ALEŠ SKŘIVAN ST., ALEŠ SKŘIVAN ML.
Rudí barbaři před branami PRVNÍ OPIOVÁ VÁLKA 1839–1842
Rudí barbaři_tisk.indd 5
07.10.2019 11:48:12
Opiové lodě u Ling-tingu (William John Huggins, 1781-1845)
Předsádky-Rudí barbaři_tisk.indd 1
08.10.2019 16:36:53
OBSAH Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Situace v Číně. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Obchod v Kantonu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Britské mise. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Čaj a opium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Fiasko lorda Napiera. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Legalizace, nebo rozhodnější postup? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Císařský komisař zasahuje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Na cestě k válce – vláda a parlament v Londýně. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 První expedice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Před hradbami Kantonu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 Ke břehům střední Číny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Tažení na Jang‑c’. Mírová smlouva v Nankingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 Epilog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 Tabulky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 Chronologický přehled. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 Bibliografie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279
Rudí barbaři_tisk.indd 7
07.10.2019 11:48:12
153
PRVNÍ EXPEDICE Místem soustředění britské flotily, určené k zásahu v Číně, se stal Singapur, kam byly postupně stahovány lodi z různých míst. Některé z nich byly původně ve svazku dislokovaném v indických vodách (East India Station), další připluly z Austrálie, jiné byly staženy ze strážní služby ve vodách u pobřeží jižní a západní Afriky. Po Maitlandově úmrtí se velitelem loďstva a námořní pěchoty Východní expedice stal komodor sir James Gordon Bremer, posléze jej vystřídal kontradmirál sir George Elliot, dosavadní velitel britské flotily v jihoafrických vodách (South Africa Station).478 Stejně jako údaje o počtu vojáků, kteří se účastnili expedice do Číny, také informace o počtu nasazených lodí se rozcházejí – nejméně je uváděno 37479 plavidel, nejvíce 49,480 vcelku je možné se shodnout na tom, že nakonec šlo o téměř padesát válečných a civilních lodí. V každém případě to bylo takové námořní seskupení, které se dosud nikdy v čínských vodách neobjevilo. Hlavní údernou sílu představovaly tři řadové lodi – Melville, Wellesley a Blenheim, každá vyzbrojená 74 děly. Dále to byly dvě fregaty první třídy Druid a Blonde (obě 46 děl), pět dalších fregat s 28 děly, dále osm korvet a brig, jenž měly ve výzbroji 10–18 děl, čtyři ozbrojené parníky, které poskytla Východoindická společnost – Queen, Atalanta, Enterprize a Madagascar, Po odplutí admirála Elliota do Británie v listopadu 1840 Bremer opět převzal funkci velitele námořní části britských expedičních sil (East Indies and China Station) a vykonával ji do příjezdu sira Williama Parkera v srpnu 1841. 479 FAY, P. W., c. d., s. 208. 