Jaroslav Fábera, Aleš Král
Rozhledny České republiky
Praha 2019
Vážení čtenáři, rozhlednová veřejnosti,
Copyright © Jaroslav Fábera, Aleš Král, 2019 Photos © Jaroslav Fábera, Mgr. Pavel Gejdoš, Mgr. Ing. Michal Komárek, Aleš Král, Alena Nekulová, Jozef Šlapák, Jiří Štekl, Vladimír Valach, Ing. Petr Zágora a další majitelé rozhleden, 2019 Maps © Seznam.cz, a.s., 2019 © Nakladatelství PLOT, 2019 ISBN 978-80-7428-352-9
dostává se Vám do rukou nové vydání knihy o rozhlednách České republiky. Dlouho jsem přemýšlel, jak vydat znovu velice populární knihu „365 rozhleden ČR“ (rok vydání 2013) a její pokračování „Nové rozhledny ČR“ (rok vydání 2015). Bohužel různé okolnosti to nedovolily, a tak jsem se spojil se spoluautorem, který provozuje přehledné webové stránky o rozhlednách (rozhledny.webzdarma.cz). Dali jsme hlavy dohromady a vznikla tato kniha, ne nepodobná těm předešlým. Zachovali jsme uspořádání jednotlivých objektů regionálně, tedy podle krajů a bývalých okresů. Chtěli jsme se řídit nějakým měřítkem, co rozhledna je a co není. Zde bychom chtěli připomenout slova autora první monografie o rozhlednách a jejich historii, pana profesora Jana Nouzy: „Rozhledna je vyhlídková stavba, vytvořená lidskou činností, určená či dodatečně upravená k účelům rozhlížení, s vyhlídkovým prostorem umístěným alespoň několik metrů nad okolním terénem, přístupná široké veřejnosti (byť jen v určitém časovém nebo historickém období).“ (Z knihy Rozhledny Čech, Moravy a Slezska) Je těžké i při použití této definice najisto určit druh stavby. Proto jsme se rozhodli, že menší vyhlídkové stavby do 3 metrů ve výhledu vynecháme. Nicméně některé z těchto nižších staveb uvádíme v samostatném článku na konci této knihy. Ostatní vyhlídkové plošiny najdete v již zmiňované knize „Nové rozhledny ČR“. Dále zde nenajdete pozorovatelny flóry či fauny, myslivecké posedy, přízemní vyhlídkové altány, dětské herní prvky s výhledem, strážní věže hradišť, skanzeny, vyhlídky na střechách budov, průmyslové stavby, kostelní, radniční, hradní a zámecké věže. Budeme se věnovat rozhlednám jako takovým. I tak je v ČR přes 400 těchto staveb. Nevyhovíme asi každému čtenáři nebo rozhlednovému fandovi a jistě se vyskytnou otázky, proč tam není jiná stavba. Někteří majitelé rozhleden či věží si nepřáli jejich zveřejnění a tím i veřejnou propagaci, proto je zde neuvádíme ani názvem. Naopak je zde uvedeno několik rozhleden, které v době přípravy knihy nebyly stavebně dokončené, ale je velmi pravděpodobné, že budou zpřístupněné během roku 2019. Pro úplnost je zde i několik dlouhodobě nepřístupných rozhleden. Pro úsporu místa jsme byli nuceni používat některé zkratky, aby se textu vešlo co nejvíce. Např. SZ = severozápad apod.; m n. m. = metrů 3
Vážení čtenáři, rozhlednová veřejnosti,
Copyright © Jaroslav Fábera, Aleš Král, 2019 Photos © Jaroslav Fábera, Mgr. Pavel Gejdoš, Mgr. Ing. Michal Komárek, Aleš Král, Alena Nekulová, Jozef Šlapák, Jiří Štekl, Vladimír Valach, Ing. Petr Zágora a další majitelé rozhleden, 2019 Maps © Seznam.cz, a.s., 2019 © Nakladatelství PLOT, 2019 ISBN 978-80-7428-352-9
dostává se Vám do rukou nové vydání knihy o rozhlednách České republiky. Dlouho jsem přemýšlel, jak vydat znovu velice populární knihu „365 rozhleden ČR“ (rok vydání 2013) a její pokračování „Nové rozhledny ČR“ (rok vydání 2015). Bohužel různé okolnosti to nedovolily, a tak jsem se spojil se spoluautorem, který provozuje přehledné webové stránky o rozhlednách (rozhledny.webzdarma.cz). Dali jsme hlavy dohromady a vznikla tato kniha, ne nepodobná těm předešlým. Zachovali jsme uspořádání jednotlivých objektů regionálně, tedy podle krajů a bývalých okresů. Chtěli jsme se řídit nějakým měřítkem, co rozhledna je a co není. Zde bychom chtěli připomenout slova autora první monografie o rozhlednách a jejich historii, pana profesora Jana Nouzy: „Rozhledna je vyhlídková stavba, vytvořená lidskou činností, určená či dodatečně upravená k účelům rozhlížení, s vyhlídkovým prostorem umístěným alespoň několik metrů nad okolním terénem, přístupná široké veřejnosti (byť jen v určitém časovém nebo historickém období).“ (Z knihy Rozhledny Čech, Moravy a Slezska) Je těžké i při použití této definice najisto určit druh stavby. Proto jsme se rozhodli, že menší vyhlídkové stavby do 3 metrů ve výhledu vynecháme. Nicméně některé z těchto nižších staveb uvádíme v samostatném článku na konci této knihy. Ostatní vyhlídkové plošiny najdete v již zmiňované knize „Nové rozhledny ČR“. Dále zde nenajdete pozorovatelny flóry či fauny, myslivecké posedy, přízemní vyhlídkové altány, dětské herní prvky s výhledem, strážní věže hradišť, skanzeny, vyhlídky na střechách budov, průmyslové stavby, kostelní, radniční, hradní a zámecké věže. Budeme se věnovat rozhlednám jako takovým. I tak je v ČR přes 400 těchto staveb. Nevyhovíme asi každému čtenáři nebo rozhlednovému fandovi a jistě se vyskytnou otázky, proč tam není jiná stavba. Někteří majitelé rozhleden či věží si nepřáli jejich zveřejnění a tím i veřejnou propagaci, proto je zde neuvádíme ani názvem. Naopak je zde uvedeno několik rozhleden, které v době přípravy knihy nebyly stavebně dokončené, ale je velmi pravděpodobné, že budou zpřístupněné během roku 2019. Pro úplnost je zde i několik dlouhodobě nepřístupných rozhleden. Pro úsporu místa jsme byli nuceni používat některé zkratky, aby se textu vešlo co nejvíce. Např. SZ = severozápad apod.; m n. m. = metrů 3
Úvod
Hlavní město Praha
nad mořem, MMR = Ministerstvo pro místní rozvoj, ROP = Regionální operační program, TZ = turistická značka, aj. V dolní části každé stránky je u symbolu INFO informace o otevírací době nebo odkaz na webové stránky provozovatele rozhledny, v barvě zelené = volný přístup po celý rok, červené = příležitostný přístup či v rekonstrukci a černé = nepřístupné. LOKALITA uvádí místo, kde rozhledna stojí, a VÝHLED popisuje jen hlavní známá místa. U symbolu VLAK uvádíme nejbližší vlakovou stanici či zastávku pouze do 10 km, v závorce kolik je to kilometrů pěšky k rozhledně. U symbolu BUS se jedná o nejbližší autobusovou zastávku a u symbolu AUTO-P je to nejbližší místo, kam lze dojet autem, popř. parkoviště. Je-li přístup k rozhledně umožněn lanovkou nebo městskou hromadnou dopravou, jsou označeny symboly LANOVKA a MHD. Další rozvíjející informace, popřípadě příběh rozhledny, najdete na webu Klubu přátel rozhleden – www.kpr.kvalitne.cz nebo na webu www. rozhledny.webzdarma.cz či na webu o otvíracích dobách, razítkách a žlutých pohledech – www.rozhledny.wz.cz. Viz QR-kódy. Přejeme pěkné čtení a úspěšné cestování po rozhlednách České republiky. Jaroslav Fábera a Aleš Král (členové Klubu přátel rozhleden)
01 – Vyhlídkové věže v Praze-Lahovicích 02 – DDM – Praha-Modřany 03 – Barrandovské terasy v Praze 04 – Cibulka v Praze-Košířích 05 – Petřínská rozhledna v Praze 06 – Žižkovský vysílač v Praze (Tower Park) 07 – Botanická zahrada v Praze-Troji 08 – Doubravka v Praze-Kyjích
4
Úvod
Hlavní město Praha
nad mořem, MMR = Ministerstvo pro místní rozvoj, ROP = Regionální operační program, TZ = turistická značka, aj. V dolní části každé stránky je u symbolu INFO informace o otevírací době nebo odkaz na webové stránky provozovatele rozhledny, v barvě zelené = volný přístup po celý rok, červené = příležitostný přístup či v rekonstrukci a černé = nepřístupné. LOKALITA uvádí místo, kde rozhledna stojí, a VÝHLED popisuje jen hlavní známá místa. U symbolu VLAK uvádíme nejbližší vlakovou stanici či zastávku pouze do 10 km, v závorce kolik je to kilometrů pěšky k rozhledně. U symbolu BUS se jedná o nejbližší autobusovou zastávku a u symbolu AUTO-P je to nejbližší místo, kam lze dojet autem, popř. parkoviště. Je-li přístup k rozhledně umožněn lanovkou nebo městskou hromadnou dopravou, jsou označeny symboly LANOVKA a MHD. Další rozvíjející informace, popřípadě příběh rozhledny, najdete na webu Klubu přátel rozhleden – www.kpr.kvalitne.cz nebo na webu www. rozhledny.webzdarma.cz či na webu o otvíracích dobách, razítkách a žlutých pohledech – www.rozhledny.wz.cz. Viz QR-kódy. Přejeme pěkné čtení a úspěšné cestování po rozhlednách České republiky. Jaroslav Fábera a Aleš Král (členové Klubu přátel rozhleden)
01 – Vyhlídkové věže v Praze-Lahovicích 02 – DDM – Praha-Modřany 03 – Barrandovské terasy v Praze 04 – Cibulka v Praze-Košířích 05 – Petřínská rozhledna v Praze 06 – Žižkovský vysílač v Praze (Tower Park) 07 – Botanická zahrada v Praze-Troji 08 – Doubravka v Praze-Kyjích
4
01
Hlavní město Praha
Obvod Praha 5 – Lahovice
Hlavní město Praha
Obvod Praha 4 – Modřany
02
Vyhlídkové věže v Praze-Lahovicích
DDM – Praha-Modřany
Výstavba: 2003–04 • Nadm. v.: 230 m • GPS: 49.994410, 14.397901 Celková výška: 9 m • Výška výhledu: 6,5 m • Schody: 32
