5
Hrubá Skála
Jeden z našich nejromantičtějších zámků stojí na okraji pískovcové plošiny Hruboskalského skalního města na místě původního hradu ze 14. stol. Ve 2. polovině 16. stol. zde vzniklo pohodlnější renesanční sídlo, upravené barokně po požáru v roce 1710. Za Aehrentalů v 19. stol. byl zámek upraven v tehdy módním romantickém historismu s prvky novogotiky. Dnes je objekt využíván jako hotel, přístupná jsou nádvoří i věž, sloužící jako vyhlídka. • Impozantní je samotný vstup do celého areálu – nejprve po mostě, zdobeném barokními sochami, přes ve skále vylámaný hluboký příkop do předzámčí, poté po kamenném mostě do vlastního zámku přes hlubokou skalní průrvu. • V hradním příkopu je zábavný pohádkový areál, kde si lze vyzkoušet i slaňování či přemosťování.
68
• Areál doplňuje romantický pseudogotický kostel sv. Josefa z r. 1812 a novorenesanční hotel Štekl z r. 1893. Předlohou pro tuto stavbu se stala pevnost Miramare v Terstu. Bohužel v r. 1967 byla část hotelu zbourána. • Na Hrubé Skále se nejednou usídlili filmaři. V blízkosti Kočičích skal se natáčely lezecké scény z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, odehrávala se zde pohádka Kočičí princ a pohádka Princ Bajaja. Ten se svým věrným koněm sídlil u Adamova lože. Místo se původně nazývalo Venušina sluj. Maltézský rytíř František Adam z Valdštejna tady v 18. stol. nechal do pískovce vytesat oltář lásky se sochou milenecké dvojice a Amora, naproti pak velkou pohovku se lvy. Pohovka jediná se dochovala. • Nedaleko Hrubé Skály je Mariánská vyhlídka, možná vůbec nejkrásnější vyhlídka v Českém ráji, odkud spatříme Hrubou Skálu a útvary Hruboskalského skalního města, v pozadí Kozákov a Trosky. Pod skálou je symbolický hřbitov horolezců – iniciátorem jeho vzniku byl sochař a horolezec Valerián Karoušek. • V galerii Muzea Českého ráje v Turnově je vystaven obraz Mikoláše Alše a jeho spolupracovníků Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou. Jedno z největších pláten (10 × 8,5 m) na světě zobrazuje historický výjev, popsaný v Rukopisu královédvorském. Otevírací doba: duben, červen, září SO, NE, červenec–srpen PO–NE. Parkování: Placené parkoviště přímo u zámku (v sezóně bývá brzy obsazené). Akce: Horolezecký festival Český ráj (září). Služby: Hotel a restaurace přímo na zámku, před vstupem Hotel a restaurace Štekl, občerstvení. Další tipy: Zlatá stezka Českého ráje – Valdštejn (3,4 km, viz str. 64), – Trosky (6,9 km, viz str. 69).
Trosky
Malebná impozantní zřícenina na dvou čedičových sucích (488 m) se stala symbolem Českého ráje, je i národní kulturní památkou. Hrad vybudoval v letech 1380–1390 Čeněk z Vartemberka, vytvořil důmyslné dílo, využívající skalní terén. V r. 1648 Trosky vypálilo švédské vojsko, hrad zůstal neobydlený a rychle se měnil ve zříceninu. Jeho dominantou jsou dvě věže – vyšší (57 m) a štíhlejší Panna, rozložitější Baba (47 m), mezi nimi se táhnou až 15 m vysoké hradby. Dnes jsou obě přístupné, otvírá se z nich mimořádná vyhlídka. • V letech 1997–98 archeologové objevili unikátní artefakty z mladší doby bronzové a mladší doby železné – mj. část pícky, vytesané do čedičového podloží (jedná se o vůbec první nález v Čechách „lití na ztracenou formu“ z mladší doby bronzové), dále středověkou tavicí pec pod Babou. • V době, kdy Trosky patřily pánům z Bergova, sídlily na hradě dvě ženy – na Babě měla své komnaty stará Bergovna, vyznavačka kalicha, na Panně pak její vnučka, katolička. Pro rozdílnou víru se nesnášely a dělaly si navzájem schválnosti. Jednou dorazil posel se zlou zprávou – mladé šlechtičně padl její milý ve válce. Dívka utrápená žalem se s tím nedokázala smířit a v zoufalství skočila z okna svého pokoje. Teprve poté, co zůstala na hradě sama, si stará Bergovna uvě-
6
domila, jak jí její mladá příbuzná chybí. V osamění žít nedokázala, odjela do cizích zemí a brzy se vypravila za svou vnučkou i na onen svět. • V letech 1437–1444 sídlili na Troskách loupeživí rytíři Šof a Švejkar. Se silnou posádkou (až 200 mužů) dlouho odolávali i zemskému vojsku – díky tajným podzemním chodbám mohli nepozorovaně doplňovat zásoby. Výhodou hradu byla i 30 m hluboká studna a cisterny na dešťovou vodu. • V tajemném podzemí pak podle pověsti ukryl Ota mladší z Bergova poklad z opatovického kláštera, kterého se násilím zmocnil. Údajně si odtud cennosti odvezli kartuziáni do Valdic u Jičína, podle jiné verze příběhu poklad stále čeká na svého objevitele někde pod věží Pannou. Otevírací doba: duben, říjen SO, NE, květen, červen, září ÚT–NE, červenec, srpen PO–NE. Parkování: Placené parkoviště pod hradem (na hrad pěšky asi 0,5 km, převýšení asi 70 m). Akce: Troskino aneb letní kino na Troskách, Hradozámecká noc Služby: U vstupu do hradu Turistická chata pod Troskami, u parkoviště restaurace a hotel Trosky, v Semíně Resort Český ráj (ubytování, restaurace). Další tipy: Troskovice – Muzeum panenek a medvídků (1 km jz.), Semín – replika keltského oppida (3 km jz.), Podtrosecká údolí.
69
5
Hrubá Skála
Jeden z našich nejromantičtějších zámků stojí na okraji pískovcové plošiny Hruboskalského skalního města na místě původního hradu ze 14. stol. Ve 2. polovině 16. stol. zde vzniklo pohodlnější renesanční sídlo, upravené barokně po požáru v roce 1710. Za Aehrentalů v 19. stol. byl zámek upraven v tehdy módním romantickém historismu s prvky novogotiky. Dnes je objekt využíván jako hotel, přístupná jsou nádvoří i věž, sloužící jako vyhlídka. • Impozantní je samotný vstup do celého areálu – nejprve po mostě, zdobeném barokními sochami, přes ve skále vylámaný hluboký příkop do předzámčí, poté po kamenném mostě do vlastního zámku přes hlubokou skalní průrvu. • V hradním příkopu je zábavný pohádkový areál, kde si lze vyzkoušet i slaňování či přemosťování.
