0324045

Přeložila: Jiřina Stárková

J. r. Ward: Ďáblův podíl vydání první Copyright © 2017 by Love Conquers all, inc. this translation published by arrangement with Ballantine Books, an imprint of random House, a division of Penguin random House LLC all rights reserved vydalo nakladatelství Baronet a.s., květnového vítězství 332/31, Praha 4, www.baronet.cz v roce 2018 jako svou 2197. publikaci Přeloženo z anglického originálu Devil’s Cut vydaného nakladatelstvím Ballantine Books, new York v roce 2017 Český překlad © 2018 Jiřina Stárková odpovědná redaktorka Marie kejvalová korektorka Daniela Čermáková Přebal a vazba © 2018 Emil křižka ilustrace na přebalu © 2018 Emil křižka Sazba a grafická úprava ricardo, Sázavská 19, Praha 2 tisk a vazba: , s. r. o., Český těšín veškerá práva vyhrazena. tato kniha ani jakákoli její část nesmí být přetiskována, kopírována či jiným způsobem rozšiřována bez výslovného povolení. název a logo BaronEt® jsou ochranné známky zapsané Úřadem průmyslového vlastnictví pod čísly zápisu 216133 a 216134. iSBn 978-80-269-0887-6 BaronEt Praha 2018

S láskou věnuji Dominique Boel Freeseové a Mindy Wisemanové neboli Gretě a Lizzie

POZNÁMKA AUTORKY Bylo mi velkou ctí psát o svém adoptivním domovském státu, jeho velkolepých dějinách výroby bourbonské whisky a báječných, složitých a někdy utrápených lidičkách, kteří žijí a pracují na panství Easterly. tuto trilogii zplodila moje staromilská slabost pro televizní seriál Dynastie, přikrmovala ji hluboká úcta vůči kentucky a udávalo jí směr okouzlení tím, jak se jedinci i celé rodiny vyvíjejí a zocelují během zatěžkávacího období. Coby rodačka z nové anglie, přesazená z jednoho osobitého prostředí do druhého, jsem si zpočátku zvykala velmi těžko. v současné době, více než po deseti letech, si troufám tvrdit, že si neumím představit, že bych žila jinde. například momentálně probíhá turnaj v košíkové pořádaný nCaa a za tím účelem jsem vybavila vstupní halu obří televizní obrazovkou, šesti pohovkami a konferenčními stolky. Celý dům je vzhůru nohama a zrovna včera fandilo a hulákalo při zápasech početné obecenstvo přátel (během poločasu jednoho z utkání se ve sklepě konal pěstní souboj, jenž skončil rozraženým rtem, a dále záštiplná klání v ping-pongu, bezmála stejně krvavá jako amatérský box). než jsem se přestěhovala na jih, taková míra zanícení pro kolektivní sport byla nemyslitelná – nemluvě o tom, kolik mi skýtá radosti i žalu! (Moji zbožňovaní kardinálové nepostoupili). 7