Výstavba: 2003–04 • Nadm. v.: 230 m • GPS: 50.012110, 14.413673 Celková výška: 15 m • Výška výhledu: 12 m • Schody: 44
Dvě netradiční (z hlediska svého umístění) a naprosto totožné vyhlídkové věže se nacházejí přímo na silničním mostě přes řeku Berounku na jižním okraji Prahy. Jejich vybudování bylo součástí projektu stavby nového lahovického mostu z období let 2001 až 2004, kterou provedla podle projektu VPÚ Deco Praha firma Metrostav. První z věží při výjezdu z Prahy byla dokončena v závěru roku 2003, druhá pak v létě 2004. Dojem z rozhledu ze současných vyhlídek kazí hustá silniční doprava, jejíž vinou se obě konstrukce nepatrně chvějí. INFO volný přístup po celý rok LOKALITA most přes řeku Berounku v Praze-Lahovicích, 11 km na J od centra města VÝHLED řeka Berounka, přilehlé části Prahy, Radotín, Lahovice, vysílač Cukrák VLAK Praha-Radotín (3 km) nebo Praha – Velká Chuchle (3 km) MHD BUS Lahovický most (50 m) nebo Přístav Radotín (150 m) AUTO 49.995376, 14.395799 (200 m) nebo 49.995891, 14.397650 (200 m)
V letech 2003 a 2004 vyrostla na dosud volném pozemku v pražské části Modřany budova Domu dětí a mládeže, která zahrnuje vyhlídkovou plošinu na komíně kotelny. Celý komplex navrhnul český architekt chorvatského původu Vlado Milunič ze Studia VM (Volná myšlenka), jeho výstavba začala v srpnu 2003. Realizace se ujala pražská společnost Konstruktiva Konsit a.s. Na vyhlídku se mohlo vystoupat na požádání vždy v pátek odpoledne, později pouze po domluvě se správcem objektu. Zhruba v roce 2008 vedení DDM rozhodlo, že se o rozhlednu nejedná a přístup z provozních důvodů zcela vyloučilo. Od roku 2015 je vyhlídka, díky iniciativě Klubu přátel rozhleden, opět několikrát ročně otevřena veřejnosti v rámci předem uvedeného termínu na webových stránkách DDM. INFO otevírací doba příležitostně viz www.ddmmonet.cz LOKALITA objekt DDM v Praze 4 – Modřanech, ul. Na Cikorce, 8 km na J od centra Prahy VÝHLED sídliště Modřany, Velká Chuchle (dostihové závodiště), Lahovice (mostní rozhledny), Radotín, Zbraslav, vysílač Cukrák VLAK Praha-Modřany, zast. (1,5 km) MHD BUS Na Cikorce (50 m) nebo Družná (300 m); TRAM Modřanská škola (1 km) nebo Poliklinika Modřany (1,2 km); METRO Kačerov (5,5 km) AUTO-P 50.011663, 14.413408 – u areálu DDM
6
7
01
Hlavní město Praha
Obvod Praha 5 – Lahovice
Hlavní město Praha
Obvod Praha 4 – Modřany
02
Vyhlídkové věže v Praze-Lahovicích
DDM – Praha-Modřany
Výstavba: 2003–04 • Nadm. v.: 230 m • GPS: 49.994410, 14.397901 Celková výška: 9 m • Výška výhledu: 6,5 m • Schody: 32
Výstavba: 2003–04 • Nadm. v.: 230 m • GPS: 50.012110, 14.413673 Celková výška: 15 m • Výška výhledu: 12 m • Schody: 44
Dvě netradiční (z hlediska svého umístění) a naprosto totožné vyhlídkové věže se nacházejí přímo na silničním mostě přes řeku Berounku na jižním okraji Prahy. Jejich vybudování bylo součástí projektu stavby nového lahovického mostu z období let 2001 až 2004, kterou provedla podle projektu VPÚ Deco Praha firma Metrostav. První z věží při výjezdu z Prahy byla dokončena v závěru roku 2003, druhá pak v létě 2004. Dojem z rozhledu ze současných vyhlídek kazí hustá silniční doprava, jejíž vinou se obě konstrukce nepatrně chvějí. INFO volný přístup po celý rok LOKALITA most přes řeku Berounku v Praze-Lahovicích, 11 km na J od centra města VÝHLED řeka Berounka, přilehlé části Prahy, Radotín, Lahovice, vysílač Cukrák VLAK Praha-Radotín (3 km) nebo Praha – Velká Chuchle (3 km) MHD BUS Lahovický most (50 m) nebo Přístav Radotín (150 m) AUTO 49.995376, 14.395799 (200 m) nebo 49.995891, 14.397650 (200 m)
V letech 2003 a 2004 vyrostla na dosud volném pozemku v pražské části Modřany budova Domu dětí a mládeže, která zahrnuje vyhlídkovou plošinu na komíně kotelny. Celý komplex navrhnul český architekt chorvatského původu Vlado Milunič ze Studia VM (Volná myšlenka), jeho výstavba začala v srpnu 2003. Realizace se ujala pražská společnost Konstruktiva Konsit a.s. Na vyhlídku se mohlo vystoupat na požádání vždy v pátek odpoledne, později pouze po domluvě se správcem objektu. Zhruba v roce 2008 vedení DDM rozhodlo, že se o rozhlednu nejedná a přístup z provozních důvodů zcela vyloučilo. Od roku 2015 je vyhlídka, díky iniciativě Klubu přátel rozhleden, opět několikrát ročně otevřena veřejnosti v rámci předem uvedeného termínu na webových stránkách DDM. INFO otevírací doba příležitostně viz www.ddmmonet.cz LOKALITA objekt DDM v Praze 4 – Modřanech, ul. Na Cikorce, 8 km na J od centra Prahy VÝHLED sídliště Modřany, Velká Chuchle (dostihové závodiště), Lahovice (mostní rozhledny), Radotín, Zbraslav, vysílač Cukrák VLAK Praha-Modřany, zast. (1,5 km) MHD BUS Na Cikorce (50 m) nebo Družná (300 m); TRAM Modřanská škola (1 km) nebo Poliklinika Modřany (1,2 km); METRO Kačerov (5,5 km) AUTO-P 50.011663, 14.413408 – u areálu DDM
6
7
03
Hlavní město Praha
Obvod Praha 5 – Hlubočepy
Hlavní město Praha
Obvod Praha 5 – Košíře
04
Barrandovské terasy v Praze
Cibulka v Praze-Košířích
Výstavba: 1928–29 • Nadm. v.: 230 m • GPS: 50.037484, 14.402320 Celková výška: 15 m • Výška výhledu: 12 m • Schody:
Výstavba: 1820 • Nadm. v.: 302 m • GPS: 50.064742, 14.355843 Celková výška: 13 m • Výška výhledu: 12 m • Schody: 76
Barrandovské terasy nechali ve 20. letech 20. stol. vystavět podnikatelé Václav a Miloš Havlovi. Inspirovali se restaurací Cliff House na skále nad Tichým oceánem v San Francisku. Projekt k terasám v roce 1924 vypracoval Max Urban. Honosný objekt se záhy stal velmi navštěvovaným, a to i díky plaveckému bazénu pod skalou z roku 1931. Po únoru 1948 byly terasy znárodněny a následně začaly chátrat. V roce 1992 byl objekt navrácen bratrům Havlovým, záhy však došlo k jeho uzavření. V roce 2001 získala terasy akciová společnost, která v září 2004 představila projekt od Kuba & Pilař architekti s.r.o. na revitalizaci lokality. Postupem času doznal projekt několika změn, stavební povolení získal v roce 2011. Stavební práce byly zahájeny na jaře 2016, dokončeny budou nejdříve v roce 2020, kdy bude zpřístupněna i vyhlídková věž.
Nenápadná kamenná rozhledna Cibulka se nalézá na kraji Přírodního parku Košíře-Motol. Jméno rozhledny i přilehlé lokality bylo odvozeno od majitele zdejších pozemků Blažeje Cibulky z Veleslavína, který zde žil na přelomu 16. a 17. stol. V roce 1817 koupil areál kníže Leopold Linhart Thun-Hohenstein, který tu vybudoval své letní sídlo. Původní statek přestavěl na empírový zámeček a na přilehlém pozemku zřídil v letech 1818 až 1824 přírodní park doplněný řadou drobných romantických staveb a soch. Nad Motolským potokem nechal vystavět menší vyhlídkový tzv. Čínský pavilón a na východním okraji parku kamennou rozhlednu v podobě umělé zříceniny. V roce 2014 prošla rozhledna za cca 2 mil. Kč rekonstrukcí. Současně byla opravena blízká poustevna, okolí studánky a okolní sochy.
INFO Objekt je v rekonstrukci – dlouhodobě nepřístupný. LOKALITA Barrandovské terasy v Praze 5 – Hlubočepích, 6 km na J od centra města
INFO volný přístup po celý rok LOKALITA zalesněné návrší na východním okraji Přírodního parku Košíře-Motol, 6 km na Z od centra města
VÝHLED panoráma velké části Prahy
VÝHLED především severním a západním směrem na Motol, sídliště Řepy a Kotlářku – jinak je rozhled kryt korunami stromů
VLAK Praha-Braník (2,5 km) MHD BUS Serpentina (200 m) nebo Terasy (200 m); TRAM Hlubočepy (1 km) nebo Geologická (1 km); METRO-B Smíchovské nádraží (3,5 km) AUTO 50.036975, 14.400917 (100 m)
VLAK Praha-Cibulka (600 m) MHD BUS U Lesíka (100 m); TRAM Poštovka (800 m); METRO-B Jinonice (2 km) AUTO 50.064796, 14.357505 (100 m)
8
9
03
Hlavní město Praha
Obvod Praha 5 – Hlubočepy
Hlavní město Praha
Obvod Praha 5 – Košíře
04
Barrandovské terasy v Praze
Cibulka v Praze-Košířích
Výstavba: 1928–29 • Nadm. v.: 230 m • GPS: 50.037484, 14.402320 Celková výška: 15 m • Výška výhledu: 12 m • Schody:
Výstavba: 1820 • Nadm. v.: 302 m • GPS: 50.064742, 14.355843 Celková výška: 13 m • Výška výhledu: 12 m • Schody: 76
Barrandovské terasy nechali ve 20. letech 20. stol. vystavět podnikatelé Václav a Miloš Havlovi. Inspirovali se restaurací Cliff House na skále nad Tichým oceánem v San Francisku. Projekt k terasám v roce 1924 vypracoval Max Urban. Honosný objekt se záhy stal velmi navštěvovaným, a to i díky plaveckému bazénu pod skalou z roku 1931. Po únoru 1948 byly terasy znárodněny a následně začaly chátrat. V roce 1992 byl objekt navrácen bratrům Havlovým, záhy však došlo k jeho uzavření. V roce 2001 získala terasy akciová společnost, která v září 2004 představila projekt od Kuba & Pilař architekti s.r.o. na revitalizaci lokality. Postupem času doznal projekt několika změn, stavební povolení získal v roce 2011. Stavební práce byly zahájeny na jaře 2016, dokončeny budou nejdříve v roce 2020, kdy bude zpřístupněna i vyhlídková věž.
