JIŘÍ BÍLEK
Kyselá těšínská jablíčka ČESKOSLOVENSKO-POLSKÉ KONFLIKTY O TĚŠÍNSKO 1919, 1938, 1945
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 5
13.09.2018 13:19:37
Copyright © Jiří Bílek, 2011, 2018 Cover © Karel Kárász, 2011, 2018 Czech Edition © Nakladatelství Epocha, Praha 2011, 2018 ISBN 978-80-7557-150-2 (print) ISBN 978-80-7557-605-7 (ePub) ISBN 978-80-7557-606-4 (mobi) ISBN 978-80-7557-607-1 (pdf)
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 6
13.09.2018 13:19:37
OBSAH Úvodem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 I. Tři bratři u jedné studně Stručný nástin historie Těšínska do konce první světové války . . . 15 Těšínské knížectví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Od luterství ke katolicismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Politický a soudní kraj Země slezské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Poláci, Češi, Němci, Šlonzáci a Židé. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 II. Nic neřešící sedmidenní válka Od vojenské akce v lednu 1919 k rozdělení Těšínska v roce 1920. 33 České či polské Těšínsko?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Příjezd první dohodové komise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Volby, které nesměly být. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Čekání na příjezd legií z Francie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Pokus plukovníka Šnejdárka o „dohodovou“ lest. . . . . . . . . . . . . . . 46 Obsazení Bohumína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Boje v Karviné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Šest padlých legionářů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Těšín a Třinec v československých rukách. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Na břehu Visly. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Místo vojáků přicházejí na řadu politici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Příjezd Grénardovy komise. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Dny plné strachu a násilí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Ať o všem rozhodne plebiscit!. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Dohodoví vojáci zbiti v Orlové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Zub za zub, oko za oko! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Plebiscit, nebo arbitráž? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Jsme připraveni podat pomocnou ruku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Kompromis nic neřeší. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Rozdělení Těšínska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Klid před další bouří. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 7
13.09.2018 13:19:37
III. Když se dva perou… Těšínsko mezi lety 1920 a 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Likvidační smlouva z roku 1925. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 První volby „českých“ Poláků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Všechen lid na Těšínsku až po Ostravici mluví polsky. . . . . . . . . . 126 Poláci! Probuďme se! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Volby s překvapivými výsledky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Hubatý doktor na hranicích. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Autonomie pro Poláky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Svaz Poláků v Československu a Bojová organizace. . . . . . . . . . . . 145 Těšínsko je vaše! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Dvě kruté rány v jednom dni. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Nenaplněné možnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Samostatná operační skupina „Śląsk“. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Sup živící se mršinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Velké představení u mostu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 I mrtví musí být Poláky!. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Slezský odboj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 Boje u Čadce a Javoriny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 Bezirk Teschen. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 Dva odboje a dvě představy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 IV. Dlouhé stíny horkého léta Vojenský a politický spor o Těšínsko v letech 1945–1947. . . . . . . 199 Země zjizvená válkou i nedávnou minulostí. . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 Velké Československo od moře k moři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Obsazení části Racibórzka a Kłodzka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 „Burza 333“. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Vystříhat se všech ozbrojených incidentů! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 Jen pro čisté Poláky! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Vojenský kryt hranic. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 Velitelství s krycím názvem „Josef “ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 Čekání na polský útok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 8
13.09.2018 13:19:37