výroba bourbonu vyžaduje čas a teplotu. Potom co rodící se lihovina putuje do sudů, skladuje se v neizolovaném prostředí speciálních budov, kde na sebe vzájemně působí zkaramelizované cukry dubového dřeva a horko i chlad střídajících se ročních období. tento koloběh spolu s nepřetržitě probíhající alchymií dodávají bourbonu jedinečnou barvu a podílejí se na vzniku jeho charakteristické chuti. Často mě napadá, že zmíněný proces je obdobou toho, jak každého z nás ovlivňují místa, ostatní lidé i jednotlivé životní etapy, jak pozměňují naše niterné vlastnosti, zvýrazní určité rysy, vytáhnou z nás sílu – anebo vyzdvihnou naše nedostatky. Z toho, co jsem se dověděla o výrobě bourbonu a jeho tradici, mě nejvíc okouzlily dva odborné výrazy, a sice „andělský podíl“ a „ďáblův podíl“. Jinak řečeno do každého sudu putuje kolem dvou set litrů čerstvého destilátu, ale v závěru zrání v něm zůstane daleko méně. Zmíněná ztráta činí až dvě procenta ročně a má ji na svědomí jednak vypařování, čili „andělský podíl“, a jednak absorpce dubovým dřevem, tedy „ďáblův podíl“. to znamená, že pokud je doba zrání, dejme tomu, deset let, výsledkem je přibližně sto šedesát litrů. Čím déle bourbon v sudech zůstane, tím se jeho výtěžnost snižuje. například z některých nejstarších ročníků vzácné edice Pappy van Winkle, které zrají třiadvacet let, se na konci skladování získá zhruba sto litrů výsledného produktu. andělský podíl nebo daň je romantický výraz; ďáblův podíl zní daleko zlověstněji – především zásluhou neslavné pověsti inkasujícího. oba termíny poukazují na okolní prostředí, jež se procesu účastní a dané jevy způsobuje. Pokud jde o mě, po příjezdu do kentucky jsem upřímně pochybovala, že se mi tady bude líbit, a rozhodně jsem nestála o to, aby mě zdejší styl života jakýmkoli způsobem ovlivňoval. a dnes? kdybych 8

se, nedej bože, měla zase vrátit do Bostonu, určitě bych v krajině s modrou trávou zanechala část své duše. S ohledem na to, co mě tady potkalo, kolik báječných lidí jsem poznala a co všechno jsem si tu užila, by to byla docela férová oběť. a bůh ví, že v dohledné době nemám v sebemenším úmyslu stěhovat se jinam. Psaní všech tří dílů mě ukrutně bavilo. v první řadě děkuji vám, že jste vyšetřili trochu času, vstoupili majestátními hlavními dveřmi do Easterly a prošli se po nádherných, spletitých místnostech sídla. Jsem vděčná, že jsem měla možnost tuto trilogii napsat! Jo, a… kardinálové, do toho! J. r. Ward

9

OSOBY DRAMATU

Virginia Elizabeth Bradfordová Baldwineová, známá též jako Malá V. E.: vdova po Williamu Baldwineovi, matka Edwarda, Maxe, Lanea a Gin Baldwineových, přímý potomek Elijaha Bradforda, zakladatele společnosti Bradfordova bourbonská. Samotářka závislá na lécích předepisovaných lékařem. Její návyk má řadu důvodů, přičemž některé z nich ohrožují samotný základ rodiny. William Wyatt Baldwine: Zesnulý manžel Malé v. E., otec Edwarda, Maxe, Lanea a Gin Baldwineových. Dále otec syna tragicky zemřelé účetní, rosalindy Freelandové. otec nenarozeného dítěte budoucí exmanželky svého syna Lanea, Chantal. Za svého života výkonný ředitel společnosti Bradfordova bourbonská. Muž s bídnými morálními zásadami, velkou ctižádostí a nemnoha výčitkami, jehož tělo bylo nedávno nalezeno pod vodopády na řece ohio. Edward Westfork Bradford Baldwine: nejstarší syn Malé v. E. a Williama Baldwinea. kdysi právoplatný přímý dědic společnosti Bradfordova bourbonská. v důsledku tragického únosu a mučení zosnovaného svým vlastním otcem je v současné době pouhým stínem svého někdejšího já. k rodině se obrátil zády a odstěhoval se na svůj ranč Červená a černá. 10

