Mucholapka obecná Neděste se! Nemusíte se bát, že se některá z nich skrývá někde na vaší zahrádce! Rostou totiž jenom v bažinách Severní a Jižní Karolíny v USA. A takhle chytají svoji kořist:
Moucha se dotkne jednoho ze spouštěcích vlásků na listu... nic se nestane.
O půl vteřiny později trny na okrajích listu uzavřou past. Ano, tato rostlina má jakési čelisti. A moucha je v pasti!
Spouštěcí vlásek
To je sousto!
Bz
Uf! Moucha se tedy dotkne jiného vlásku. Chyba! To spustí elektrický signál uvnitř listu. Ze speciálních buněk se naráz vyprázdní všechna voda a list se sevře.
Já chci k mamince!
Chramst!
61
Takový úlovek je však příliš velký na to, aby ho rostlina celý strávila. Když vypotřebuje všechny trávicí š�ávy, přenechá mrtvý hmyz bakteriím, které pozřou i list rostliny. Masožravá kytka však žije dál a jednoho dne znovu udeří.
z Bzz
Jejda!
Za půl hodiny je moucha pevně sevřená mezi polovinami listu. Pak ji rostlina zaživa stráví! Té zákeřné kytce trvá dva týdny, než svou hnusnou hostinu skončí. Někdy chytí rostlina velký hmyz, jako je třeba vosa.
zz
Fuj!
Vsa�te se, že to nevíte! Přírodovědec Charles Darwin (1809 – 1882) byl z mucholapky obecné doslova nadšený. Okolo roku 1870 s ní podnikl řadu pokusů a dokázal, že rozpouští své oběti a vstřebává vzniklý koktejl. Darwin byl přesvědčený, že tato rostlina i se svými odpornými jídelními zvyky je „tou nejúžasnější na světě“.
62