68
• Areál doplňuje romantický pseudogotický kostel sv. Josefa z r. 1812 a novorenesanční hotel Štekl z r. 1893. Předlohou pro tuto stavbu se stala pevnost Miramare v Terstu. Bohužel v r. 1967 byla část hotelu zbourána. • Na Hrubé Skále se nejednou usídlili filmaři. V blízkosti Kočičích skal se natáčely lezecké scény z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, odehrávala se zde pohádka Kočičí princ a pohádka Princ Bajaja. Ten se svým věrným koněm sídlil u Adamova lože. Místo se původně nazývalo Venušina sluj. Maltézský rytíř František Adam z Valdštejna tady v 18. stol. nechal do pískovce vytesat oltář lásky se sochou milenecké dvojice a Amora, naproti pak velkou pohovku se lvy. Pohovka jediná se dochovala. • Nedaleko Hrubé Skály je Mariánská vyhlídka, možná vůbec nejkrásnější vyhlídka v Českém ráji, odkud spatříme Hrubou Skálu a útvary Hruboskalského skalního města, v pozadí Kozákov a Trosky. Pod skálou je symbolický hřbitov horolezců – iniciátorem jeho vzniku byl sochař a horolezec Valerián Karoušek. • V galerii Muzea Českého ráje v Turnově je vystaven obraz Mikoláše Alše a jeho spolupracovníků Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou. Jedno z největších pláten (10 × 8,5 m) na světě zobrazuje historický výjev, popsaný v Rukopisu královédvorském. Otevírací doba: duben, červen, září SO, NE, červenec–srpen PO–NE. Parkování: Placené parkoviště přímo u zámku (v sezóně bývá brzy obsazené). Akce: Horolezecký festival Český ráj (září). Služby: Hotel a restaurace přímo na zámku, před vstupem Hotel a restaurace Štekl, občerstvení. Další tipy: Zlatá stezka Českého ráje – Valdštejn (3,4 km, viz str. 64), – Trosky (6,9 km, viz str. 69).
Trosky
Malebná impozantní zřícenina na dvou čedičových sucích (488 m) se stala symbolem Českého ráje, je i národní kulturní památkou. Hrad vybudoval v letech 1380–1390 Čeněk z Vartemberka, vytvořil důmyslné dílo, využívající skalní terén. V r. 1648 Trosky vypálilo švédské vojsko, hrad zůstal neobydlený a rychle se měnil ve zříceninu. Jeho dominantou jsou dvě věže – vyšší (57 m) a štíhlejší Panna, rozložitější Baba (47 m), mezi nimi se táhnou až 15 m vysoké hradby. Dnes jsou obě přístupné, otvírá se z nich mimořádná vyhlídka. • V letech 1997–98 archeologové objevili unikátní artefakty z mladší doby bronzové a mladší doby železné – mj. část pícky, vytesané do čedičového podloží (jedná se o vůbec první nález v Čechách „lití na ztracenou formu“ z mladší doby bronzové), dále středověkou tavicí pec pod Babou. • V době, kdy Trosky patřily pánům z Bergova, sídlily na hradě dvě ženy – na Babě měla své komnaty stará Bergovna, vyznavačka kalicha, na Panně pak její vnučka, katolička. Pro rozdílnou víru se nesnášely a dělaly si navzájem schválnosti. Jednou dorazil posel se zlou zprávou – mladé šlechtičně padl její milý ve válce. Dívka utrápená žalem se s tím nedokázala smířit a v zoufalství skočila z okna svého pokoje. Teprve poté, co zůstala na hradě sama, si stará Bergovna uvě-
6
domila, jak jí její mladá příbuzná chybí. V osamění žít nedokázala, odjela do cizích zemí a brzy se vypravila za svou vnučkou i na onen svět. • V letech 1437–1444 sídlili na Troskách loupeživí rytíři Šof a Švejkar. Se silnou posádkou (až 200 mužů) dlouho odolávali i zemskému vojsku – díky tajným podzemním chodbám mohli nepozorovaně doplňovat zásoby. Výhodou hradu byla i 30 m hluboká studna a cisterny na dešťovou vodu. • V tajemném podzemí pak podle pověsti ukryl Ota mladší z Bergova poklad z opatovického kláštera, kterého se násilím zmocnil. Údajně si odtud cennosti odvezli kartuziáni do Valdic u Jičína, podle jiné verze příběhu poklad stále čeká na svého objevitele někde pod věží Pannou. Otevírací doba: duben, říjen SO, NE, květen, červen, září ÚT–NE, červenec, srpen PO–NE. Parkování: Placené parkoviště pod hradem (na hrad pěšky asi 0,5 km, převýšení asi 70 m). Akce: Troskino aneb letní kino na Troskách, Hradozámecká noc Služby: U vstupu do hradu Turistická chata pod Troskami, u parkoviště restaurace a hotel Trosky, v Semíně Resort Český ráj (ubytování, restaurace). Další tipy: Troskovice – Muzeum panenek a medvídků (1 km jz.), Semín – replika keltského oppida (3 km jz.), Podtrosecká údolí.
69
7
Potštejn – hrad
Z románu Poklad od Aloise Jiráska nebo ze stejnojmenného filmu možná známe příběh, který se váže k hradu Potštejn, stojícímu na kopci (443 m) vysoko nad údolím Divoké Orlice, a jeho majiteli, hraběti Janu Antonínu Harbuvalu de Chamaré. Ten v 2. polovině 18. stol. dlouhých 35 roků svého života, na základě tajemného nápisu na nároží paláce, věnoval hledání pokladu – leč marně. Sice tak pomohl objevit a vyčistit rozsáhlý systém podzemních chodeb, na druhou stranu ale tím kutáním přispěl ke zřícení tehdy již pustého hradu. • Hrad postavili na konci 13. stol. Drslavici. V 1. polovině 14. stol. se tady usadil loupeživý rytíř Mikuláš z Potštejna. V r. 1339 jej oblehlo královské vojsko a hrad pobořilo. Sám Mikuláš zahynul v troskách podkopané a zřícené věže. • Panovníci si byli dobře vědomi strategického významu hradu – Karel IV. z normálního sídla vybudoval silnou pevnost, která v r. 1432 odolala sirotkům. Za Jiřího z Poděbrad byly upraveny hradby a do jednoho kamene vytesán latinský nápis. Kámen, vsazený do zdi paláce, později zavdal přesvědčení, že zde je někde ukrytý poklad, nashromážděný loupeživým Mikulášem. • Od r. 1495 držel Potštejn Vilém z Pernštejna. Nebývalý rozkvět hradu skončil s Vilémovou smrtí. Jeho vnuk vedl rozmařilý život, zadlužil se a zděděné panství nakonec musel rozprodat. Měl se co činit, Pernštejnové vlastnili mj. na 20 hradů a zámků. Potštejn pak střídal majitele a definitivně stranou zájmu zchátral. • V hradním areálu je kaple sv. Jana Nepomuckého, křížová cesta a kaple Svatých schodů. Dochovaly se rozsáhlé zříceniny všech
8
Po opuštění hradu na kopci nad Potštejnem si majitelé v podhradním městečku na konci hlubokého údolí Divoké Orlice vybudovali renesanční tvrz, upravenou Záruby z Hustířan v 17. stol. na pohodlnější šlechtické sídlo. V letech 1749–55 hrabě Jan Ludvík Harbuval Chamaré dal areálu raně barokní podobu. Po vymření rodu po meči získali Potštejn Dobřenští, v r. 1945 stát. V letech 1945 až 1946 se zámek stal letní rezidencí britského velvyslance, v r. 1949 tady začalo hospodařit Revoluční odborové hnutí. Konala se tu různá školení, z komnat se staly posluchárny či ubytovací místnosti, zámek byl devastován, nábytek odvezen, rozkraden či zničen. Po r. 1989 se vystřídalo několik soukromých majitelů, až v r. 2004 zahájili velké opravy a posléze zámek zpřístupnili veřejnosti.
