Petr Tomek, Zdeněk Fiala
ZÁKON O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ s komentářem, poznámkami a judikaturou • související ustanovení a předpisy • judikatura • prováděcí předpisy (podle právního stavu k 1. 10. 2019)
3. aktualizované a rozšířené vydání
EDICE PRÁVO
Komentáře k jednotlivým ustanovením zákona o služebním poměru vypracovali: – JUDr. Petr Tomek – § 1 až § 168 a § 197 až § 231 – doc. JUDr. PhDr. Zdeněk Fiala, Ph.D. – § 42 odst. 1 písm. d) a § 169 až § 196 – ve spoluautorství – Předmluva, Úvod do problematiky právní úpravy služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, § 2, § 5 a § 17 – II. Služební slib
Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání
anag@anag.cz, tel.: 585 757 411
© JUDr. Petr Tomek, doc. JUDr. PhDr. Zdeněk Fiala, Ph.D., 2019 © Nakladatelství ANAG, 2019 ISBN 978-80-7554-234-2
Obsah
1$5#* Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Přehled nejčastěji citovaných předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Úvod do problematiky právní úpravy služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Dosavadní vývoj právní úpravy služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Charakteristické rysy právní úpravy služebního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Použití dalších zákonných předpisů na služební poměr příslušníků . . . . . . . . . . . 13 Prováděcí předpisy k zákonu o služebním poměru a další související předpisy. . . 22
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 ČÁST DRUHÁ Vznik, změny a skončení služebního poměru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Hlava I – Vznik služebního poměru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Hlava II – Změny služebního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Díl 1 – Obsazování volných služebních míst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Díl 2 – Převedení na jiné služební místo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Díl 3 – Zálohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 Díl 4 – Další změny služebního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Hlava III
– Skončení služebního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
ČÁST TŘETÍ Základní povinnosti příslušníka a omezení jeho některých práv . . . . . . . . . . . . . . . 220 ČÁST ČTVRTÁ Kázeňské odměny a kázeňské tresty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 ČÁST PÁTÁ Doba služby, služební pohotovost a doba odpočinku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava I – Doba služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava II – Služební pohotovost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava III – Doba odpočinku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
242 242 270 272
3
Obsah
Hlava IV Hlava V
– Služební volno s poskytnutím služebního příjmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 – Služební volno bez poskytnutí služebního příjmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312
ČÁST ŠESTÁ Podmínky výkonu služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava I – Péče o příslušníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava II – Nemocenské pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava III – Zdravotní, osobnostní a fyzická způsobilost příslušníka . . . . . . . . . . . . . Hlava IV – Ozdravný pobyt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava V – Mateřská a rodičovská dovolená. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava VI – Zvláštní podmínky výkonu služby příslušnic a příslušníků pečujících o dítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava VII – Bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
313 313 324 330 335 340 344 346
ČÁST SEDMÁ Náhrada škody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 Hlava I – Předcházení škodám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 361 Hlava II – Odpovědnost příslušníka za škodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 363 Díl 1 – Obecná odpovědnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364 Díl 2 – Zvláštní odpovědnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370
Hlava III
– Odpovědnost bezpečnostního sboru za škodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376 Díl 1 – Obecná a zvláštní odpovědnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376 Díl 2 – Odpovědnost za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání . . . 382 Díl 3 – Společné ustanovení k odpovědnosti za škodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 417
ČÁST OSMÁ Služební příjem a odměna za služební pohotovost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava I – Obecné ustanovení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava II – Složky služebního příjmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava III – Služební příjem ve zvláštních případech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava IV – Odměna za služební pohotovost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava V – Společná ustanovení o služebním příjmu příslušníků a odměně za služební pohotovost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
420 420 424 449 459 461
ČÁST DEVÁTÁ Naturální náležitosti a zvláštní požitky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 ČÁST DESÁTÁ Náhrady cestovních výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava I – Obecná ustanovení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava II – Náhrady cestovních výdajů při služební cestě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava III – Náhrady výdajů při zahraniční služební cestě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
475 475 482 495
Obsah
Hlava IV Hlava V Hlava VI
– Náhrady cestovních výdajů v ostatních případech . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501 – Společná ustanovení k náhradám cestovních výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . 512 – Náhrada stěhovacích výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 515
ČÁST JEDENÁCTÁ Výsluhové nároky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava I – Odchodné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava II – Výsluhový příspěvek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava III – Úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava IV – Společná ustanovení o výsluhových nárocích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ČÁST DVANÁCTÁ Řízení ve věcech služebního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava I – Obecná ustanovení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava II – Průběh řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava III – Řízení o propuštění podle § 42 odst. 1 písm. d) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava IV – Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava V – Přezkoumávání rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava VI – Výkon rozhodnutí a přezkoumávání pravomocných rozhodnutí soudem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
516 518 523 534 538
546 553 610 658 666 743 797
ČÁST TŘINÁCTÁ Informování příslušníků a projednávání záležitostí týkajících se výkonu služby a vztahy bezpečnostního sboru a odborové organizace . . . . . . . 805 ČÁST ČTRNÁCTÁ Společná, přechodná a závěrečná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava I – Společná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava II – Přechodná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava III – Závěrečná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
811 811 834 843
Přechodná ustanovení novel k zákonu č. 361/2003 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 844 Příloha č. 1 k zákonu č. 361/2003 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 849 Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 853
5
Předmluva
2Ą'&/.78# Vážené čtenářky, vážení čtenáři, publikace, která se vám nyní dostává do rukou, obsahuje novelizovaný text zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, k němuž je připojen komentář zahrnující výklad jednotlivých ustanovení zákona, který se argumentačně opírá především o aktuální soudní judikaturu. Každý, kdo působí v dané oblasti, ví, že současná platná právní úprava je vnímána kontroverzně a kriticky jak doktrinálně, tak má i značný potenciál přinášet aplikační problémy nejen v praxi služebních funkcionářů, ale rovněž i v rozhodovací praxi soudů. Příslušná ustanovení zákona se proto autoři pokusili vyložit nejen z hlediska požadavků, ale i nedostatků, právní úpravy a soudní judikatury, která právní úpravu v řadě ohledů doplňuje, dotváří a mnohdy dokonce přetváří, ale rovněž i v návaznosti na poznatky (problémy) z aplikační praxe. Originalita přístupu, zvláště pak struktura a pojetí jednotlivých částí publikace, záleží na samotných autorech, komentované problematice a vůbec na autorském přístupu. Uvedené je příčinou toho, proč komentář k dvanácté (procesní) části zákona v určitém směru svým zpracováním vybočuje z koncepce předcházejících a navazujících částí publikace. Předkládaný text je určen především služebním funkcionářům, pracovníkům personálních útvarů bezpečnostních sborů a dalšímu odbornému personálu, který se bezprostředně podílí na přípravě rozhodnutí ve věcech služebního poměru. Současně může posloužit všem příslušníkům, vůči nimž se vede řízení ve věcech služebního poměru, aby mohli řádně uplatnit svá práva v tomto řízení a uplatňovat své nároky plynoucí ze služebního poměru. Doufáme, že se tato publikace stane cennou pomůckou při aplikaci, popř. studiu, příslušné právní úpravy. Jsme si vědomi toho, že předkládaný text není dokonalý, a to již jen proto, že pro platnou právní úpravu zákona o služebním poměru, resp. jeho určitá ustanovení je typická stručnost poskytující prostor pro řadu protichůdných právních výkladů, tím spíše, že se názory na jejich aplikaci poměrně často mění. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že v důsledku posledních novelizací byla do zákona o služebním poměru včleněna řada nových jak hmotněprávních, tak procesněprávních institutů, se kterými tak nejsou prozatím příliš velké praktické zkušenosti. Jsme proto otevřeni věcným kritickým připomínkám a případným dalším námětům, které by mohly vést ke zkvalitnění případného dalšího vydání komentáře. Předkládaný komentář vychází z právního stavu ke dni 1. října 2019. Autoři
6
ÚVOD DO PROBLEMATIKY PRÁVNÍ ÚPRAVY SLUŽEBNÍHO POMĚRU…
řád správní“ či „SŘS“). Z obsahu tohoto předpisu je třeba poukázat zejména na právní úpravu týkající se žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, která je obsažena v § 65 až § 78 SŘS, a právní úpravu ochrany proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 až § 81 SŘS).