Maxwell Prentiss Baldwine: Prostřední syn Malé v. E. a Williama Baldwinea. Černá ovce rodiny, proslulá řadou skandálů. v rodinném sídle Bradfordových v Charlemontu ve státě kentucky se roky neukázal. návrat přitažlivého rebela na rodný práh způsobí problémy některým rodinným příslušníkům – a nejen jim. Jonathan Tulane Baldwine, známý jako „Lane“: nejmladší syn Malé v. E. a Williama Baldwinea. Polepšený playboy a vášnivý hráč pokeru stižený agonií rozvodového řízení se svou první manželkou. nedobrovolně se ujal role hlavy rodiny v situaci, kdy společnost Bradfordova bourbonská čelí důsledkům zpronevěry a rodinné finance jsou vážně ohroženy. Proto musí víc než předtím spoléhat na svou jedinou lásku, Lizzie kingovou. Virginia Elizabeth Baldwineová Pfordová, známá jako „Gin“: nejmladší potomek Malé v. E. a Williama Baldwinea. až donedávna vzpurná a paličatá mladá dáma, kterou těší všeobecná pozornost. Zosobněné prokletí své vlastní rodiny – zejména poté, co ještě na vysoké škole povila nemanželské dítě a tak tak dostudovala. Čerstvá choť richarda Pforda iv., dědice pohádkového majetku a firmy zaměřené na prodej lihovin. Amelia Franklin Baldwineová: Dcera Gin a Gininy jediné opravdové lásky, Samuela t. Lodge – přesto otec ani dcera o vzájemném příbuzenském vztahu nevědí. amelia končí studium na soukromé internátní přípravce Marie Hotchkissové a vrací se do Charlemontu, aby dokončila střední školu v blízkosti své rodiny. Lizzie Kingová: Zahradní architektka, která pracuje v Easterly už bezmála deset let. Skleníky a pozemky 11

na panství Bradfordových proslavila po celém kentucky vzácnými druhy rostlin. Je zasnoubená s Lanem Baldwinem a je zcela oddaná jejich vztahu. nikoli však pohromě, jež stihla jeho rodinu. Samuel Theodore Lodge III.: Právník, přitažlivý jižanský džentlmen s rodokmenem a vybraným vkusem pro oblékání, privilegovaný enfant terrible. Jediný muž, který dokázal Gin zlomit srdce. netuší, že amelia je jeho dcera. Sutton Endicott Smytheová: novopečená výkonná ředitelka Palírny Suttonʼs, největšího obchodního konkurenta společnosti Bradfordova bourbonská. Léta je zamilovaná do Edwarda; ve své profesi vyniká, zato ve svém osobním životě zaostává – značnou měrou proto, že Edwardovi se žádný jiný muž nevyrovná. Shelby Landisová: Dcera legendárního chovatele dostihových plnokrevníků. Její otec Jeb byl Edwardovým učitelem a rádcem ve všem, co se týká koní. Pracovitá, silná mladá žena, která pečuje o Edwarda – přestože on o to nestojí. Paní Aurora Tomová: odnepaměti vrchní kuchařka v Easterly, schopná připravit zdatnou rukou a celým srdcem jak vydatnou afroamerickou krmi, tak delikátní cordon bleu. trpí smrtelnou formou rakoviny. Laneova, Edwardova, Maxova a Ginina „náhradní“ matka a jejich spolehlivý morální kompas. Edwin „Mack“ MacAllan: Palírenský mistr ve společnosti Bradfordova bourbonská. kultivuje nový kmen kvasinek a přitom bojuje s časem a omezenými finanč12

ními zdroji, nutnými k provozu palírny. konečně potkal svou životní lásku, avšak osud Bradfordovy bourbonské mu působí nemalé starosti. Chantal Blair Stoweová Baldwineová: Laneova budoucí exmanželka, krasavice s duší mělkou jako podšálek. Čeká nemanželské dítě s Williamem Baldwinem. S cílem vyrazit z Lanea při rozvodovém řízení co nejvíc peněz vyhrožuje, že zveřejní jméno otce svého nenarozeného dítěte. Rosalinda Freelandová: Bývalá hlavní účetní na panství Easterly. ve své kanceláři v sídle svých zaměstnavatelů spáchala sebevraždu otravou bolehlavem. Matka osmnáctiletého randolpha Damiona Freelanda, jehož otcem je William Baldwine.