částí – hradeb, bran, věží, obytných i hospodářských objektů. K nejzachovalejším patří zčásti obnovená čtvrtá brána s vrátnicí a hejtmanskou písárnou po stranách, v níž je malá historická expozice. Zastřešen byl východní palác. Hluboká studna původně podle legendy sahala až na úroveň hladiny Divoké Orlice. • Děti ocení malý zvěřinec – místní chov koziček a hlavně skleněný úl, v němž lze pozorovat každodenní život medonosných včel. Otevírací doba: duben, říjen SO–NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: u silničky pod hradem (pěšky pohodlně, avšak do kopce asi 700 m, převýšení 80 m). Akce: Pochod přes tři hrady (květen). Služby: občerstvení přímo v hradním areálu v místech někdejší 4. brány, ubytování v obci. Další tipy: Potštejn (0,5 km sev., zámek, viz str. 245), Velešov (1 km záp., zbytky zdiva nikdy nedostavěného hradu), Homole (5 km jz., barokní poutní areál s monumentálním schodištěm se sochami, 153 stupni a 16 odpočívadly).
244
Potštejn – zámek
ložnice, dětského pokoje, Modrého a Hudebního salónku, nově otevřené knihovny a koupelny s nástěnnými malbami. Pozornost věnujeme hlavně nádhernému reprezentativnímu Mramorovému sálu s cenným stropem s rokokovou štukovou výzdobou a kapli Nejsv. Trojice. • Mramorový sál byl po rekonstrukci zpřístupněn v r. 2007. Dnes se tu pořádají svatby, koncerty, divadelní představení, konference a tzv. Páteční salóny. • Děti mohou hledat pohádky v kouzelném Pohádko• Majitel panství J. K. Harbuval Chamaré zřejvě, připraveny jsou i prohlídky s čarodějnicí Tejnou z Pomě sám vypracoval plány nové stavby. Ta má obtštejna, odvážnější starší děti se mohou vydat do Bubádélný půdorys, čtyři křídla, mansardovou střechu. kova – v zámeckém sklepení čeká loupeživý rytíř Mikuláš rodový erb Na dvou křídlech jsou nádvorní arkády. Nad vstupní z Potštejna a jeho oddaný pomocník Křivohubý Ješek. Dobřenských branou si můžeme prohlédnout rodové erby. • Na zámek navazuje anglický park z let 1771–72 se vzác• Prohlídková trasa nás vede do jídelny, v portrétní nými dřevinami, děti zde najdou hřiště s malou loupežnickou galerii jsou obrazy příslušníků rodů Harbuval Chamaré a Dobřenchaloupkou. Skvostem je Růžová zahrada ve francouzském stylu. ských. Podíváme se do pánské pracovny, Zlatého salónku, dámské Otevírací doba: květen, září SO–NE, červen až srpen ÚT–NE. Parkování: parkoviště u zámku. Akce: Hrané prohlídky, noční prohlídka sklepení s tajemným mnichem, Velikonoce a řemeslný jarmark, Hradozámecká noc. Služby: v areálu hotel s restaurací (duben–říjen) a cukrárna, v obci informační centrum, řemeslný pivovar Clock, hotely Praha a Slavie s restauracemi, penzion Stará pošta, u řeky kemp Western Vochtánka s restaurací a mnoha akcemi. Další tipy: Potštejn (v podkroví obecního úřadu expozice výzbroje a výstroje prvorepublikové armády, na kopci hrad, u něj další tipy, viz str. 244).
245
7
Potštejn – hrad
Z románu Poklad od Aloise Jiráska nebo ze stejnojmenného filmu možná známe příběh, který se váže k hradu Potštejn, stojícímu na kopci (443 m) vysoko nad údolím Divoké Orlice, a jeho majiteli, hraběti Janu Antonínu Harbuvalu de Chamaré. Ten v 2. polovině 18. stol. dlouhých 35 roků svého života, na základě tajemného nápisu na nároží paláce, věnoval hledání pokladu – leč marně. Sice tak pomohl objevit a vyčistit rozsáhlý systém podzemních chodeb, na druhou stranu ale tím kutáním přispěl ke zřícení tehdy již pustého hradu. • Hrad postavili na konci 13. stol. Drslavici. V 1. polovině 14. stol. se tady usadil loupeživý rytíř Mikuláš z Potštejna. V r. 1339 jej oblehlo královské vojsko a hrad pobořilo. Sám Mikuláš zahynul v troskách podkopané a zřícené věže. • Panovníci si byli dobře vědomi strategického významu hradu – Karel IV. z normálního sídla vybudoval silnou pevnost, která v r. 1432 odolala sirotkům. Za Jiřího z Poděbrad byly upraveny hradby a do jednoho kamene vytesán latinský nápis. Kámen, vsazený do zdi paláce, později zavdal přesvědčení, že zde je někde ukrytý poklad, nashromážděný loupeživým Mikulášem. • Od r. 1495 držel Potštejn Vilém z Pernštejna. Nebývalý rozkvět hradu skončil s Vilémovou smrtí. Jeho vnuk vedl rozmařilý život, zadlužil se a zděděné panství nakonec musel rozprodat. Měl se co činit, Pernštejnové vlastnili mj. na 20 hradů a zámků. Potštejn pak střídal majitele a definitivně stranou zájmu zchátral. • V hradním areálu je kaple sv. Jana Nepomuckého, křížová cesta a kaple Svatých schodů. Dochovaly se rozsáhlé zříceniny všech
8
Po opuštění hradu na kopci nad Potštejnem si majitelé v podhradním městečku na konci hlubokého údolí Divoké Orlice vybudovali renesanční tvrz, upravenou Záruby z Hustířan v 17. stol. na pohodlnější šlechtické sídlo. V letech 1749–55 hrabě Jan Ludvík Harbuval Chamaré dal areálu raně barokní podobu. Po vymření rodu po meči získali Potštejn Dobřenští, v r. 1945 stát. V letech 1945 až 1946 se zámek stal letní rezidencí britského velvyslance, v r. 1949 tady začalo hospodařit Revoluční odborové hnutí. Konala se tu různá školení, z komnat se staly posluchárny či ubytovací místnosti, zámek byl devastován, nábytek odvezen, rozkraden či zničen. Po r. 1989 se vystřídalo několik soukromých majitelů, až v r. 2004 zahájili velké opravy a posléze zámek zpřístupnili veřejnosti.