480 BEECHING, J., c. d., s. 112; LOVELL, J., c. d., s. 113; Gelber uvádí 48 lodí, Hanes a Sanello 44 lodí. GELBER, H. G., c. d., s. 103; HANES III, W. T., SANELLO, F., c. d., s. 87. Fay tvrdí, že na jím uváděných 37 lodích se plavilo celkem 19 000 mužů. Jediný další zdroj, který uvádí podobný počet, je anglická Wikipedie (37 lodí, 19 069 vojáků, námořníků a příslušníků námořní pěchoty). Považujeme tento údaj za nepravděpodobný, protože každá loď expedice by musela mít na palubě v průměru 513 mužů. Jen pro zajímavost a srovnání – po léta byla největší řadovou lodí na světě turecká Mahmudiye, uvedená do provozu roku 1829, vyzbrojená 128 děly, sloužilo na ní 1280 námořníků. Srovnatelná loď v expedici nebyla. 478
Rudí barbaři_tisk.indd 153
07.10.2019 11:48:19
15 4
Rudí barbaři před branami
k nimž přibyla legendární Nemesis poté, co dorazila z Británie. Na palubách transportních lodí byly přepravovány zhruba 4000 vojáků.481 Jádro těchto sil představovaly tři pluky – 26. pluk (tzv. Cameronians), dosud posádkou v kalkatské pevnosti Fort William, kterou opustil koncem března 1840, dále to byl 18. královský irský pluk z Trincomalee na Cejlonu a 49. pluk bengálských dobrovolníků z indické Patny. Tyto síly doplňovaly dvě roty indických ženistů a dvě roty evropského dělostřelectva z Madrásu. Flotila dopravovala zásoby odpovídající rozměrům tohoto ozbrojeného tělesa. Na paluby trasnsportních lodí bylo naloženo 6000 tun uhlí pro parníky, byly zde zřízeny kóje pro ustájení dobytka, dále to byly desetitisíce nábojů, v podpalubí byla skladována voda na dva a potraviny na šest měsíců.482 Předpokládalo se, expedice vyrazí v dubnu, nanejvýš na počátku května, kdy ustává severovýchodní monsun a svůj úkol splní nejpozději do pěti měsíců. Přípravy se však neobešly bez obtíží. Řadová loď Wellesley, na níž vztyčil svou vlajku komodor Bremer, dorazila do Singapuru včas, počátkem dubna. Zbývající dvě však měly obtíže, Melville, vlajková loď kontradmirála Elliota, i Blenheim pod velením kapitána sira Humphreye Komodor sir James Gordon Bremer Le Fleminga Senhouseho, vypluly z Kapského Města až v květnu. Transportní loď Marion, která vezla zdravotnický materiál a peníze na žold pro celou výpravu, se koncem dubna dostala do bouře u Andamanských ostrovů a doslova se dobelhala na shromaždiště až 29. května 1840. Koncem měsíce byly po překonání WALEY, A., c. d., s. 103. K přípravám srv. FAY, P. W., c. d., s. 207–210; HANES III, W. T., SANELLO, F.,
481 482
c. d., s. 41; GELBER, H. G., c. d., s. 112.
Rudí barbaři_tisk.indd 154
07.10.2019 11:48:19
Pr vní expedice
15 5
různých obtíží na místě všechny lodě, jako první vyplula ze Singapuru 18. května fregata Alligator, která se objevila ve vodách Kantonského zálivu 9. června 1840. V sobotu 30. května vyplul Wellesley, doprovázený částí válečných i transportních lodí, 24. června dorazil do Macaa, na jeho palubu se dostavil kapitán Elliot k jednáním s komodorem Bremerem o dalším postupu.483 Již krátce předtím vyjádřil Elliot názor, že bez úspěchu na Perlové řece nelze uspět na Pchaj‑che.484 Výsledkem porady byl závěr, že akce je třeba zahájit blokádou Perlové řeky a Kantonu, což se obratem stalo, tím také de facto definitivně začala opiová válka. Po zahájení blokády vypsal vysoký komisař Lin Ce‑sü vysoké finanční odměny za případné úspěchy v boji s cizinci.485 V pátek 28. června 1840 připluly do Kantonského zálivu řadová loď Kapitán sir Humphrey Le Fleming Senhouse Melville, fregata Blonde a šalupa Na přelomu července a srpna 1840 měli Britové v čínských vodách 17 válečných lodí a 4 ozbrojené parníky Východoindocké společnosti. 