2TQX¾F÷EÊ RąGFRKU[ M \¾MQPW Q UNWåGDPÊO RQO÷TW C FCNwÊ UQWXKUGLÊEÊ RąGFRKU[ V průběhu let bylo vydáno několik prováděcích předpisů k zákonu o služebním poměru, případně k provedení dalších právních předpisů, které obsahují ustanovení týkající se služebního poměru. Níže je uveden přehled základních prováděcích předpisů, které jsou uvedeny i s označením novelizačních změn: > nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb., č. 465/2001 Sb., č. 214/2003 Sb. a nařízení vlády č. 536/2005 Sb.; > nařízení vlády č. 506/2004 Sb., kterým se stanoví způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh, hodnocení a ukončení, ve znění nařízení vlády č. 698/2004 Sb., č. 517/2005 Sb. a nařízení vlády č. 218/2008 Sb.; > nařízení vlády č. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do informačního systému o služebním příjmu, ve znění nařízení vlády č. 698/2004 Sb., č. 517/2005 Sb. a nařízení vlády č. 126/2014 Sb.; > nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění nařízení vlády č. 698/2004 Sb., č. 517/2005 Sb., č. 403/2008 Sb. a nařízení vlády č. 89/2015 Sb.; > nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění nařízení vlády č. 517/2005 Sb., č. 450/2008 Sb., č. 460/2011 Sb. a nařízení vlády č. 399/2017 Sb.; > nařízení vlády č. 147/2007 Sb., o pořadí srážek ze služebního příjmu příslušníků bezpečnostních sborů; > nařízení vlády č. 407/2011 Sb., k provedení zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů; > nařízení vlády č. 304/2018 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů; > vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení, ve znění vyhlášky č. 658/2004 Sb., č. 97/2008 Sb., č. 335/2010 Sb. a vyhlášky č. 120/2013 Sb.; > vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění vyhlášky č. 658/2004 Sb., č. 468/2005 Sb., č. 199/2008 Sb., č. 335/2011 Sb. a vyhlášky č. 474/2012 Sb.; > vyhláška č. 286/2012 Sb., o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky č. 316/2013 Sb., č. 359/2017 Sb. a vyhlášky č. 194/2018 Sb.;
22
Prováděcí předpisy k zákonu o služebním poměru a další související předpisy
> vyhláška č. 166/2014 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel; > vyhláška č. 122/2015 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení); > vyhláška č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění vyhlášky č. 225/2016 Sb.; > vyhláška č. 407/2015 Sb., kterou se stanoví druhy a vzory služebních stejnokrojů Hasičského záchranného sboru České republiky, způsob označení příslušnosti k Hasičskému záchrannému sboru České republiky a odlišujícího označení, vzory služebních průkazů a průkazů zaměstnanců a způsob prokázání příslušnosti služebním průkazem a vzory velkého a malého znaku Hasičského záchranného sboru České republiky a základní znaky charakterizující prapor Hasičského záchranného sboru České republiky (výstrojní vyhláška hasičského záchranného sboru); > vyhláška č. 238/2016 Sb., kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí; > vyhláška č. 254/2018 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019; > vyhláška č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad; > vyhláška č. 226/2019 Sb., o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech. Některé další (výše nezmíněné) právní předpisy, jež mají souvislost se zákonem o služebním poměru: > zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, > zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, > zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, > zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, > zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, > zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, > zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, > zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, > zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, > zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů.
23
ZĂ KON Ä?. 361/2003 Sb., o sluĹžebnĂm pomÄ›ru pĹ™ĂsluĹĄnĂkĹŻ bezpeÄ?nostnĂch sborĹŻ
<žMQP ĂŠ 5D Q UNWĂĽGDPĂŠO RQOáTW RÄ…ĂŠUNWwPĂŠMÄ? DG\RGĂŠPQUVPĂŠEJ UDQTÄ? XG \PáPĂŠ \žMQPC ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D ĂŠ 5D PžNG\W ¡UVCXPĂŠJQ UQWFW ĂŠ 5D \žMQPC ĂŠ 5D C \žMQPC ĂŠ 5D Parlament se usnesl na tomto zĂĄkonÄ› ÄŒeskĂŠ republiky:
èž56 2480ÂŞ OBECNĂ USTANOVENĂ? §1 PĹ™edmÄ›t Ăşpravy a rozsah pĹŻsobnosti (1) Tento zĂĄkon upravuje prĂĄvnĂ pomÄ›ry fyzickĂ˝ch osob, kterĂŠ v bezpeÄ?nostnĂm sboru vykonĂĄvajĂ sluĹžbu (dĂĄle jen „pĹ™ĂsluĹĄnĂk“), jejich odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ, Ĺ™ĂzenĂ ve vÄ›cech sluĹžebnĂho pomÄ›ru a organizaÄ?nĂ vÄ›ci sluĹžby (dĂĄle jen „sluĹžebnĂ vztahy“). BezpeÄ?nostnĂm sborem se rozumĂ Policie ÄŒeskĂŠ republiky, HasiÄ?skĂ˝ zĂĄchrannĂ˝ sbor ÄŒeskĂŠ republiky, CelnĂ sprĂĄva ÄŒeskĂŠ republiky, VÄ›zeĹˆskĂĄ sluĹžba ÄŒeskĂŠ republiky, GenerĂĄlnĂ inspekce bezpeÄ?nostnĂch sborĹŻ, BezpeÄ?nostnĂ informaÄ?nĂ sluĹžba a Úřad pro zahraniÄ?nĂ styky a informace. (2) V Ä?ele Policie ÄŒeskĂŠ republiky je policejnĂ prezident, HasiÄ?skĂŠho zĂĄchrannĂŠho sboru ÄŒeskĂŠ republiky je generĂĄlnĂ Ĺ™editel, CelnĂ sprĂĄvy ÄŒeskĂŠ republiky je generĂĄlnĂ Ĺ™editel GenerĂĄlnĂho Ĺ™editelstvĂ cel, VÄ›zeĹˆskĂŠ sluĹžby ÄŒeskĂŠ republiky je generĂĄlnĂ Ĺ™editel, GenerĂĄlnĂ inspekce bezpeÄ?nostnĂch sborĹŻ je Ĺ™editel, BezpeÄ?nostnĂ informaÄ?nĂ sluĹžby je Ĺ™editel a Úřadu pro zahraniÄ?nĂ styky a informace je Ĺ™editel (dĂĄle jen „ředitel bezpeÄ?nostnĂho sboru“). FunkÄ?nĂ obdobĂ Ĺ™editele bezpeÄ?nostnĂho sboru trvĂĄ 5 let. TatĂĄĹž osoba nemĹŻĹže bĂ˝t ustanovena na sluĹžebnĂ mĂsto Ĺ™editele bezpeÄ?nostnĂho sboru vĂce neĹž dvakrĂĄt za sebou. (3) PĹ™ĂsluĹĄnĂk je ve sluĹžebnĂm pomÄ›ru k ÄŒeskĂŠ republice. PrĂĄva a povinnosti ÄŒeskĂŠ republiky vĹŻÄ?i pĹ™ĂsluĹĄnĂkovi plnĂ pĹ™ĂsluĹĄnĂ˝ bezpeÄ?nostnĂ sbor. (4) VĂ˝konem sluĹžby se pro ĂşÄ?ely tohoto zĂĄkona rozumĂ a) Ăşkony a Ä?innosti realizujĂcĂ oprĂĄvnÄ›nĂ a povinnosti stanovenĂŠ prĂĄvnĂmi pĹ™edpisy upravujĂcĂmi pĹŻsobnost bezpeÄ?nostnĂch sborĹŻ, b) soustĹ™eÄ?ovĂĄnĂ, vyhodnocovĂĄnĂ a evidovĂĄnĂ informacĂ a ĂşdajĹŻ potĹ™ebnĂ˝ch pro vĂ˝kon sluĹžby, vÄ?etnÄ› Ä?innosti v operaÄ?nĂch a informaÄ?nĂch stĹ™ediscĂch,
24
§1
c) řízení výkonu služby, d) činnost ve vzdělávacích, technických a účelových zařízeních, která pro výkon služby zabezpečují přípravu příslušníků a výzkumné, technické a další podmínky, a to v rozsahu stanoveném ředitelem bezpečnostního sboru, a e) plnění úkolů Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „zpravodajská služba“).
