Pravda byla taková, že liška Vilhelmína chtěla sežrat celou vombatí rodinu.
Vombata Jirku, vombata mámu a vombata tátu.
Vombat Jirka potáhl nosem a ucítil nebezpečí.
Jeho nohy se napjaly jako struny a naježil se.
„Ani mě nenapadne!“ vykřikl statečně a dal se na útěk. A liška Vilhelmína se pustila za ním. Vombat Jirka kličkoval mezi stromy. Liška Vilhelmína se ho držela a už už po něm chtěla chňapnout.