484 TNA, FO 17 China/40. Political and Other Departments: General Correspondence before 1906. China. Plenipotentiaries. Captain Elliot do Viscount Palmerston, Memorandum, 10 June 1840. 485 Lin Ce‑sü vypsal následujcí odměny: Zajetí řadové lodi 100 000 dolarů Zničení řadové lodi 30 000 Zničení fregaty nebo šalupy 30000 Zničení velkého parníku 30 000 Za zničení malého parníku 25 000 Za zajetí živého kapitána Elliota, komodora Bremera nebo překladatele Morrisona 50 000 MORSE, H. B., c. d., s. 263. 483
Rudí barbaři_tisk.indd 155
07.10.2019 11:48:19
15 6
Rudí barbaři před branami
Pylades, po dvoudenní přestávce s oběma Ellioty na palubě vypluly na sever. Pod ochranou britských děl pluly s expedicí obchodní lodi s nákladem 10 000 beden opia, které, jakmile flotila dorazila k Ling‑tingu, distribuovaly drogu za bílého dne a kvůli ochraně důsledně následovaly válečné lodi, kamkoli zamířily. Ostatně britští obchodníci v čínských vodách vydatně pomáhali expedici. Dali k dispozici své kapitány i kormidelníky, zajišťovali překladatele. Kontradmirál Elliot byl odpůrcem obchodu s opiem, který posléze na Čou‑šanu zakázal a tím značně popudil obchodníky s drogou, především Jamese Mathesona. Ale rozhodnost v tomto ohledu mu dlouho nevydržela. Jakmile vyčerpal finanční prostředky pro expedici, které si přivezl z Británie, pochopil, že se v dané situaci se bez pomoci obchodníků s drogou neobejde, jejich neražené stříbro i stříbrné mince pomohly celý podnik financovat. Nakonec musel začít vydávat dluhopisy, které také většinou kupovali obchodníci s opiem.486 Ostatně Dolní sněmovna uvolnila 173 442 liber na financování expedice až 27. července 1840, aniž ovšem byla opuštěna představa, že celkové náklady kromě jiného zaplatí po porážce Číňané. Britská expedice nechala několik lodí v Kantonském zálivu, aby blokovaly Perlovou řeku, většina plavidel zamířila na sever, k ostrovu Čou‑šan, jehož hlavním střediskem bylo město Ting‑chaj (Dinghai). Ostrov Čou‑šan leží asi 100 námořních mil (180 km) jižně od Šanghaje a ústí Jang‑c’. První zastávku udělali Britové 2. července 1840 u přístavu Sia‑men (Amoy), kde se kapitán Bourchier z Blonde dvakrát neúspěšně pokusil předat čínským úřadům Palmerstonův dopis „ministrovi čínského císaře“.487 Lodi Jejího Veličenstva se setkaly na počátku července 1840 asi 40 námořních mil před Čou‑šanem, jejich plavba na sever vyvolala velké překvapení dvora v Pekingu, který s ohledem na zprávy Lin Ce ‑süa britský útok ve střední Číně vůbec nepředpokládal. HANES III, W. T., SANELLO, F., c. d., s. 104. TNA, FO 17 China/39. Political and Other Departments: General Correspon-
486 487
dence before 1906. From Captain Charles Elliot and Plenipotentiaries. Captain Bourchier to Her Majesty’s Plenipotentiaries, No. 2 (To Rear‑Admiral George Elliot, Commander‑in‑Chief). Her Majesty’s Ship Blonde, 2th July 1840.