Komentář k § 1 I. VĚCNÁ PŮSOBNOST ZÁKONA O SLUŽEBNÍM POMĚRU
Ustanovení § 1 vymezuje v odstavci 1 věcnou působnost zákona a vyjadřuje jeho základní účel. Tím je úprava právních vztahů vznikajících mezi státem a fyzickými osobami, které vykonávají specifický výsek státní služby, jímž je služba v bezpečnostních sborech, jako služba pro veřejnost ve vymezených oblastech vnitřního pořádku a bezpečnosti, zajištění výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, celnictví a správy daní, ochrany životů a zdraví obyvatel a majetku před požáry a poskytování účinné pomoci při mimořádných událostech a v některých dalších oblastech. Zákon zde užívá legislativní zkratky služební vztahy, která sice není v zákoně dále užívána, ale je zato zkratkou vystihující. Uvedené ustanovení dostatečně nevyjadřuje skutečnou věcnou působnost zákona o služebním poměru vyplývající z dalších ustanovení. Ve skutečnosti zákon o služebním poměru upravuje též právní poměry dalších osob, jimž vznikají práva a povinnosti podle tohoto zákona. V tomto případě se však nejedná o vysloveně vztahy služební, ale o vztahy, jež jsou ze vztahů služebních odvozeny. Na uvedenou skutečnost často poukazují bývalí příslušníci, kteří z daného nedostatku chybně dovozují, že ve vztahu k nim nelze vést řízení ve věcech služebního poměru. Přitom z výčtu subjektů, jež mohou být účastníky řízení, obsaženého v § 169 ZSP je zřejmé, že bývalý příslušník takovým účastníkem je. V citovaném ustanovení je dále jako účastník řízení uveden také pozůstalý po příslušníkovi. Zákon o služebním poměru upravuje i práva o povinnosti dalších osob, které nevykonávají a ani nevykonávaly službu v bezpečnostním sboru. Jedná se o dědice, který má nárok na náhradu věcné škody, jež vznikla příslušníkovi při služebním úrazu, na jehož následky zemřel, osobu, která vynaložila náklady spojené s léčením příslušníka nebo náklady spojené s pohřbem takového příslušníka, ale též osobu, na niž přešla práva po smrti příslušníka. II. BEZPEČNOSTNÍ SBOR
Definice pojmu bezpečnostní sbor obsahuje současně vymezení osobní působnosti zákona. Zákon o služebním poměru upravuje právní postavení příslušníků Policie České republiky (dále jen „policie“), Vězeňské služby České republiky (dále jen „vězeňská služba“), Celní správy České republiky (dále jen „celní správa“), Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“), Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a také Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „generální inspekce“).
25
§2
kategorií zaměstnanců, rozdílné délky doby služby a dalších rozdílů, jež jsou vnímány jako neodůvodněné. Příslušníci mnohdy vykonávají i jiné činnosti, jež by měli vykonávat zaměstnanci v pracovním poměru. Například v personální oblasti jsou činnosti střídavě vykonávány příslušníky a zaměstnanci v pracovním poměru, podle toho, jaký názor momentálně zastává úřadující ředitel bezpečnostního sboru. Předpisy související § 2 ZSP – pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru § 11 ZSP – zařazení ředitele zpravodajské služby a ředitele generální inspekce do služebního poměru na dobu neurčitou při přijetí do služebního poměru § 17 odst. 2 ZSP – vznik služebního poměru ředitele zpravodajské služby a ředitele generální inspekce § 27 ZSP – převedení ředitele bezpečnostního sboru na jiné služební místo po ukončení funkčního období zákon o policii, zákon o vězeňské službě, zákon o celní správě, zákon o hasičském záchranném sboru, zákon o zpravodajských službách, zákon o Bezpečnostní informační službě, zákon o generální inspekci § 5 odst. 3 zákona o policii – policejní prezident § 1 odst. 2 zákona o vězeňské službě – generální ředitel vězeňské služby § 3 odst. 1 zákona o celní správě – generální ředitel Generálního ředitelství cel § 6 odst. 2 zákona o hasičském záchranném sboru – generální ředitel hasičského záchranného sboru § 4 odst. 2 zákona o zpravodajských službách – ředitel Bezpečnostní informační služby § 4 odst. 3 zákona o zpravodajských službách – ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace § 1 odst. 2 zákona o generální inspekci – ředitel generální inspekce
Z judikatury Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ads 149/2008 ze dne 20. března 2009 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 53/2008-102 ze dne 21. listopadu 2008 Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 10 Ad 17/2015-52 ze dne 18. prosince 2015 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ads 126/2012 ze dne 20. listopadu 2013 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 252/2015 ze dne 8. září 2016
§2 Pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru (1) Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru1). (2) Ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru jedná a rozhoduje jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sboru odpovědný za činnost bezpečnostního sboru nebo z výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu2), ve věcech služebního poměru ředitele Bezpečnostní informační služby jedná a rozhoduje vládou určený člen vlády, nestanoví-li zvláštní právní předpis3) jinak, a ve věcech služebního poměru ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů jedná a rozhoduje předseda vlády (dále jen „nadřízený ředitele bezpečnostního sboru“).
29
§3 Z judikatury Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ads 149/2008 ze dne 20. března 2009 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 53/2008-102 ze dne 21. listopadu 2008 Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 10 Ad 17/2015-52 ze dne 18. prosince 2015 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ads 126/2012 ze dne 20. listopadu 2013 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 252/2015 ze dne 8. září 2016
§3 Evidence volných služebních míst Ministerstvo vede evidenci volných služebních míst v bezpečnostních sborech, s výjimkou zpravodajských služeb, a evidenci údajů o příslušnících těchto bezpečnostních sborů, zařazených v záloze, odvolaných ze služebního místa a o příslušnících, kteří požádali o převedení na jiné služební místo. Evidenci údajů o příslušnících vede ministerstvo v rozsahu údaje o čísle služebního průkazu a o dosaženém vzdělání. Bezpečnostní sbor, s výjimkou zpravodajské služby, je povinen sdělit tyto údaje ministerstvu bez zbytečného odkladu v písemné nebo elektronické podobě a průběžně je aktualizovat. Evidenci volných služebních míst ve zpravodajské službě a evidenci osobních údajů o příslušnících zpravodajských služeb vede zpravodajská služba.
Komentář k § 3 Informovanost služebních funkcionářů a příslušníků bezpečnostních sborů o služebních místech, na která musí nebo mohou být příslušníci ustanoveni, je zajišťována Informačním systémem Ministerstva vnitra k obsazování volných služebních míst podle zákona o služebním poměru (dále jen „systém OSM“). Oprávněnost vedení systému OSM vyplývá z § 3 a § 20 odst. 4 ZSP a § 12 odst. 4 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Systém OSM je v podmínkách resortu Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) součástí Ekonomického informačního systému (EKIS). Výstupy ze systému OSM jsou zveřejňovány pomocí serveru ministerstva v síti Intranet MV a Internet. Bezpečnostní sbory působící mimo resort ministerstva (s výjimkou zpravodajských služeb) do systému OSM předávají informace podle potřeby prostřednictvím individuálních datových vstupů (souborů) zpracovávaných ministerstvem. V systému OSM se nezpracovávají osobní údaje příslušníků ve smyslu zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Evidence příslušníků je anonymní. Současně je omezena případná diskriminace příslušníků z hlediska věku či pohlaví. Údaje o příslušnících jsou vedeny pouze v rozsahu osobního evidenčního čísla (čísla služebního průkazu) a dalších údajů důležitých při obsazování volných služebních míst, např. služební hodnosti a údajů o vzdělání. Přístup k údajům na serveru ministerstva je chráněn heslem. Do systému OSM nahlížejí služební funkcionáři bezpečnostních sborů při obsazování volného služebního místa podle § 20 ZSP před vyhlášením výběrového řízení na volné služební místo podle § 22 ZSP.