Studená sprcha v Moskvě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 Uděláme s Čechy, co budeme chtít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 Dohoda může být jenom dobrovolná. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 Krátké uvolnění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Napětí opět narůstá. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 Čechům tu nic nenecháme!. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 Riskantní hra o národnostní menšiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 Občané nižší kategorie? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Nečekané vyhrocení situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 Vojáci a dívčí mládež z Třanovic. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 Češi, nezapomínejte na svou krev! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 Varování od zpravodajců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Zdokonalená organizace armády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 Růst nacionalistických nálad. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 Vypukne na Těšínsku povstání? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 Zajímavá zpráva majora Koutného. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 Poslední komplikace a nejistoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 První vstup Stalina do sporu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 Raději nevzpomínat… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 Druhý Stalinův zásah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293 Místo tradičního závěru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296 Chronologie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298 Seznam hlavních použitých pramenů a literatury. . . . . . . . . . . . . . . . 304
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 9
13.09.2018 13:19:37
Když se dva perou…
14 9
TĚŠÍNSKO JE VAŠE! Československo se ocitlo v roce 1938 v situaci, na níž nebylo připraveno – počítalo s tím, že nejprve dojde k německému útoku na Polsko, ale už nejméně od jara 1938 bylo zřejmé, že Hitlerovi jde v první řadě o úplné zničení Československa, nejlépe válkou. Úsilí pražské diplomacie, aby nejen spojenci pochopili, že ve hře není jen Československo a už vůbec ne národnostní problematika, bylo předem odsouzeno k nezdaru. Polská diplomacie se dokonce v protičeskoslovenské argumentaci a propagandě stala vůbec nejaktivnějším partnerem nacistů. Tvrzení, že „Polsko (v československo-německých sporech – dopl. aut.) vyhlásilo neutralitu“, není proto pravdivé. Snad by bylo možné do jisté míry souhlasit s tím, že šlo o „nepřátelskou neutralitu“, ale oné neutrálnosti v ní bylo mnohem méně než nepřátelství. I pro Polsko se stalo rozbití demokratického státu na jeho jižních hranicích jedním z hlavních cílů. K tomu dokonce dávalo rady slovenským luďákům a počítalo s tím, že „Čechům zbude ubohý pseudostáteček“. Jako kdyby nekalkulovalo s možností, že i ten záhy spadne Německu do klína, spíš věřilo, že dojde k novému rozdělení střední Evropy, při němž Polsko nezůstane stát stranou. Proto byly zvažovány dvě možnosti získání československé části Těšínska: buď ho „preventivně“ obsadí polská armáda při úderu německé armády na Československo, nebo až ve chvíli, kdy bude jižní soused zcela na kolenou a nebude mít síly k obraně. Všechny sondáže, mise a nabídky na zklidnění vzájemných vztahů byly ve Varšavě proto odmítány a v určitém smyslu ránu pod pás Československu zasadila i polská opozice, která se za požadavek návratu „českého“ Těšínska postavila – až na čestné výjimky – také. Argumentovala tím, že pokud by zastávala jiný názor, byla by u polské veřejnosti definitivně vyřízena. Nemáme dostatek prostoru, abychom sledovali celý dramatický vývoj „československé krize“ v září 1938, proto se na dalších stránkách soustředíme pouze na otázku a oblast Těšínska a o širších tématech se zmíníme jen natolik, nakolik to bude nezbytně potřebné, aby nedošlo k přílišnému zjednodušení či nepochopení. Dne 5. září přijala československá vláda tzv. čtvrtý plán řešení sudetoněmecké otázky, který v podstatě znamenal přijetí autonomistických
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 149
13.09.2018 13:19:42
15 0
Ky s e l á t ě š í n s k á j a b l í č k a
požadavků Sudetendeutsche Partei. Pro Henleina to už však bylo příliš málo, požadoval pro sudetské Němce svobodu a připojení jejich území k Říši. Ve stejné době, tj. v prvních zářijových dnech, probíhala na „českém“ Těšínsku řada „českých“ shromáždění, z nich byly obvykle posílány rezoluce prezidentu E. Benešovi vyjadřující odhodlání bránit republiku. Konaly se však také protidemonstrace; jedna z nich proběhla 7. září před budovou krajského soudu v Moravské Ostravě a asi půl tisícovky stoupenců Henleinovy strany na ní požadovalo propuštění svých soukmenovců zatčených při pašování zbraní z Německa. Došlo k několika incidentům, které byly zveličeny a staly další záminkou k tomu, aby Sudetendeutsche Partei odmítla tzv. čtvrtý plán. Do Moravské Ostravy dokonce přijel jeden z členů Runcimanovy mise, jemuž se dostalo „patřičných informací“ od zdejšího polského vicekonzula a místních německých činitelů. Těšínští Šlonzáci či spíše Němci nechtěli zůstat pozadu a hned druhý den obdržela Runcimanova mise memorandum Slezské lidové strany, v jejímž čele stál J. Koždoň. Po obsáhlém vylíčení „násilného, vnuceného a nespravedlivého rozdělení Těšínska“ následoval požadavek uskutečnění plebiscitu navrženého v sudetoněmeckých oblastech také v obou částech rozděleného Těšínska. Podle memoranda mělo opět dojít k jejich spojení. Bylo to zcela v souladu s požadavky J. Becka na plebiscit přednesenými zhruba ve stejné době v Berlíně a Londýně, kde však nebyly přijaty právě s pochopením. Poslanec L. Wolf zastupující polskou menšinu na Těšínsku se ve stejný den zúčastnil porady reprezentantů všech menšin v Československu – vedl ji Karl Hermann Frank a byly na ní projednány podmínky pro společný postup a ofenzívu. Odpovědí byly mohutné „české“ manifestace v Moravské Ostravě, Karviné, Českém Těšíně, Orlové i v dalších místech, které se uskutečnily v následujících dnech. Dne 13. září odjela do Prahy delegace ostravských horníků a hutníků s požadavkem důsledné obrany republiky. Jako reakce na velmi štvavý projev A. Hitlera na sjezdu NSDAP v Norimberku došlo ve dnech 12. a 13. září k pokusu o henleinovský puč. Aktivizovali se také Němci na Těšínsku a Ostravsku, ale rázný postup československých orgánů a vojska, které zvládly situaci za dva dny, jim udělal čáru přes rozpočet. Někteří činitelé však pro jistotu uprchli přes hranice, podobně jako tomu bylo i jinde. Od 14. září však začalo docházet k prvním diverzním akcím organizovaných a prováděných
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 150
13.09.2018 13:19:42
Když se dva perou…
151
Důvěra v armádu se projevila i v odevzdávání praporů útvarům věnovaných orgány, organizacemi i spolky.