13

JEDNA

D

Easterly, sídlo rodiny Bradfordů, Charlemont, Kentucky

o zahrady vnikl nezvaný host. v ospalé, mlhavé jižanské noci, uvnitř zdí porostlých břečťanem, pod ovocnými stromy ověšenými květy, mezi obrovskými poupaty čajových růží a řadami dokonale tvarovaných plotů ze zimostrázu se po cihlových pěšinách kradla něčí postava a mířila k zadní části sídla. Jako lovec na šoulačce. Jonathan tulane Baldwine přimhouřil oči a naklonil se k oknu ložnice. neznámý se pohyboval v podřepu a držel se ve stínech, přičemž účelnost, s níž volil svou trasu, svědčila o tom, že ví, co dělá a kam jde. na druhou stranu najít potmě bílý dům o rozloze osmnácti set čtverečních metrů není tak těžké. Lane se odvrátil od zvlněné stařičké skleněné tabule a zadíval se na postel. v hedvábných poduškách spala Lizzie kingová, jeho životní láska. na světlých vlasech jí zářily odlesky měsíčního světla, zpod přikrývky vyčuhovalo opálené rameno. tyhle průzračně prosté okamžiky jsou hotové požehnání, říkal si v duchu, zatímco si natahoval boxerky 15

a přemítal, kdo onen vetřelec může být. Usoudil, že z toho nekouká nic dobrého, a dospěl k závěru, že by pro Lizziinu ochranu bez váhání i zabil. i když je naprosto samostatná, dokáže se o sebe postarat a on se na ni momentálně spoléhá víc než kdykoli jindy… kdyby se jí někdo pokusil ublížit? vyřídí ho rychleji než samotná smrt. S daným předsevzetím potichu vykročil po orientálním koberečku ke starožitné komodě, kterou mají v rodině od chvíle, kdy byla v 19. století vyrobená. Pistoli má uloženou v levé horní zásuvce, pod smotky ponožek z jemného úpletu, které nosí ke smokingu. Devítimilimetrový revolver je sice kompaktní, ale má laserový zaměřovač a je plně nabitý. Uvolnil pojistku. S hlavní pistole skloněnou podél stehna vyšel na chodbu dlouhou jako městská promenáda a zařízenou s veškerou elegancí a formalitou chodeb v Bílém domě. Pod nesmírnou střechou Easterly se nalézá na dvacet apartmánů pro členy rodiny a hosty, a jak procházel kolem jednotlivých dveří, připomněl si, kdo za nimi je – nebo by měl být. Jeho mladší sestra Gin, ne však její novomanžel richard, který je na služební cestě; amelia, Ginina šestnáctiletá dcera, která má v nejbližších dnech odjet na Hotchkiss složit ročníkové zkoušky; Jeff Stern, Laneův někdejší spolubydlící z koleje a nedávno jmenovaný výkonný ředitel společnosti Bradfordova bourbonská. a samozřejmě Laneova a Ginina matka, Malá virginia Elizabeth. Je docela možné, že si kdokoli z nich mohl vyjít ve dvě hodiny po půlnoci na procházku. ovšem s výjimkou jeho matky. Za uplynulé tři roky opustila Malá v. E. svůj pokoj pouze jednou, a sice před pouhými několika dny při kondolenčních návštěvách na uctění památky 16