47
ZÁKON č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Příslušníci bezpečnostních sborů nahlížejí do systému OSM zejména v případech zájmu o převedení na jiné volné služební místo nebo o podání přihlášky do výběrového řízení na obsazení služebního místa, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, a též z důvodu kontroly, zda služební funkcionář v jeho případě postupoval v souladu se zákonem. Systém OSM je nástrojem k zabezpečení tzv. průchodnosti příslušníků mezi jednotlivými bezpečnostními sbory a důležitým nástrojem v kariérním postupu. Novela zákona o služebním poměru provedená zákonem č. 530/2005 Sb. omezila vedené osobní údaje na údaj o čísle služebního průkazu a o dosaženém vzdělání. Dosavadní dikce tak zcela nenaplňuje předpoklady pro plné využití centrální evidence pro potřeby služebních funkcionářů při obsazování služebních míst podle § 20 ZSP. Pro posouzení možnosti nebo vhodnosti ustanovit příslušníka na volné služební místo by mělo být uvedeno více údajů než číslo služebního průkazu a údaj o dosaženém vzdělání, neboť § 19 ZSP umožňuje stanovit další povinné požadavky na ustanovení příslušníka na služební místo – obor nebo zaměření vzdělání, zvláštní odborný požadavek apod. Bezpečnostní sbory mají povinnost sdělovat ministerstvu potřebné údaje, a to bez zbytečného odkladu. Výše uvedené se netýká volných služebních míst a příslušníků zpravodajské služby a generální inspekce. Zpravodajská služba vede evidenci osobních údajů o příslušnících zpravodajských služeb odděleně. Někteří služební funkcionáři uvedený systém nevyužívají, i když jim to zákon o služebním poměru ukládá. Z uvedeného důvodu nejsou mnohdy na volná služební místa ustanovováni příslušníci registrovaní v OSM, ale služební funkcionáři ustanovují příslušníky, které si předem vytipovali. Nahrává tomu také stav, kdy není prováděna jakákoliv kontrolní činnost ve vztahu k plnění povinností služebních funkcionářů při obsazování služebních míst. Nedodržování těchto povinností vede ke značným finančním ztrátám, protože v záloze pro přechodně nezařazené zůstávají příslušníci považovaní v některých případech za „nepohodlné“, přestože jsou volná místa, na něž měli, resp. mohli být ustanoveni. Vzhledem k průchodnosti mezi bezpečnostními sbory způsobuje nedodržování povinností v rámci obsazování služebních míst v jednom bezpečnostním sboru problémy i v ostatních bezpečnostních sborech. Pokud není ze zálohy pro přechodně nezařazené záměrně vyňat „nepohodlný“ příslušník služebními funkcionáři vlastního sboru, očekává se, že bude vyňat služebními funkcionáři jiného sboru. Uvedené platí o to více, o co je vyšší služební hodnost daného příslušníka. Předpisy související § 1 odst. 1 ZSP – bezpečnostní sbor § 1 odst. 4 písm. e) ZSP – zpravodajská služba § 19 ZSP – služební místo § 20 až § 21 ZSP – ustanovování na služební místo § 22 až § 24 ZSP – výběrové řízení § 25 a § 26 ZSP – odvolání ze služebního místa § 27 ZSP – převedení ředitele bezpečnostního sboru na jiné služební místo § 28 ZSP – druhy záloh
48
§4 § 29 ZSP – záloha činná § 30 ZSP – záloha pro studující § 32 ZSP – záloha pro přechodně nezařazené § 33 ZSP – záloha neplacená § 34 ZSP – ustanovení na služební místo po vynětí ze zálohy
§4 Systemizace (1) Systemizací se rozumí stanovení počtu služebních míst včetně počtu míst příslušníků zařazených v zálohách a objemu prostředků stanovených státním rozpočtem na příslušný rok na jejich služební příjmy. (2) Návrh systemizace připravuje ředitel bezpečnostního sboru v součinnosti se svým nadřízeným. Návrh systemizace je zpracováván v souladu s úkoly, které plní bezpečnostní sbor podle zvláštního právního předpisu5). (3) Návrh systemizace Policie České republiky doplní ministr vnitra o návrh systemizace pro příslušníky povolané k plnění úkolů v ministerstvu a o návrh systemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole. Návrh systemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole připravuje ministr vnitra v součinnosti s rektorem a ředitelem školy. (4) Návrh systemizace na příslušný kalendářní rok předkládá v předcházejícím roce ke schválení vládě nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. (5) Návrh organizační struktury bezpečnostního sboru připravuje ředitel bezpečnostního sboru a schvaluje jej podle vládou schválené systemizace nadřízený ředitele bezpečnostního sboru; v případě zpravodajské služby schvaluje organizační strukturu ředitel zpravodajské služby. 5)
Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (v současné době zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (v současné době zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky). Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. (v současné době zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru)).
Komentář k § 4 I. OBECNĚ O SYSTEMIZACI BEZPEČNOSTNÍHO SBORU
Systemizace služebních míst je důležitým nástrojem k dosažení úkolů stanovených bezpečnostním sborům cestou určení jejich optimálního organizačního uspořádání, stanovení odpovídajících počtů služebních míst příslušníků a jejich struktury z hlediska kvalifikačních a dalších požadavků. Je také podkladem pro zabezpečení potřebných finančních prostředků na činnost bezpečnostních sborů ze státního rozpočtu. Systemizaci
49
§ 49 IV. OMEZENÍ SOCIÁLNÍCH PRÁV PŘÍSLUŠNÍKŮ
Příslušníkům zpravodajských služeb je podle § 47 odst. 2 ZSP vysloven zákaz členství v odborové organizaci. Ostatní příslušníci se mohou sdružovat v odborových organizacích. Příslušníkům však je, a to přímo čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, vyloučeno právo na stávku. Předpisy související § 1 odst. 1 ZSP – bezpečnostní sbor § 1 odst. 4 písm. e) ZSP – zpravodajská služba § 13 odst. 1 písm. i) ZSP – předpoklady přijetí do služebního poměru § 29 ZSP – záloha činná § 31 ZSP – záloha zvláštní § 40 ZSP – zproštění výkonu služby § 51 odst. 1 písm. d) ZSP – kázeňský trest odnětí služební hodnosti § 68 ZSP – překážky ve službě z důvodu obecného zájmu § 82 ZSP – rodičovská dovolená § 181 ZSP – náležitosti rozhodnutí § 186 odst. 8 ZSP – uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod – možnost omezení základních práv zákonem čl. 20 Listiny základních práv a svobod – právo svobodně se sdružovat zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích § 214 a násl. OZ – spolek § 420 a násl. OZ – podnikatel
è 56 è6846 KÁZEŇSKÉ ODMĚNY A KÁZEŇSKÉ TRESTY § 49 Kázeňské odměny (1) Příslušníkovi lze za projevení osobní statečnosti nebo za splnění zvlášť významného služebního úkolu anebo za účelem ocenění příkladného plnění služebních povinností udělit kázeňskou odměnu. Za příkladné plnění služebních povinností se považuje též opakované dosahování velmi dobrých výsledků ve výkonu služby konstatované v závěru služebního hodnocení. (2) Kázeňskou odměnou je a) písemná pochvala, b) peněžitý nebo věcný dar, anebo c) udělení služební medaile. (3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Generální inspekcí bezpečnostních sborů stanoví vyhláškou druh a vzor služebních medailí a důvody pro jejich udělení. 233