Nenápadná kamenná rozhledna Cibulka se nalézá na kraji Přírodního parku Košíře-Motol. Jméno rozhledny i přilehlé lokality bylo odvozeno od majitele zdejších pozemků Blažeje Cibulky z Veleslavína, který zde žil na přelomu 16. a 17. stol. V roce 1817 koupil areál kníže Leopold Linhart Thun-Hohenstein, který tu vybudoval své letní sídlo. Původní statek přestavěl na empírový zámeček a na přilehlém pozemku zřídil v letech 1818 až 1824 přírodní park doplněný řadou drobných romantických staveb a soch. Nad Motolským potokem nechal vystavět menší vyhlídkový tzv. Čínský pavilón a na východním okraji parku kamennou rozhlednu v podobě umělé zříceniny. V roce 2014 prošla rozhledna za cca 2 mil. Kč rekonstrukcí. Současně byla opravena blízká poustevna, okolí studánky a okolní sochy.
INFO Objekt je v rekonstrukci – dlouhodobě nepřístupný. LOKALITA Barrandovské terasy v Praze 5 – Hlubočepích, 6 km na J od centra města
INFO volný přístup po celý rok LOKALITA zalesněné návrší na východním okraji Přírodního parku Košíře-Motol, 6 km na Z od centra města
VÝHLED panoráma velké části Prahy
VÝHLED především severním a západním směrem na Motol, sídliště Řepy a Kotlářku – jinak je rozhled kryt korunami stromů
VLAK Praha-Braník (2,5 km) MHD BUS Serpentina (200 m) nebo Terasy (200 m); TRAM Hlubočepy (1 km) nebo Geologická (1 km); METRO-B Smíchovské nádraží (3,5 km) AUTO 50.036975, 14.400917 (100 m)
VLAK Praha-Cibulka (600 m) MHD BUS U Lesíka (100 m); TRAM Poštovka (800 m); METRO-B Jinonice (2 km) AUTO 50.064796, 14.357505 (100 m)
8
9
05
Hlavní město Praha
Obvod Praha 1 – Malá Strana
Hlavní město Praha
Obvod Praha 3 – Žižkov
06
Petřínská rozhledna v Praze
Žižkovský vysílač v Praze (Tower Park)
Výstavba: 1891 • Nadm. v.: 324 m • GPS: 50.083441, 14.395101 Celková výška: 65 m • Výška výhledu: 20+55 m • Schody: 299
Výstavba: 1985–92 • Nadm. v.: 256 m • GPS: 50.081040, 14.451125 Celková výška: 216 m • Výška výhledu: 93 m • Schody: 736
Známá Petřínská rozhledna byla postavena v roce 1891 díky Klubu českých turistů, jehož členové se na světové výstavě v Paříži nadchli slavnou Eiffelovkou tak, že se rozhodli postavit její kopii v Praze. Stavbu rozhledny urychlilo konání Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1891: v únoru 1891 byla schválena dokumentace (podle návrhu arch. Pasovského), v březnu byla stavba zahájena a již 20. srpna slavnostně otevřena. Autory konstrukce byli ing. Prášil a ing. Souček z Českomoravské strojírny. V roce 1953 byla rozhledna zvýšena o 12 metrů díky televiznímu vysílači. V letech 1999 až 2002 prošla generální rekonstrukcí za cca 50 mil. Kč. Rozhlednu provozuje Muzeum hlavního města Prahy. K dispozici je výtah a 2 schodiště.
Televizní vysílač v Mahlerových sadech v Praze na Žižkově je se svými 216 metry nejvyšší stavbou hlavního města. O jeho zbudování se uvažovalo již v roce 1978, nicméně se samotnou stavbou bylo započato až v listopadu 1985. Na projektu vysílače spolupracovali architekti Václav Aulický, Jiří Kozák a Alex Bém. Konstrukci vysílače tvoří tři ocelové tubusy, v hlavním jsou dva osobní výtahy pro návštěvníky, ve druhém nákladní výtah a ve třetím nouzové schodiště o 736 schodech. Celková hmotnost věže činí 11 800 tun. Montáž věže provedly Hutní montáže Ostrava, betonáž stěn Teplotechna Praha. Do provozu byl vysílač uveden 18. února 1992. Od května 2000 oživily strohý plášť tubusů obří sochy miminek od sochaře Davida Černého. V letech 2011 až 2012 proběhla za cca 50 mil. Kč kompletní vnitřní přestavba věže.
INFO otevírací doba denně viz www.petrinska-rozhledna.cz LOKALITA návrší Petřín, Praha 1 – Malá Strana, 3 km na Z od centra VÝHLED Panoráma Prahy a blízkého Pražského hradu, Říp a České středohoří, Krušné hory, Ještěd, Krkonoše, Brdy VLAK Praha Dejvice (3 km) MHD BUS Nemocnice pod Petřínem (700 m) nebo Koleje Strahov (1,2 km); TRAM Pohořelec (1 km); METRO-A Malostranská (2 km); LANOVKA ze st. Újezd do st. Petřín, poté 300 m AUTO 50.079741, 14.396558 (600 m) 10
INFO otevírací doba denně viz www.towerpark.cz LOKALITA Mahlerovy sady, Praha 3 – Žižkov, 2 km na V od centra VÝHLED Praha, České středohoří, Krušné hory, Ještěd, Krkonoše, Brdy, Šumava VLAK Praha hlavní nádraží (2 km) MHD BUS Olšanské náměstí (700 m); TRAM Lipanská (600 m); METRO-A Jiřího z Poděbrad (600 m) AUTO-P přímo u věže nebo v okolních ulicích 11
05
Hlavní město Praha
Obvod Praha 1 – Malá Strana
Hlavní město Praha
Obvod Praha 3 – Žižkov
06
Petřínská rozhledna v Praze
Žižkovský vysílač v Praze (Tower Park)
Výstavba: 1891 • Nadm. v.: 324 m • GPS: 50.083441, 14.395101 Celková výška: 65 m • Výška výhledu: 20+55 m • Schody: 299
Výstavba: 1985–92 • Nadm. v.: 256 m • GPS: 50.081040, 14.451125 Celková výška: 216 m • Výška výhledu: 93 m • Schody: 736
Známá Petřínská rozhledna byla postavena v roce 1891 díky Klubu českých turistů, jehož členové se na světové výstavě v Paříži nadchli slavnou Eiffelovkou tak, že se rozhodli postavit její kopii v Praze. Stavbu rozhledny urychlilo konání Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1891: v únoru 1891 byla schválena dokumentace (podle návrhu arch. Pasovského), v březnu byla stavba zahájena a již 20. srpna slavnostně otevřena. Autory konstrukce byli ing. Prášil a ing. Souček z Českomoravské strojírny. V roce 1953 byla rozhledna zvýšena o 12 metrů díky televiznímu vysílači. V letech 1999 až 2002 prošla generální rekonstrukcí za cca 50 mil. Kč. Rozhlednu provozuje Muzeum hlavního města Prahy. K dispozici je výtah a 2 schodiště.
Televizní vysílač v Mahlerových sadech v Praze na Žižkově je se svými 216 metry nejvyšší stavbou hlavního města. O jeho zbudování se uvažovalo již v roce 1978, nicméně se samotnou stavbou bylo započato až v listopadu 1985. Na projektu vysílače spolupracovali architekti Václav Aulický, Jiří Kozák a Alex Bém. Konstrukci vysílače tvoří tři ocelové tubusy, v hlavním jsou dva osobní výtahy pro návštěvníky, ve druhém nákladní výtah a ve třetím nouzové schodiště o 736 schodech. Celková hmotnost věže činí 11 800 tun. Montáž věže provedly Hutní montáže Ostrava, betonáž stěn Teplotechna Praha. Do provozu byl vysílač uveden 18. února 1992. Od května 2000 oživily strohý plášť tubusů obří sochy miminek od sochaře Davida Černého. V letech 2011 až 2012 proběhla za cca 50 mil. Kč kompletní vnitřní přestavba věže.