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 151
13.09.2018 13:19:42
15 2
Ky s e l á t ě š í n s k á j a b l í č k a
z polského území. Když byla 16. září zakázána činnost Sudetendeutsche Partei, týkalo se to i Těšínska a Ostravska. Nezájem Německa a Velké Británie (Francii už Polsko pouštělo ze zřetele) o lidové hlasování v „uloupeném“ Těšínsku vedl v Polsku k organizování mohutných demonstrací na podporu požadavku plebiscitu. Konaly se nejen v Cieszyně, ale dokonce i ve Vilně (Vilniusu) a Lvově a zaznívaly na nich také výzvy k násilnému připojení Zaolží k Polsku. Cíl vůle lidu byl splněn 20. září, kdy A. Hitler polskému velvyslanci v Berlíně sdělil, že Německo má zájem pouze o Sudety a v otázce Těšínska dává Polsku volnou ruku s doporučením, aby zahájilo akci až po obsazení Sudet německou armádou. Už 15. září při setkání s britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem v Berchtesgadenu požadoval odstoupení Sudet, což o čtyři dny později doporučila Československu společná nóta francouzské a britské vlády – mělo jít o všechna území, kde žila více než polovina německého obyvatelstva. Československá vláda to druhý den rozhodně odmítla. Možnost, že by Těšínsko připadlo celé Polsku, se ani trochu nelíbila mluvčím Šlonzáků. Napsali dokonce přímo A. Hitlerovi – strategicky důležité území není ve skutečnosti polské, ale německé či proněmecké, a proto by na něm mělo dojít k plebiscitu, aby soukmenovci „tělem a duší oddáni Vůdci“ neskončili v Polsku. Polská diplomacie zatím v Berlíně, Londýně i Paříži žádala, aby otázka polské menšiny na Těšínsku byla řešena naprosto stejně jako tomu bude v případě německé menšiny. Plně je podpořily mohutné manifestace konané ve Varšavě, Katovicích i dalších městech. Po bezprecedentním nočním nátlaku velvyslanců Francie a Velké Británie na prezidenta E. Beneše nakonec 21. září československá vláda společnou nótu dvou velmocí z 19. září přijala. Na stole však už měla jinou nótu, která přišla ve stejný den z Varšavy a požadovala rychlé rozhodnutí o území obývaného polským obyvatelstvem. To jako kdyby se stalo impulzem k obrovské vlně nepokojů a diverzních akcí Poláků v „českém“ Těšínsku. Propukly v noci na 22. září a byly koordinovány s odevzdáním nóty polské vlády, žádající odstoupení „tradičních polských území“ na Těšínsku, Oravě a Spiši. Rozvášnění a propagandou zfanatizovaní demonstranti házeli kameny na veřejné budovy i policejní stanice a ráno vydal ministr národní obrany maršálek Edward Rydz-Śmigly rozkaz k přepravě zbraní a výbušnin přes československé hranice. Hlavním
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 152
13.09.2018 13:19:42
Když se dva perou…
15 3
místem přepravy se stal úsek hranic mezi Rájem (dnes Karviná) a Kaczycemi tvořený řekou Olše (Olza). Přestože řadu transportů se podařilo československým vojákům a příslušníkům Stráže obrany státu odhalit, dostalo se na Těšínsko velké množství zbraní, granátů i výbušnin. Do akcí se zapojili také zatím „dřímající“ členové Organizacje Bojowe, mnozí čekající raději v Polsku. Podíleli se na pašování zbraní, ale provedli i záškodnické a teroristické akce – bylo jich nejméně 25. Pomáhaly jim při nich skupiny vytvořené v Polsku, které se po provedení akce rychle vracely zpátky přes hranici. Velmi aktivní byla skupina na Třinecku, která zaútočila 23. a 24. září na stanici Národní gardy v Koňské, kde byly uskladněny zbraně. Na svědomí měla také demolici škol v Třinci a Lyžbicích, zničení pomníku v Třinci, zapálení stodoly a hospodářství Hořinky či poškození okolí židovské synagogy v Třinci. Poslední den v září – tady trochu předbíháme vývoj událostí – při útoku na nádraží a poštu v Bystřici zranila vojáka a následně došlo k přestřelce, která si vyžádala tři zraněné Poláky. V noci z 22. na 23. září zaútočila na Sibice, část Českého Těšína, četa z Ciezsyna. Došlo k dvouhodinové přestřelce a útočníci se museli i se dvěma zraněnými stáhnout zpátky. Podobně dopadla i skupina směřující na Jablunkov. Literatura uvádí, že při těchto i dalších akcích přišla Organizacja Bojowa o 3 muže, 14 bylo raněno a asi 30 uvězněno. Ztráty na československé straně se omezily na několik lehce raněných. Pokud ale měla záškodnická a teroristická činnost vyvolat na Těšínsku „protičeské“ povstání, pak se to nepodařilo. Nepochybně i proto, že Československo vyhlásilo 23. září všeobecnou mobilizaci.