ZÁKON č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Komentář k § 49 Kázeňské odměny jsou určitým protipólem kázeňských trestů. Kázeňskou odměnu podle § 49 ZSP udělí služební funkcionář příslušníkovi za projevení osobní statečnosti nebo za splnění zvlášť významného služebního úkolu anebo za účelem ocenění příkladného plnění služebních povinností. Za příkladné plnění služebních povinností se považuje též opakované dosahování velmi dobrých výsledků ve výkonu služby konstatované v závěru služebního hodnocení. Zákon o služebním poměru určuje následující kázeňské odměny. Jedná se o: a) písemnou pochvalu, b) peněžitý nebo věcný dar anebo c) udělení služební medaile. Oproti předchozím právním úpravám služebního poměru se vymezuje důvod pro udělení kázeňské odměny. Kázeňské odměny mají výchovný účinek a motivují příslušníka k dalšímu kvalitnímu plnění služebních povinností. Jsou morálním (písemná pochvala, udělení služební medaile), případně souběžně i hmotným (peněžitý nebo věcný dar) stimulem. Přestože není výslovně stanovena hierarchie odměn, lze ze systematiky předmětného ustanovení dovodit, že mezi odměnami rozdíl v intenzitě ocenění existuje. Při udělování kázeňské odměny nemusí být zmíněná hierarchie zachována. Nemusí být např. nejdříve udělena písemná pochvala a teprve při další příležitosti peněžitý nebo věcný dar. Záleží na povaze mimořádného činu nebo příkladnosti plnění služebních povinností, za něž se kázeňská odměna uděluje. Skutečnost, že zákon o služebním poměru definuje druhy kázeňských odměn i důvody pro jejich udělení, přispívá k rovnému zacházení mezi příslušníky a současně omezuje správní uvážení služebního funkcionáře. Záruka toho, že někteří příslušníci nebudou v rámci kázeňského odměňování upřednostňováni, pak spočívá v důkladném zjišťování naplnění podmínek stanovených zákonem pro udělení kázeňské odměny a jejím řádném odůvodnění. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že rozhodování o udělení kázeňské odměny není vyloučeno z řízení ve věcech služebního poměru.[41] Z povahy věci lze nejspíše tolerovat a připustit, aby toto rozhodnutí bylo prvním procesním úkonem v řízení. Toto rozhodnutí však musí splňovat veškeré náležitosti vyplývající z § 181 ZSP, včetně řádného odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Služební funkcionář zvláště musí v rozhodnutí uvést, v čem přesně spatřuje naplnění neurčitých právních pojmů uvedených v § 49 odst. 1 ZSP, tedy důvodů, které k udělení kázeňské odměny vedly. Odměňované jednání, resp. výkon příslušníka, by mělo být v tomto kontextu hodnoceno nejenom s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání příslušníka, ale rovněž i kvalifikačním a dalším nárokům vyplývajícím ze služebního místa, které odměňovaný příslušník zastává, a podmínkám a úkolům organizační části bezpečnostního sboru, v němž je odměňovaný příslušník zařazen. Jinak vyjádřeno, služební funkcionář posuzuje mimořádnost či významnost služebního úkolu ve vztahu k běžným úkolům, které příslušník nebo ostatní příslušníci, vůči nimž má kázeňskou pravomoc, plní, jakož i k rychlosti a kvalitě splnění daného úkolu. Prováděcí předpis vydaný na základě zmocnění uvedeného v odstavci 3 – vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení – vymezuje druhy medailí pro jednotlivé bezpečnostní sbory. [41]
234
Srov. § 171 ZSP.
§ 50
Služební medaili lze v řízení o kázeňském přestupku nebo o jednání, které má znaky přestupku, odejmout. Jedná se o jeden z druhů kázeňských trestů. Udělení kázeňské odměny není nárokové, a to ani tehdy, pokud příslušník splňuje podmínky pro její přiznání. Kázeňská odměna peněžitý dar není jednou ze složek služebního příjmu, a proto se k ní nepřihlíží při stanovení průměrného služebního příjmu, ani při stanovení hrubého průměrného služebního příjmu pro účely výsluhových nároků. Podle § 4 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou kázeňské odměny osvobozeny od daně z příjmů. Předpisy související § 2 ZSP – služební funkcionář § 51 odst. 1 písm. c) ZSP – kázeňský trest odnětí služební medaile § 203 ZSP – služební hodnocení vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení § 4 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – osvobození od daně z příjmů
§ 50 Kázeňský přestupek (1) Kázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku. Za takové jednání se považuje i dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení. (2) Kázeňský přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže příslušník a) věděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že služební povinnost neporuší, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ač to vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl. (3) Kázeňský přestupek je spáchán úmyslně, jestliže příslušník a) chtěl svým jednáním porušit služební povinnost, nebo b) věděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, a pro případ, že ji poruší, byl s tím srozuměn. (4) Za jednání se považuje i opomenutí konání, k němuž byl příslušník povinen.
Komentář k § 50 Kázeňským přestupkem je podle § 50 ZSP výlučně zaviněné jednání příslušníka, které porušuje služební povinnost. Jedná se o princip subjektivní odpovědnosti za porušení služební povinnosti. Zavinění je obecným a obligatorním znakem kázeňského přestupku, a je proto nezbytnou podmínkou pro naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku. Zaviněním se rozumí vnitřní, psychický vztah pachatele ke skutečnostem, které tvoří kázeňský přestupek.
235
ZÁKON č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
rozvržení doby služby (např. jiné stanovení začátku a konce směny), než mají ostatní příslušníci na služebně. Vždyť podle právní úpravy je to právě on, kdo rozhoduje o rozvržení doby služby do jednotlivých směn a určuje každému příslušníkovi začátek a konec směny. Předpisy související § 16 odst. 3 ZSP – seznámení občana při přijetí do služebního poměru s dobou služby § 36 ZSP – 60 dnů služby při převelení § 53 ZSP – rozvržení doby služby § 54 ZSP – služba přesčas § 55 ZSP – služba v noci § 56 až § 59 ZSP – pružná doba služby § 60 ZSP – přestávka na jídlo a odpočinek § 61 ZSP – přestávka ke kojení § 63 ZSP – nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami § 64 ZSP – nepřetržitý odpočinek v týdnu § 66 odst. 6 ZSP – týden dovolené a 1 den dovolené § 75 odst. 1 ZSP – čerpání služebního volna ve dnech služby § 80 odst. 5 ZSP – rozsah doby služby při ozdravném pobytu § 112 odst. 1 ZSP – služební příjem při kratší době služby § 114 odst. 1 ZSP – základní tarif za stanovenou dobu služby § 201 odst. 1 ZSP – důležitý zájem služby
§ 53 Rozvržení doby služby (1) Doba služby se rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na období 1 měsíce, a to rovnoměrně, nebo nerovnoměrně. Změna rozvržení doby služby musí být oznámena příslušníkovi zpravidla nejpozději 3 dny před nástupem do služby. Neumožňuje-li povaha služby stanovit příslušníkovi nerovnoměrné rozvržení doby služby předem, určí mu služební funkcionář nejpozději 1 den předem počátek směny. Konec směny určí podle potřeb služby. (2) Při rovnoměrném rozvržení doby služby se doba služby rozvrhuje zpravidla na 5 dnů v týdnu tak, aby a) nepřetržitý odpočinek v týdnu připadl, jestliže je to možné, na sobotu a neděli, b) směna v jednotlivých dnech zpravidla nepřesáhla 10 hodin, c) rozdíl délky doby služby připadající na jednotlivé týdny nepřesáhl 5 hodin, d) průměrná doba služby v období 2 kalendářních měsíců nepřesahovala základní dobu služby v týdnu. (3) Při nerovnoměrném rozvržení doby služby se rozvrhne doba služby tak, aby a) doba nepřetržité služby nebyla kratší než 4 hodiny a nepřesáhla 24 hodin a b) průměrná doba služby za období 3 kalendářních měsíců a v odůvodněných případech za období kalendářního roku nepřesáhla základní dobu služby v týdnu. 244
§ 53
(4) Za dvousměnný nebo třísměnný režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého provozu vyžadujícího výkon služby 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, nebo v takovém režimu vykonávají službu ve 24hodinových směnách a režim služby podle odstavce 5. (5) Za směnu v celkovém trvání 16 hodin se u příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky považuje časový úsek v rozsahu 24 hodin, v němž je mimo výkon služby v trvání 16 hodin stanovena služební pohotovost v místě, kde jinak příslušník vykonává službu (dále jen „služebna“) v trvání 8 hodin.