INFO otevírací doba denně viz www.petrinska-rozhledna.cz LOKALITA návrší Petřín, Praha 1 – Malá Strana, 3 km na Z od centra VÝHLED Panoráma Prahy a blízkého Pražského hradu, Říp a České středohoří, Krušné hory, Ještěd, Krkonoše, Brdy VLAK Praha Dejvice (3 km) MHD BUS Nemocnice pod Petřínem (700 m) nebo Koleje Strahov (1,2 km); TRAM Pohořelec (1 km); METRO-A Malostranská (2 km); LANOVKA ze st. Újezd do st. Petřín, poté 300 m AUTO 50.079741, 14.396558 (600 m) 10
INFO otevírací doba denně viz www.towerpark.cz LOKALITA Mahlerovy sady, Praha 3 – Žižkov, 2 km na V od centra VÝHLED Praha, České středohoří, Krušné hory, Ještěd, Krkonoše, Brdy, Šumava VLAK Praha hlavní nádraží (2 km) MHD BUS Olšanské náměstí (700 m); TRAM Lipanská (600 m); METRO-A Jiřího z Poděbrad (600 m) AUTO-P přímo u věže nebo v okolních ulicích 11
07
Hlavní město Praha
Obvod Praha 7 – Troja
Obvod Praha 14 – Kyje
08
Botanická zahrada v Praze-Troji
Doubravka v Praze-Kyjích
Výstavba: 2014 • Nadm. v.: 263 m • GPS: 50.120637, 14.416705 Celková výška: 10 m • Výška výhledu: 7 m • Schody: 40
Výstavba: 2017–18 • Nadm. v.: 253 m • GPS: 50.097258, 14.557280 Celková výška: 23,5 m • Výška výhledu: 19 m • Schody: 98
Netradiční železná rozhledna, která se od září 2014 nachází v areálu Botanické zahrady v Praze-Troji, představuje původně umělecký výtvor akademického sochaře Čestmíra Sušky. Dílo s názvem Skulptura vytvořil autor v roce 2012 z nádrže na letecký benzín a vystavil společně s dalšími díly v Centru současného umění DOX v Praze-Holešovicích. Nevšední výtvor se návštěvníkům líbil a záhy tak vznikl záměr umístit rozhlednu nastálo někde na území Prahy. Tento nápad se podařilo zrealizovat v září 2014, kdy byla rozhledna o hmotnosti 6 tun vztyčena v areálu pražské Botanické zahrady. INFO otevírací doba viz www.botanicka.cz – v zimním období od 1. prosince do 28. února rozhledna uzavřena LOKALITA areál Botanické zahrady v Praze-Troji, 6 km na S z centra VÝHLED výhradně jižním směrem na panoráma Prahy VLAK Praha-Holešovice (3,3 km), MHD BUS Kovárna (800 m) nebo Na Pazderce (800 m); TRAM Trojská (2 km); METRO-C Nádraží Holešovice (3,3 km) AUTO-P 50.124493, 14.419914 – před areálem u severního vstupu do Botanické zahrady (600 m)
12
Hlavní město Praha
Vyhlídková věž vznikla podle návrhu arch. Martina Rajniše. Má originální vzdušnou dřevěnou konstrukci, kterou tvoří tři masivní nohy s uprostřed zavěšeným schodištěm. Převládá trvanlivé, snadno obnovitelné akátové dřevo (přes 7 kilometrů kmínků), doplněné o modřínové a ocelové prvky. Tři roky trvala pozorování a měření spojů a ohybu materiálu v podmínkách konkrétního místa (břeh Kyjského rybníka) před zahájením stavby samotné věže. Stavbu financovala z větší části firma Landia Management s.r.o. (3 mil. Kč). Výstavbu podpořila i městská část Praha 14 (50 tis. Kč) a veřejnost (půl mil. Kč) prostřednictvím nákupu schodů s vlastními vzkazy. Slavnostní otevření proběhlo 15. června 2018. Životnost stavby je odhadnuta na 15 let. INFO volný přístup po celý rok – v období listopad–březen může být provoz omezen z důvodu špatného počasí LOKALITA návrší Horka v lesoparku Čihadla, katastrální území Kyje, Praha 14, 10 km na V od centra města VÝHLED kruhový – na Prahu a okolí, městské části Černý Most a Kyje VLAK Praha-Kyje (1,4 km) MHD BUS Kyje (960 m); METRO-B Rajská zahrada (1,5 km) AUTO 50.095675, 14.549198 (650 m) nebo 50.100101, 14.564812 (800 m)
13
07
Hlavní město Praha
Obvod Praha 7 – Troja
Obvod Praha 14 – Kyje
08
Botanická zahrada v Praze-Troji
Doubravka v Praze-Kyjích
Výstavba: 2014 • Nadm. v.: 263 m • GPS: 50.120637, 14.416705 Celková výška: 10 m • Výška výhledu: 7 m • Schody: 40
Výstavba: 2017–18 • Nadm. v.: 253 m • GPS: 50.097258, 14.557280 Celková výška: 23,5 m • Výška výhledu: 19 m • Schody: 98
Netradiční železná rozhledna, která se od září 2014 nachází v areálu Botanické zahrady v Praze-Troji, představuje původně umělecký výtvor akademického sochaře Čestmíra Sušky. Dílo s názvem Skulptura vytvořil autor v roce 2012 z nádrže na letecký benzín a vystavil společně s dalšími díly v Centru současného umění DOX v Praze-Holešovicích. Nevšední výtvor se návštěvníkům líbil a záhy tak vznikl záměr umístit rozhlednu nastálo někde na území Prahy. Tento nápad se podařilo zrealizovat v září 2014, kdy byla rozhledna o hmotnosti 6 tun vztyčena v areálu pražské Botanické zahrady. INFO otevírací doba viz www.botanicka.cz – v zimním období od 1. prosince do 28. února rozhledna uzavřena LOKALITA areál Botanické zahrady v Praze-Troji, 6 km na S z centra VÝHLED výhradně jižním směrem na panoráma Prahy VLAK Praha-Holešovice (3,3 km), MHD BUS Kovárna (800 m) nebo Na Pazderce (800 m); TRAM Trojská (2 km); METRO-C Nádraží Holešovice (3,3 km) AUTO-P 50.124493, 14.419914 – před areálem u severního vstupu do Botanické zahrady (600 m)
12
Hlavní město Praha
Vyhlídková věž vznikla podle návrhu arch. Martina Rajniše. Má originální vzdušnou dřevěnou konstrukci, kterou tvoří tři masivní nohy s uprostřed zavěšeným schodištěm. Převládá trvanlivé, snadno obnovitelné akátové dřevo (přes 7 kilometrů kmínků), doplněné o modřínové a ocelové prvky. Tři roky trvala pozorování a měření spojů a ohybu materiálu v podmínkách konkrétního místa (břeh Kyjského rybníka) před zahájením stavby samotné věže. Stavbu financovala z větší části firma Landia Management s.r.o. (3 mil. Kč). Výstavbu podpořila i městská část Praha 14 (50 tis. Kč) a veřejnost (půl mil. Kč) prostřednictvím nákupu schodů s vlastními vzkazy. Slavnostní otevření proběhlo 15. června 2018. Životnost stavby je odhadnuta na 15 let. INFO volný přístup po celý rok – v období listopad–březen může být provoz omezen z důvodu špatného počasí LOKALITA návrší Horka v lesoparku Čihadla, katastrální území Kyje, Praha 14, 10 km na V od centra města VÝHLED kruhový – na Prahu a okolí, městské části Černý Most a Kyje VLAK Praha-Kyje (1,4 km) MHD BUS Kyje (960 m); METRO-B Rajská zahrada (1,5 km) AUTO 50.095675, 14.549198 (650 m) nebo 50.100101, 14.564812 (800 m)
13
Středočeský kraj 01 – Kožova hora u Kladna 02 – Vysoký vrch u Malých Kyšic 03 – Veselov nad obcí Družec 04 – Líský u Slaného 05 – Mackova hora u Nového Strašecí 06 – Tobiášův vrch u Jesenice 07 – Rozhledna v Pavlíkově 08 – Velká Buková na Rakovnicku 09 – Lhotka u Berouna 10 – Městská hora v Berouně 11 – Děd u Berouna 12 – Máminka na Krušné hoře u Hudlic 13 – Zvonička u obce Otmíče 14 – Třenická hora u Cerhovic 15 – Studený vrch v Brdech u Hostomic 16 – Vyhl. věž muzea v Rožmitále p. Třemšínem
28 – Mandava u Sulic 29 – Vlková u Kamenice 30 – Ládví u Kamenice 31 – Skalka u Vyžlovky 32 – Vinice v Úvalech 33 – Kostelní Hlavno – býv. strážní věž 34 – Babka u Zruče nad Sázavou 35 – Bohdanka u Bohdanče 36 – Petrovice II u Kácova 37 – Březina u Žandova 38 – Vysoká u Kutné Hory 39 – Havířská bouda na Kaňku 40 – Kolín – bývalý věžový vodojem 41 – Bedřichova vyhlídka u Nové Vsi I. 42 – Polní Chrčice 43 – Romanka u Hrubého Jeseníku 44 – Čížovka u Kněžmostu 45 – Dneboh u Mnichova Hradiště 46 – Vyhl. věž Let. muzea Metoděje Vlacha 47 – Vrchbělá – In-line park Bezděz 48 – Vrátenská hora u Mšena 49 – Hradišť u Kadlína 50 – Slavín v Tupadlech
17 – Milada u Předního Chlumu 18 – Vrškamýk u Kamýku nad Vltavou 19 – Kuníček u Petrovic 20 – Drahoušek u Osečan 21 – Veselý vrch u Mokrska 22 – Drtinova rozhledna na Besedné 23 – Neštětická hora u Neveklova 24 – Velký Blaník u Vlašimi 25 – Špulka u Lbosína 26 – Pepř u Jílového u Prahy 27 – Gloriet v Průhonickém parku u Prahy
Středočeský kraj 01 – Kožova hora u Kladna 02 – Vysoký vrch u Malých Kyšic 03 – Veselov nad obcí Družec 04 – Líský u Slaného 05 – Mackova hora u Nového Strašecí 06 – Tobiášův vrch u Jesenice 07 – Rozhledna v Pavlíkově 08 – Velká Buková na Rakovnicku 09 – Lhotka u Berouna 10 – Městská hora v Berouně 11 – Děd u Berouna 12 – Máminka na Krušné hoře u Hudlic 13 – Zvonička u obce Otmíče 14 – Třenická hora u Cerhovic 15 – Studený vrch v Brdech u Hostomic 16 – Vyhl. věž muzea v Rožmitále p. Třemšínem
28 – Mandava u Sulic 29 – Vlková u Kamenice 30 – Ládví u Kamenice 31 – Skalka u Vyžlovky 32 – Vinice v Úvalech 33 – Kostelní Hlavno – býv. strážní věž 34 – Babka u Zruče nad Sázavou 35 – Bohdanka u Bohdanče 36 – Petrovice II u Kácova 37 – Březina u Žandova 38 – Vysoká u Kutné Hory 39 – Havířská bouda na Kaňku 40 – Kolín – bývalý věžový vodojem 41 – Bedřichova vyhlídka u Nové Vsi I. 42 – Polní Chrčice 43 – Romanka u Hrubého Jeseníku 44 – Čížovka u Kněžmostu 45 – Dneboh u Mnichova Hradiště 46 – Vyhl. věž Let. muzea Metoděje Vlacha 47 – Vrchbělá – In-line park Bezděz 48 – Vrátenská hora u Mšena 49 – Hradišť u Kadlína 50 – Slavín v Tupadlech
17 – Milada u Předního Chlumu 18 – Vrškamýk u Kamýku nad Vltavou 19 – Kuníček u Petrovic 20 – Drahoušek u Osečan 21 – Veselý vrch u Mokrska 22 – Drtinova rozhledna na Besedné 23 – Neštětická hora u Neveklova 24 – Velký Blaník u Vlašimi 25 – Špulka u Lbosína 26 – Pepř u Jílového u Prahy 27 – Gloriet v Průhonickém parku u Prahy