svého manžela – a přestože okolnosti její přítomnost vyžadovaly, vidět ji důstojně oblečenou a v přízemí domu byl pro Lanea šok. Je tedy nepravděpodobné, že se potuluje po zahradě. Pokud jde o personál, komorník dal výpověď a v chatkách pro zaměstnance žádná služebná nepřespává – jednoduše proto, že Lane všechny služebné propustil. nikdo jiný by tedy na pozemku být neměl. Minul sedací kout v polovině chodby a zastavil se nad hlavním schodištěm. alarm bezpečnostního systému v přízemí se nespustil… a jak by taky mohl, když ho po návratu z nemocnice on ani Lizzie neaktivovali. velká chyba. Sakra práce, obtěžoval se vůbec pozamykat tu tisícovku dveří o poschodí níž? nevzpomíná si. Je skoro půlnoc, v hlavě má guláš a obrázky paní aurory na jednotce intenzivní péče jsou jako zlý sen. Proboha… tahle afroameričanka mu byla víc matkou než ta novodobá Daisy Buchananová, co ho porodila – a pomyšlení, že ho rakovina okrádá o paní auroru orgán po orgánu, stačí, aby se v něm probudily násilnické sklony. Seběhl po hlavním schodišti jako vystřiženém z Panství Downton a ocitl se na černobílé mramorové podlaze vstupní haly. všude vládla tma. Lane se znovu zastavil a zaposlouchal se do ticha. když místnosti ožijí lidmi, Easterly, tak jako každá stará budova, hovoří skrze nosníky a panely, veřeje i kliky a povídá si s každým, kdo se nachází uvnitř jeho zdí. ale teď je ticho. Škoda. v kentuckých zákonech je zakotveno dávné osadnické právo zabít kohokoli, kdo nedovoleně vnikne do vašeho domu. a jestli má Lane dnes v noci někoho odstřelit, udělal by to raději uvnitř než venku. tak by 17

aspoň nemusel tahat mrtvolu některými z mnoha dveří a upravovat místo činu tak, aby to vypadalo, že se ten hajzl vloupal do domu. v obchůzce pokračoval po potemnělých místnostech ve veřejné části sídla, přičemž měl díky starožitnostem a historickým malbám pocit, jako by byl ochrankář v muzeu po zavírací době. obklopený okny a prosklenými dveřmi a za mohutnou barikádou textilií z dílny Mariana Fortuny, avšak bez jediné rozsvícené žárovky, je z něho stejný přízrak jako ten, kdo se pohybuje po zahradě. v zadní části budovy přistoupil k jedněm z mnoha dveří, zahleděl se přes dlážděnou terasu a mezi lehátky z tepaného železa, židlemi a stolky se skleněnou deskou pátral po něčem, co tam nepatří nebo se hýbe. nic. Přinejmenším v bezprostřední blízkosti břidlicové plochy. Zato někde v porostu je někdo, kdo se možná chystá uškodit jeho rodině. otočil mosaznou koulí, opatrně pootevřel dveře a vyklonil se ven. Májová noc mu dýchla do tváře teplý, těžký vzduch prosycený vůní pestré kytice květů. Stočil zrak vlevo. vpravo. Plynové lampy podél zadní zdi sídla sice vydávaly mihotavou záři, ale broskvové kaluže světla se nerozlévají daleko. Přimhouřenýma očima propátral nejbližší okolí, vyšel do tmy a pečlivě za sebou zavřel. Stejně jako všechny panské domy podobné velikosti obklopovaly i tohle vznešené konfederační sídlo rozsáhlé formální zahrady tvořící krajinu tak jedinečnou a neopakovatelnou, jako jsou různá směrovací čísla ve velkoměstě. Jednotícím prvkem byla elegance na každém kroku, ať šlo o pózující římské sochy v bludišti miniaturních obrazců vytvořených z živého plotu, vodotrysky, z nichž tryská průzračně čistá voda do jezírek s kapry koi, nebo podpěry přístřešku u bazénu, obrostlé vistárií. 18