částí – hradeb, bran, věží, obytných i hospodářských objektů. K nejzachovalejším patří zčásti obnovená čtvrtá brána s vrátnicí a hejtmanskou písárnou po stranách, v níž je malá historická expozice. Zastřešen byl východní palác. Hluboká studna původně podle legendy sahala až na úroveň hladiny Divoké Orlice. • Děti ocení malý zvěřinec – místní chov koziček a hlavně skleněný úl, v němž lze pozorovat každodenní život medonosných včel. Otevírací doba: duben, říjen SO–NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: u silničky pod hradem (pěšky pohodlně, avšak do kopce asi 700 m, převýšení 80 m). Akce: Pochod přes tři hrady (květen). Služby: občerstvení přímo v hradním areálu v místech někdejší 4. brány, ubytování v obci. Další tipy: Potštejn (0,5 km sev., zámek, viz str. 245), Velešov (1 km záp., zbytky zdiva nikdy nedostavěného hradu), Homole (5 km jz., barokní poutní areál s monumentálním schodištěm se sochami, 153 stupni a 16 odpočívadly).
244
Potštejn – zámek
ložnice, dětského pokoje, Modrého a Hudebního salónku, nově otevřené knihovny a koupelny s nástěnnými mal malbami. Pozornost věnujeme hlavně nádhernému re reprezentativnímu Mramorovému sálu s cenným stro stropem s rokokovou štukovou výzdobou a kapli Nejsv. Trojice. • Mramorový sál byl po rekonstrukci zpřístupněn • Mramorový v r. 2007. Dnes se tu pořádají svatby, koncerty, divadelní představení, konference a tzv. Páteční salóny. • Děti Děti mohou hledat pohádky v kouzelném Pohádko• Majitel panství J. K. Harbuval Chamaré zřejzřej vě, připraveny jsou i prohlídky s čarodějnicí Tejnou z Pově z Po mě sám vypracoval plány nové stavby. Ta má obob tštejna, odvážnější starší děti se mohou vydat do Bubádélný půdorys, čtyři křídla, mansardovou střechu. kova – v zámeckém sklepení čeká loupeživý rytíř Mikuláš kova rodový erb Na dvou křídlech jsou nádvorní arkády. Nad vstupní z Potštejna a jeho oddaný pomocník Křivohubý Ješek. Dobřenských branou si můžeme prohlédnout rodové erby. • Na zámek navazuje anglický park z let 1771–72 se vzác• Prohlídková trasa nás vede do jídelny, v portrétní nými dřevinami, děti zde najdou hřiště s malou loupežnickou galerii jsou obrazy příslušníků rodů Harbuval Chamaré a Dobřenchaloupkou. Skvostem je Růžová zahrada ve francouzském stylu. ských. Podíváme se do pánské pracovny, Zlatého salónku, dámské Otevírací doba: květen, září SO–NE, červen až srpen ÚT–NE. Parkování: parkoviště u zámku. Akce: Hrané prohlídky, noční prohlídka sklepení s tajemným mnichem, Velikonoce a řemeslný jarmark, Hradozámecká noc. Služby: v areálu hotel s restaurací (duben–říjen) a cukrárna, v obci informační centrum, řemeslný pivovar Clock, hotely Praha a Slavie s restauracemi, penzion Stará pošta, u řeky kemp Western Vochtánka s restaurací a mnoha akcemi. Další tipy: Potštejn (v podkroví obecního úřadu expozice výzbroje a výstroje prvorepublikové armády, na kopci hrad, u něj další tipy, viz str. 244).
245
3
Hrad a zámek tvoří zajímavý soubor památek na zalesněné výšině nad Úsovem. Jeden z nejstarších moravských hradů typu francouzského kastelu vybudovali v polovině 13. stol. Švábenicové. Zeměpanský hrad na okraji královského hvozdu nahradil starý dřevěný hrádek, měl mohutné opevnění – hradby zesilovaly i čtyři věže, z nich se nejlépe uchovala tzv. Vlašimka a Hladová. Na začátku 15. stol. sloužil jako základna pro loveckou družinu. Od r. 1416 zde pobýval Jan z Vlašimi. Z tohoto období se zachovaly některé gotické části (zbytek hradební zdi s válcovými a čtyřbokými věžemi). V r. 1513 přišli páni z Boskovic, kteří areál rozšířili o renesanční objekty. V letech 1597–1945 drželi Úsov Lichtenštejnové. V r. 1643 hrad vypálili Švédové. Objekt byl opraven, nicméně v r. 1691 byla zahájena stavba třípatrového barokního zámku podle projektu D. Martinelliho. Zámek byl vsazen mezi gotické věže starého opevnění. • Lichtenštejnové do úprav hodně investovali, ale nikdy zde nesídlili. Centrum panství bylo přeneseno na Nové Zámky (viz str. 355) a pro zámek se hledalo využití. V letech 1852–67 zde sídlila první lesnická škola na Moravě. V r. 1898 zde Jan II. z Lichtenštejna založil Lovecko-lesnické muzeum. V něm soustředil nejen rozsáhlé sbírky vypreparovaných zvířat z lichtenštejnských panství, ale i z výprav do Polska, Itálie, Indie a Afriky. Prohlédnout si tu lze na 4 000 kusů přírodnin, z čehož jenom rohů a parohů na zdech chodeb a zámeckého schodiště je asi 700! V sálech 2. patra se představují ptáci a savci, nechybí ani lovecké, a dokonce ani pytlácké zbraně, zajímavostí je nábytek zhotovený z kořenů stromů. • Součástí expozice je Galerie ak. malíře Lubomíra Bartoše s více než 50 obrazy a 200 grafickými listy. Toto jeho dílo je jakýmsi místopisným „atlasem“ jesenického podhůří. Ve Staré škole si připomeneme, že Úsov je kolébkou lesnického školství na Moravě. Děti ocení stálou po-
354
Úsov hádkovou výstavu, Strašidelný labyrint a interaktivní Hádanky Pánů z Vlašimi. Průběžně se zde konají výstavy. • Francouzský kastel je typ středověkého hradu s obvodovou zástavbou. Má pravidelný půdorys a doplňují ho okrouhlé věže či věžice zasazované do obvodové hradby a nároží, především na čelní straně hradu. Jde o tzv. věže flankovací, které částí obvodu vystupují z hradební linie a tím umožňují boční i křížovou střelbu (flankování), takže jsou schopny aktivní obrany. Kastel vznikl kolem r. 1200 ve Francii a v 2. polovině 13. století se rozšířil i do dalších evropských zemí. U nás patří k hradům typu francouzského kastelu kromě Úsova např. Týřov, Džbán či Nižbor. • Za Jana Šembery z Boskovic (kolem 1543–1597) prý bývalo na Úsově hodně veselo. Hradní pán si dokonce vyhradil právo první noci. Každá dívka, která se chtěla vdávat, musela se dostavit na hrad – a povolení dostala jen za noc prožitou s pánem. Jan Šembera si pak jako trofej ráno odstřihl dívčin pramen vlasů. Měl jich tolik, že si na důkaz svých milostných aktivit nechal z těchto vlasů zhotovit paruku.
