tato vyhláška Ministerstva financí upravuje výši tvorby fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), další příjmy FKSP a hospodaření s fondem v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích, v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky a nově také s účinností od 1. ledna 2020 ve státních podnicích. Tuto významnou změnu s sebou přinesla vyhláška č. 357/2019 Sb., kterou je možné považovat za nejvýznamnější novelu vyhlášky FKPS od počátku její účinnosti a která byla dlouho očekávána. Tato novela s sebou nepřinesla pouze rozšíření působnosti vyhlášky na státní podniky, ale jejím cílem je především zajistit naplnění smyslu a účelu fondu kulturních a sociálních potřeb v návaznosti na sociální a ekonomické změny, čímž má být zajištěna konkurenceschopnost subjektů povinně postupujících při tvorbě, užívání a hospodaření s fondem podle vyhlášky FKSP. Má tedy za cíl zahrnout aktuální požadavky dotčených typů zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců v oblasti poskytování plnění z FKSP. Z toho titulu dochází na základě této novely ve vybraných případech k částečnému rozšíření osobní působnosti vyhlášky vůči rodinným příslušníkům zaměstnanců a zejména pak k rozšíření okruhu plnění, na které budou dotčení zaměstnavatelé oprávněni zaměstnancům přispívat. V tomto kontextu se jistě jedná o vítanou změnu, neboť je smutným faktem, že rozsah plnění poskytovaných podle vyhlášky o FKSP nedoznal od roku 2002, vyjma úpravy § 12 a doplnění § 12a reagující na zavedení systému doplňkového pojištění, významnějších změn, což s ohledem na socioekonomický vývoj již v současné době neodpovídalo požadavkům zaměstnanců na trhu práce a vyhláška o FKSP tak nebyla s to reagovat na sociální, kulturní a jiné potřeby zaměstnanců, které se v čase vyvíjejí. Na základě novely tak budou moci zaměstnanci z fondu kulturních a sociálních potřeb jednak lépe uspokojit své kulturní a sociální potřeby a jednak může nová právní úprava lépe napomoci řešení negativních sociálních situací u zaměstnanců dotčených organizací a případně i jejich rodinných příslušníků. V případě zmíněných zaměstnavatelů stanoví zákoník práce v § 225, že o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání musí spolurozhodovat s odborovou organizací.
969
Vyhláška é. 114/2002 Sb.
Pąechodné ustanovení
§ 73 – § 75 (2) O přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby [§ 72 odst. 2 písm. b) a c)] uzavírá Úřad práce s touto osobou písemnou dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje a) označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí, b) základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu k práci, c) místo a způsob provedení, d) rozsah teoretické a praktické přípravy. (3) Náhrada škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která je prováděna podle § 72 odst. 2 písm. b) a c), se řídí občanským zákoníkem.
Toto ustanovení zákona umožňuje zabezpečovat přípravu k práci i prostřednictvím jiného subjektu, než je Úřad práce. Úřad práce v tomto případě využívá služeb jiného subjektu, který na základě dohody s Úřadem práce o přípravě k práci jako zaměstnavatel osoby se zdravotním postižením zajišťuje nejen přípravu k práci, ale případně i vyhledání nového vhodného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a její nástup do vhodného zaměstnání. V odstavcích 1 a 2 se stanoví podrobnosti o obsahu dohody, kterou může Úřad práce pro tyto účely uzavřít se zaměstnavatelem. Tato dohoda kromě jiného specifikuje druh práce, která bude vykonávána, a stanovuje i způsob ověření nabytých znalostí a dovedností. Ustanovení řeší v souvislosti s přípravou k práci i otázku náhrady škody, která se řídí občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.).
§ 74 (1) Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109). (2) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Komentář k § 74 Osobám se zdravotním postižením mohou být zabezpečovány i specializované rekvalifikační kurzy, a to za stejných podmínek jako při rekvalifikaci podle § 109 zákona o zaměstnanosti. Pokud osoba se zdravotním postižením není zabezpečena z jiných systémů (např. dávkami nemocenského pojištění, starobním důchodem apod.), náleží jí podpora při rekvalifikaci, a to i v případě, kdy není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
§ 75 Pąísp÷vek na ząízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením (1) Pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postižením se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřídil pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce. Na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Pracovní
1099
Zákon é. 435/2004 Sb.
Komentář k § 73
Směrnice Evropské unie zapracované do zákoníku práce Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 9. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.
Dne 28. června 2018 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957, kterou se mění směrnice 96/71ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb; transpoziční lhůta uplyne dne 30. července 2020. Směrnice nově rozlišuje krátkodobé a dlouhodobé vyslání a zakotvuje zvláštní ochranu dlouhodobě vyslaných zaměstnanců, zpřesňuje také mj. vyslání agenturami práce. Dne 20. června 2019 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Cílem této směrnice je zlepšit pracovní podmínky podporou transparentnějšího a předvídatelnějšího zaměstnání, zajistit přizpůsobivost trhu práce; směrnice stanoví minimální požadavky týkající se pracovních podmínek a povinností zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách. Transpoziční lhůta uplyne dne 1. srpna 2022. S účinkem od 1. srpna 2022 se touto směrnicí zrušuje směrnice 91/533/EHS. Dne 20. června 2019 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Směrnice stanoví minimální požadavky, jejichž cílem je dosáhnout rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce, rovného zacházení s nimi na pracovišti pomocí snadnějšího sladění pracovního a rodinného života pracovníků, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami. Za tím účelem směrnice stanoví individuální práva týkající se otcovské dovolené, rodičovské dovolené a pečovatelské dovolené, dále pružného uspořádání práce pro pracovníky, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami. Transpoziční lhůta uplyne dne 2. srpna 2022 (do 2. srpna 2024 uplyne transpoziční lhůta týkající se zavedení odměny nebo příspěvku odpovídajících posledním dvěma týdnům rodičovské dovolené).
1313
Sm÷rnice EU...
Nov÷ schválené sm÷rnice upravující oblast pracovn÷právních vztahč, u kterých již b÷ží lhčta pro transpozici a které se dotýkají i úpravy zákoníku práce
Doporučená cena 979 Kč
DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ
ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz