Skip to main content

0328525

Page 1

Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Strรกnka 1


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Strรกnka 2


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Strรกnka 3

prรกh


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Strรกnka 4


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 5

Jiří Janoušek

jan Werich za oponou


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 6

obsah Bledý chlapec s přezdívkou Číňan 11 Dandy, kumpán, manžel 27

o smíchu, angažovaném divadle a touze být Falstaffem 111 o poválečném osudu divadla V+W, převtělování a psech 124

komik a klaun 55 před kamerou 93

o snech, rodičích a dětství 130 o školní docházce, učiteli latiny a vzniku osvobozeného divadla 141 o sentimentalitě, národní hrdosti a útěku před hitlerem 154

copyright © Jiří Janoušek, 2018 copyright © práh, 2018 all rights reserved iSBn: 978-80-7252-774-8


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 7

V exilu 167 zpátky doma v jiné zemi 179

o herectví, ředitelování a loajálnosti 285

pod ochranou popularity a zásluh 199

o pohádkách, nadávkách a nezadržitelném smíchu 298

o Jaroslavu Ježkovi a americkém vyhnanství 207

o manželství a jiných divech světa 308

o rybách a Baskovi, o smrti 318 který uměl česky 220 ze špitálu na výsluní o přátelství 230 a zpátky 329 o chvále češtiny, dějinách nahlížených z lenošky a cestování 242 na cestách 253 V nové dvojici 267 u řeky 277

nemocný muž v nemilosti 347 Loučení 371


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Strรกnka 8


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 9

Jan Werich se už za svého života stal legendou, která po jeho smrti zkameněla a proměnila se v sochu moudrého klauna. po zásluze: byl zábavný a moudrý i v posledním roce svého života, kdy jsem ho navštěvoval a zaznamenával naše rozhovory. Býval však i jiný. někdy nespravedlivý, občas panovačný, často sebestředný. přepadaly ho frustrace i zlost a tehdy bylo dvojnásob těžké s ním vyjít. Sužovaly ho zdravotní potíže, které si sám způsobil a prohluboval zálibou v dobrém jídle, pití a kouření. Měl zkrátka i nectnosti, byť nebyly tak výrazné a zjevné jako jeho přednosti. uvědomil jsem si to při čtení korespondence, kterou si vyměňovali jemu blízcí lidé; ozývá se tam také trpkost, lítost a zklamání. při prohlížení rodinného archivu s mnoha unikátními fotografiemi jsem také objevoval Werichovy málo známé tváře: světáckého dandyho, advokáta proletářů, kumpána známých umělců i neznámých rybářů, obskakovaného pacienta, osamělého Mistra… zanechalo to ve mně obraz Wericha celistvějšího a plnějšího, také bližšího a uvěřitelnějšího. a právě o ten jsem se chtěl podělit v této knížce.

Foto: Miroslav Zajíc

Jiří Janoušek, 2018

9


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Strรกnka 10


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 11

Bledý chlapec s přezdívkou Číňan


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 12

NÁVŠTĚVA FOTOGRAFICKÉHO ATELIÉRU, 1911–1912

12


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 13

JENÍČEK S OTCEm A mATKOU, 1905

JENÍČEK PASE KONÍČKY, 1905 13


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 14

JAN, NAROZENÝ 6. úNORA 1905, NA NEJSTARŠÍ DOCHOVANÉ FOTOGRAFII

Vůbec poprvé jsem ho viděl, když jsme byli úplně malí kluci. chodil jsem do školy s jeho bratrancem Jardou kopeckým. Muselo nám být tak sedm osm let. Jan jednou přišel kopeckému naproti a on nás představil. Dodnes vidím toho bledého chlapečka. Jan byl vždycky strašně bledý. Měl úzké modré oči a strašně upřeně se díval. Žádný výraz. neprojevoval ani libost, ani nelibost. Já nevím, jak on viděl tenkrát mě, to si nepamatuju. ale zůstal mi v paměti pocit jakéhosi antagonismu. Vzájemně jsme se pozorovali. (Jiří Voskovec, 1974) 14