Nové Zámky
4
Někdy ve 2. polovině 16. stol. vybudovali Černohorští z Boskovic v lese Doubravě při řece Moravě 4 km sz. od Litovle renesanční lovecký zámek a na jeho místě pak Lichtenštejnové v r. 1690 postavili rozsáhlejší zámek barokní. Ten byl nejprve ve 30. letech 18. stol. přestavěn podle plánů Antonína Beduzziho a v interiérech vyzdoben malbami od D. Meninardiho, po požáru v letech 1806–08 klasicistně upraven podle projektu Josefa Hardtmutha. Starý objekt byl rozšířen o boční křídla, vznikly střední rizality a fasády dostaly dnešní podobu. • Zámek sloužil v letech 1761–62 jako lazaret. Dále byl využíván pro pobyt v době lovů, jako letní sídlo, od konce 19. stol. byly jeho prostory vyčleněny pro kanceláře správy úsovského panství. Až do r. 1945 jej pro své administrativní potřeby využívali Lichtenštejnové, později sem byl umístěn ústav sociální péče pro mládež. Mohutná dvoupatrová budova s mansardovou střechou tak není přístupná veřejnosti.
Otevírací doba: duben–říjen ÚT–NE. Parkování: u silnice u penzionu Úsov nedaleko zámku. Akce: řada místních akcí, výstavy. Služby: zámecké občerstvení, penzion Úsov se Zámeckou restaurací. Další tipy: u parkoviště Muzeum města Úsova, ve městě synagoga s expozicí, židovský hřbitov z poloviny 17. stol., mohutný barokní kostel sv. Jiljí a barokní sýpka; dále nejstarší město u nás Uničov (8 km jv.) s několika muzei, Mohelnice (7 km zjz.) s dochovaným opevněním, muzeem a 72 m vysokou vyhlídkovou městskou věží.
• Zámek se nachází v přírodně krajinářském parku, vytvořeném v anglickém stylu v letech 1813–20 a volně přecházejícím do okolní přírody. V údolní nivě řeky Moravy ozdobily park některé romantické stavby. Podle Hardtmuthova návrhu tak byl v letech 1806 až 1808 zbudován drobný klasicistní Chrám přátelství (altánek) a ve stejné době klasicistní Obelisk (Komín), monumentální čtyřboký komolý jehlan z režných pískovcových kvádrů (nejstarší rudkové nápisy návštěvníků pocházejí z r. 1814).
• Již obelisk stojí vůči zámku na opačném, pravém břehu Moravy. Další romantické stavby areálu se nacházejí ještě dále, na úpatí vápencového vrchu Třesína, nejlépe přístupné od Mladče. Patří k nim Rytířská síň, napodobující zříceninu gotického hradu, a Čertův most – ten je sice podle pověsti dílem čerta, který pomáhal vyhrát sázku jednomu ze dvou sousedů, který tvrdil, že ho sám stihne postavit za 24 h, ve skutečnosti však dvě blízká skaliska spojili kamenným mostem při krajinářských úpravách opět Lichtenštejnové. • Celý areál byl jistě inspirován Lednicko-valtickým areálem na jižní Moravě (viz str. 310–311). • U rybníčku poblíž zámku roste asi 140 let starý památný topol bílý, vysoký 34 m, o obvodu kmene 512 cm. Otevírací doba: zámek nepřístupný, park a navazující zajímavosti volně přístupné. Parkování: u křižovatky poblíž zámku. Služby: naproti zámku agroturistický areál s ubytováním, v Mladči poblíž jeskyní restaurace a penzion, v Nových Mlýnech (2,5 km sz.) dvě hospůdky, půjčovna lodí a ubytování. Další tipy: Mladečské jeskyně a vápencový vrch Třesín (2 km jjz.), Litovel (4 km jv., „moravské Benátky“, kanál Nečíz na hl. náměstí, 65 m vysoká radniční věž s vyhlídkou, městské opevnění, městské muzeum s expozicí řemesel, G. Frištenského, gramofonů aj.), Chudobín (4 km jjv., pseudorenesanční zámek, tři zajímavé kostely různých denominací – římskokatolický, husitský a pravoslavný).
355
3
Hrad a zámek tvoří zajímavý soubor památek na zalesněné výšině nad Úsovem. Jeden z nejstarších moravských hradů typu francouzského kastelu vybudovali v polovině 13. stol. Švábenicové. Zeměpanský hrad na okraji královského hvozdu nahradil starý dřevěný hrádek, měl mohutné opevnění – hradby zesilovaly i čtyři věže, z nich se nejlépe uchovala tzv. Vlašimka a Hladová. Na začátku 15. stol. sloužil jako základna pro loveckou družinu. Od r. 1416 zde pobýval Jan z Vlašimi. Z tohoto období se zachovaly některé gotické části (zbytek hradební zdi s válcovými a čtyřbokými věžemi). V r. 1513 přišli páni z Boskovic, kteří areál rozšířili o renesanční objekty. V letech 1597–1945 drželi Úsov Lichtenštejnové. V r. 1643 hrad vypálili Švédové. Objekt byl opraven, nicméně v r. 1691 byla zahájena stavba třípatrového barokního zámku podle projektu D. Martinelliho. Zámek byl vsazen mezi gotické věže starého opevnění. • Lichtenštejnové do úprav hodně investovali, ale nikdy zde nesídlili. Centrum panství bylo přeneseno na Nové Zámky (viz str. 355) a pro zámek se hledalo využití. V letech 1852–67 zde sídlila první lesnická škola na Moravě. V r. 1898 zde Jan II. z Lichtenštejna založil Lovecko-lesnické muzeum. V něm soustředil nejen rozsáhlé sbírky vypreparovaných zvířat z lichtenštejnských panství, ale i z výprav do Polska, Itálie, Indie a Afriky. Prohlédnout si tu lze na 4 000 kusů přírodnin, z čehož jenom rohů a parohů na zdech chodeb a zámeckého schodiště je asi 700! V sálech 2. patra se představují ptáci a savci, nechybí ani lovecké, a dokonce ani pytlácké zbraně, zajímavostí je nábytek zhotovený z kořenů stromů. • Součástí expozice je Galerie ak. malíře Lubomíra Bartoše s více než 50 obrazy a 200 grafickými listy. Toto jeho dílo je jakýmsi místopisným „atlasem“ jesenického podhůří. Ve Staré škole si připomeneme, že Úsov je kolébkou lesnického školství na Moravě. Děti ocení stálou po-
354
Úsov hádkovou výstavu, Strašidelný labyrint a interaktivní Hádanky Pánů z Vlašimi. Průběžně se zde konají výstavy. • Francouzský kastel je typ středověkého hradu s obvodovou zástavbou. Má pravidelný půdorys a doplňují ho okrouhlé věže či věžice zasazované do obvodové hradby a nároží, především na čelní straně hradu. Jde o tzv. věže flankovací, které částí obvodu vystupují z hradební linie a tím umožňují boční i křížovou střelbu (flankování), takže jsou schopny aktivní obrany. Kastel vznikl kolem r. 1200 ve Francii a v 2. polovině 13. století se rozšířil i do dalších evropských zemí. U nás patří k hradům typu francouzského kastelu kromě Úsova např. Týřov, Džbán či Nižbor. • Za Jana Šembery z Boskovic (kolem 1543–1597) prý bývalo na Úsově hodně veselo. Hradní pán si dokonce vyhradil právo první noci. Každá dívka, která se chtěla vdávat, musela se dostavit na hrad – a povolení dostala jen za noc prožitou s pánem. Jan Šembera si pak jako trofej ráno odstřihl dívčin pramen vlasů. Měl jich tolik, že si na důkaz svých milostných aktivit nechal z těchto vlasů zhotovit paruku.