Komentář k § 53 I. OBECNĚ O ROZVRŽENÍ DOBY SLUŽBY
Rozvržení doby služby upravené v § 53 ZSP je předpokladem pro efektivní využití sil a prostředků pro splnění úkolů bezpečnostního sboru. Vychází z konkrétních úkolů zabezpečovaných příslušnou organizační částí bezpečnostního sboru a zahrnuje v sobě rozhodnutí vedoucího příslušníka o tom, zda bude doba služby rozvržena rovnoměrně či nerovnoměrně, jak dlouhý bude týden služby, jaký bude režim služby, od kdy do kdy bude stanoven začátek a konec směn, jaký bude nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu a kdy a v jakém rozsahu budou stanoveny přestávky ve službě na jídlo a oddech. Rozvržení doby služby tedy spočívá ve stanovení časových úseků, v nichž dochází k realizaci výkonu služby. Takto je definován pojem „směna“, který má velký význam právě pro rozlišování základní doby služby v týdnu a služby přesčas. Jestliže se tedy užívá pojem směna, rozumí se tím vždy část základní doby služby, a nikoliv služba přesčas. Lze také konstatovat, že rozvržením doby služby je také předurčeno rozložení volného času příslušníka v rámci dne, týdne a roku. II. ROZVRŽENÍ DOBY SLUŽBY
1. Plánování směn a změna rozvržení doby služby
Právní předpis stanoví, že doba služby se rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na období 1 měsíce. I když to není výslovně uvedeno, praktické je rozvržení na dobu 1 kalendářního, nikoliv běžného měsíce. Zákon však neurčuje měsíční plánování rozvrhu služeb obligatorně. Z pojmu „zpravidla“ je zřejmé, že rozvržení může být provedeno i na jiné období, pokud to vyhovuje důležitým zájmům služby. Praktické důvody vedly také ke stanovení termínu, kdy má být příslušníkovi oznámena změna rozvržení doby služby. Změna musí být oznámena příslušníkovi zpravidla nejpozději 3 dny před nástupem do služby. Také je dán prostor pro oznámení změny rozvržení v kratším termínu ve výjimečných případech. Nicméně, naskýtá se otázka, v jakém minimálním časovém předstihu je příslušníkovi možno změnu původně plánované směny oznámit. Zcela vyloučit lze pouze možnost, aby změna délky směny nebo změna jejího nástupu či ukončení byla příslušníkovi oznámena až v den, kdy má směnu nastoupit. Obdobně nepřípustné by bylo takto pozdní oznámení o zrušení směny. Lze tudíž dojít k závěru, že oznámení změny předem stanovené směny může být provedeno
245
ZÁKON č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
i den před nástupem služby. Mnohdy se chybně vykládá, že se musí jednat o 24 hodin předem, ale pro takový výklad není opora. Změnu je možno oznámit v kalendářním dni předcházejícím dni nástupu směny. Jedná se však nepochybně o mimořádnou situaci, která je odůvodněna důležitým zájmem služby, protože náhlá změna rozvržení doby služby může způsobit vážný zásah do rodinného, společenského a jiného soukromého života příslušníka. Někdy se provedení změny rozvržení doby služby 1 den předem chybně dovozuje z dikce § 53 odst. 1 věty třetí ZSP, která zní: „Neumožňuje-li povaha služby stanovit příslušníkovi nerovnoměrné rozvržení doby služby předem, určí mu služební funkcionář nejpozději 1 den předem počátek směny.“ Zde je však upraven zcela jiný případ. Jedná se o zvláštní způsob rozvržení doby služby příslušníkům, jimž není možno nerovnoměrně rozvrženou dobu služby rozvrhnout do jednotlivých směn, protože není předem známa nezbytná potřeba jeho služby v následujících dnech. V takových případech se 1 den předem příslušníkovi stanoví počátek směny, ale nestanoví se mu její konec. Směna skončí, až fakticky skončí potřeba službu konat. Blíže je o tomto způsobu rozvrhování doby služby pojednáno níže. Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje podle potřeb konkrétního útvaru bezpečnostního sboru. Zákon o služebním poměru rozlišuje dva základní způsoby rozvržení základní doby služby. Jedná se o rozvržení rovnoměrné nebo nerovnoměrné. Přitom připouští dvě podoby nerovnoměrného rozvržení doby služby v týdnu, které se odlišují tím, že první má předem vymezený počátek a konec směny a druhá má předem stanoven pouze počátek směny. Nelze v této souvislosti nezmínit rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 34/2017-57 ze dne 31. ledna 2019, v němž je uvedeno: „Podle rozhodnutí nadřízeného služebního funkcionáře měl nprap. P. vykonávat službu v nepřetržitém režimu služby. Stěžovatel byl proto povinen mu službu plánovat v souladu s rozhodnutím o převedení na jiné služební místo, tj. v nepřetržitém režimu služby. Pro příslušníka vykonávajícího službu v nepřetržitém režimu služby je typické, že koná službu v kterýkoli den, na který je mu služba nařízena, a to bez ohledu na to, zda se jedná o den, na který připadl svátek. Tato skutečnost je dána charakterem služby v nepřetržitém režimu, v němž je v zájmu ochrany veřejného zájmu třeba zajistit, aby se příslušníci ve službě vzájemně střídali tak, aby vyplnili svojí přítomností ve službě celých 24 hodin denně. Právě těmto příslušníkům (stejně jako nprap. P.) náleží zvýšení základního tarifu o 10 %, jako kompenzace za narušení biorytmu a rodinného a společenského života. Ostatně skutečnost, že příslušníci zařazení do nepřetržitého režimu služby konají službu také ve svátek, pokud je jim nařízena, není mezi účastníky sporná.“ Tento rozsudek staví rozvrhování služby doslova „na hlavu“. Předně, způsob rozvržení doby služby není charakteristickým znakem služebního místa ve smyslu § 19 ZSP, jinak řečeno rozvržení doby služby nemá nic společného s ustanovením na konkrétní služební místo. Soudem uvedené by znamenalo, že pokud bude vedoucí příslušník chtít změnit příslušníkovi rozvržení doby služby ze směnného režimu služby na nesměnný (např. ze zdravotních důvodů), muselo by dojít ke zrušení služebního místa a vytvoření služebního místa nového. Příslušník by musel být odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 1 písm. a) ZSP a ustanoven na jiné služební místo. Operativní změna rozvržení doby služby příslušníků v souvislosti se změnou bezpečnostní situace by tak byla zcela znemožněna. Změna režimu služby příslušníka, která je plně v pravomoci
246
§ 53
vedoucího příslušníka a je závislá na provozních potřebách služby, nemůže být svázána s odvoláním příslušníka z dosavadního služebního místa. Navíc někteří příslušníci mají režim služby jednosměnný (např. na službě kriminální policie a vyšetřování), který je částečně kombinován s výkonem jiných směn, např. v rozsahu 12 nebo 24 hodin. 2. Rozvržení doby služby a přechod na letní nebo zimní čas