to všechno je Matka příroda, podmaněná vůlí člověka, rostlinstvo pěstované, hýčkané a hnidopišsky udržované s precizností, s níž si zařizujete interiér místnosti. a Lane si poprvé v životě představil, co všechno to obnáší: nekonečné hodiny práce, tuny rostlinného materiálu, neustálé sežínání, plení a prořezávání, péče o dvě století staré zdi a chodníky, údržbu a čištění bazénu. Šílenost. takové výdaje si můžou dovolit jen ti nejbohatší z nejbohatších – a Bradfordovi ke smetánce už nepatří. Děkuju pěkně, otče-ničemo. raději se soustředil na své poslání, postavil se zády k domu a zaujal pozici lovce jelenů. ani se nepohnul. Sotva dýchal. Stál klidně a čekal, až se kořist sama prozradí. Je to Max, napadlo ho. Jeho rodiče zplodili během manželství bez lásky čtyři potomky, což bylo samo o sobě šokující vzhledem k tomu, že se jeho matka a otec ocitli v jedné místnosti jen výjimečně, pokud vůbec, a to i předtím, než se Malá v. E. před třemi lety dobrovolně uchýlila na lůžko. Přesto se z jejich svazku narodil Edward, nejstarší a úspěšný syn, kterého otec nenáviděl; černá ovce Max; Lane, který povýšil světáctví na umělecký styl – přesněji do té doby, než se usadil s tou pravou; a konečně Gin, promiskuitní dáma vzdorující pravidlům. Edward sedí za vraždu jejich zavrženíhodného otce. Gin je uvězněná v manželství plném nenávisti pro peníze. a Max se po několika letech, kdy byl nezvěstný, vrátil domů – s plnovousem, tetováním a coby pouhý stín někdejšího spratka, který zatvrzele nenáviděl všechno a všechny včetně svých nejbližších příbuzných – a ubytoval se v chatě pro personál na okraji pozemků, protože přístřeší v sídle odmítl. 19

ale třeba se přece jen vydal do domu pro… Bůhví pro co. Pro cukr. Láhev bourbonu. nebo štípnout stříbrné příbory? Jak se však dostal do zahrad? Jak by se kdokoli dostal do zahrad? Dvě strany pozemku, zatravněné a zarostlé květinami, střeží čtyři metry vysoká cihlová zeď s ostnatým drátem na vrcholu a se dvěma brankami na bezpečnostní zámek. třetí strana je ještě nepřístupnější: Laneův otec nechal přestavět stáje na hypermoderní kancelářské centrum, odkud uplynulých několik let řídil Bradfordovu bourbonskou. komplexem budov může projít jen ten, kdo má kartu s bezpečnostním čipem nebo zná kódy – vpravo, v uličce mezi kvetoucími jablečnými pláňaty, se mihla postava. a mám tě, pomyslel si Lane. Se zrychleným tepem vyrazil na terasu. Bosky, rychle jako blesk a tiše jako myška přeběhl po břidlicových dlaždicích a schoval se za kamennou nádobou, tak velkou, že by se v ní mohl vykoupat. na beton je to muž. takhle široká ramena ženská mít nemůže. a ten mizera se plíží přímo k němu. Lane namířil pistoli na cíl, pro větší stabilitu ji uchopil oběma rukama, napjal svaly paží a odjistil poloautomatický mechanismus. Znehybněl a čekal, až vetřelec dojde na konec cestičky a zdolá pár postranních schodů. Čekal… … a čekal… … a myslel na svou převelice odcizenou co nevidět exmanželku Chantal. třeba je to její soukromý detektiv, co sem přišel čmuchat, aby na Bradfordovu bourbonskou nakydal další špínu, posbíral zatím netušené informace o nedozírných rozměrech bankrotu, získal nové aspekty, které by použila proti Laneovi při jejich oboustranném zadupávání svého nikdy neexistujícího vztahu do prachu. 20

nebo Edward pláchl z lochu a vrací se domů. Což je značně nepravděpodobné. neznámý zdolal poslední ohyb cestičky a namířil si to rovnou k Laneovi. Měl sklopenou hlavu a baseballovou čepici staženou do čela. Lane vytrval, dokud si nebyl naprosto jistý, že ho zasáhne do prsou. nato napůl stiskl spoušť. noc prořízl červený laserový paprsek a vytvořil tančící bod přesně v místě, kde má muž srdce. Lane promluvil hlasitě a zřetelně. „vážně je mi jedno, jestli to do tebe našiju.“ Muž se zastavil tak rychle, že se mu na cihlách smekly nohy. ruce vzlétly nahoru, jako by měl v podpaží pružiny. když Lane konečně spatřil jeho obličej, svraštil obočí. „Co tady tak pozdě děláte?“

