JIŘÍ ŽÁČEK
ILUSTROVALA VERONIKA BALCAROVÁ NAKLADATELSTVÍ ŠULC – ŠVARC
a
Alíček, Alíček, malý jako malíček. Až z něj bude Alík, bude pěkný cvalík.
APRÍL Vítr fouká – pozor, děti, ať vám hlava neuletí! Nebo chcete zrovna vy chodit světem bez hlavy?
Čtyři kola a pár očí, pátým kolem člověk točí. Co je to? (Auto)
A
Adam v autě troubí venku na Aničku, na Alenku. Ahoj, kampak, Adame? Pro ananas do Afriky! Anebo aspoň do Aše za tetou Alžbětou. Aničko, Alenko, nasedat! Alou! Amerika, Afrika, vezmeme i Alíka!
4
5
PĚT MINUT V AFRICE Čáry máry, ententyky, poletíme do Afriky. Přidržte si čepice... Hop! a už jsme v Africe:
Lvi a lvice pod palmami hrozitánsky špulí tlamy, loví myši v oáze. přibývají na váze.
Paviáni křičí zdola: Žirafo, hej, hola, hola! Jak se máš tam nahoře? Dohlédneš až za moře?
Sloni troubí písně sloní, až nám z toho v uších zvoní, vytrubují zvesela jako správná kapela. Pštrosi mají krásné peří, pyšně si ho nakadeří, kýchneš-li však nablízku, strčí hlavy do písku.
Žirafa jen mhouří víčka, žďuchá hlavou do sluníčka. Chodí k němu na táčky, okusuje obláčky.
Plameňáci purpuroví na jezeře ryby loví, volavky a marabu hrají si tam na babu.
6
7
č
Nahoře dvě mrkadla, vedle nich dvě sluchadla, pod mrkadly čmuchadlo, pod čmuchadlem dlabadlo, pod dlabadlem krkadlo, pod krkadlem dmychadlo, po stranách dvě makadla, pod dmychadlem kručadlo, pod kručadlem šlapadla. (Člověk)
Čert je samá čertovina. Čiň se, Čendo, čapni bič, ať se čerti klidí pryč! 16
Nohy tenké jako žíně, bydlí přímo na komíně. Dlouhý zoban, klapy klap, ten se hodí k lovu žab. Kdo je to?
Copak mají na práci baculatí čmeláci? Strčí sosák do medu, bzučí sladkou koledu.
(Čáp)
Č
Čichám, čichám člověčinu, čmuchá čerchmant čili čert. Čert se mračí, mhouří víčka, číhá, číhá na človíčka.
17
Bylo jednou jedno čuně, myslelo si, že je pes – každý večer vylo k luně, vylo na ni SOS, že má nárok na psí boudu, na psí řetěz, na psí kost – jinak prý to předá soudu...
Nemalujte čerta na zeď – co když třeba ožije? Pamatujte, kamarádi, čert je strašná bestie! S čerty nejsou žádné žerty, však to známe z pohádek: kde se lidi začnou čertit, hned se pustí do hádek.
Zadrž, čuně, tak už dost! Čuně bude vždycky čuně, i když hafá jako pes, i když večer vyje k luně – stejně včera jako dnes!
Vrčí, bručí, vyhrožují, pak se vrhnou do pranic: kde se lidi začnou čertit, nepomůže zhola nic.
Vrtá dřevo vpravo, vlevo, vrzy, vrzy, vrz, provrtá se skrz. Kdo je to?
Není lepší mít se rádi, hledět na svět zvesela? Nemalujte čerta na zeď – namalujte anděla!
(Červotoč) 18
19
M
Mami, máme doma myš! Malá myška na mě mžourá. Milá myško, musíš z domu! Máme Mourka myšilova. Mlsá myšky a ne hmyz. Mysli, myško – honem zmiz!
m
MLÁĎATA Krávy mají telátka, klisny mají hříbátka, ovce mají jehňátka, kozy mají kůzlátka, slípky mají kuřátka, kachny mají káčátka, fenky mají štěňátka, kočky mají koťátka, mámy mají miminka jako moje maminka.
