S enzační
s b í rka zvířa t d o ktora roktora
Obsah
Předmluva
Hryzec vodní mongolský
10
Ropucha nosorožčí
12
Lumík norský typu A
14
Sašimi harakiri
16
Savouk peruánský sedminohý
18
Škrtiliška obecná
20
Hlemýžď sloní
22
Pesopýr nepálský
24
Anakonda
26
Nehtolosos žlutý
28
Nosoplorožec namibijský
30
Chameleon měsíční
32
Masožravka dvojhlavá ghanská
36
Dávivka obří minnesotská
38
Rudohřbet tasmánský
40
Bankosup islandský
42
Ananus
44
Bazidiobolus noční
46
Skokorožec trøndský
48
Slunéčko hroší
50
Kaštanožrout teplokrevný
52
Vznášenka obrovská
54
Žv ýkal tenkokožní
56
Pře dml uva Taky určitě Jistě existují tajemství, která by měla tajemstvími zůstat. Drobné taková máte. Třeba tajnou lásku. Nějaký neobvyklý zlozvyk. tak itá, důlež vandalství. Existují ale i tajemství, která jsou tak ě takhle děsuplná a tak nepravděpodobně odporná, že to s nimi prost dál nejde, už tajemstvími zůstat nemůžou. v podobě Z. J. E. V. N. je kniha o tomhle. Přesněji řečeno o tajemstvích vámi před se zvířat, o nichž jste doteď nikdy neslyšeli. Zvířat, která ila, že policie a úřady snaží tajit. Možná ze strachu, že by vás vyděs byste zpanikařili a na útěku si ošklivě vymkli kotník. uličce Jenomže existují. Možná právě teď v jedné osloské postranní pesopýr číhá obří hryzec vodní mongolský na svou příští oběť. Nebo ezci. nepálský slízává v Himálaji obličej některému chudákovi horol oko á A kdo ví, třeba právě v téhle chvíli ropucha nosorožčí vysáv nějakému venezuelskému sportovnímu rybáři. v této knize Pravdu nelze déle tajit. Proto jsem se rozhodl shromáždit eposledA v n ěší. nepot některá zvířata, jejichž existence vás opravdu mohli ní řadě jsem se rozhodl, že připravím výstavu, kde by se lidé budou čemu i, věděl s těmito fascinujícími tvory seznámit zblízka, aby e. Nebo čelit, až se jednoho dne ocitnou v nesprávné postranní uličc zvířeorším s nejh ř ještě hůř - až se jednoho dne střetnou tváří v tvá světa. tem ze všech: s tím, které neplánuje nic menšího než konec
Doktor Viktor Prokto r, Dělová ulice, Oslo, Norsko 28. září 2010
Hry zec vod ní mo ngo lsk ý (HVM ) ( R a t t u s a q u a r i u s) ZAŘAZENÍ: Masožravý hlodavec. ROZŠÍŘENÍ: Převážně na březích Amazonky, dokáže se však velmi dobře přizpůsobit městskému prostředí. POPIS: Lačný masožravý hlodavec s výrazně vyklenutým hřbet em, dosahující výšky až 160 cm a hmotnosti 70 kg. Kvůli ohromnému apetitu jsou u něj dobře rozvinuté znaky typické pro šelmy, jako jsou dlouhé tesáky a výtečný čich. HRYZEC VODNÍ MONGOLSKÝ V NORSKU: Přestože se HVM úplně nehodí za domácího mazlíčka, některé zverimexy v Oslu a okolí toto zvíře dovážely až do roku 1978, kdy byl jeho chov v Norsku zakázán. Předp okládá se, že prodané exempláře postupně uprchly a usadily se v měs tské kanalizaci. Dnes firma OVAK (Osloské vodovody a kanalizace) nasazuje při údržbě potrubí v oblastech, kde hrozí útok HVM, indiány z kmene Janomamů, pocházející z amazonské džungle. Jeden takový indiá n (mimochodem: jmenuje se Milo) je speciálně vycvičený ke stopování těchto hrůzostrašných zvířat a k případnému boji zblízka.
PROČ VÁS JEHO EXISTENCE NEPOTĚŠÍ: HVM nepohrdne prakticky žádnou kořistí a stále častěji se objevují hlášení o jeho útocích na člověka. Loví většinou za soumraku a v noci. Je výtečný plavec a ovládá všechny plavecké styly, mj. kraula, motýlka i znak. Ve městech se zpravidla zdržuje v kanalizačním systému, kde se živí především odpadky a také jinými, menšími hlodavci. V období, kdy nenachází v kanalizaci dostatek potravy, na něj lze natrefit v temných postranních uličkách, neboť je natolik silný, že dokáže vylézt ke kanalizačnímu poklopu a zvednout ho. Navíc se umí velmi tiše plížit.
