NEUČEBNICOVÝ HRDINA
NEUČEBNICOVÝ HRDINA JOSEF PATZ, narozen 10. 3. 1909 v Ústí nad Labem, zemřel 30. 10. 2002 v Riebnitz (Německo)
30
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 30
06.02.18 16:21
Josef Patz
Vojákovi wehrmachtu Josefu Patzovi vděčí Ústečané za to, že dnes mohou chodit přes Labe po půvabném mostě Dr. Edvarda Beneše. Zachránil totiž most před jednotkami SS, které ho chtěly v květnu 1945 vyhodit do vzduchu. Paradoxní příběh mohl být zveřejněný poprvé až 65 let po válce, neb dotyčný Josef Patz nebyl zrovna učebnicovým hrdinou. Především ne z českého pohledu. V říjnu 1938 „osvobozoval“ Sudety jako příslušník freikorpsu, tedy jednotek ozbrojených dobrovolníků z řad sudetských Němců, následně vstoupil do Hitlerovy strany NSDAP, aby pak ještě oblékl uniformu wehrmachtu. Jeho příběh vykresluje obraz obyčejného člověka, který se snaží zajistit si slušné živobytí v rámci daných okolností, a zároveň ukazuje, že i takový může překvapit, ve správný okamžik riskovat vše pro vyšší princip a zařadit se mezi hrdiny.
DOPIS „AD ACTA“ „Nechci se prohlašovat za hrdinu, chtěl bych jen ukázat, že také malý dělník může a musí zahraňovat vymoženosti své společnosti, když to nejde jinak i s nasazením vlastního života,“ tak začínal dopis, který v roce 1960 dorazil do redakce tehdejšího deníku
31
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 31
06.02.18 16:21
NEUČEBNICOVÝ HRDINA
Vojákovi wehrmachtu Josefu Patzovi vděčí Ústečané za to, že dnes mohou chodit přes Labe po mostě Dr. Edvarda Beneše.
Průboj v Ústí nad Labem podepsaný Josefem Patzem z města Köthen v tehdejší Německé demokratické republice. Pisatel na několika stránkách detailně popisoval drama konce druhé světové války na Ústecku a záchranu hlavního mostu přes Labe. Žádal zveřejnění příběhu v místních novinách a v rozhlase, aby se o něm dozvěděli všichni Ústečané, zvlášť nová poválečná generace. V duchu socialistické sounáležitosti apeloval na prohloubení přátelství českého a německého pracujícího lidu. Ani tak na dopis nikdo neodpověděl. Pisatel se po roce připomněl, tentokrát psaní adresoval na ústeckou radnici. Požádal zároveň vedení města o povolení své rodné Ústí navštívit i s rodinou. „To by pro mě byla největší odměna,“ nezapřel svůj osud odsunutého sudetského Němce. Tentokrát se záležitost rozhýbala, Patz dostal odpověď a redakce Průboje jeho příběh prošetřovala. Dokonce vyslechla i žijící
32
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 32
06.02.18 16:21
Josef Patz
pamětníky záchrany mostu a musela konstatovat, že Patzovo líčení tehdejších událostí je věrohodné. Přesto s kontroverzním příběhem veřejnost nikdy neseznámila. „Dle směrnic k oslavám 15. výročí osvobození, aby cizozemská svědectví nebyla otiskována, je dopis doposud uložen a nepoužit,“ konstatovala závěrečná zpráva. Patzův rukopis i protokoly o jeho prošetřování skončily v archivu města a tam je objevili historici až na začátku nového tisíciletí. Po složitém pátrání se jim podařilo dohledat v Německu potomky pisatele, od nich získat další archiválie a s jejich pomocí zrekonstruovat líčení konce druhé světové války tak říkajíc z druhé strany barikády.