Nové Zámky
4
Někdy ve 2. polovině 16. stol. vybudovali Černohorští z Boskovic v lese Doubravě při řece Moravě 4 km sz. od Litovle renesanční lovecký zámek a na jeho místě pak Lichtenštejnové v r. 1690 postavili rozsáhlejší zámek barokní. Ten byl nejprve ve 30. letech 18. stol. přestavěn podle plánů Antonína Beduzziho a v interiérech vyzdoben malbami od D. Meninardiho, po požáru v letech 1806–08 klasicistně upraven podle projektu Josefa Hardtmutha. Starý objekt byl rozšířen o boční křídla, vznikly střední rizality a fasády dostaly dnešní podobu. • Zámek sloužil v letech 1761–62 jako lazaret. Dále byl využíván pro pobyt v době lovů, jako letní sídlo, od konce 19. stol. byly jeho prostory vyčleněny pro kanceláře správy úsovského panství. Až do r. 1945 jej pro své administrativní potřeby využívali Lichtenštejnové, později sem byl umístěn ústav sociální péče pro mládež. Mohutná dvoupatrová budova s mansardovou střechou tak není přístupná veřejnosti.
Otevírací doba: duben–říjen ÚT–NE. Parkování: u silnice u penzionu Úsov nedaleko zámku. Akce: řada místních akcí, výstavy. Služby: zámecké občerstvení, penzion Úsov se Zámeckou restaurací. Další tipy: u parkoviště Muzeum města Úsova, ve městě synagoga s expozicí, židovský hřbitov z poloviny 17. stol., mohutný barokní kostel sv. Jiljí a barokní sýpka; dále nejstarší město u nás Uničov (8 km jv.) s několika muzei, Mohelnice (7 km zjz.) s dochovaným opevněním, muzeem a 72 m vysokou vyhlídkovou městskou věží.
• Zámek se nachází v přírodně krajinářském parku, vytvořeném v anglickém stylu v letech 1813–20 a volně přecházejícím do okolní přírody. V údolní nivě řeky Moravy ozdobily park některé romantické stavby. Podle Hardtmuthova návrhu tak byl v letech 1806 až 1808 zbudován drobný klasicistní Chrám přátelství (altánek) a ve stejné době klasicistní Obelisk (Komín), monumentální čtyřboký komolý jehlan z režných pískovcových kvádrů (nejstarší rudkové nápisy návštěvníků pocházejí z r. 1814).
• Již obelisk stojí vůči zámku na opačném, pravém břehu Moravy. Další romantické stavby areálu se nacházejí ještě dále, na úpatí vápencového vrchu Třesína, nejlépe přístupné od Mladče. Patří k nim Rytířská síň, napodobující zříceninu gotického hradu, a Čertův most – ten je sice podle pověsti dílem čerta, který pomáhal vyhrát sázku jednomu ze dvou sousedů, který tvrdil, že ho sám stihne postavit za 24 h, ve skutečnosti však dvě blízká skaliska spojili kamenným mostem při krajinářských úpravách opět Lichtenštejnové. • Celý areál byl jistě inspirován Lednicko-valtickým areálem na jižní Moravě (viz str. 310–311). • U rybníčku poblíž zámku roste asi 140 let starý památný topol bílý, vysoký 34 m, o obvodu kmene 512 cm. Otevírací doba: zámek nepřístupný, park a navazující zajímavosti volně přístupné. Parkování: u křižovatky poblíž zámku. Služby: naproti zámku agroturistický areál s ubytováním, v Mladči poblíž jeskyní restaurace a penzion, v Nových Mlýnech (2,5 km sz.) dvě hospůdky, půjčovna lodí a ubytování. Další tipy: Mladečské jeskyně a vápencový vrch Třesín (2 km jjz.), Litovel (4 km jv., „moravské Benátky“, kanál Nečíz na hl. náměstí, 65 m vysoká radniční věž s vyhlídkou, městské opevnění, městské muzeum s expozicí řemesel, G. Frištenského, gramofonů aj.), Chudobín (4 km jjv., pseudorenesanční zámek, tři zajímavé kostely různých denominací – římskokatolický, husitský a pravoslavný).
355
1
Slezskoostravský hrad
Klimkovice • Bílá paní dovedla vystrašit – žena bíle oděna, vlasy rozpuštěné, v pravé ruce pozlacený klíč a v levé svícen s rozžehnutou svíčkou. Chodila po síních a chodbách a objevovala se jen tehdy, když některý člen rodiny majitele zámku měl zemřít.
Hrad původem ze 13. stol. snad zázrakem přežil 20. stol., kdy mu v důsledku poddolování hrozil zánik. V době svého založení nad soutokem Ostravice a Lučiny měl velký strategický význam – tehdy střežil hranice polského státu, vymezeného právě Ostravicí. V r. 1327 však do té doby polské Těšínsko připadlo českému státu a Slezskoostravský hrad ztratil funkci pohraniční pevnosti. Za Sedlnických z Choltic byl v 16. stol. přebudován na renesanční zámek – v r. 1590 se zde konal zemský sněm pánů a rytířů těšínského knížectví, kteří vypracovali deklaraci k návrhu zemského zřízení. Objekt doplatil na třicetiletou válku, již nikdy se nedočkal dřívější slávy. Od 30. let 20. stol. jej ohrožovala důlní činnost. Poklesl o 16 m, část byla odbourána a hrozil zánik. V 80. letech byla zahájena rekonstrukce, která ovšem nebrala v úvahu historický vývoj areálu. V r. 2004 byla památka zpřístupněna veřejnosti. • Z původního hradu se dochovaly dva věžovité paláce, vstupní věž s mansardovou střechou, zčásti dostavěné předzámčí a část hradeb. Na nádvoří se konají jarmarky, divadelní představení a další kulturně-společenské akce. V r. 2008 byla otevřena nová hradní kaple. Hradní věž je nejvyšší budovou celého objektu. V jednotlivých patrech věže a ve sklepních prostorách hradní pevnosti si můžeme prohlédnout rozličné stálé expozice a výstavy. • V hlubokém sklepení bývá prý občas vidět skřítek oblečený do nápadně rudého pláště, nazývaný Červený mužík. Hlídá poklad – obrovské sudy, na nichž sedí zlatá kachna se svými mláďaty. Poklad údajně střeží i rytíř nebo velký černý pes s ohnivýma očima.