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 153
13.09.2018 13:19:42
15 4
Ky s e l á t ě š í n s k á j a b l í č k a
DVĚ KRUTÉ RÁNY V JEDNOM DNI Dne 23. září dostala polská vláda varování z Moskvy, že jakékoliv vojenské akce proti Československu by SSSR považoval za důvod k vypovězení sovětsko-polské smlouvy o neútočení. Ve stejný den A. Hitler v Godesbergu předal N. Chamberlainovi ultimativní požadavek, aby Československo vyklidilo pohraniční území do 29. září. Britská a francouzská vláda se už necítily být vázány odrazovat Československo od mobilizace a příprav na obranu. Mobilizace byla přijata většinou veřejnosti s nadšením a nástup k vojenským útvarům proběhl v rekordně krátké době. O dva dny později schválila vláda odpověď na polskou nótu z 21. září – navrhla v ní okamžité zahájení jednání a další den sdělil prezident E. Beneš svému polskému protějšku Ignacy Mościckému, že na základě dohody by mohlo dojít i ke změně hranic. Odpověď přišla rychle, už druhý den Varšava oznámila své podmínky: „české“ Těšínsko bude nejprve obsazeno polským vojskem a až potom proběhne plebiscit, kterého
Na jedné straně ponížení a žal…
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 154
13.09.2018 13:19:42
Když se dva perou…
15 5
se však budou smět zúčastnit jen ti, jimž to nebylo umožněno v roce 1920 a jejich potomci. Takovou možnost řešení, která se rovnala kapitulaci, vláda 30. září odmítla. Slíbila však provedení hraničních úprav za garance západní mocností a prostřednictvím společné komise, která by do počátku prosince vyřešila i možnost případné výměny obyvatel a hospodářské, finanční i další otázky. Poslední zářijový den však již bylo rozhodnuto – mnichovská konference Německa, Itálie, Velké Británie a Francie dospěla k dohodě o odstoupení československého pohraničí Německu. Vyklízení mělo začít o půlnoci z 30. září na 1. října a skončit do 10. října. Československá vláda v bezvýchodné situaci (pomoc Francie a Velké Británie nepřicházela v úvahu a pomoc SSSR byla pouze hypotetická) diktát 30. září přijala. Pro Polsko představovala mnichovská dohoda nepříjemné překvapení, protože vlastně vznikl nový „pakt čtyř“, který se nijak neohlížel na postavení Polska a jeho roli ve střední Evropě. Snad se dá dokonce říci, že v této osudové chvíli zůstalo Polsko stejně opuštěno a izolováno jako Československo. Možná už tehdy některé polské politiky a vojenské
… na druhé triumf a radost.
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 155
13.09.2018 13:19:42
15 6
Ky s e l á t ě š í n s k á j a b l í č k a
činitele napadlo, že se brzy mohou dostat do jeho postavení, protože Německo získalo nejen ve střední, ale i východní a jihovýchodní Evropě výjimečné postavení a další dění v těchto regionech záviselo na jeho vůli a souhlasu. Ale ještě stále šlo něco získat, a proto přišla „půlnoční“ nóta požadující stáhnout okamžitě z české části Těšínska vojsko a policii tak, aby úplná evakuace skončila do 10. října, stejně jako vyklizení pohraničních území postupovaných Německu. Vláda v Praze dostala na odpověď pouhých 12 hodin, při zdržení nebo odmítnutí byla „plně odpovědna za další průběh událostí“. Druhý den československá vláda podruhé kapitulovala a podmínky polského ultimáta přijala, protože ji nic jiného nezbývalo. Ať se to někomu líbí nebo ne, Polsko se ke svému sousedovi zachovalo stejně tvrdě a drasticky jako nacistické Německo. Ale ne nadarmo jedno z moudrých přísloví varuje, že kdo s čím zachází, tím také schází…
Kyselá jablíčka_2.vyd_tisk.indd 156
13.09.2018 13:19:42