Příběhy století 100 LET ČESKÉHO PRŮMYSLU V SAMOSTATNÉM STÁTĚ
Copyright © 2018 Business Media CZ, s.r.o.
Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována ani elektronicky přenášena či šířena bez předchozího písemného souhlasu majitele autorských práv. Editor: Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D. Jazyková redakce: Mgr. Šárka Vorková Sazba a grafika: www.designsodomka.cz Vytiskla tiskárna: ??? Vydání první Vydalo: Vydavatelství Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32, 150 00 Praha 5 V listopadu 2018 Editor © 2018 Andrea Cejnarová ISBN 978-80-87388-46-4
Všem, kteří se zasloužili o rozmach českého a slovenského průmyslu v průběhu sta let, sice svobodných, nicméně rovněž i velmi turbulentních a v některých obdobích také extrémně těžkých. A také těm, kteří našemu průmyslu fandí a podporují ho každý svým jedinečným a nenahraditelným způsobem. A v neposlední řadě mladé nastupující generaci techniků, aby zatoužila pokračovat v silné a hluboké tradici, jakou se česko-slovenský průmysl může pyšnit, a byla na ni hrdá.
6 | PŘÍBĚHY STOLETÍ
PŘÍBĚHY STOLETÍ | 7
Obsah II.
I. 05
Milan Bauman: Ještě před tím, než se zrodila prvorepubliková mince
05
Jan Tůma: Křižíkovy rozjezdy v historii elektrotechniky
05
Andrea Cejnarová: První republika měla štěstí, vládl jí osvícený prezident
05
Jan Tůma: Emil Kolben prosadil českou techniku ve světě
05
Jan Baltus: Výstava soudobé kultury Československa v roce 1928
05
Jan Tůma: Porkertovy strojky po celém světě
05
Zdeněk Muller: Brněnské výstaviště – úspěch mladého československého státu
05
Milan Bauman: Škodovy závody – Svět okřídleného šípu
05
Petr Jechort: Hospodářská krize byla pro první republiku těžkou zkouškou
05
Milan Bauman: Řekne-li se první republika, ozve se „Baťa“
05
Petr Jechort: 2. světová válka a r. 1948
05
Jan Baltus: Na pumpy jsou Sigmundové
05
Miloslav Kaderka: Odsun Němců po druhé světové válce
05
Jan Baltus: Profesor Vladimír List – elektrotechnik světového formátu
05
Petr Jechort: Normalizace a dál
05
Jan Baltus: Tryskový stav Vladimíra Svatého - vynález, jehož hodnotu nelze spočítat
05
Jan Baltus: Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně: příslib lepších časů
05
Jan Baltus: Rotorové spřádání – řešení, jež nerespektovalo technické bariéry
05
Jiří Erlebach: Na první strojírenský veletrh chodily přihlášky s jugoslávskou adresou
05
Milan Olšanský: Hans Ledwinka a Tatra
05
Petr Borovan: Ikonický celokovový větroň L13 Blaník pod kupolí pavilonu A
05
Milan Olšanský: Josef Sodomka a Liaz + Karosa
05
Ivan Kršiak: Počátky NC strojů
05
Jan Kobrzek: Počátky NC strojů
III.
05
Jan Baltus, Andrea Cejnarová: Technický týdeník a spolková činnost inženýrská, 65 let společné cesty
05
Laszlo Jankovics: Sto let průmyslu a přeshraniční komunikace
05
Milan Bauman: Meteor slavil 55 let své existence
05
Wikov – rozhovor: Je tu tradice, o kterou se můžeme opřít
05
Petr Jechort: Revoluce a privatizace 4
05
Svaz průmyslu ČR: V digitalizaci je budoucnost průmyslu
05
Miloslav Kaderka: Jak jsem zakládal firmu kolik stran???? 4-6?
05
Arburg Inzerát celostrana Veletrhy Brno/MSV
05
Přemysl Janíček: Osudy technické inteligence 4
05
Inzerát celostrana Dormer Pramet
05
Inzerát celostrana K2
05
Inzerát celostrana technology-support
05
sponzorská loga
8 | PŘÍBĚHY STOLETÍ
PŘÍBĚHY STOLETÍ | 9
Obsah II.