, Předpokládá se í že hryzec vodn v 15. mongolský se řil stole tí rozší od tud z Mongolska, jeho jmé no
.
10
Obr. 1: Dva typy zubů - vnější hlodáky a vnitřní zuby třenové.
Adelera, Oslo, srpen 2009. Obr. 2 a 3 : Hryzec vodní mongolský zachycený v ulici Corta
11
Pes opý r nep áls k ý (PN ) ( A e r o c a n i s c a n i s) ZAŘAZENÍ: Pes, odnož mexické rasy čivava. ROZŠÍŘENÍ: Především v Himálaji. zný čivav POPIS: Agresivní pesopýr. Původně se tento okřídlený příbu d v době, vyskytoval v Mexiku, předpokládá se však, že uprchl na výcho čase m kdy španělští konkvistadoři masakrovali Aztéky a ve volné ve výšce lovili pesopýry. Hlavní část populace dnes žije přibližně 6000 m n. m. v nepálské a pákistánské části Himálaje. kolují PESOPÝR NEPÁLSKÝ V NORSKU: Nebyl zaznamenán. Přesto však n u hory zvěsti o dvou exemplářích zdržujících se v pohoří Jotunheime Store Skagast lstind (2405 m n. m).
PROČ VÁS JEHO EXISTENCE NEPOTĚŠÍ: Jazyk pesopýra nepálského je hustě pokrytý drobnými trny. Jestliže vám pesopýr olízne tvář, celou vám ji slízne. Z tohoto důvodu je obávaným zvířetem zvláště mezi horolezci. Mnozí se vracejí z Himálaje s ošklivými poraněními v obličeji. Drobné trny využívá pesopýr k odírání ledu ze skalních stěn, který si pak nechává rozpustit v ústech a roztátou vodu pije. Původní obyvatelé Nepálu údajně procházejí zkouškou dospělosti, která spočívá v tom, že se musejí vydat do hor a tam chytit a zkrotit pesopýra. Ochočené pesopýry následně získávají ženy, které je na vodítku venčí a jimž pesopýři slouží jako potvrzení jejich společenského postavení.
Obr. 1: Pekanový ořech a mozek pesopýra nepálského v poměru 1:1.
24
Obr. 2: Malý mozek, ostrý jazýček.
Obr. 3 a 4: Útočící pesopýr nepálský. Snímek z indického Déhrá dúnu, 1954.
25
Ananu s (A) ( A n a n a s a n a l e) ZAŘAZENÍ: Řadí se do čeledi ovocnomilkovitých (nezaměňovat s čeledí octomilkovitých, kam patří mimo jiné tzv. banánové a hruškové mušky), má však vzhledem k tvrdému krunýři a měkkému tělu mnoho společného také se zástupci třídy plžů (G as t rop o da ). ROZŠÍŘENÍ: Žije na jihočínském ostrově Macao, avšak šíří se po celém světě v důsledku vývozu ananasu. POPIS: Ananus je měkkýš žijící v ananasovnících na čínském poloostrově Macau. Kvůli své podobnosti s běžným ananasem ho automatické sklízecí stroje sklízejí spolu s plodinami, a proto pak ananus končí v obchodech s potravinami v nejrůznějších částech světa. Protože však vypadá nahnile, zřídkakdy si ho někdo koupí. ANANUS V NORSKU: Velice rozšířený. Vzhledem k tomu, že Norsko dováží ananas především z Macaa, se lze důvodně domnívat, že je nějaký ananus neustále přítomný ve většině obchodů s potravinami.
PROČ VÁS JEHO EXISTENCE NEPOTĚŠÍ: Ananus miluje zeleninu. Proto se mu dobře daří v obchodech s potravinami (viz výše). Tam za nocí konzumuje nejrůznější druhy zeleniny, má však trávicí systém uzpůsobený tak, že při pojídání potravy na zeleninu neustále vypouští zapáchající plyny (prdy). Tím dosti znehodnocuje její původní čerstvou, šťavnatou a lahodnou chuť a dodává jí intenzivní pachuť, kterou řada lidí nemá ráda.
Obr. 1: Obrázek zachycuje trávicí systém ananuse a chemické procesy, které mají tak neblahý vliv na chuť zeleniny.
44
Obr. 2 a 3: A nanas anale v akci, supermarket Kiwi v Bod , 2005.
V Polsku
se anana s ne těší velké oblibě Z toho to d ů v odu se ta ne vysky t m ani uje anan us A p rávě chu t ná po p ro to lská zel e n i n a nap ros t skvěle! o
.
.
45