376
Otevírací doba: červen až srpen, prosinec denně, zbytek roku ÚT–NE. Parkování: parkoviště v těsné blízkosti hradu. Akce: v průběhu celého roku velké množství akcí. Služby: v době konání akcí na hradě stánky s občerstvením aj., další služby na Výstavišti a v okolí, dále v Ostravě komplexní nabídka služeb a dalšího vyžití. Další tipy: Výstaviště Černá Louka (s hradem spojené Lávkou Unie, Pohádkový orloj, bludné Rovninské balvany, četné akce, poblíž Miniuni – svět miniatur), Ostravské muzeum (0,7 km sz., na centrálním Masarykově nám., rozsáhlé sbírky mnoha oborů), Trojhalí Karolína (0,9 km záp., zbytek průmyslového komplexu, technická památka, adaptovaný pro společenské, kulturní a sportovní účely), Zoo Ostrava (2 km sv., v lesoparku Stromovka, jedna z největších a nejnavštěvovanějších zoo u nás, v posledních letech prošla rozsáhlou modernizací), Dolní oblast Vítkovice a důl Hlubina (2 km jz., úspěšná konverze průmyslového areálu na turistickou atrakci, prohlídky technické památky, akce, moderní muzeum Svět techniky).
Ve středu malého města, přiléhajícího na jz. k Ostravě, stojí zámek, v kterém se nachází muzeum, informační centrum, městský úřad a restaurace. Kdysi byl mnohem honosnější, jeho dnešní poněkud strohou podobu mají na svědomí novobarokní úpravy vynucené požárem v r. 1854. Zavítat by sem díky expozici Muzea Novojičínska měli zejm. zájemci o poznání přírody Poodří. Návštěvu tak můžeme spojit s putováním po červené turistické značce nedalekou Polanskou nivou či po naučné stezce Odra – niva. • Rytíři Bítovští z Bítova učinili z Klimkovic r. 1451 centrum samostatného panství a v záp. části městečka si koncem 15. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz, prvně zmiňovanou r. 1513. Ondřej Bzenec z Markvartovic ji do r. 1579 za účasti italských mistrů přestavěl na renesanční dvoupatrový zámek, později upravený barokně. Starší slohové prvky z velké části zmizely při již zmiňovaných úpravách Wilczků po polovině 19. stol. Škody, způsobené při bojích v r. 1945, definitivně odstranila obnova v letech 1982–83. • V modernizovaném čtyřkřídlém patrovém zámku, který si uchoval středověkou mohutnost, zůstalo několik renesančních detailů, např. arkýř, zazděné zbytky arkád v chodbách obíhajících nádvoří a především hodnotné schodiště. V podzemí je asi 900 m dlouhá chodba, patrně úniková cesta. • Na zámku nalezneme hned několik expozic – Příroda Poodří prezentuje přírodní kouzlo Chráněné krajinné oblasti Poodří, Dějiny města Klimkovice se zabývají jeho historií od doby vzniku až do 20. stol. a Pamětní síň Heleny Salichové (1895– 1975) je věnována regionální malířce. • Krytá chodba na pilířích spojuje zámek se sousedním kostelem sv. Kateřiny. Je to v jádru gotická stavba z konce 14. stol., s pozdně gotickými žebrovými křížovými klenbami z let 1451–96. Ve stejné době vznikla i hranolová věž neobvyklého tvaru před průčelím. K sev. straně lodi byla před r. 1739 přistavěna pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého
2
v byzantském stylu s rodinnou hrobkou rodu Wilczků. • Na zámek navazuje rozlehlý přírodně krajinářský park s mnoha vzácnými dřevinami, navazující na zámecké rybníky, po 2. světové válce upravený na městský park Petra Bezruče; slouží k rekreaci, konají se tu letní slavnosti. • Klimkovice proslavila zejm. sanatoria, nejmodernějších lázně v ČR, nacházející se v lesích na sz. okraji města. Původně měly nahradit jodové lázně v Darkově, kde se předpokládalo, že rozšíření důlní těžby povede k jejich zániku. Nový areál lázeňských budov u Klimkovic vyrostl „na zelené louce“ i přesto, že k poddolování starého Darkova nedošlo a provoz původních lázní zůstal zachován. Lázně zahájily provoz v červenci 1994. Vynikající výsledky se tu dosahují zejm. v léčbě pohybového ústrojí, neurologických nemocí, gynekologických a cévních onemocnění. Základním léčebným prostředkem je třetihorní vysoce koncentrovaná jodobromová solanka. Otevírací doba: ČT (celý den), SO (dopoledne). Parkování: na náměstí před zámkem. Akce: muzejní noc. Služby: na zámku informační centrum s prodejem suvenýrů, restaurace Klenba, Zámecký vinný sklep, ve městě dále hostinec U Feldů, pivnice Na Podloubí s ubytováním aj., lázeňský komplex Sanatoria Klimkovice nabízí také hotelové ubytování a gastronomické služby. Další tipy: CHKO Poodří (viz také Bartošovice str. 380), Stará Ves nad Ondřejnicí (7,5 km jjv.) skrývá pozoruhodný komplex renesančních staveb v čele s čtyřkřídlým zámkem z let 1565–78 s představenou hranolovou věží a velice bohatou sgrafitovou výzdobou fasád (dnes obecní úřad), dále s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1587–89 s mohutnou průčelní hranolovou věží a s v jádru renesanční farou z r. 1600, později upravovanou a rozšiřovanou.
Stará Ves nad Ondřejnicí
377
1
Slezskoostravský hrad
Klimkovice • Bílá paní dovedla vystrašit – žena bíle oděna, vlasy rozpuštěné, v pravé ruce pozlacený klíč a v levé svícen s rozžehnutou svíčkou. Chodila po síních a chodbách a objevovala se jen tehdy, když některý člen rodiny majitele zámku měl zemřít.