Nesprávně je v některých případech posuzována doba služby při přechodu na letní nebo zimní čas. Uvedenou změnu času upravuje § 3 nařízení vlády č. 363/2016 Sb., o zavedení letního času v letech 2017 až 2021. Nařízení vlády výslovně stanoví, že zavedení letního času má vliv na stanovenou dobu služby v týdnu. Pokud počátek letního času připadne příslušníkovi na směnu, která se v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu stanovená doba služby v týdnu o 1 hodinu kratší. Pokud připadne příslušníkovi konec letního času na směnu, která se v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu stanovená doba služby v týdnu o 1 hodinu delší. Zavedení ani ukončení letního času nemá vliv na odměňování příslušníků. 3. Rovnoměrné rozvržení doby služby
Rovnoměrným rozvržením doby služby lze rozumět takové rozvržení, v němž se jednotlivé směny rozvrhují na 5 dnů v týdnu zpravidla na pondělí až pátek v rozsahu 37,5 hodiny. Směny v jednotlivých dnech nesmí zpravidla překročit 10 hodin. Rozdíl délk doby služby připadající na jednotlivé týdny nepřesahuje při rovnoměrném rozvržení doby služby 5 hodin a průměrná doba služby v období 2 kalendářních měsíců nepřesahuje základní dobu služby v týdnu. Z uvedeného je zřejmé, že za rovnoměrné rozvržení doby služby je nutno považovat i takové rozvržení, které při dodržení výše uvedených zásad nekoresponduje s vžitou představou o naprosto stejných směnách v pravidelně se opakujících dnech. 4. Nerovnoměrné rozvržení doby služby
Pro nerovnoměrně rozvrženou dobu služby v týdnu je zpravidla charakteristické, že doba služby je rozvržena na jednotlivé týdny tak, že v některých týdnech je kratší a v jiných delší než stanovená základní doba služby v týdnu. Při nerovnoměrném rozvržení doby služby se rozvrhne doba služby tak, aby směna nebyla kratší než 4 hodiny a nepřesáhla 24 hodin. Vymezení minimální délky směny má zabránit tomu, aby byla nařízena směna, jež by od příslušníka vyžadovala delší cestu do služby a zpět, než by bylo trvání samotné směny. Nerovnoměrné rozvržení doby služby vede k potřebě vyrovnávat fond základní doby služby za delší než měsíční období. Může se jednat o 2, 3 i více kalendářních měsíců. Hovoří se o tzv. přepočítacím období. Nerovnoměrné rozvržení doby služby takovým způsobem, aby průměrná doba služby nepřesáhla základní dobu služby v týdnu za období 3 kalendářních měsíců, se podle dikce § 53 odst. 3 písm. b) ZSP nepovažuje za výjimečné. Zákon o služebním poměru dokonce zakotvuje možnost rozvrhovat dobu služby tak, aby průměrná doba služby v odůvodněných případech nepřesáhla průměrnou základní dobu služby v týdnu (37,5 hodiny) za období celého kalendářního roku, jinak řečeno dává možnost stanovit přepočítací období na celý rok. Toto přepočítací období musí být předem jasně stanoveno a musí s ním být seznámeni příslušníci, jichž se týká. V rámci tohoto období je služební funkcionář (vedoucí příslušník) povinen stanovit rozvržení směn tak, aby v průměru činila 37,5 hodiny v týdnu, jak to stanoví § 52 odst. 1 ZSP. Přepočítací období nemusí být nezbytně stanoveno tak, aby skončilo se skončením kalendářního roku, ale praktické je, aby to tak bylo.
247
ZÁKON č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Jestliže vedoucí příslušník určí v rámci přepočítacího období méně hodin služby, než činí základní doba služby, není to problém příslušníkův, ale problém vedoucího příslušníka (mělo by k tomu dojít jen tehdy, pokud se jedná o překážku ve službě na straně bezpečnostního sboru). Proto není možné, aby mu byl krácen služební příjem, případně byl příslušník nucen tuto dobu „nasloužit“ v následujícím přepočítacím období, jak k tomu často dochází. K nesplnění fondu základní doby služby z viny příslušníka může dojít jen neomluvenou nepřítomností ve službě. Po dobu neschopnosti ke službě je příslušníkovi omluvena celá doba, kterou by měl jinak odsloužit, takže z tohoto důvodu nemůže dojít k nesplnění fondu doby služby. Stejně tomu je např. v případě udělení služebního volna z důvodu péče o dítě nebo ošetřování nemocného člena rodiny. V rámci přepočítacího období není možné nařídit příslušníkovi více hodin služby, než stanoví zákon. Řeč je o hodinách služby, které patří do fondu základní doby služby. Samozřejmě, že v důležitém zájmu služby může být nařízena služba přesčas. Základní doba služby a služba přesčas musí být jednoznačně rozlišitelné. Službou přesčas může být i služba konaná před naplněním fondu základní doby služby, která připadá na přepočítací období. Jestliže např. po první směně, která měla trvat 8 hodin, vznikne potřeba další služby, nařídí služební funkcionář službu přesčas. Za jednoznačně nesprávnou a právnímu předpisu odporující je nutno označit rozšířenou praxi některých vedoucích příslušníků, kteří rozvrhují směny po celé období v rozsahu hodin přesahující fond základní doby služby v týdnu, a teprve následně označí přebývající hodiny jako službu přesčas. Nelze zpětně konstatovat důležitý zájem služby. 5. Odchylná úprava rozvržení doby služby
a) Zvláštní způsob rozvržení nepravidelné doby služby Právní úprava dává v § 53 odst. 1 ZSP dostatečný prostor pro určení doby služby v některých útvarech bezpečnostních sborů, kde skutečná spotřeba služby není předem známa. Jedná se zejména o ty útvary bezpečnostních sborů, které vykonávají činnosti na základě požadavků jiných útvarů nebo na základě požadavků jiných subjektů. Neumožňuje-li povaha takové služby stanovit příslušníkovi nerovnoměrné rozvržení doby služby předem, určí mu služební funkcionář počátek směny nejpozději 1 den předem. Konec směny určí podle potřeb služby. Znamená to, že v uvedených případech se harmonogram směn v předstihu nestanoví. Uvedený způsob rozvržení doby služby je náročný na kontrolu a přesnou evidenci doby služby, ale umožňuje, aby byla odstraněna zbytečná doba služby přesčas vznikající na zmíněných útvarech. Před zavedením tohoto způsobu rozvržení příslušníci v rámci pevně stanovené směny část doby na službu čekali a poté vykonávali službu přesčas. Smyslem zakotvení tohoto způsobu rozvrhování doby služby je snaha vyhnout se vykonávání služby přesčas. Počátek směny je určován na dobu, o níž se ví, že v ní bude skutečně konána služba podle předem stanovených požadavků. Z uvedené nepravidelnosti vyplývají také problémy při určení rozsahu omluvené doby služby při překážkách ve službě, při nichž se poskytuje služební volno na nezbytně nutnou dobu. Neexistence předchozího rozvržení doby služby komplikuje stanovení doby, která má být při čerpání dlouhodobějšího služebního volna, ale také při neschopnosti ke službě, omluvena. Nezbývá než použít analogie ustanovení § 52 odst. 2 ZSP.
248
§ 172
Zastoupení § 172 (1) Účastník si v řízení může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění, jinak je neplatná. (2) Zmocněnec jedná jménem zastoupeného a ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. (3) Překročí-li zmocněnec rozsah svého oprávnění, je tím zastoupený vázán pouze v případě, že takový úkon schválí nebo na jeho základě jedná.