NEZAMĚSTNANÝ A BEZDOMOVEC Josef Patz přišel na svět roku 1909 v průmyslové metropoli Ústí nad Labem v dělnické čtvrti Předlice. Rodina byla německojazyčná, převážně z Čech, jen dědeček pocházel ze Saska a vtiskl Patzovým evangelickou víru. Malý Josef nedostal do vínku snadný život. Matka pracovala jako pradlena v textilce a otec byl námezdním dělníkem na nákladním železničním překladišti. S rodiči a sestrou bydlel v malém podkrovním bytě o ploše 12 metrů čtverečních. V roce 1916 otec narukoval na frontu první světové války. Byla to hladová léta. V hlavě Josefovi utkvěla vzpomínka na válečné Vánoce 1917. Matka opakovaně plakala a děti se jí ptaly proč. Dostala se jim šokující odpověď. „Jak vám to mám říci. Ježíšek, který rozdává dárky, neexistuje, to je jen výmysl bohatých, kteří mohou svým dětem všechno koupit,“ vyhrkla zoufale. Konec války a vznik Československa vnímala rodina stejně jako většina německojazyčných obyvatel českých zemí,
33
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 33
06.02.18 16:21
PLUTONIOVÁ DÁMA
PLUTONIOVÁ DÁMA LILLI HORNIG, narozena 22. 3. 1921 v Ústí nad Labem, zemřela 17. 11. 2017 v Providence (USA, Rhode Island)
56
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 56
06.02.18 16:21
Lilli Hornig
Bylo jich 1 500, vědců, kteří ve službách USA v posledních dvou letech války usilovně pracovali v tajném projektu „Manhattan“ na vývoji atomové bomby. Vedli závod na život a na smrt s atomovými vědci nacistického Německa. A překvapivě někteří z nich mluvili německy. Mezi takové patřila i rodačka z československého pohraničí, chemička Lilli Hornig, která se do Ameriky dostala jako židovský uprchlík. Zatímco její příbuzní v Evropě umírali v ghettech, ona v časovém presu, izolovaná v poušti Nového Mexika řešila dílčí vědecké úkoly na konstrukci plutoniové bomby. Nepůsobila sice přímo v nejužším autorském týmu, ale zainteresovaná v něm byla v osobě svého manžela, předního amerického chemika Donalda Horniga. Don byl dokonce úplně posledním člověkem, který kontroloval před výbuchem první atomovou zbraň světa. Na rozdíl od svého manžela se ale Lilli Hornig po jaderném testu připojila k petici žádající prezidenta USA ušetřit před novou bombou lidské cíle. Ani po válce nezůstávala v manželově stínu, platila za přední americkou bojovnici za rovnoprávnost žen v akademickém světě. Mnohé podněty k tomu si odnesla právě ze své role ženy – vědkyně ve válečném projektu.
57
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 57
06.02.18 16:21
PLUTONIOVÁ DÁMA
UTAJENÁ RODAČKA „Narodila jsem se tam, co je nyní Česká republika, v městečku, co leží asi padesát mil severovýchodně od Prahy,“ uvedla nepříliš konkrétně ke svému původu v interview pro Nadaci atomového dědictví (Atomic heritage foundation) žena, která se řadí mezi tzv. veterány projektu Manhattan. To, že tím „městečkem“ míní Ústí nad Labem, vyšlo najevo úplnou náhodou teprve v roce 2015 v rámci příprav mezinárodní výstavy k výročí konce druhé světové války. Její autor, americký fotograf Paul Saviano, při tvorbě portrétu Lilli Hornig zjistil, že oba toto české město osobně znají. Jeho výstava i s informací o slavné rodačce obratem doputovala do ústeckého muzea. Tehdy čtyřiadevadesátiletá pamětnice z Ameriky ještě místním historikům poskytla vzpomínky na své dětství na severu Čech. Do té doby byla považována za jediný český podíl na vývoji atomové bomby účast světově známého fyzika z Brna Georga Placzka. *** Označit Lilli Hornig za Češku v nacionálním smyslu by však bylo velmi zavádějící, vlastně nebyla ani českou Němkou. Pocházela z kosmopolitní židovské rodiny. Otec Erwin Schwenk se narodil v Praze, ale vyrůstal ve Vídni. Matka Rascha pocházela z Litvy, ale dětství prožila v Lodži, Varšavě a ve Lvově. Oba se seznámili na studiích v bavorském v Erlangenu. Brali se roku 1914 ve Vídni a následně žili v Berlíně. Tam vykonávala Rascha lékařskou praxi v nemocnici na pediatrickém oddělení a Erwin coby organický chemik působil na Institutu císaře Wilhelma. Do Ústí nad Labem je zavedla roku 1916 lukrativní pracovní nabídka. Erwin Schwenk nastoupil do vý-
58
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 58
06.02.18 16:21
Lilli Hornig
„Narodila jsem se tam, co je nyní Česká republika, v městečku, co leží asi padesát mil severovýchodně od Prahy,“ uvedla nepříliš konkrétně ke svému původu ústecká rodačka, která se řadí mezi tzv. veterány projektu Manhattan. (Ústí nad Labem, 1919)
zkumu barviv ve zdejším Rakouském spolku pro chemickou a hutní výrobu, který patřil k nejvýznamnějším podnikům svého druhu na evropském kontinentě. K tomu učil na obchodní škole. Manželé tu zůstali i po vzniku Československa v roce 1918, byť se oba rozhodli ponechat si rakouské státní občanství. Tak se stalo Československo i rodištěm jejich jediného potomka dcery Lilli. „Náš dům musel být postaven někdy na konci 19. století, protože na zdech stále byly plynové instalace, ačkoli my už používali elektrická světla. Telefon nikdo neměl; jeden telefon pro celou budovu však byl v přízemí a tatínek ho používal, když chtěl zavolat doktora. Přátelům se netelefonovalo, protože nikdo telefon neměl.
59
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 59
06.02.18 16:21
PLUTONIOVÁ DÁMA
Fotografie z rodinného alba Lilly Hornig pořízené ještě v období jejího života v Ústí nad Labem. Snímky objevil syn paní Hornig teprve během příprav této knihy, dosud nebyly nikde publikovány.
60
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 60
06.02.18 16:21
Lilli Hornig
61
Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 61
06.02.18 16:21