Hrad původem ze 13. stol. snad zázrakem přežil 20. stol., kdy mu v důsledku poddolování hrozil zánik. V době svého založení nad soutokem Ostravice a Lučiny měl velký strategický význam – tehdy střežil hranice polského státu, vymezeného právě Ostravicí. V r. 1327 však do té doby polské Těšínsko připadlo českému státu a Slezskoostravský hrad ztratil funkci pohraniční pevnosti. Za Sedlnických z Choltic byl v 16. stol. přebudován na renesanční zámek – v r. 1590 se zde konal zemský sněm pánů a rytířů těšínského knížectví, kteří vypracovali deklaraci k návrhu zemského zřízení. Objekt doplatil na třicetiletou válku, již nikdy se nedočkal dřívější slávy. Od 30. let 20. stol. jej ohrožovala důlní činnost. Poklesl o 16 m, část byla odbourána a hrozil zánik. V 80. letech byla zahájena rekonstrukce, která ovšem nebrala v úvahu historický vývoj areálu. V r. 2004 byla památka zpřístupněna veřejnosti. • Z původního hradu se dochovaly dva věžovité paláce, vstupní věž s mansardovou střechou, zčásti dostavěné předzámčí a část hradeb. Na nádvoří se konají jarmarky, divadelní představení a další kulturně-společenské akce. V r. 2008 byla otevřena nová hradní kaple. Hradní věž je nejvyšší budovou celého objektu. V jednotlivých patrech věže a ve sklepních prostorách hradní pevnosti si můžeme prohlédnout rozličné stálé expozice a výstavy. • V hlubokém sklepení bývá prý občas vidět skřítek oblečený do nápadně rudého pláště, nazývaný Červený mužík. Hlídá poklad – obrovské sudy, na nichž sedí zlatá kachna se svými mláďaty. Poklad údajně střeží i rytíř nebo velký černý pes s ohnivýma očima.
376
Otevírací doba: červen až srpen, prosinec denně, zbytek roku ÚT–NE. Parkování: parkoviště v těsné blízkosti hradu. Akce: v průběhu celého roku velké množství akcí. Služby: v době konání akcí na hradě stánky s občerstvením aj., další služby na Výstavišti a v okolí, dále v Ostravě komplexní nabídka služeb a dalšího vyžití. Další tipy: Výstaviště Černá Louka (s hradem spojené Lávkou Unie, Pohádkový orloj, bludné Rovninské balvany, četné akce, poblíž Miniuni – svět miniatur), Ostravské muzeum (0,7 km sz., na centrálním Masarykově nám., rozsáhlé sbírky mnoha oborů), Trojhalí Karolína (0,9 km záp., zbytek průmyslového komplexu, technická památka, adaptovaný pro společenské, kulturní a sportovní účely), Zoo Ostrava (2 km sv., v lesoparku Stromovka, jedna z největších a nejnavštěvovanějších zoo u nás, v posledních letech prošla rozsáhlou modernizací), Dolní oblast Vítkovice a důl Hlubina (2 km jz., úspěšná konverze průmyslového areálu na turistickou atrakci, prohlídky technické památky, akce, moderní muzeum Svět techniky).
Ve středu malého města, přiléhajícího na jz. k Ostravě, stojí zámek, v kterém se nachází muzeum, informační centrum, městský úřad a restaurace. Kdysi byl mnohem honosnější, jeho dnešní poněkud strohou podobu mají na svědomí novobarokní úpravy vynucené požárem v r. 1854. Zavítat by sem díky expozici Muzea Novojičínska měli zejm. zájemci o poznání přírody Poodří. Návštěvu tak můžeme spojit s putováním po červené turistické značce nedalekou Polanskou nivou či po naučné stezce Odra – niva. • Rytíři Bítovští z Bítova učinili z Klimkovic r. 1451 centrum samostatného panství a v záp. části městečka si koncem 15. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz, prvně zmiňovanou r. 1513. Ondřej Bzenec z Markvartovic ji do r. 1579 za účasti italských mistrů přestavěl na renesanční dvoupatrový zámek, později upravený barokně. Starší slohové prvky z velké části zmizely při již zmiňovaných úpravách Wilczků po polovině 19. stol. Škody, způsobené při bojích v r. 1945, definitivně odstranila obnova v letech 1982–83. • V modernizovaném čtyřkřídlém patrovém zámku, který si uchoval středověkou mohutnost, zůstalo několik renesančních detailů, např. arkýř, zazděné zbytky arkád v chodbách obíhajících nádvoří a především hodnotné schodiště. V podzemí je asi 900 m dlouhá chodba, patrně úniková cesta. • Na zámku nalezneme hned několik expozic – Příroda Poodří prezentuje přírodní kouzlo Chráněné krajinné oblasti Poodří, Dějiny města Klimkovice se zabývají jeho historií od doby vzniku až do 20. stol. a Pamětní síň Heleny Salichové (1895– 1975) je věnována regionální malířce. • Krytá chodba na pilířích spojuje zámek se sousedním kostelem sv. Kateřiny. Je to v jádru gotická stavba z konce 14. stol., s pozdně gotickými žebrovými křížovými klenbami z let 1451–96. Ve stejné době vznikla i hranolová věž neobvyklého tvaru před průčelím. K sev. straně lodi byla před r. 1739 přistavěna pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého
2
v byzantském stylu s rodinnou hrobkou rodu Wilczků. • Na zámek navazuje rozlehlý přírodně krajinářský park s mnoha vzácnými dřevinami, navazující na zámecké rybníky, po 2. světové válce upravený na městský park Petra Bezruče; slouží k rekreaci, konají se tu letní slavnosti. • Klimkovice proslavila zejm. sanatoria, nejmodernějších lázně v ČR, nacházející se v lesích na sz. okraji města. Původně měly nahradit jodové lázně v Darkově, kde se předpokládalo, že rozšíření důlní těžby povede k jejich zániku. Nový areál lázeňských budov u Klimkovic vyrostl „na zelené louce“ i přesto, že k poddolování starého Darkova nedošlo a provoz původních lázní zůstal zachován. Lázně zahájily provoz v červenci 1994. Vynikající výsledky se tu dosahují zejm. v léčbě pohybového ústrojí, neurologických nemocí, gynekologických a cévních onemocnění. Základním léčebným prostředkem je třetihorní vysoce koncentrovaná jodobromová solanka. Otevírací doba: ČT (celý den), SO (dopoledne). Parkování: na náměstí před zámkem. Akce: muzejní noc. Služby: na zámku informační centrum s prodejem suvenýrů, restaurace Klenba, Zámecký vinný sklep, ve městě dále hostinec U Feldů, pivnice Na Podloubí s ubytováním aj., lázeňský komplex Sanatoria Klimkovice nabízí také hotelové ubytování a gastronomické služby. Další tipy: CHKO Poodří (viz také Bartošovice str. 380), Stará Ves nad Ondřejnicí (7,5 km jjv.) skrývá pozoruhodný komplex renesančních staveb v čele s čtyřkřídlým zámkem z let 1565–78 s představenou hranolovou věží a velice bohatou sgrafitovou výzdobou fasád (dnes obecní úřad), dále s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1587–89 s mohutnou průčelní hranolovou věží a s v jádru renesanční farou z r. 1600, později upravovanou a rozšiřovanou.
Stará Ves nad Ondřejnicí
377