Kindervejce
aneb Jak jsem se rozdvojila
Petra Poncarová
NAKLADATELST VÍ BRÁNA
© Petra Poncarová, 2018 © Nakladatelství BRÁNA, 2018 ISBN 978-80-7584-044-8
Kindervejce aneb jak jsem se rozdvojila
1 Tak je to tady. Dneska jsem se definitivně dostala z kategorie Snažilek do kategorie Čekatelek. Měla bych křičet jupííí, ale jsem spíš zaražená. Že existují takové kategorie, jsem se dozvěděla poprvé před třemi měsíci, kdy mi můj drahý naznačil, že by rád, aby kolem naší střechy brzo zakroužil čáp nebo vrána. Po krátkém zaváhání jsem návrh své lásky přijala za vlastní. Jelikož jsem už velká holka, tak vím, že na opeřence nestačí jen čekat, ale je třeba pro jeho přílet taky něco udělat. A jsem i holka důkladná, která než si domů přinese blbej toaster nebo vaflovač, tak nejdřív dlouze obchází obchody, zkoumá jednotlivé typy a jejich výhodnost a teprve po této důkladné přípravě přistoupí k aktu koupě. Proto jsem dospěla k názoru, že se musím stejně zodpovědně připravit i na početí. Přinést si domů vrnící uzlíček je sakra závažnější životní krok, než postavit na linku nový spotřebič. Nejdřív jsem nevěděla, jak se na daný proces co nejlíp přichystat. Své dětné kamarádky jsem s tím zatěžovat nechtěla. Nejspíš by mě od úmyslu těhotnět odradily hororovými historkami o počtu svých umělých oplodnění nebo o počtu kontrakcí, kterými se k potomkovi propracovaly. A ještě horší by bylo, že bych se svým doznáním s definitivní platností ocitla na pranýři veřejného zájmu. Každý měsíc bych musela poslouchat soustrastné dotazy: Tak ještě nic? a v duchu se škvířit v plamenech pekelných. Umínila jsem si proto, že informace musím sehnat někde jinde. 5
Petra Poncarová
Netápala jsem dlouho, protože mě okamžitě napadla všeobjímající světová síť netu. Cokoliv zadáte do vyhledávače, na to tam existují stovky odkazů. Od nesnesitelných hemoroidů nebo neméně nesnesitelné tchyně přes nevěrného manžela až po eutanazii. Jednoho večera jsem proto Miláška nemilosrdně odeslala před druhou bednu v naší domácnosti, kterou je televize, a pak zasedla ke klávesnici compu. Zhluboka jsem se nadechla a zadala do vyhledávače slovo: Těhotenství. Pak už jsem jen klikala a klikala. Po hodině surfování jsem zjistila, že existují mateřské servery, kde se slézají ženy postižené chorobou, kterou jsem pracovně nazvala těhotenský chtíč. A po dalších dvou hodinách jsem vstala od compu definitivně nakažená stejnou nemocí. Jestli mi z toho zmatku, který uvízl v mé hlavě, bylo něco jasné, pak to, že početí určitě nebude jen tak. A vlastně jsem to ani nečekala. Já obvykle v životě nedostanu nic zadarmo, takže jsem se užuž viděla v té kategorii budoucích mamin, jejichž vaječníky podlehly bludu, že v těle plní podobně zbytečnou funkci jako slepé střevo. Před očima mi začaly blikat výstražné neonové nápisy anovulace, stimulace, umělinky a následně mě z toho zaplavila pěkná depka. Šlehla jsem si proto tabulku oblíbené belgické čokolády, a pak se přihlásila na diskusní fórum s názvem Snažilky letošního podzimu. Pro jistotu taky hned na další s barvitým pojmenováním Dlouhodobá neplodnost. Co kdyby… A tak začalo snažení. Virtuální i skutečné. Denně jsem minimálně hodinu strávila na síti teoretickou přípravou a praxi jsem doháněla po večerech 6
Kindervejce aneb jak jsem se rozdvojila
v pozicích Kámásútry. Tedy pokud se mi podařilo drahého odpoutat od televize. Kupodivu místo aby současně s touhou po potomkovi vzrostlo i jeho libido, po dvou týdnech se mi začalo zdát, že o sex ztrácí definitivně zájem. Stačilo, abych po něm významně mrkla nebo přešla jen v prádle naším bytem a rázem se ukryl za hradbou rozložených novin. A tak jsem přitvrdila. Nejdřív jsem si propočítala své plodné dny, ty zakroužkovala červenou fixou v Miláškově kalendáři na pracovním stole a přikreslila k nim velké srdíčko. To jako abych mu naznačila, že musí sex zahrnout do svého týdenního programu stejně jako volejbal nebo oběd u máti. Neprodleně jsem si také zakoupila erotické prádélko, za které by se nemusela stydět ani vyhlášená pornohvězda a vrhla se na nepřetržité svádění své lásky. Dokonce jsem sestavila harmonogram sexu a podle něj jsme souložili. A dneska můžu zodpovědně říct, že neznám nic odpornějšího, než je milování podle plánu. Vždycky, když skončily mé plodné dny, jsme si oba oddechli. Jakmile sexujete a nad hlavou vám visí pomyslný transparent s nápisem MUSÍŠ, není vám nic vzdálenější než vzrušení. I já jsem se párkrát přistihla při kacířské myšlence, že hodina aerobiku by mi byla milejší. I toho endorfinu by se určitě vyplavilo víc. No a po tom, co jsme dofuněli ke zdárnému závěru ejakulace, následovala další antierotická část procedury. Snaha napomoci početí. Někde jsem si přečetla, že je dobré po sexu podkládat pánev, tak jsem to dělala. Pak mě napadlo, že by možná bylo účelnější, kdybych se jako netopýr vždycky po souloži zavěsila od stropu dolů, aby spermijky doputo7
Kindervejce aneb Jak jsem se rozdvojila
Petra Poncarová Vydalo Nakladatelství BRÁNA, a. s., Nad Vinným potokem 4, 101 00 Praha 10, jako svou 1155. publikaci Obálku navrhla Patricie Císlerová Odpovědná redaktorka Nicole Škorpilová Technická redakce Vlasta Machová Sazba Patricie Císlerová EUROPRINT a.s.
Stran 232 Vydání první Praha 2018 info@brana-knihy.cz www.brana-knihy.cz
Připojte se k nám na Facebooku
Knihy z Nakladatelství BRÁNA si můžete objednat nebo zakoupit také na naší adrese po dohodě s obchodním oddělením