Nečekaná
návštěva
„Jo, jo, už jdu.“ nesou…,“ zahučela Bonie
„Koho to sem a spěchala otevřít
.
CRRRRRR, ozval se
o poznání naléhavěji.
„Copak hoří?“ Zlobila se naoko Bonie. Venku stál nějaký .
Na první pohled bylo vidět, že ho něco trápí. „Dobrý den, paní čarodějnice,“ pozdravil. Bonie se zachmuřila a hned se do my jsme podle vás
pustila: „Tak
?“ Dupla zlostně
,
5
„jo, kdybyste mluvil o kouzelnicích, to by byla jiná,“ koketně si
upravila rozcuchané
. „Nějaké
to kouzlíčko se nám tu a tam povede.“ Opravdu mi můžete věřit. Čarování je nebavilo, až na malé výjimky. Když bylo třeba umýt zajít nakoupit
nebo
,
či když bylo nutné
alespoň jednou týdně vytřít
podlahu. To si
s kafíčkem,
a lehce, opravdu
pak sedly ke
zlehýnka mávly párkrát
, utrousily nějaké
zaklínadlo, a bylo hotovo. No, ne vždy. Někdy se jim kouzla popletla a místo
byla v kuchyni
nebo místo mléka celá . „ jsou přece ošklivé staré baby s bradavicí na . Navíc se moc nemyjí a už vůbec nepoužívají
6
. Také létají na ,“ zlobila se pořád ještě Bonie, „to sice umíme, ale raději jezdíme nebo , odkud je lepší výhled,“ vysvětlovala už smířlivěji. „…A můžeme se tak seznámit se spoustou nových lidí,“ přitakala Todie. málem zapomněl, proč vlastně přišel. Když se trochu uklidnil, začal znovu, mnohem zdvořileji: „Velevážené paní ,“ mluvil, jako když maže medem, „omlouvám se. Nevěděl jsem, že je mezi a kouzelnicemi rozdíl. Pracuji ve jako školník,“ skuhral zkroušeně. „Jmenuji se Vaněk. Tomáš Vaněk.“ „Jo jo,“ mávla Bonie na znamení, že se nic moc nestalo. „Pojďte dál.“ Otočila se a šla zpět ke , kde seděly Todie i Debie. „Posaďte se,“ vyzvala jej a ukázala na sváteční pro hosty. Todie se hned nabídla: „Uvařím vám čaje. Dáte si ?“ zeptala se. Její vyhlášené … Byla na ně opravdu pyšná. Byly nejen výtečné, ale hlavně... Kdo se do nich zakousl, začal být ještě milejší, přívětivější a hlavně . I největší mrzouti zářili jako a měli dobrou náladu. Byly totiž kouzelné.
7
„Tak pane Vaněk, proč jste vlastně přišel?“ „Víte, nedávno jsem nastoupil do místní jako školník. Líbilo se mi tam. Ale teď se tam dějí divné věci.“ „Ono tam straší?“ skočila mu netrpělivě Bonie do řeči. Těšila se na napínavý příběh jako z televize. „Ale ne. Něco snad horšího,“ vzdychl školník. se vrátily z jarních prázdnin, jako by je někdo vyměnil. Nebo snad… Bojím se to tady i jen vyslovit… Nebo je někdo zakouzlil.“
8
Kvítka
z čertovy zahrádky
„Vezměte si třeba Vodičku. Hodný
. Samé
jedničky. Dříve byste z něj slovo páčila heverem. Vrátil se z prázdnin, za opaskem
a v
. Než bys řekl švec, měli jsme ve sborovně rozbité
.
Nebo malý Kvíz. Před prázdninami snažílek. Vždy všechny uctivě zdravil, jeho ani jedno oslí na
neměly
, no a hned po prázdninách dal
panu učiteli Vránkovi
. Když si pak
chudák na něj sedl, aby zapsal do třídní
9