01
Středočeský kraj
Okres Kladno
Středočeský kraj
Okres Kladno
02
Kožova hora u Kladna
Vysoký vrch u Malých Kyšic
Výstavba: 1929–30 • Nadm. v.: 456 m • GPS: 50.113700, 14.103599 Celková výška: 35 m • Výška výhledu: 31 m • Schody: 138
Výstavba: 2007 • Nadm. v.: 486 m • GPS: 50.058395, 14.063949 Celková výška: 8 m • Výška výhledu: 5 m • Schody: 17 příčlí
Nevýrazná zalesněná vyvýšenina Kožova hora u Kladna byla oblíbeným výletním místem kladenských občanů již v 19. stol. Atraktivita místa vzrostla v roce 1930, kdy kladenská sekce KČT dokončila za 740 tis. Kč výstavbu turistické chaty s vyhlídkovou cihlovou věží. Projekt celého objektu vypracoval arch. Jaroslav Beránek z Prahy a jejího provedení se chopili kladenští stavitelé Procházka a Buřil. Chata s rozhlednou byla slavnostně otevřena 11. května 1930. Poté, co byl v roce 1948 objekt znárodněn, začal sloužit hlavně rekreačním účelům. Dnes patří Družstvu Jednota Kladno a o jeho provoz se stará soukromá firma. INFO otevírací doba dle restaurace – denně kromě PO 11–23 hod. – viz www.vasata.cz LOKALITA mírné zalesněné návrší Kožova hora, 4 km na J od centra Kladna VÝHLED Kladno, letiště u Velké Dobré, Praha, Brdy, Křivoklátsko, přírodní park Džbán, Říp, České středohoří, Krušné hory, Lužické hory, Jizerské hory, Ještěd, Krkonoše VLAK Kladno (2,7 km) BUS Pletený Újezd, křiž. (1 km) nebo Braškov, Toskánka, host. (1,4 km) AUTO-P přímo u restaurace s rozhlednou 16
Vysoký vrch u Malých Kyšic je významným triangulačním bodem. První nivelační triangl zde byl vztyčen v 60. letech 20. stol. Po jeho zániku zde na počátku roku 1994 skupinka místních nadšenců postavila jednoduchou dřevěnou rozhlednu ve tvaru jehlanu. O necelých deset let později se však vyhlídka nacházela v tak špatném stavu, že skupinka nadšenců z Horního Bezděkova a přilehlých obcí rozhodla o její obnově a ustavila za tímto účelem „Spolek pro obnovení rozhledny na Vysokém vrchu“. V létě 2007 byla pod hlavičkou Spolku obcí mikroregionu Bratronicko uspořádána veřejná sbírka, materiál na stavbu darovaly Vojenské lesy a statky, s.p., pila v Bratronicích zdarma připravila trámy. Stavba rozhledny proběhla v sobotu 8. září 2007, o týden později proběhlo její předání veřejnosti. V roce 1997 si vyhlídka „zahrála“ ve filmu „Báječná léta pod psa“. INFO volný přístup po celý rok LOKALITA Vysoký vrch, 2 km na Z od obce Malé Kyšice, 15 km na J od Kladna VÝHLED Křivoklátská a Rakovnická pahorkatina, Brdy, České středohoří VLAK Unhošť (9,5 km) BUS Malé Kyšice (2,5 km) AUTO 50.049070, 14.066114 (1,5 km) 17
01
Středočeský kraj
Okres Kladno
Středočeský kraj
Okres Kladno
02
Kožova hora u Kladna
Vysoký vrch u Malých Kyšic
Výstavba: 1929–30 • Nadm. v.: 456 m • GPS: 50.113700, 14.103599 Celková výška: 35 m • Výška výhledu: 31 m • Schody: 138
Výstavba: 2007 • Nadm. v.: 486 m • GPS: 50.058395, 14.063949 Celková výška: 8 m • Výška výhledu: 5 m • Schody: 17 příčlí
Nevýrazná zalesněná vyvýšenina Kožova hora u Kladna byla oblíbeným výletním místem kladenských občanů již v 19. stol. Atraktivita místa vzrostla v roce 1930, kdy kladenská sekce KČT dokončila za 740 tis. Kč výstavbu turistické chaty s vyhlídkovou cihlovou věží. Projekt celého objektu vypracoval arch. Jaroslav Beránek z Prahy a jejího provedení se chopili kladenští stavitelé Procházka a Buřil. Chata s rozhlednou byla slavnostně otevřena 11. května 1930. Poté, co byl v roce 1948 objekt znárodněn, začal sloužit hlavně rekreačním účelům. Dnes patří Družstvu Jednota Kladno a o jeho provoz se stará soukromá firma. INFO otevírací doba dle restaurace – denně kromě PO 11–23 hod. – viz www.vasata.cz LOKALITA mírné zalesněné návrší Kožova hora, 4 km na J od centra Kladna VÝHLED Kladno, letiště u Velké Dobré, Praha, Brdy, Křivoklátsko, přírodní park Džbán, Říp, České středohoří, Krušné hory, Lužické hory, Jizerské hory, Ještěd, Krkonoše VLAK Kladno (2,7 km) BUS Pletený Újezd, křiž. (1 km) nebo Braškov, Toskánka, host. (1,4 km) AUTO-P přímo u restaurace s rozhlednou 16
Vysoký vrch u Malých Kyšic je významným triangulačním bodem. První nivelační triangl zde byl vztyčen v 60. letech 20. stol. Po jeho zániku zde na počátku roku 1994 skupinka místních nadšenců postavila jednoduchou dřevěnou rozhlednu ve tvaru jehlanu. O necelých deset let později se však vyhlídka nacházela v tak špatném stavu, že skupinka nadšenců z Horního Bezděkova a přilehlých obcí rozhodla o její obnově a ustavila za tímto účelem „Spolek pro obnovení rozhledny na Vysokém vrchu“. V létě 2007 byla pod hlavičkou Spolku obcí mikroregionu Bratronicko uspořádána veřejná sbírka, materiál na stavbu darovaly Vojenské lesy a statky, s.p., pila v Bratronicích zdarma připravila trámy. Stavba rozhledny proběhla v sobotu 8. září 2007, o týden později proběhlo její předání veřejnosti. V roce 1997 si vyhlídka „zahrála“ ve filmu „Báječná léta pod psa“. INFO volný přístup po celý rok LOKALITA Vysoký vrch, 2 km na Z od obce Malé Kyšice, 15 km na J od Kladna VÝHLED Křivoklátská a Rakovnická pahorkatina, Brdy, České středohoří VLAK Unhošť (9,5 km) BUS Malé Kyšice (2,5 km) AUTO 50.049070, 14.066114 (1,5 km) 17
03
Středočeský kraj
Okres Kladno
Středočeský kraj
Okres Kladno
04
Veselov nad obcí Družec
Líský u Slaného
Výstavba: 2014 • Nadm. v.: 429 m • GPS: 50.104716, 14.057210 Celková výška: 12,3 m • Výška výhledu: 6,8 m • Schody: 11+10
Výstavba: 2008 • Nadm. v.: 413 m • GPS: 50.245422, 13.918481 Celková výška: 35 m • Výška výhledu: 25 m • Schody: 141
Zhruba 12 metrů vysoká vyhlídková trámová konstrukce se od dubna 2014 tyčí na návrší Veselov u obce Družec na Kladensku. Rozhlednu zde nechala postavit obec Družec ve spolupráci s obcemi Velká Dobrá, Braškov a Doksy po předchozí úpravě místa Mysliveckým sdružením Zálesí Kyšice. Stavba je napodobeninou triangulační věže, která zde v minulosti stávala. Současná rozhledna byla vystavěna firmou Střechy Kozel, s.r.o., Kyšice v období leden až duben 2014 podle projektu Ing. arch. Petra Vodrážky. Počátkem června 2017 do rozhledny udeřil blesk a prý z ní lítaly třísky do 50m dálky. Dřevo je trochu popraskané, chvíli byla rozhledna nepřístupná, ale po kontrole statikem se může zase používat. Rozhledna stále nemá hromosvod (2018). INFO volný přístup po celý rok LOKALITA návrší Veselov, 0,5 km na V od obce Družec, 8 km na JZ od Kladna VÝHLED obec Družec, přírodní park Džbán, Křivoklátská vrchovina, Kožova hora u Kladna
Typizovaný vysílač s vyhlídkovou plošinou pro turisty nechal na začátku roku 2008 postavit operátor T-Mobile v polích nad středočeskou obcí Líský nedaleko Slaného. Realizace se chopila kladenská firma SBM Holding Group, s.r.o., která stavěla například rozhlednu Lhotka u Berouna nebo rozhlednu Ládví u Kamenice. Samotná kovová konstrukce je úzký vysoký tubus, kolem kterého se vine spirálovitě schodiště s roštovými schody na půlkruhovou vyhlídkovou plošinu. Návštěvníkům je věž oficiálně přístupná od roku 2009. INFO volný přístup po celý rok LOKALITA mírné návrší 1 km na JZ od obce Líský, 30 km na SZ od Kladna VÝHLED České středohoří, Říp, Krušné hory, Ještěd, Krkonoše, přírodní park Džbán VLAK Klobouky v Čechách (9 km) BUS Líský (1 km) AUTO 50.249006, 13.927448 (1 km)
VLAK Kladno-Rozdělov (6 km) BUS Družec, u mostu (1 km) nebo Velká Dobrá, u školy (1,3 km) AUTO 50.103257, 14.056571 (300 m) 18
19
03
Středočeský kraj
Okres Kladno
Středočeský kraj
Okres Kladno
04
Veselov nad obcí Družec
Líský u Slaného
Výstavba: 2014 • Nadm. v.: 429 m • GPS: 50.104716, 14.057210 Celková výška: 12,3 m • Výška výhledu: 6,8 m • Schody: 11+10
Výstavba: 2008 • Nadm. v.: 413 m • GPS: 50.245422, 13.918481 Celková výška: 35 m • Výška výhledu: 25 m • Schody: 141
Zhruba 12 metrů vysoká vyhlídková trámová konstrukce se od dubna 2014 tyčí na návrší Veselov u obce Družec na Kladensku. Rozhlednu zde nechala postavit obec Družec ve spolupráci s obcemi Velká Dobrá, Braškov a Doksy po předchozí úpravě místa Mysliveckým sdružením Zálesí Kyšice. Stavba je napodobeninou triangulační věže, která zde v minulosti stávala. Současná rozhledna byla vystavěna firmou Střechy Kozel, s.r.o., Kyšice v období leden až duben 2014 podle projektu Ing. arch. Petra Vodrážky. Počátkem června 2017 do rozhledny udeřil blesk a prý z ní lítaly třísky do 50m dálky. Dřevo je trochu popraskané, chvíli byla rozhledna nepřístupná, ale po kontrole statikem se může zase používat. Rozhledna stále nemá hromosvod (2018). INFO volný přístup po celý rok LOKALITA návrší Veselov, 0,5 km na V od obce Družec, 8 km na JZ od Kladna VÝHLED obec Družec, přírodní park Džbán, Křivoklátská vrchovina, Kožova hora u Kladna