S BABIČKOU REGINOU, KTERÁ mLUVILA ČESKO-NĚmECKOU HANTÝRKOU A VYRÁBĚLA ZDOBENÉ KŘÍŽKY PRO KATOLICKOU CHARITU, 1907


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 15

V NÁmOŘNICKÉm OBLEČKU, NA KTERÝ VZPOmÍNAL JEŠTĚ V PĚTASEDmDESÁTI, 1911–1912 15


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 16

ZA NEJŠŤASTNĚJŠÍ PRÁZDNINY POVAŽOVAL JAN TY, KTERÉ STRÁVIL U BABIČKY CHODĚROVÉ V ČERNOŠICÍCH, 1916–1917

16


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 17

Má drahá maminko! Včera večer, když jsem přišel domů, tatínek nepromluvil ani slova. po dlouhém kázaní, ve kterém bylo všechno možné obsaženo, mi řekl, že nesmím na tři dny z domu. psaní, které jsem včera mínil Ti napsati, se mu nelíbilo, tak mi nadiktoval sám… abych toto psaní mohl dát do schránky, vlísal jsem se k babičce a šel s ní ven… (Třináctiletý Jan Werich v dopise matce po odloučení rodičů, kdy byl přisouzen otci.)

UŽ JAKO KLUK VNÍmAL, ŽE DOmA JE „NĚCO POLÁmANÝHO“, ŽE TAm „SCHÁZÍ TEPLO A SRDEČNOST“, 1914–1915

NA BRUSLÍCH POD OTCOVÝm DOHLEDEm, 1911–1912 17


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Strรกnka 18


WERICHOVI BYLI STŘEDOSTAVOVSKÁ RODINA, KTERÁ DBALA NA DOBROU POVĚST, SLUŠNÉ VYSTUPOVÁNÍ A UPRAVENÝ VZHLED. VE VOLNÉm ČASE SE KVŮLI SYNOVI ČASTO VYPRAVOVALI NA VÝLETY DO PŘÍRODY, KAm S NImI JAN CHODIL OD DĚTSTVÍ AŽ DO mATURITNÍCH LET, 1922–1923

Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 19

S OTCEm A mATKOU NA VÝLETĚ PODÉL VLTAVY, 1911–1912

Jeho tatínek pracoval v pojišťovně. Takový český maloburžoust. Malý úředníček český. Děsně protivný. když jsme začali mít úspěch, byl hrozně nafoukaný na naše divadlo. Měl nás oba hrozně rád. Seděl vždycky v první řadě a byl hrdý na syna. Janova maminka byla dosti hloupá paní, která se vyznačovala pýchou nevzdělaných lidí. Byla hrozně choulostivá na to, aby se jí říkalo milostpaní. Děsně moc mluvila. To má Jan po ní. za mlada byla sokolka, veliká vlastenka, národně demokratická. Česká žena. (…) Bydleli v Dejvicích v takovém smutném bytě, který byl zařízený jako exteriér Pudru a benzinu. Všechno to tam bylo ponuré. Jan se tam většinou snažil nebýt. utíkal z domova, jak mohl. (Jiří Voskovec, 1974) 19


OTEC VRATISLAV BYL TÍm, ČEmU SE V ANGLOSASKÝCH ZEmÍCH ŘÍKÁ PROLETARIÁT V BÍLÉm LÍmEČKU. SICE VYDĚLAL O NĚCO VÍC NEŽ DĚLNÍK, ALE JEHO CHUDOBA SPOČÍVALA V NUTNOSTI UDRŽOVAT ZDÁNÍ

mAmINKU GABRIELU mĚL V URČITÉm VĚKU HODNĚ RÁD, V DOPISECH JI OSLOVOVAL „mOJE ZLATÁ SLUNEČNICE“, ALE NIKDY K NÍ NEŠEL PRO RADU, PROTOŽE UŽ JAKO KLUK CÍTIL, ŽE ONA SOBĚ PORADIT NEUmĚLA

S RODIČI NA ORLÍKU, 1922–1923 20

ROZVEDENÍ RODIČE, KTEŘÍ SE PO VÁLCE USmÍŘILI, NA NEDĚLNÍm VÝLETĚ SE SYNEm, KTERÝ SE BLÍŽÍ K mATURITĚ, 1922–1923

Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 20


Werich tisk final.qxp_sazba 14.09.18 2:00 Stránka 21


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0328525 by Knižní­ klub - Issuu