Komentář k § 172 Zastupování na základě plné moci je fakultativním (dobrovolným) druhem zastoupení. Dochází k němu z vlastní vůle účastníka, záleží tedy jen na něm, zda a jakého zmocněnce si zvolí a v jakém rozsahu mu udělí plnou moc. Podstatné je, aby byl zmocněnec svéprávný. Třebaže je na účastníkovi, koho si k zastupování vybere, služební funkcionář nemusí tuto volbu akceptovat za všech okolností. Bude-li zjevné, že tím má být řízení paralyzováno či dokonce zmařeno (např. výběrem osoby, která bydlí ve vzdálené zemi, kam je obtížné doručovat, a navíc ještě neovládající český jazyk), nemusí účinky zmocnění přijmout, je však nutné, aby odmítnutí bylo náležitě odůvodněno. Z aplikační praxe obecných správních orgánů jsou přitom dostatečně známy případy zneužití práva na zastoupení zvolením zástupce ze zahraničí. Z judikatury vážící se k těmto případům přitom vyplývá, že zastoupení účastníka zmocněncem je obecně přípustné, nicméně zjistí-li správní orgán, že v konkrétním případě došlo ke zneužití práva, není povinen přiznat takovému zastoupení účinky. Zmocnění k zastupování se podle § 172 ZSP prokazuje písemnou plnou mocí, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění, jinak je neplatná. Nutno podotknout, že sankci neplatnosti je třeba spojovat až s nedodržením obsahu plné moci, nikoliv její formy, neboť plná moc může být udělena s odkazem na § 33 odst. 1 SŘ jistě i do protokolu (tzv. protokolární forma). V této souvislosti je vhodné uvést, že podle judikatury zastoupení nevzniká plnou mocí, ale již dohodou o něm. Plná moc je pak aktem deklaratorním, prokazujícím, že zastoupení existuje, a zásadně nemusí být opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele, ledaže by zákon stanovil jinak. Vůbec pak nemusí být podepsána zmocněncem. Zvolení zástupce je procesním právem účastníka řízení, s nímž jsou spojeny určité procesní důsledky, za které účastník řízení odpovídá, ostatně stejně jako za to, kterého zástupce si vybral, a za kroky, které v řízení učinil. Podstatné je ale, že vůči služebnímu funkcionáři je tato skutečnost relevantní až od okamžiku, kdy je mu sdělena. Plná moc se zpravidla uděluje již před zahájením řízení, případně bezprostředně po jeho zahájení (např. typicky v kázeňském řízení), de facto však může být udělena kdykoliv v průběhu řízení, a to až do doby vydání pravomocného rozhodnutí. V této souvislosti se nabízí uvést, že není povinností služebního funkcionáře doručovat a informovat zástupce o dříve realizovaných úkonech v řízení, pokud mu byla udělena plná moc až posléze.
565
ZÁKON č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
uvažovat o uznání, je třeba takového schválení ve lhůtě stanovené služebním funkcionářem. Uvedený postup není nutný, jestliže je z chování zastoupeného patrné, že o daném úkonu ví, souhlasí s ním a jedná v souladu s jeho obsahem. Vypovězení (odvolání) plné moci je vůči služebnímu funkcionáři účinné teprve od okamžiku, kdy se o něm dozví. Dokud mu tedy nebude oznámeno vypovězení plné moci, doručují se písemnosti zástupci, což však neplatí, pokud je plná moc časově limitována, kdy takové oznámení není nutné. Zemře-li zastoupený nebo vypoví-li zástupce plnou moc, je zástupce ještě povinen učinit vše, co nesnese odkladu, aby zastoupený neutrpěl újmu na svých právech. Úkony takto učiněné mají stejné právní následky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co zařídil ještě zastoupený nebo jeho dědici. Předpisy související § 169 ZSP – účastníci řízení § 174 ZSP – práva a povinnosti účastníků řízení § 176 ZSP – doručování § 34 a násl. SŘ – zastupování na základě plné moci
Z judikatury Účastník správního řízení se může dát zastoupit pouze osobou, která je svéprávná. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 8 As 6/2016-34 ze dne 23. února 2016
K prokázání oprávnění zmocněnce zastupovat ve správním řízení účastníka postačí plná moc (§ 33 odst. 1 správního řádu z roku 2004) předložená v prosté kopii, pokud správní orgán nemá na základě konkrétních okolností případu pochybnosti, zda plná moc byla účastníkem řízení skutečně udělena. V případě pochybností správní orgán vyzve zmocněnce, aby plnou moc předložil v originále nebo ověřené kopii. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 171/2014-26 ze dne 17. října 2014
Podpisy na plné moci nemusí být úředně ověřeny. Volně podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 43/2009-52 ze dne 11. června 2009
Udělení plné moci sice předchází smlouva o plné moci mezi zmocnitelem a zmocněncem, ale plná moc samotná je jednostranným právním úkonem, který má písemnou nebo protokolární formu a kterým zmocnitel vůči správnímu orgánu či soudu osvědčuje existenci a rozsah zmocněncova oprávnění za něj jednat. Absence podpisu na plné moci nezakládá její neplatnost, stejně jako absence jejího přijetí zmocněncem při udělení plné moci ústně do protokolu. K přijetí plné moci zmocněncem, které je zásadní pro další postup v řízení, může dojít rovněž písemnou nebo protokolární formou. Možné je také konkludentní přijetí plné moci. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Azs 4/2011-55 ze dne 7. dubna 2011
Ustanovení § 33 odst. 1 správního řádu (ani jiné zákonné ustanovení) však nestanoví povinnost předkládat správnímu orgánu plnou moc „pouze“ účastníkem-zmocnitelem. Zákon nijak nevylučuje možnost, aby byla plná moc předložena zmocněncem. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 266/2014-32 ze dne 29. ledna 2015
568
§ 172 Zastoupený účastník (podle § 31 správního řádu z roku 2004) vykonává svá práva prostřednictvím svého zástupce, nezastoupený účastník vykonává tato práva sám. Zda měla být tato práva dodržena vůči účastníku samému či vůči jeho zástupci závisí na tom, zda každý konkrétní úkon, který je správním orgánem vůči účastníku činěn, je činěn vůči účastníku v té chvíli zastoupenému či nezastoupenému. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 19/2010-42 ze dne 17. února 2011
Postupem, jímž neumožnil přítomnost zmocněného advokáta stěžovatele při výslechu svědků v řízení o propuštění ze služebního poměru z důvodu uvedeného v § 106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, porušil služební funkcionář stěžovatelovo právo podle čl. 37 odst. 2 Listiny, který zaručuje každému právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ads 55/2008-76 ze dne 31. března 2009
Zastoupení účastníka řízení zmocněncem ze zahraničí je přípustné, nebo každý má právo zvolit si zástupce pro řízení podle své volné úvahy, nehledě na státní příslušnost či místo trvalého pobytu zmocněnce (§ 33 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Pouze ve výjimečných případech, zjistí-li správní orgán, že v konkrétním případě došlo ke zneužití práva na zastoupení, není povinen přiznat takovému zastoupení účinky. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2011-81 ze dne 4. května 2011
Pochybnosti správního orgánu o platnosti plné moci může odstranit zmocnitel, kterého může vyzvat správní orgán k prokázání existence zmocnění. Při pochybnostech o existenci zmocnění (z důvodu pasivity zmocněnce), musí správní orgán postupovat tak, jakoby účastník řízení zastoupen nebyl. Volně podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 110/2015-42 ze dne 5. listopadu 2015
Využije-li advokát svého oprávnění dle § 26 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, dát se zastoupit jiným advokátem, stává se tento advokát (subsititut) zástupcem advokáta, nikoliv zástupcem účastníka. Doručí-li krajský soud usnesení, kterým se řízení končí, substitutovi advokáta, jde o neúčinné doručení (§ 42 odst. 2, § 54 odst. 5 a § 55 odst. 4 s.ř.s.). Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 4/2003-48 ze dne 4. listopadu 2003
Pokud jsou v řízení před správním orgánem doručovány písemnosti namísto do datové schránky zmocněnce účastníka – advokáta vykonávajícího advokacii jako společník společnosti podle § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, do datové schránky této společnosti – advokátní kanceláře, přičemž zasílané písemnosti byly takto fakticky doručeny příslušnému advokátovi, nepředstavuje to zpravidla podstatnou vadu řízení před správním orgánem. Rozhodnutí Nejvyššího správního soud sp. zn. 4 Afs 56/2014 ze dne 21. srpna 2014
Výpově plné moci oznámená ve správním řízení správnímu orgánu prvního stupně po podání odvolání proti jeho rozhodnutí je v odvolacím řízení účinná, neměl-li ten, kdo výpově správnímu orgánu oznamoval v době, kdy tak činil důvodu se domnívat, že spis již byl postoupen k vyřízení odvolání odvolacímu správnímu orgánu. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 61/2010-89 ze dne 30. září 2010
(…) pro posouzení otázky zániku plné moci zmocněnce účastníka správního řízení je třeba analogicky použít ustanovení občanského soudního řádu (…) (§ 28 o.s.ř.). Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 94/2011-80 ze dne 22. února 2012
569
DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
ŽƉŽƌƵēĞŶĄ ĐĞŶĂ ϲϰϵ <ē
EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ
ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz | www.anag.cz