21

Dvě

Z

Věznice okresu Washington, centrum Charlemontu

amřížovaným oknem vnikl do vězeňské cely měsíční svit. Smetanově bledý paprsek rozdělený svislými tyčemi na pět částí nejprve zakopl o okraj nerezového umyvadla a pak se rozlil po betonové podlaze. venkovní vysoká vzdušná vlhkost zapříčinila, že světlo měsíce bylo mírně pošmourné. avšak uvnitř cely žádné meteorologické jevy neplatily. Zdi, podlaha a těžké, nedobytné dveře měly barvu popele, zatuchlý vzduch páchl kovem a dezinfekčními prostředky. Edward Bradford Baldwine seděl u zadní zdi na kavalci a zmrzačenější z obou zmrzačených nohou měl pokrčenou v nepřirozeném úhlu, jenž mu zajistil jen nepatrnou úlevu. tenká matrace pod kostmi spodní části zchřadlého trupu poskytovala žalostně málo vycpávky, místy zhola žádnou. není to poprvé, co je uvězněný, ale tentokrát tady netrčí proti své vůli. tentokrát zvolil vězení dobrovolně; přiznal se k vraždě svého otce, a tudíž skončil v téhle díře. kromě toho není jediným vězněm. na rozdíl od jeho první zkušenosti k němu i přes zesílené dveře doléhají zvuky chrápání, kašlání a příležitostné steny. 22

Přidušený úder a odpovídající odezva odvedly jeho myšlenky na plnokrevníky a jeho ranč Červená a černá. každý z těch mužů v izolaci je jako jeho klisny v kotcích – nepokojný a zpěněný, i v noci. Zejména po setmění. vsunul ruce pod matraci, aby zmírnil tlak na slisované body na zadnici aspoň na tak dlouho, jak jen to půjde. ale protože jeho trup není o nic silnější než dolní končetiny, co nevidět musel pozici změnit, přestože si na ustavičné rozmary svého tělesného nepohodlí už dávno zvykl. rozhlédl se po cele. Při pohledu na holé stěny z tvárnic a hladkou betonovou podlahu, nerezové umyvadlo, záchodovou mísu a zamřížované okno chráněné pletivem si vybavil přepych Easterly. Luxusněji než tahle nuzná ubikace je zařízený i suterén rodinného sídla, jmenovitě vinný sklípek, který se podobá anglické pracovně, jež se propadla o patro níž a dosedla na skalní podloží. Z nejasného důvodu – tedy kromě zcela zřejmého, že totiž nemá nic lepšího na práci ani šanci usnout – si vzpomněl na příběh o chlapci, který vyrůstal v kartonové krabici. Před lety o tom někde četl. a neodvysílala dokonce televize pořad o člověku, který zakusil podobné týrání…? Počkat. Čeho se chce vlastně dobrat? Jeho roztěkaný a lenivý mozek se pokoušel polapit bloudící myšlenky. Jo… jasně. kluk v kartonové krabici. Po osvobození neměl žádné známky traumatu. Zhroutil se až potom, co zjistil, že ostatní děti podobné utrpení nezažily. a jaké z toho plyne mravní poučení? když člověk vyrůstá v určitém prostředí a nikdy nepozná jiné, postrádá možnost srovnání a kontrastu. to nutně vede k tomu, že si svéráz své existence neuvědomuje, natož aby ho dokázal objektivně posoudit. rodinný život v Easterly připadal Edwardovi úplně normální. Usoudil, že i všichni ostatní žijí v sídle se sedmdesátičlenným personálem. Že 23