Rudí barbaři_tisk.indd 156
07.10.2019 11:48:19
Pr vní expedice
157
Britové si byli dobře vědomi strategického významu Čusanských ostrovů. Nedaleko byla velká a bohatá města Šanghaj a Chang‑čou (Hangzhou), kdyby pronikli ústím Jang‑c’ k Čen‑ťiangu (Zhenjiang), kde řeku kříží Velký kanál (jeho celková délka je 1770 km), životně důležitá spojnice Pekingu a přístavu Chang‑čou, mohli by ohrozit zásobování čínského hlavního města. Ze skladišť na Čou‑šanu byly každý rok přepravovány po dolním toku řeky a Velkém kanálu statisíce tun obilí do metropole, momentálně ho prý bylo ve skladech na Čou‑šanu 250 000 tun.488 Jako první připluly 4. července 1840 na kotviště u Čou‑šanu řadová loď Wellesley, fregata Alligator a korveta Conway. Britské seskupení sledovala z uctivé vzdálenosti flotila 12 čínských džunek. Britové podle signálních praporků a dalších znaků zjistili, že se na palubě jedné z nich nachází čínský důstojník s vysokou hodností – byl to brigádní generál Čang Čchao‑fa (Zhang Chaofa), shodou okolností guvernér ostrovů – a pokusili se vyjednávat. S poselstvím komodora Bremera a generálmajora George Burella489 se na džunce k lodi, na níž se nacházel generál, vypravili kapitán Wellesleye John Vernon Fletcher, Elliotův vojenský sekretář lord Robert Jocelyn a překladatel Gutzlaff. Ve sdělení oba britští velitelé vyzvali, aby obyvatelé nekladli odpor, požadovali okamžitou kapitulaci ostrova, v opačném případě hrozili ozbrojeným zásahem.490 Britští emisaři pozvali generála na Wellesleye, kam se dostavil v doprovodu dvou úředníků. Hosté si prohlédli řadovou loď, nakonec byl generál vyzván, aby do šesti hodin, de facto do rozbřesku, kapituloval.491 Číňané vyjádřili politování nad událostmi v Kantonu a trvali HANES III, W. T., SANELLO, F., c. d., s. 42. Během plavby z Kantonského zálivu na sever zemřel velitel pozemích sil expe-
488 489
dice plukovník Oglander, funkci převzal Burrell. FAY, P. W., c. d., s. 221. Ve většině zdrojů je označován jako plukovník, třebaže měl již od roku 1837 hodnost generálmajora. 490 Pozoruhodné a podrobné informace o obsazení Čou‑šanu přinášejí účastníci tažení. Srv. JOCELYN, Lord (Robert), Six Months with the Chinese Expedition; or Leaves from the Soldier’s Note‑Book. Second edition, London: John Murray 1841, s. 47–72. OUCHTERLONY, J., c. d., s. 39–54. 491 Někdy bývá uváděno, že komodor Bremer požádal generála Čchang Čchao‑faa,
Rudí barbaři_tisk.indd 157
07.10.2019 11:48:19
15 8
Rudí barbaři před branami
Komodor Bremer jedná s Číňany 4. července 1840
na tom, že oni za to nenesou žádnou odpovědnost a usoudili, že „to jsou lidé [v Kantonu – pozn. aut.], s nimiž byste měli válčit a nikoli s námi, když jsme vám nikdy neuškodili. Vidíme vaši sílu a víme, že klást odpor by bylo šílenstvím, ale musíme dostát své povinnosti i kdybychom při tom měli padnout“.492 Na generála britská válečná loď nepochybně udělala značný dojem, přesto pronesl legendární výrok, často citovaný v mnoha pracích o opiové válce: „Je nesporně pravdou, že jste silní a já jsem slabý. Přesto musím bojovat.“493 Lhůta ultimata vypršela v neděli 5. července 1840, některým důstojníkům z britského loďstva připadaly bachraté čínské džunky „s jejich aby kapituloval do 24 hodin. HANES III, W. T., SANELLO, F., c. d., s. 91. Jde o zjevnou chybu, protože přímý účastník jednání lord Robert Jocelyn, později sekretář čínské expedice, jednoznačně hovoří o 6 hodinách. JOCELYN, R., c. d., s. 49. 492 JOCELYN, R., c. d., s. 52. 493 The Chinese Repository, vol. IX, 1840, s. 230; BEECHING, J., c. d., s. 55; FAY, P. W., c. d., s. 222; CHANG, H., c. d., s. 209; HANES III, W. T., SANELLO, F., c. d., s. 91.