I. 05
Milan Bauman: Ještě před tím, než se zrodila prvorepubliková mince
05
Jan Tůma: Křižíkovy rozjezdy v historii elektrotechniky
05
Andrea Cejnarová: První republika měla štěstí, vládl jí osvícený prezident
05
Jan Tůma: Emil Kolben prosadil českou techniku ve světě
05
Jan Baltus: Výstava soudobé kultury Československa v roce 1928
05
Jan Tůma: Porkertovy strojky po celém světě
05
Zdeněk Muller: Brněnské výstaviště – úspěch mladého československého státu
05
Milan Bauman: Škodovy závody – Svět okřídleného šípu
05
Petr Jechort: Hospodářská krize byla pro první republiku těžkou zkouškou
05
Milan Bauman: Řekne-li se první republika, ozve se „Baťa“
05
Petr Jechort: 2. světová válka a r. 1948
05
Jan Baltus: Na pumpy jsou Sigmundové
05
Miloslav Kaderka: Odsun Němců po druhé světové válce
05
Jan Baltus: Profesor Vladimír List – elektrotechnik světového formátu
05
Petr Jechort: Normalizace a dál
05
Jan Baltus: Tryskový stav Vladimíra Svatého - vynález, jehož hodnotu nelze spočítat
05
Jan Baltus: Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně: příslib lepších časů
05
Jan Baltus: Rotorové spřádání – řešení, jež nerespektovalo technické bariéry
05
Jiří Erlebach: Na první strojírenský veletrh chodily přihlášky s jugoslávskou adresou
05
Milan Olšanský: Hans Ledwinka a Tatra
05
Petr Borovan: Ikonický celokovový větroň L13 Blaník pod kupolí pavilonu A
05
Milan Olšanský: Josef Sodomka a Liaz + Karosa
05
Ivan Kršiak: Počátky NC strojů
05
Jan Kobrzek: Počátky NC strojů
III.
05
Jan Baltus, Andrea Cejnarová: Technický týdeník a spolková činnost inženýrská, 65 let společné cesty
05
Laszlo Jankovics: Sto let průmyslu a přeshraniční komunikace
05
Milan Bauman: Meteor slavil 55 let své existence
05
Wikov – rozhovor: Je tu tradice, o kterou se můžeme opřít
05
Petr Jechort: Revoluce a privatizace 4
05
Svaz průmyslu ČR: V digitalizaci je budoucnost průmyslu
05
Miloslav Kaderka: Jak jsem zakládal firmu kolik stran???? 4-6?
05
Arburg Inzerát celostrana Veletrhy Brno/MSV
05
Přemysl Janíček: Osudy technické inteligence 4
05
Inzerát celostrana Dormer Pramet
05
Inzerát celostrana K2
05
Inzerát celostrana technology-support
05
sponzorská loga
8 | PŘÍBĚHY STOLETÍ
PŘÍBĚHY STOLETÍ | 9
Předmluva R
epublika slaví 100 let a s ní i český průmysl. Vždyť v málokteré zemi je průmyslová tradice tak pevně zakořeněna jako u nás. Již za RakouskaUherska se naprostá většina průmyslu, náležejícího monarchii, vytvářela právě na našem území. A dnes? V České republice má průmysl největší podíl na HDP z celé Evropské unie. Průmysl tedy k českému národu neodmyslitelně patří. Je nedílnou součástí naší národní identity a navíc tou, na kterou můžeme být právem hrdi. Naše babička, která je ještě o tři roky a tři týdny starší než republika, říká, že těch 100 let uteklo jako voda. A jak už to tak s vodou bývá, mnohé dala, ale mnohé také vzala, a to nenávratně. Zavzpomínejme proto aspoň na některé lidi a události, které se nesmazatelně zapsaly do knihy dějin českého průmyslu, a svěřme je papíru, abychom si je sami mohli čas od času připomínat a aby zůstaly uchovány i pro příští