Typizovaný vysílač s vyhlídkovou plošinou pro turisty nechal na začátku roku 2008 postavit operátor T-Mobile v polích nad středočeskou obcí Líský nedaleko Slaného. Realizace se chopila kladenská firma SBM Holding Group, s.r.o., která stavěla například rozhlednu Lhotka u Berouna nebo rozhlednu Ládví u Kamenice. Samotná kovová konstrukce je úzký vysoký tubus, kolem kterého se vine spirálovitě schodiště s roštovými schody na půlkruhovou vyhlídkovou plošinu. Návštěvníkům je věž oficiálně přístupná od roku 2009. INFO volný přístup po celý rok LOKALITA mírné návrší 1 km na JZ od obce Líský, 30 km na SZ od Kladna VÝHLED České středohoří, Říp, Krušné hory, Ještěd, Krkonoše, přírodní park Džbán VLAK Klobouky v Čechách (9 km) BUS Líský (1 km) AUTO 50.249006, 13.927448 (1 km)
VLAK Kladno-Rozdělov (6 km) BUS Družec, u mostu (1 km) nebo Velká Dobrá, u školy (1,3 km) AUTO 50.103257, 14.056571 (300 m) 18
19
05
Středočeský kraj
Okres Rakovník
Okres Rakovník
06
Mackova hora u Nového Strašecí
Tobiášův vrch u Jesenice
Výstavba: 2000 • Nadm. v.: 482 m • GPS: 50.157476, 13.880395 Celková výška: 36 m • Výška výhledu: 21 m • Schody: 98
Výstavba: 1999 • Nadm. v.: 478 m • GPS: 50.132256, 13.495613 Celková výška: 47,6 m • Výška výhledu: 25,7 m • Schody: 137
Kovová typizovaná věž mobilního operátora na Mackově hoře u Nového Strašecí je první stavbou svého typu, která byla v ČR postavena. Stejné věže jsou Lhotka u Hradčovic (okres Uherské Hradiště) a Pětnice u Záboří (okres Strakonice). Konstrukci středového sloupu obtáčí roštové schodiště. Za vybudováním tohoto vysílače, který nese vyhlídkový ochoz pro turisty, stojí firma Eurotel. Výstavba věže podle projektu ing. Vladimíra Janaty z pražské společnosti Excon, a. s., proběhla na podzim 2000, otevření rozhledny se uskutečnilo 5. května 2001. Rozhlednu provozuje město Nové Strašecí. INFO otevírací doba viz www.novestraseci.cz LOKALITA západní část návrší Mackova hora, 1 km na Z od Nového Strašecí, 15 km na SV od Rakovníka VÝHLED Nové Strašecí, České středohoří, Říp, přírodní park Džbán, Křivoklátsko. VLAK Nové Strašecí (1,6 km) BUS Nové Strašecí, žst. (1,5 km) nebo Nové Strašecí, Karlovarská (1,5 km) AUTO možnost dojezdu až k rozhledně
20
Středočeský kraj
Zalesněný kopec Tobiášův vrch nese rozhlednu od roku 1999, kdy zde mobilní operátoři Radiomobil a Eurotel vystavěli kovový téměř 50 metrů vysoký stožár. Vybudování vyhlídkového ochozu si tehdy podmínil Okresní úřad Rakovník na základě podnětu Okresního muzea Rakovník. Rozhledna byla pro turisty oficiálně zpřístupněna 1. července 1999. Z důvodu nedostatku financí na její provoz však byla v polovině roku 2007 tehdejším správcem (rakovnické muzeum T.G.M.) uzavřena. K obnovení provozu došlo díky aktivitám občanského sdružení Klub přátel rozhleden, které si rozhlednu od roku 2010 během turistické sezóny pronajímá. INFO otevírací doba viz kpr.kvalitne.cz/tobiasuvvrch LOKALITA Tobiášův vrch (504 m n. m.) u Jesenice, 20 km na SZ od Rakovníka VÝHLED Jesenická a Rakovnická pahorkatina, přírodní park Džbán, Krušné hory, Doupovské hory, rozhled na jih omezen blízkým lesem VLAK Kosobudy (4 km) BUS Kolešov, rozc. Strojetice – tzv. Jesenická křižovatka (2 km) AUTO-P 50.130615, 13.491580 (400 m)
21
05
Středočeský kraj
Okres Rakovník
Okres Rakovník
06
Mackova hora u Nového Strašecí
Tobiášův vrch u Jesenice
Výstavba: 2000 • Nadm. v.: 482 m • GPS: 50.157476, 13.880395 Celková výška: 36 m • Výška výhledu: 21 m • Schody: 98
Výstavba: 1999 • Nadm. v.: 478 m • GPS: 50.132256, 13.495613 Celková výška: 47,6 m • Výška výhledu: 25,7 m • Schody: 137
Kovová typizovaná věž mobilního operátora na Mackově hoře u Nového Strašecí je první stavbou svého typu, která byla v ČR postavena. Stejné věže jsou Lhotka u Hradčovic (okres Uherské Hradiště) a Pětnice u Záboří (okres Strakonice). Konstrukci středového sloupu obtáčí roštové schodiště. Za vybudováním tohoto vysílače, který nese vyhlídkový ochoz pro turisty, stojí firma Eurotel. Výstavba věže podle projektu ing. Vladimíra Janaty z pražské společnosti Excon, a. s., proběhla na podzim 2000, otevření rozhledny se uskutečnilo 5. května 2001. Rozhlednu provozuje město Nové Strašecí. INFO otevírací doba viz www.novestraseci.cz LOKALITA západní část návrší Mackova hora, 1 km na Z od Nového Strašecí, 15 km na SV od Rakovníka VÝHLED Nové Strašecí, České středohoří, Říp, přírodní park Džbán, Křivoklátsko. VLAK Nové Strašecí (1,6 km) BUS Nové Strašecí, žst. (1,5 km) nebo Nové Strašecí, Karlovarská (1,5 km) AUTO možnost dojezdu až k rozhledně
20
Středočeský kraj
Zalesněný kopec Tobiášův vrch nese rozhlednu od roku 1999, kdy zde mobilní operátoři Radiomobil a Eurotel vystavěli kovový téměř 50 metrů vysoký stožár. Vybudování vyhlídkového ochozu si tehdy podmínil Okresní úřad Rakovník na základě podnětu Okresního muzea Rakovník. Rozhledna byla pro turisty oficiálně zpřístupněna 1. července 1999. Z důvodu nedostatku financí na její provoz však byla v polovině roku 2007 tehdejším správcem (rakovnické muzeum T.G.M.) uzavřena. K obnovení provozu došlo díky aktivitám občanského sdružení Klub přátel rozhleden, které si rozhlednu od roku 2010 během turistické sezóny pronajímá. INFO otevírací doba viz kpr.kvalitne.cz/tobiasuvvrch LOKALITA Tobiášův vrch (504 m n. m.) u Jesenice, 20 km na SZ od Rakovníka VÝHLED Jesenická a Rakovnická pahorkatina, přírodní park Džbán, Krušné hory, Doupovské hory, rozhled na jih omezen blízkým lesem VLAK Kosobudy (4 km) BUS Kolešov, rozc. Strojetice – tzv. Jesenická křižovatka (2 km) AUTO-P 50.130615, 13.491580 (400 m)
21
07
Středočeský kraj
Okres Rakovník
Středočeský kraj
Okres Rakovník
08
Rozhledna v Pavlíkově
Velká Buková na Rakovnicku
Výstavba: 2014–15 • Nadm. v.: 506 m • GPS: 50.059490, 13.725318 Celková výška: 21,6 m • Výška výhledu: 18,4 m • Schody: 104
Výstavba: 2008–09 • Nadm. v.: 454 m • GPS: 50.032515, 13.837992 Celková výška: 14,2 m • Výška výhledu: 13 m • Schody: 74
Stavbu turistické rozhledny na Senecké hoře zvažovali představitelé městyse Pavlíkov od roku 2008. Záměrem tehdy bylo na plánovaném vysílači mobilního operátora osadit vyhlídkový ochoz. Když bylo později od výstavby vysílače upuštěno, nechali místní připravit vlastní projekt rozhledny a zároveň upravili pro tento účel územní plán obce. V roce 2014 získali dotaci z Regionálního operačního programu, která pokryla většinu nákladů projektu (celkem 6,4 mil. Kč). Projekt rozhledny připravil Ing. arch. Eugen Točík z brněnské firmy Trignis, spol.s r.o., a nazval jej „Houba“. Výstavbu zajistila firma Ingenia dřevostavby, Linhartovy. Slavnostně se rozhledna turistům otevřela 2. května 2015 společně s novou vlastivědnou naučnou stezkou.
Nápad vybudovat v obci Velká Buková nedaleko Křivoklátu rozhlednu se zrodil již na přelomu tisíciletí. Po konzultacích se Správou CHKO Křivoklátsko byl na konci roku 2006 ze čtyř předložených návrhů vybrán projekt architekta Karla Zusky ze společnosti A1, s.r.o., České Budějovice. V roce 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí k plánované rozhledně. Zároveň za pomoci Svazku měst a obcí Rakovnicka byla podána žádost o dotaci z EU prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Čechy. Po jejím úspěšném vyřízení získala obec na stavbu rozhledny cca 5,3 mil. Kč (při celkových nákladech 5,8 mil. Kč). Výstavbu provedla kladenská společnost ESTA spol. s r.o. Slavnostní otevření rozhledny proběhlo za velkého zájmu veřejnosti dne 28. září 2009.
INFO otevírací doba viz www.pavlikov.cz
INFO otevírací doba viz www.velkabukova.cz
LOKALITA mírné návrší Senecká hora mezi obcemi Pavlíkov (1 km) a Senec (1,7 km), 7 km na J od Rakovníka
LOKALITA záp. okraj obce Velká Buková, 15 km na JV od Rakovníka
VÝHLED Rakovník, Nové Strašecí, České středohoří, Krušné hory, přírodní park Džbán VLAK Lubná (3,5 km) BUS Pavlíkov (1 km) AUTO-P přímo u rozhledny 22
VÝHLED údolí Berounky, Rokycanská pahorkatina, Křivoklátská vrchovina, Brdy, přírodní park Džbán, České středohoří, Krušné hory VLAK Křivoklát (3,5 km) BUS Velká Buková (400 m) AUTO-P přímo u rozhledny
23
07
Středočeský kraj
Okres Rakovník
Středočeský kraj
Okres Rakovník
08
Rozhledna v Pavlíkově
Velká Buková na Rakovnicku
Výstavba: 2014–15 • Nadm. v.: 506 m • GPS: 50.059490, 13.725318 Celková výška: 21,6 m • Výška výhledu: 18,4 m • Schody: 104
Výstavba: 2008–09 • Nadm. v.: 454 m • GPS: 50.032515, 13.837992 Celková výška: 14,2 m • Výška výhledu: 13 m • Schody: 74
Stavbu turistické rozhledny na Senecké hoře zvažovali představitelé městyse Pavlíkov od roku 2008. Záměrem tehdy bylo na plánovaném vysílači mobilního operátora osadit vyhlídkový ochoz. Když bylo později od výstavby vysílače upuštěno, nechali místní připravit vlastní projekt rozhledny a zároveň upravili pro tento účel územní plán obce. V roce 2014 získali dotaci z Regionálního operačního programu, která pokryla většinu nákladů projektu (celkem 6,4 mil. Kč). Projekt rozhledny připravil Ing. arch. Eugen Točík z brněnské firmy Trignis, spol.s r.o., a nazval jej „Houba“. Výstavbu zajistila firma Ingenia dřevostavby, Linhartovy. Slavnostně se rozhledna turistům otevřela 2. května 2015 společně s novou vlastivědnou naučnou stezkou.