Rudí barbaři_tisk.indd 158
07.10.2019 11:48:20
Pr vní expedice
15 9
obrovskými stěžňovými plachtami, oky a tygřími hlavami, vysokými složitě pomalovanými záděmi a zkosenými příděmi jako něco přicházející přímo z Froissarta“494 V přístavu bylo 12 čínských džunek, prý byly vyzbrojeny všehovšudy 30 archaickými děly, na palubě každé bylo asi 50 mužů. Na břehu bylo instalováno jen 20 čínských děl. To bohužel nebyl přiměřený soupeř pro zkušené námořníky Jejího Veličenstva. Ve 14:00 britské lodi zformované v linii zahájily palbu, současně dostaly dostaly brigy Cruizer a Algerine rozkaz zahájit vyloďování. Děla dokázala během zhruba 8 minut zničit obranná zařízení na břehu včetně obranné věže v pevnosti u malé rybářské vesnice. Čtyři válečné džunky byly potopeny, další vážně poškozeny. Poté vedl generálmajor Burrell výsadek dvou skupin na pobřeží. V první byli vojáci 18. a 26. pluku a námořní pěchota, ve druhé muži 49. pluku bengálských dobrovolníků a madrásští sapéři. Vylodění proběhlo nerušeně, čínská děla nepochopitelně ukončila palbu, jakmile jednotky nepřítele vystoupily na břeh, obyvatelé prchli. Objevilo se však jiné „nebezpečí“ – „britští vojáci hledající ubytování ve zpola zničené vesnici narazili na velké množství [kořalky – pozn. aut.] sam‑šu a počali ji popíjet, […] ačkoli jejich důstojníci rozbili všechny sudy, které jim padly do rukou, a obsah vylili na ulici, za soumraku byli mnozí muži opilí do němoty nebo tropili opilecký rámus“495 a museli je „po celých rotách přenášet na lodi […] ve stavu bezvědomí“.496 Navíc vojáci začali drancovat a podle svědectví listu India Gazette „si úplnější loupení nešlo představit, […] každý dům byl otevřen, každá zásuvka a truhlice prohrabána, ulice byly pokryty kusy nábytku, obrazy, stoly, […] všude ležela mrtvá těla, ale i živí, kteří po zranění našimi nemilosrdnými děly nebyli schopni město opustit, drancování skončilo až tehdy, když nebylo co vzít nebo zničit“.497 Je to narážka na Jeana Froissarta, autora Kronik ze 14. století, FAY, P. W., c. d., s. 223. 495 Tamtéž, s. 224. 496 ROWNTREE, J., c. d., s. 60. 497 List bez dalšího udání citují HANES III, W. T., SANELLO, F., c. d., s. 92, ROWNTREE, J., c. d., s. 61. 494
Rudí barbaři_tisk.indd 159
07.10.2019 11:48:20
16 0
Rudí barbaři před branami
Čínští vojáci prchli do hlavního střediska ostrova, města Ting ‑chaj, vzdáleného jen 1,5 km, které mělo podle britských odhadů asi 25 000– 30 000 obyvatel. Oddíl indických sipáhijů rozmístil čtyři děla na výšiny před městem a mohlo začít jeho ostřelování. Ráno, v pondělí 6. července 1840 vyrazily britské jednotky k útoku na Ting‑chaj, které obsadily bez boje, protože ho většina obyvatel i vojáků opustila. Nešťastný čínský generál Čchang Čao‑fa přišel v boji o nohu, byl převezen do Čen‑chaje (Zhenhai) a nakonec do Ning‑po, kde po několika dnech zemřel. Ve městě vítězové objevili „sýpky plné rýže. Ve zbrojnicích byly skladované luky a oštěpy, byla zde všemožná děla, některá tak stará, že byla zpevněna železnými obručemi, tisíce malých raket s ostrými špicemi, […] hromady vycpaných bavlněných kabátců s kovovými pláty na hrudi a mnohé další“.498 Také v Ting‑chaji proběhlo rozsáhlé drancování, navíc se po obsazení Brity stáhla do města chátra a zloději z okolí, kteří se s elánem přidali k loupícím vítězům.499 Pokusy zastavit drancování byly chabé a přinesly nevalný výsledek. Údaje o ztrátách obou stran se mimořádně liší, tudíž nejsou příliš věrohodné. Někdy je uváděno, že padl jediný Brit, jindy 19 vojáků, odhady čínských ztrát jdou do tisíců.500 Ve velmi krátkém čase se projevila drtivá převaha Britů, což se mělo ještě mnohokrát opakovat během příštích dvou let války. S příslušným zpožděním více než čtyř měsíců mohly The Times nadšeně komentovat: „Britská vlajka poprvé vlaje nad částí Čínské říše! Čou‑šan padl do rukou Angličanů v neděli 5. července a další država na Dálném východě byla připojena k britské Koruně.“501 To ovšem autor nemohl tušit, že Čou‑šan se nikdy nestane součástí Britské říše a navíc se okupace ostrova promění v katastrofu vzhledem k neschopnosti britského velení, především generálmajora Burella. Obrovské problémy vznikly FAY, P. W., c. d., s. 424. CHANG, H., c. d., s. 210. 500 Například Hanes a Sanello i Beeching uvádějí 19 padlých Britů a 2000 Číňanů. 498 499
HANES III, W. T., SANELLO, F., c. d., s. 93, BEECHING, J., c. d., s. 116. The Times, 11 November 1840.