generace. Snad žádný z těchto příběhů dnes není mrtvý. Každý z nich zasahuje svým vrcholem do současnosti jako ledovec, který vystrkuje svou špičku nad hladinu oceánu. Ponořme se do hlubin času a připomeňme si, jak to vlastně celé začalo: když se v Praze rozsvítila první elektrická lampa, z továrny Laurin & Klement sjel první automobil nebo když slavný Baťa začal obouvat nejdříve armádu a po ní postupně doslova celý svět. Když se objevil první číslicově řízený obráběcí stroj a nad Brnem kroužil celokovový větroň s vlasteneckým názvem Blaník. Říká se, že fyzika a s ní související technické obory jsou krásné, poněvadž jsou logické, nekomplikované a čisté, stejně jako všechny přírodní zákony. Tím, kdo vnáší do světa zlo a chaos, je člověk. Bez člověka a jeho brilantního rozumu,
10 | PŘÍBĚHY STOLETÍ
nezkrotné invence a neutuchající píle by ovšem tyto zákony zůstaly nepoznané a nevyužité. Díky těmto lidským vlastnostem jsme se za posledních 100 let přenesli ze světa parních strojů a prvních spalovacích motorů do digitální éry opanované elektronikou a umělou inteligencí. Mementem mori této 100 let trvající cesty jsou ale i hřbitovy padlých vojáků, koncentrační tábory, komunistické kriminály a smutné trosky rozpadlých továren, dříve patřících židovským či německým majitelům, které již ani vzdáleně nepřipomínají svoji tehdejší slávu. U příležitosti významných životních milníků mají lidé sklony bilancovat. Pouze vyjmenovat dlouhý seznam toho, co se nám za dané období podařilo, je ale málo. Poctivější by bylo současně i přiznat, co jsme nezvládli, a co možná dokonce i pokazili. A moudré by bylo se z toho poučit a staré chyby už nikdy neopakovat. Až dočteme tyto „Příběhy úspěchu“, zastavme se na chvíli a zavzpomínejme na všechny, komu bylo během této stoleté cesty ukřivděno, ublíženo, kdo byl dokonce zabit, a pokusme se rozklíčovat, proč k těmto hrůzám vlastně došlo. A hlavně prosím, poučme se z toho a nedopusťme, aby se tyto nebo podobné tragédie ještě někdy opakovaly. Aby naši praprapravnuci mohli v klidu a míru za dalších 100 let znovu slavit, aby tento stát ještě vůbec existoval a aby v úvodníku ke své výroční publikaci, ať už bude mít jakoukoliv podobu, mohli konstatovat: „Zatímco první století existence našeho státu bylo plné nepokojů a utrpení, století druhé bylo ve znamení mírového soužití a soustředění se nejen na rozvoj nových technologií, ale také duchovních a lidských stránek člověka.“ Jestli to tak skutečně bude, dnes závisí jen a jen na nás. ■ Andrea Cejnarová
PŘÍBĚHY STOLETÍ | 11
Všem, kteří se zasloužili o rozmach českého a slovenského průmyslu v průběhu sta let, sice svobodných, nicméně rovněž i velmi turbulentních a v některých obdobích také extrémně těžkých. A také těm, kteří našemu průmyslu fandí a podporují ho každý svým jedinečným a nenahraditelným způsobem. A v neposlední řadě mladé nastupující generaci techniků, aby zatoužila pokračovat v silné a hluboké tradici, jakou se česko-slovenský průmysl může pyšnit, a byla na ni hrdá.
6 | PŘÍBĚHY STOLETÍ
PŘÍBĚHY STOLETÍ | 7
Copyright © 2018 Business Media CZ, s.r.o.
Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována ani elektronicky přenášena či šířena bez předchozího písemného souhlasu majitele autorských práv. Editor: Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D. Jazyková redakce: Mgr. Šárka Vorková Sazba a grafika: www.designsodomka.cz Vytiskla tiskárna: ??? Vydání první Vydalo: Vydavatelství Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32, 150 00 Praha 5 V listopadu 2018 Editor © 2018 Andrea Cejnarová ISBN 978-80-87388-46-4
Předmluva R
epublika slaví 100 let a s ní i český průmysl. Vždyť v málokteré zemi je průmyslová tradice tak pevně zakořeněna jako u nás. Již za RakouskaUherska se naprostá většina průmyslu, náležejícího monarchii, vytvářela právě na našem území. A dnes? V České republice má průmysl největší podíl na HDP z celé Evropské unie. Průmysl tedy k českému národu neodmyslitelně patří. Je nedílnou součástí naší národní identity a navíc tou, na kterou můžeme být právem hrdi. Naše babička, která je ještě o tři roky a tři týdny starší než republika, říká, že těch 100 let uteklo jako voda. A jak už to tak s vodou bývá, mnohé dala, ale mnohé také vzala, a to nenávratně. Zavzpomínejme proto aspoň na některé lidi a události, které se nesmazatelně zapsaly do knihy dějin českého průmyslu, a svěřme je papíru, abychom si je sami mohli čas od času připomínat a aby zůstaly uchovány i pro příští generace. Snad žádný z těchto příběhů dnes není mrtvý. Každý z nich zasahuje svým vrcholem do současnosti jako ledovec, který vystrkuje svou špičku nad hladinu oceánu. Ponořme se do hlubin času a připomeňme si, jak to vlastně celé začalo: když se v Praze rozsvítila první elektrická lampa, z továrny Laurin & Klement sjel první automobil nebo když slavný Baťa začal obouvat nejdříve armádu a po ní postupně doslova celý svět. Když se objevil první číslicově řízený obráběcí stroj a nad Brnem kroužil celokovový větroň s vlasteneckým názvem Blaník. Říká se, že fyzika a s ní související technické obory jsou krásné, poněvadž jsou logické, nekomplikované a čisté, stejně jako všechny přírodní zákony. Tím, kdo vnáší do světa zlo a chaos, je člověk. Bez člověka a jeho brilantního rozumu,
10 | PŘÍBĚHY STOLETÍ
nezkrotné invence a neutuchající píle by ovšem tyto zákony zůstaly nepoznané a nevyužité. Díky těmto lidským vlastnostem jsme se za posledních 100 let přenesli ze světa parních strojů a prvních spalovacích motorů do digitální éry opanované elektronikou a umělou inteligencí. Mementem mori této 100 let trvající cesty jsou ale i hřbitovy padlých vojáků, koncentrační tábory, komunistické kriminály a smutné trosky rozpadlých továren, dříve patřících židovským či německým majitelům, které již ani vzdáleně nepřipomínají svoji tehdejší slávu. U příležitosti významných životních milníků mají lidé sklony bilancovat. Pouze vyjmenovat dlouhý seznam toho, co se nám za dané období podařilo, je ale málo. Poctivější by bylo současně i přiznat, co jsme nezvládli, a co možná dokonce i pokazili. A moudré by bylo se z toho poučit a staré chyby už nikdy neopakovat. Až dočteme tyto „Příběhy úspěchu“, zastavme se na chvíli a zavzpomínejme na všechny, komu bylo během této stoleté cesty ukřivděno, ublíženo, kdo byl dokonce zabit, a pokusme se rozklíčovat, proč k těmto hrůzám vlastně došlo. A hlavně prosím, poučme se z toho a nedopusťme, aby se tyto nebo podobné tragédie ještě někdy opakovaly. Aby naši praprapravnuci mohli v klidu a míru za dalších 100 let znovu slavit, aby tento stát ještě vůbec existoval a aby v úvodníku ke své výroční publikaci, ať už bude mít jakoukoliv podobu, mohli konstatovat: „Zatímco první století existence našeho státu bylo plné nepokojů a utrpení, století druhé bylo ve znamení mírového soužití a soustředění se nejen na rozvoj nových technologií, ale také duchovních a lidských stránek člověka.“ Jestli to tak skutečně bude, dnes závisí jen a jen na nás. ■ Andrea Cejnarová
PŘÍBĚHY STOLETÍ | 11