v rolls-roycech se vozí skoro každý. Že význačné politické osobnosti i filmové a televizní hvězdy na večírcích vašich rodičů jsou běžným koloritem. k přehodnocení zkresleného vnímání světa ho nenutil ani fakt, že převážná většina jeho spolužáků na charlemontské střední Country Day a posléze na virginské univerzitě měla stejné finanční i společenské zázemí jako on. Své přesvědčení nepodrobil korekci ani po ukončení studia, protože se plně soustředil na zvýšení úspěšnosti rodinného podniku. rovněž předpokládal, že všichni otcové své děti srdečně nenávidí. oběma bratrům a sestře nedával William najevo tak hluboké pohrdání jako jemu, přesto se jim jeho zloba nevyhnula, a tak Edwardovy teorie a závěry zůstaly i nadále beze změny. výprask a chladnokrevné zatracení se odehrávaly výhradně za zavřenými dveřmi. a když na veřejnosti náhodou viděl, že otcové jednají se svými potomky zdvořile a civilizovaně? Prostě usoudil, že je to jenom naoko a že nedotknutelné soukromí schované za oponou neškodné společenské přetvářky ukrývá daleko temnější realitu. tak jako tomu bylo v domácnosti Bradfordových. oči se mu otevřely až potom, co po žebříčku managementu Bradfordovy bourbonské vystoupal do pozice, díky níž odhalil, že jeho otec je nejen mizerný rodič, ale i špatný podnikatel. načež udělal tu osudovou chybu, že Williama Baldwinea konfrontoval s jeho kopanci. o dva měsíce později se Edward vypravil v rutinní pracovní záležitosti do Jižní ameriky, kde ho blíže neidentifikovaná skupina místních povstalců unesla. Jeho otec odmítl zaplatit výkupné a v důsledku toho se ti gauneři na Edwardovi vyřádili. Částečně proto, že byli rozčarovaní, částečně proto, že se nudili. 24

ale především z toho důvodu, že jim otec doporučil, ať ho umučí k smrti. tehdy dospěl k závěru, že William je ve skutečnosti zlý člověk, který škodil a páchal hanebnosti celý svůj život a přitom ublížil mnoha lidem mnoha rozmanitými způsoby. naštěstí se v amazonském pralese objevil nečekaný zachránce, který Edwarda letecky přepravil nejprve na vojenskou základnu Spojených států amerických a odtud konečně na charlemontskou rodnou hroudu – kde Edward přistál jako otlučený balíček, jenž se při celní kontrole někam odložil a s nímž se zacházelo bezohledně. teď když znovu začínalo hrozit, že jeho duševní ochrannou hráz prolomí vzpomínky na to, jak se podruhé učil chodit, zdolávat schody, krmit se a mýt, zapřemítal o tom, jak moc mu chybí alkohol. v noci, jako je ta dnešní, kdy mu společnost dělá jen nespavost a jeho kanibalský mozek, by za přechodnou ztrátu vědomí dal cokoli. v dozvucích počátečního, léčebně intenzivního období rekonvalescence, kdy odvykal závislosti na opiátech, ho nad vodou držely destiláty. a později, jak se vlekly dny a noci, mu jediný únik před rozumem a tělem poskytovaly otupělost a úleva, ty kratičké dovolené při plavbě na bytelném Korábu opilcově, jichž si díky lihovinám blaženě užíval. ale jen co začalo být jasné, že skončí ve vězení, věděl, že potřebuje odvykací kúru, a prvních dvaasedmdesát hodin zakoušel peklo. Po pravdě je to těžké dodnes, a nejen proto, že už se nemůže opřít o svou psychologickou berličku. Cítí se slabší než dřív, a ačkoli třas rukou a nohou zvolna ustupuje, při jemné motorice a držení rovnováhy ho trápí pořád. Sklopil oči na plandavé oranžové vězeňské kalho25