Nápad vybudovat v obci Velká Buková nedaleko Křivoklátu rozhlednu se zrodil již na přelomu tisíciletí. Po konzultacích se Správou CHKO Křivoklátsko byl na konci roku 2006 ze čtyř předložených návrhů vybrán projekt architekta Karla Zusky ze společnosti A1, s.r.o., České Budějovice. V roce 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí k plánované rozhledně. Zároveň za pomoci Svazku měst a obcí Rakovnicka byla podána žádost o dotaci z EU prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Čechy. Po jejím úspěšném vyřízení získala obec na stavbu rozhledny cca 5,3 mil. Kč (při celkových nákladech 5,8 mil. Kč). Výstavbu provedla kladenská společnost ESTA spol. s r.o. Slavnostní otevření rozhledny proběhlo za velkého zájmu veřejnosti dne 28. září 2009.
INFO otevírací doba viz www.pavlikov.cz
INFO otevírací doba viz www.velkabukova.cz
LOKALITA mírné návrší Senecká hora mezi obcemi Pavlíkov (1 km) a Senec (1,7 km), 7 km na J od Rakovníka
LOKALITA záp. okraj obce Velká Buková, 15 km na JV od Rakovníka
VÝHLED Rakovník, Nové Strašecí, České středohoří, Krušné hory, přírodní park Džbán VLAK Lubná (3,5 km) BUS Pavlíkov (1 km) AUTO-P přímo u rozhledny 22
VÝHLED údolí Berounky, Rokycanská pahorkatina, Křivoklátská vrchovina, Brdy, přírodní park Džbán, České středohoří, Krušné hory VLAK Křivoklát (3,5 km) BUS Velká Buková (400 m) AUTO-P přímo u rozhledny
23
09
Středočeský kraj
Okres Beroun
Okres Beroun
10
Lhotka u Berouna
Městská hora v Berouně
Výstavba: 2006 • Nadm. v.: 462 m • GPS: 49.996000, 14.107425 Celková výška: 45 m • Výška výhledu: 24 m • Schody: 131
Výstavba: 1935–36 • Nadm. v.: 291 m • GPS: 49.962638, 14.065111 Celková výška: 13,6 m • Výška výhledu: 10,8 m • Schody: 95
Typizovaná konstrukce mobilního operátora T-Mobile u osady Lhotka na Berounsku slouží zároveň jako turistická rozhledna. Autorkou projektu věže série „ERER-T45m“ je ing. Eva Svobodová, dodavatelem stavby kladenská společnost SBM Holding Group s.r.o. Zhruba 45 metrů vysoký vysílač byl postaven v roce 2006 a slavnostně otevřen 5. května 2007. Na jeho výstavbě se podílel státní podnik Lesy ČR, obecní úřad Chyňava a Správa CHKO Křivoklátsko. O provoz vyhlídky se stará obec Chyňava, na jejímž katastru se vysílač nachází. INFO otevírací doba viz www.chynava.cz LOKALITA bezejmenná zalesněná kóta (462 m n. m.), 1 km na V od osady Lhotka, 8 km na SV od Berouna VÝHLED Beroun, krajina Českého krasu, Brdy, Křivoklátská vrchovina, Praha (letecká věž na Ruzyni), Kladno, Krušné hory, České středohoří, Bezděz, Jizerské hory, Ještěd VLAK Vráž (3 km) BUS Lhotka u Berouna, náves (1 km) AUTO-P 49.992840, 14.108115 (800 m) nebo 49.998482, 14.105391 – u lesa (400 m)
24
Středočeský kraj
Betonová rozhledna na Městské hoře ční nad Berounem od roku 1936. Její vznik souvisí se stavbou nového městského vodojemu, kdy zdejší firma Jelínek a synové, která vodojem realizovala, prezentovala návrh doplnit nadzemní část objektu o betonovou vyhlídkovou věž. Berounská radnice myšlenku stavby rozhledny vřele uvítala. První návštěvníci se z téměř 14 metrů vysoké věže mohli rozhlédnout o velikonočních svátcích v roce 1936. Provoz rozhledny zajistilo město, vybíráním vstupného (zpočátku činilo 50 haléřů) pověřilo válečného invalidu, jehož podíl činil 20 % ze zisku. Rozhledna sloužila svému účelu až do 80. let 20. stol. Pak byla z důvodu zchátralosti uzavřena. Až v roce 1998 nechala věž opravit společnost Radiomobil, která sem umístila svůj vysílač. Návštěvníkům se rozhledna opětovně otevřela 10. září 1999. INFO otevírací doba viz www.mesto-beroun.cz LOKALITA kopec Městská hora, 800 m na Z od centra Berouna VÝHLED Beroun, Králův Dvůr, Křivoklátská vrchovina. VLAK Beroun (1,5 km), Beroun-Závodí (2 km) BUS Beroun, Plzeňská brána (500 m), Beroun, AN (1,5 km) AUTO-P 49.963434, 14.069578 – u polikliniky (600 m) nebo 49.964172, 14.065875 – ul. Prof. Urbana (300 m) 25
09
Středočeský kraj
Okres Beroun
Okres Beroun
10
Lhotka u Berouna
Městská hora v Berouně
Výstavba: 2006 • Nadm. v.: 462 m • GPS: 49.996000, 14.107425 Celková výška: 45 m • Výška výhledu: 24 m • Schody: 131
Výstavba: 1935–36 • Nadm. v.: 291 m • GPS: 49.962638, 14.065111 Celková výška: 13,6 m • Výška výhledu: 10,8 m • Schody: 95
Typizovaná konstrukce mobilního operátora T-Mobile u osady Lhotka na Berounsku slouží zároveň jako turistická rozhledna. Autorkou projektu věže série „ERER-T45m“ je ing. Eva Svobodová, dodavatelem stavby kladenská společnost SBM Holding Group s.r.o. Zhruba 45 metrů vysoký vysílač byl postaven v roce 2006 a slavnostně otevřen 5. května 2007. Na jeho výstavbě se podílel státní podnik Lesy ČR, obecní úřad Chyňava a Správa CHKO Křivoklátsko. O provoz vyhlídky se stará obec Chyňava, na jejímž katastru se vysílač nachází. INFO otevírací doba viz www.chynava.cz LOKALITA bezejmenná zalesněná kóta (462 m n. m.), 1 km na V od osady Lhotka, 8 km na SV od Berouna VÝHLED Beroun, krajina Českého krasu, Brdy, Křivoklátská vrchovina, Praha (letecká věž na Ruzyni), Kladno, Krušné hory, České středohoří, Bezděz, Jizerské hory, Ještěd VLAK Vráž (3 km) BUS Lhotka u Berouna, náves (1 km) AUTO-P 49.992840, 14.108115 (800 m) nebo 49.998482, 14.105391 – u lesa (400 m)
24
Středočeský kraj
Betonová rozhledna na Městské hoře ční nad Berounem od roku 1936. Její vznik souvisí se stavbou nového městského vodojemu, kdy zdejší firma Jelínek a synové, která vodojem realizovala, prezentovala návrh doplnit nadzemní část objektu o betonovou vyhlídkovou věž. Berounská radnice myšlenku stavby rozhledny vřele uvítala. První návštěvníci se z téměř 14 metrů vysoké věže mohli rozhlédnout o velikonočních svátcích v roce 1936. Provoz rozhledny zajistilo město, vybíráním vstupného (zpočátku činilo 50 haléřů) pověřilo válečného invalidu, jehož podíl činil 20 % ze zisku. Rozhledna sloužila svému účelu až do 80. let 20. stol. Pak byla z důvodu zchátralosti uzavřena. Až v roce 1998 nechala věž opravit společnost Radiomobil, která sem umístila svůj vysílač. Návštěvníkům se rozhledna opětovně otevřela 10. září 1999. INFO otevírací doba viz www.mesto-beroun.cz LOKALITA kopec Městská hora, 800 m na Z od centra Berouna VÝHLED Beroun, Králův Dvůr, Křivoklátská vrchovina. VLAK Beroun (1,5 km), Beroun-Závodí (2 km) BUS Beroun, Plzeňská brána (500 m), Beroun, AN (1,5 km) AUTO-P 49.963434, 14.069578 – u polikliniky (600 m) nebo 49.964172, 14.065875 – ul. Prof. Urbana (300 m) 25
11
Středočeský kraj
Okres Beroun
Středočeský kraj
Okres Beroun
12
Děd u Berouna
Máminka na Krušné hoře u Hudlic
Výstavba: 1893 • Nadm. v.: 492 m • GPS: 49.967535, 14.034243 Celková výška: 12 m • Výška výhledu: 10 m • Schody: 56
Výstavba: 2014–15 • Nadm. v.: 609 m • GPS: 49.963320, 13.930002 Celková výška: 33 m • Výška výhledu: 20,9 m • Schody: 96
Návrh na stavbu rozhledny na kopci Dědu u Berouna padl na schůzi berounského KČT v roce 1891. Díky spolupráci s místním okrašlovacím spolkem byla rozhledna (navržená stavitelem Dudou) postavena za zhruba 3 000 zlatých za čtyři měsíce v roce 1893. Na její stavbu se spotřebovalo kolem 25 tisíc královodvorských bílých cihel. Návštěvníkům byla poprvé otevřena 17. září 1893, stala se zároveň první rozhlednou, kterou postavil KČT. Oblíbený cíl turistů upadal během období totality v naprosté zapomnění a brzy se ztratil ve vysokém lesním porostu. Při restitucích v 90. letech 20. stol. požádal KČT o její navrácení, jenže se ukázalo, že po dostavění nebyla rozhledna vůbec zanesena do pozemkové knihy. Jako opuštěný majetek se v roce 2013 stala majetkem Berouna, který provedl její drobné opravy. Vykácením části okolního lesa došlo k dílčímu obnovení výhledů.
Historie rozhlížení z Krušné hory u Hudlic nedaleko Berouna je téměř sto let stará. Tehdy zde stávala dřevěná triangulační věž, která sloužila i jako rozhledna. Myšlenka na vytvoření novodobé rozhledny spadá zhruba do roku 2005, kdy se původního záměru zdejšího občana pana Radka Oliče chopila obec Hudlice a seskupení architektů „E-MRAK“ (později Huť architektury, s.r.o.). To v roce 2007 připravilo projekt trojbokého vyhlídkového jehlanu. K realizaci stavby přispěl státní podnik Lesy ČR, který na stavbu rozhledny věnoval v roce 2010 finanční dar a nechal na Krušnou horu vybudovat přístupovou komunikaci. Rozhledna za zhruba 2,4 mil. Kč byla podle projektu architektů Rajniše, Klody, Kosnara a Kubíka vystavěna pražskou firmou Fortna Stav, s.r.o. Do užívání byla rozhledna (pojmenovaná podle matky p. Oliče „Máminka“) předána veřejnosti 19. června 2015.