MOTÝL Pestrý motýl sluší jaru, sosáček má od nektaru. Třepetá se tam a zpět, nevynechá žádný květ. 56
57
VELKÉ MALOVÁNÍ Malujeme na chodníky, na zeď, na vrata lidi, stromy, ptáky, zvířata. Kdo chce, ať se přidá, křídy máme dost – může s námi kreslit jen tak pro radost.
MYŠÍ ŘÍKADLO
Mikuláš, Mikuláš přišel k nám na guláš.
58
POVÍDAČKA O MĚSÍCI Protrhla se nebesa, spadl Měsíc do lesa. Hledejte ho, milí zlatí, bude škoda, když se ztratí! Leží někde v kapradí, ještě se tam nachladí. Našli jste ho? Chválabohu, pověste ho na oblohu! Ať nám svítí noc co noc od Vánoc až do Vánoc. 59
Myši chodí tuze tiše, mají tlapky jako z plyše. Tiše, myši, ši, ši, ši – ať vás kočky neslyší!
Ř
Od města k městu vede cesta, nikdo ji nepostavil a nikdo po ní nechodí, leda když ji kovář oková. Co je to?
ř
(Řeka a mráz)
ŘEKA Kampak běží naše řeka? Rozběhla se do daleka, běží, běží do moře s modrým nebem nahoře.
Řežu dřevo, řízy, řízy, dřevo z dubu, dřevo z břízy. Řežu dřevo z jasanu, až dořežu, přestanu.
Řehoři, kde rostou ředkvičky? Na moři?! Neřehtej se, Řehoři! Kdyby rostly na moři, snědli by je úhoři. Rostou v řádce na zahrádce. Heč, a tím končím řeč! 76
77
O VELIKANANÁNSKÉ ŘÍPĚ Co mi to tu roste v zemi? Řípa velká jako Říp. Pejsku, číčo, pomozte mi, zatáhněte trochu líp! V cukrovaru vyrobí mi z téhle řípy cukr, heč – a tím budu sladit rýmy, a tím budu sladit řeč!
Kde jsou kamna, tam je pec, kde jsou lidé, tam je řeč.
Pluje parník z Řecka, veze malá děcka. To jsou ale věci – všichni jsou to Řeci!
Vlaky mají mnoho tratí, kdo to neví, ten se ztratí. Přečtěte si jízdní řád, kdoví co se může stát. 78
Ředkvička je červená, ředkvička je bílá. Kamarádi, berte si, v ředkvičkách je síla!
Když chceš v Praze venčit řízek, přivaž si ho na řetízek! Poslechni mě, člověče, jinak řízek uteče. 79
Š
š
Šiška spadla na štěně, štěně štěká zděšeně: V lese straší, na mou duši! Slyšely to moje uši! Šiško, šiško šišatá, nestraš naše štěňata!
Hraju šachy se Šimonem, rád bych se stal šampionem. Válím šachy líp než on, brzy budu šampion! Vstávej, šnečku, dobré ráno! Vystrč růžky, šnečku milý, vždyť tvůj táta i tvá máma už je také vystrčili.
ŠTĚNĚ Jak si hraje malé štěně? Hryže uši mámě feně, kouše boty, ponožky, koberce i rohožky.
84
85
Každý správný chlapák umí tančit šlapák. Leva, pravá, šlapy šlap, hned se pozná, kdo je chlap.
Kamarádi, hola, už začíná škola! Nebojte se, nezmeškáme, vezmeme si kola. APRÍLOVÁ ŠKOLA Co se učí v aprílové škole? Lhaní, zlobení a ještě kdesi cosi: říkat v cizích řečech helevole, dělat na rodiče dlouhé nosy. Že je cukr slaný a tma že je bílá, nejtepleji že je na Vánoce... Tak to ale chodí jenom na apríla, jenom na apríla, jenom jednou v roce.
K čemu je dobrá šála? Aby nás v zimě hřála.
Šašek s námi laškuje, šaškuje a šaškuje. Máme rádi špagety, dáme si je u tety. 86
87