501
Rudí barbaři_tisk.indd 160
07.10.2019 11:48:20
Pr vní expedice
161
v důsledku onemocnění stovek britských vojáků, špatného zásobování i organizace. Čou‑šan se v souvislosti celé války stal pro Brity „noční můrou“.502 Ukázalo se, že zásoby, které si Britové přivezli, jsou již nepoživatelné, mouka ze skladů na lodích byla kyselá a odporná, plesnivé suchary požírali červi, solené hovězí i vepřové maso již byly nevhodné pro konzumaci lidmi, dobytek nepřežil plavbu k Čou‑šanu. Zásobovací oddíly nebyly do konce července schopné zajistit čerstvé potraviny. Venkované odmítali prodávat jídlo britským vojákům, ti na to reagovali loupením. Obrovským problémem bylo rovněž zásobování vodou, která byla dokonce odebírána i z bahnitých polí nebo odpadních kanálů.503 Jeden příklad nepochopitelného jednání britského velení – do přístavu připlulo několik obchodních lodí. Syden firmy Jardine, Matheson & Co. přepravovala náklad kvalitních potravin, v jejích skladech bylo hamburské hovězí, suchary, pivo, víno, a dokonce delikatesy, potraviny byly i na dlaších lodích. Důstojníci britských jednotek se stravovali na palubě Marion a projevili ochotu náklad koupit pro potřeby strádajícího mužstva, ale Burrell to nedovolil.504 Navíc byly britské jednotky s ohledem na bezpečnost někdy dislokovány na zcela nevhodná odlehlá místa, například bengálští dobrovolníci, sapéři a dělostřelci si museli postavit své stany mezi vodou nasáklými rýžovými poli. Není divu, že se za těchto okolností velmi rychle v britských jednotkách šířily nemoci. Úplavice, malárie, požití zkažené potravy i vyčerpání si vybraly svou daň, na ostrově zemřelo na nemoci 448 britských vojáků,505 onemocnění mnoha dalších výrazně snižovalo bojeschopnost. Podrobněji k okupaci Čou‑šanu srv. The Chinese Repository, vol. IX, 1840, s. 408–414. 503 Blíže k zoufalé situaci na Čou‑šanu viz Memoirs and Services of the Late Lieutenant‑General Sir S. B. Ellis, K.C.B. Royal Marines. From His Own Memoran‑ da (dále jen Ellis). Edited by Lady Ellis. London: Saunders, Otley and Co. 1866, s. 135an; GELBER, H. G., c. d., s. 110; FAY, P. W., c. d., s. 252; HANES III, W. T., SANELLO, F., c. d., s. 110; HOE, S., ROEBUCK, D., c. d., s. 136. 504 FAY, P. W., c. d., s. 251. 505 MORSE, H. B., c. d., s. 267. 502
Rudí barbaři_tisk.indd 161
07.10.2019 11:48:20
16 2
Rudí barbaři před branami