INFO volný přístup po celý rok
INFO volný přístup po celý rok
LOKALITA zalesněný kopec Děd, 4 km na SZ od Berouna
LOKALITA Krušná hora, 3 km na Z od Hudlic, 10 km na Z od Berouna
VÝHLED omezený – Křivoklátská vrchovina, Králův Dvůr – dalšímu výhledu brání okolní stromy
VÝHLED Praha, Kladno, přírodní park Džbán, Krušné hory, České středohoří, Říp, Ještěd, Bezděz, Brdy
VLAK Králův Dvůr (4,2 km), Beroun (4,6 km), Hýskov (5 km) BUS Beroun, Zdejcina (1,4 km) AUTO 49.977794, 14.032341 (1,3 km)
VLAK Nižbor (10 km), Zdice (11 km) BUS Hudlice (3,5 m), Nový Jáchymov (3,5 km), Svatá, Zelený kříž (3,5 km) AUTO-P 49.955232, 13.923261 – Na Vartě (1,7 km)
26
27
11
Středočeský kraj
Okres Beroun
Středočeský kraj
Okres Beroun
12
Děd u Berouna
Máminka na Krušné hoře u Hudlic
Výstavba: 1893 • Nadm. v.: 492 m • GPS: 49.967535, 14.034243 Celková výška: 12 m • Výška výhledu: 10 m • Schody: 56
Výstavba: 2014–15 • Nadm. v.: 609 m • GPS: 49.963320, 13.930002 Celková výška: 33 m • Výška výhledu: 20,9 m • Schody: 96
Návrh na stavbu rozhledny na kopci Dědu u Berouna padl na schůzi berounského KČT v roce 1891. Díky spolupráci s místním okrašlovacím spolkem byla rozhledna (navržená stavitelem Dudou) postavena za zhruba 3 000 zlatých za čtyři měsíce v roce 1893. Na její stavbu se spotřebovalo kolem 25 tisíc královodvorských bílých cihel. Návštěvníkům byla poprvé otevřena 17. září 1893, stala se zároveň první rozhlednou, kterou postavil KČT. Oblíbený cíl turistů upadal během období totality v naprosté zapomnění a brzy se ztratil ve vysokém lesním porostu. Při restitucích v 90. letech 20. stol. požádal KČT o její navrácení, jenže se ukázalo, že po dostavění nebyla rozhledna vůbec zanesena do pozemkové knihy. Jako opuštěný majetek se v roce 2013 stala majetkem Berouna, který provedl její drobné opravy. Vykácením části okolního lesa došlo k dílčímu obnovení výhledů.
Historie rozhlížení z Krušné hory u Hudlic nedaleko Berouna je téměř sto let stará. Tehdy zde stávala dřevěná triangulační věž, která sloužila i jako rozhledna. Myšlenka na vytvoření novodobé rozhledny spadá zhruba do roku 2005, kdy se původního záměru zdejšího občana pana Radka Oliče chopila obec Hudlice a seskupení architektů „E-MRAK“ (později Huť architektury, s.r.o.). To v roce 2007 připravilo projekt trojbokého vyhlídkového jehlanu. K realizaci stavby přispěl státní podnik Lesy ČR, který na stavbu rozhledny věnoval v roce 2010 finanční dar a nechal na Krušnou horu vybudovat přístupovou komunikaci. Rozhledna za zhruba 2,4 mil. Kč byla podle projektu architektů Rajniše, Klody, Kosnara a Kubíka vystavěna pražskou firmou Fortna Stav, s.r.o. Do užívání byla rozhledna (pojmenovaná podle matky p. Oliče „Máminka“) předána veřejnosti 19. června 2015.
INFO volný přístup po celý rok
INFO volný přístup po celý rok
LOKALITA zalesněný kopec Děd, 4 km na SZ od Berouna
LOKALITA Krušná hora, 3 km na Z od Hudlic, 10 km na Z od Berouna
VÝHLED omezený – Křivoklátská vrchovina, Králův Dvůr – dalšímu výhledu brání okolní stromy
VÝHLED Praha, Kladno, přírodní park Džbán, Krušné hory, České středohoří, Říp, Ještěd, Bezděz, Brdy
VLAK Králův Dvůr (4,2 km), Beroun (4,6 km), Hýskov (5 km) BUS Beroun, Zdejcina (1,4 km) AUTO 49.977794, 14.032341 (1,3 km)
VLAK Nižbor (10 km), Zdice (11 km) BUS Hudlice (3,5 m), Nový Jáchymov (3,5 km), Svatá, Zelený kříž (3,5 km) AUTO-P 49.955232, 13.923261 – Na Vartě (1,7 km)
26
27
13
Středočeský kraj
Okres Beroun
Okres Beroun
14
Zvonička u obce Otmíče
Třenická hora u Cerhovic
Výstavba: 2009 • Nadm. v.: 354 m • GPS: 49.869836, 13.957981 Celková výška: 8 m • Výška výhledu: 5 m • Schody: 20 příčlí
Výstavba: 2007 • Nadm. v.: 468 m • GPS: 49.854502, 13.823093 Celková výška: 30 m • Výška výhledu: 20 m • Schody: 108
Rozhledna u obce Otmíče byla postavena v roce 2009 v rámci nově budovaného vinařství občanského sdružení „Vinice pod Otmíčskou horou“ (vinice Johanka byla založena v roce 2004, je zde vysázeno na 5 tisíc keřů vinné révy). Dřevěná trámová věž se jmenuje Zvonička nebo též „Strážní věž proti špačkům“. Vyhlídku, stejně jako ostatní stavební objekty vinice, projektoval ing. Vít Holý. Při pořádání akcí bývá vyhlídka osvětlena.
Kovová konstrukce vysílače společnosti Vodafone, která slouží zároveň i jako turistická rozhledna, se nachází nad městysem Cerhovice nedaleko Hořovic. Jde vlastně o stožár mobilního operátora obestavěný druhou věží se schodištěm a vyhlídkovou plošinou. Výstavba 30 metrů vysoké věže proběhla na jaře 2007, přičemž vyhlídka ve výši 20 metrů byla zpřístupněna 15. září 2007. Rozhlednu provozuje městys Cerhovice.
INFO přístup po předchozí telefonické domluvě s majitelem vinice – kontakt viz www.vinice-otmice.cz
INFO volný přístup po celý rok – v případě velmi nepříznivého počasí může být uzavřena (www.cerhovice.cz)
LOKALITA areál vinařství Johanka, jižní svah kopce Bartošák, 1 km na V od obce Otmíče, 15 km na JZ od Berouna VÝHLED jižní část Křivoklátské vrchoviny, hrad Točník, část Hřebenů, Radečská vrchovina VLAK Praskolesy (2,8 km) BUS Otmíče (1 km) AUTO 49.868390, 13.958657 (200 m)
28
Středočeský kraj
LOKALITA východní úpatí Třenické hory (500 m n. m.) v lokalitě „V hoře“, nad částí Cerhovic – Třenice, 25 km na JZ od Berouna VÝHLED omezený – oblast Hořovické brázdy, Český kras, kopule ŘLP Písek, Brdy – jinak omezen okolními stromy VLAK Cerhovice (2,6 km) BUS Cerhovice, škola (800 m), Cerhovice, Třenice (800 m) AUTO 49.853862, 13.823786 – až k závoře u vodojemu (100 m)
29
13
Středočeský kraj
Okres Beroun
Okres Beroun
14
Zvonička u obce Otmíče
Třenická hora u Cerhovic
Výstavba: 2009 • Nadm. v.: 354 m • GPS: 49.869836, 13.957981 Celková výška: 8 m • Výška výhledu: 5 m • Schody: 20 příčlí
Výstavba: 2007 • Nadm. v.: 468 m • GPS: 49.854502, 13.823093 Celková výška: 30 m • Výška výhledu: 20 m • Schody: 108
Rozhledna u obce Otmíče byla postavena v roce 2009 v rámci nově budovaného vinařství občanského sdružení „Vinice pod Otmíčskou horou“ (vinice Johanka byla založena v roce 2004, je zde vysázeno na 5 tisíc keřů vinné révy). Dřevěná trámová věž se jmenuje Zvonička nebo též „Strážní věž proti špačkům“. Vyhlídku, stejně jako ostatní stavební objekty vinice, projektoval ing. Vít Holý. Při pořádání akcí bývá vyhlídka osvětlena.
Kovová konstrukce vysílače společnosti Vodafone, která slouží zároveň i jako turistická rozhledna, se nachází nad městysem Cerhovice nedaleko Hořovic. Jde vlastně o stožár mobilního operátora obestavěný druhou věží se schodištěm a vyhlídkovou plošinou. Výstavba 30 metrů vysoké věže proběhla na jaře 2007, přičemž vyhlídka ve výši 20 metrů byla zpřístupněna 15. září 2007. Rozhlednu provozuje městys Cerhovice.
INFO přístup po předchozí telefonické domluvě s majitelem vinice – kontakt viz www.vinice-otmice.cz
INFO volný přístup po celý rok – v případě velmi nepříznivého počasí může být uzavřena (www.cerhovice.cz)
LOKALITA areál vinařství Johanka, jižní svah kopce Bartošák, 1 km na V od obce Otmíče, 15 km na JZ od Berouna VÝHLED jižní část Křivoklátské vrchoviny, hrad Točník, část Hřebenů, Radečská vrchovina VLAK Praskolesy (2,8 km) BUS Otmíče (1 km) AUTO 49.868390, 13.958657 (200 m)
28
Středočeský kraj
LOKALITA východní úpatí Třenické hory (500 m n. m.) v lokalitě „V hoře“, nad částí Cerhovic – Třenice, 25 km na JZ od Berouna VÝHLED omezený – oblast Hořovické brázdy, Český kras, kopule ŘLP Písek, Brdy – jinak omezen okolními stromy VLAK Cerhovice (2,6 km) BUS Cerhovice, škola (800 m), Cerhovice, Třenice (800 m) AUTO 49.853862, 13.823786 – až k závoře u vodojemu (100 m)
29
Jaroslav Fábera, Aleš Král
Rozhledny České republiky Fotografie autoři knihy, Mgr. Pavel Gejdoš, Jozef Šlapák, Jiří Štekl, Mgr. Alena Nekulová, Vladimír Valach, Ing. Petr Zágora, Ing. Michal Komárek a další majitelé rozhleden Mapy Seznam.cz, a.s. Redakce Jan Řehoř Sazba a grafická úprava Matěj Barták Vydal Pavel Jeřábek – Nakladatelství PLOT, Bělohorská 2, 169 00 Praha 6, www.plotknihy.cz, jako svou 352. publikaci Tisk Těšínské papírny, s.r.o. Vydání první, Praha 2019 ISBN 978-80-7428-352-9