Britští misionáři založili v Ting‑chaji nemocnici, v níž do konce roku 1840 poskytli pomoc několika tisícům pacientů,506 Číňanům i Britům. Koncem roku 1840 na Čou‑šanu zůstalo 1900 mužů z původního počtu 3300, kteří se zde v červenci vylodili. Bengálští dobrovolníci ztratili polovinu, 26. pluk (Cameronians) byl postižen nejvíce, z Kalkaty odplulo 900 jeho vojáků, během tří měsíců klesl jejich počet na 241.507 Právě jeho vojáky navštívil v nemocnici kapitán Samuel Burdon Ellis, velitel námořní pěchoty expedice, v Pamětech, které vydala jeho manželka roku 1866, píše: „Nikdy jsem nebyl svědkem více skličující scény – 460 osob z nejlepšího pluku expedice, když jsme přijeli do Číny, leželo na matracích na podlaze v několika místnostech velké budovy, od chlapce‑bubeníka po starého vojáka, různě postižení bolestivými důsledky úplavice, průjmů a zminice, mnozí umírali…“.508 Krátce po pádu Ting‑chaje dorazila k Čou‑šanu řadová loď Melville, na parníku také připluli oba Elliotové. Burell byl jmenován guvernérem ostrova, vrchním smírčím soudcem Karl Gutzlaff.509 Ve středu 8. července 1840 vydali Elliotové společné prohlášení, že se čínské obyvatelstvo bude dále řídit čínským právem s výjimkou, že nebude praktikováno mučení. Charles Elliot považoval početní nasazení za přehnané. „Nevím, proč jsme museli vylodit téměř dva tisíce mužů, postupovat na výšiny bez zákopů a vleže být vystaveni palbě, když […] nebylo vůbec obtížné zmocnit se půltuctu děl na pláži,“510 psal 20. července 1840 generálnímu guvernérovi Auckladnovi do Indie. Jelikož Wellesley měla poškozené dno a bylo nutné ji opravit a Blenheim připlul až 27. července, byla k dispozici jediná řadová loď, což brzdilo další postup. Report of the Medical Missionary Society’s operations at Chusan in 1840–1841. By W. Lockhart. The Chinese Repository, vol. X, 1841, s. 453–465. 507 MCPHERSON, D., Two Years in China. Narrative of the Chinese Expedition from the Formation in April 1840 till April 1842. London: Saunders and Otley, s. 52. 508 ELLIS, S. B., c. d., s. 136. 509 WALEY, A., c. d., s. 110. 510 TNA, FO 17 China/40. Political and Other Departments: General Correspondence before 1906. China. Plenipotentiaries. Captain Elliot to Lord Auckland, Chusan, 20 July 1840. 506
Rudí barbaři_tisk.indd 162
07.10.2019 11:48:20
Aleš Skřivan st., Aleš Skřivan ml.
Rudí barbaři před branami První opiová válka 1839–1842 Přebal a grafickou úpravu navrhl Karel Kárász. Mapy zhotovil Martin Ďásek. Edice Polozapomenuté války, svazek 45. Edici řídí Jan Halada a Václav Kotrman. Odpovědný redaktor Martin Ďásek. Vydalo Nakladatelství Epocha s. r. o., Kaprova 12, 110 00 Praha 1, v roce 2019 jako svou 714. publikaci. První vydání, 288 stran. Sazbu a litografii provedlo studio Prestig. Vytiskl Akcent tiskárna Vimperk, s. r. o.
Knihy Nakladatelství Epocha můžete zakoupit u svého knihkupce nebo si je lze objednat: písemně na adrese: Kaprova 12, 110 00 Praha 1 – Staré Město, telefonicky na čísle: 224 810 353, e-mailem na adrese: objednavky@epocha.cz, na internetové stránce: www.epocha.cz
Rudí barbaři_tisk.indd 281
07.10.2019 11:48:25