Hláska Ř . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 TŘ na počátku slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 TŘ uvnitř slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .117 DŘ na počátku slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 DŘ uvnitř slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 BŘ na počátku slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 BŘ uvnitř slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 PŘ na počátku slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 PŘ uvnitř slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 KŘ na počátku slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 KŘ uvnitř slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 HŘ na počátku slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Ř uvnitř slov po souhlásce před samohláskou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 ŘI na počátku slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 ŘE na počátku slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 ŘA na počátku slov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 ŘI na konci slov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 Ř uvnitř slov po samohlásce před souhláskou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 Ř na konci slov po samohlásce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Ř na konci slov po samohlásce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 2 x Ř v jednom slově. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
LR _sazba_cs5.indd 5
10.1.2018 9:02:17
L
Hláska R souhláska znělá, úžinová, alveodentální, kmitavá (vibranta) Hláska R je jednou z artikulačně nejsložitějších hlásek v českém jazyce. Jedná se o vibrant, tedy hlásku, která vzniká kmitavým pohybem jazyka za horními alveolami (dásňovými výstupky). V češtině jsou fyziologické 1Ð3 kmity, které jsou výraznější než u hlásky Ř. Rty jsou při vyslovování R v neutrální pozici, čelistní úhel je větší, takže lze pozorovat pohyb jazyka. Okraje jazyka jsou přitisknuty k patru a vytváří úžinu (odtud hláska úžinová), hrot (špička) jazyka je volný, přesto však dostatečně napnutý. Výdechový proud hrot rozkmitává proti přední části alveol (odtud hláska alveodentální, vibranta). Vadná výslovnost hlásky R se nazývá rotacismus. Hláska R nabízí velké množství možností, jak nesprávně vibraci utvořit. Podle místa nesprávné artikulace pak rozlišujeme různé typy rotacismu (nejčastější velární Ð měkkopatrový, dále pak bukální Ð tvářový, bilabiální Ð obouretný, interdentální Ð mezizubní, uvulární Ð čípkový, labiodentální Ð retozubní…). Je-li hláska vynechávána, hovoříme o mogilalii. Mnohdy děti hlásku R zaměňují za hlásky jiné, artikulačně méně náročné, jako jsou např. L, J, H… V tom případě hovoříme o paralalii.
R
SPRÁVNÉ VYVOZENÍ HLÁSKY K vyvozování hlásky R přistupujeme až poté, co dítě dokonale zvládlo hlásku L. Ideálně se nácvik provádí před zrcadlem, aby mělo dítě zpětnou vazbu Ð tedy zrakovou kontrolu správného postavení mluvidel, kterou ještě doplní kontrolou sluchovou. Nejčastější metodou vyvozování hlásky R je metoda substituční, při níž je vibranta nahrazována artikulačně podobnou, avšak méně náročnou hláskou D. Předpokladem pro správné vyvození je bezchybná výslovnost této substituční (náhradní) hlásky. Dítě vyslovuje slabiky a následně též slova, v nichž je hláska R nahrazována hláskou D (toto lze uplatnit pouze ve slabikách a slovech, kde se R nachází v pozici po souhlásce Ð začíná se nejčastěji spojením TD, např. trká Ð tdká, a DD , např. drát Ð ddát, dále pak následují jakákoli spojení se souhláskou, např. brnká Ð bdnká, princ Ð pdync, kraťasy Ð kdaťasy…). Při vyslovování slabik a slov je důležité zdůraznit hlásku, která je před hláskou substituční, obě hlásky musí být vysloveny v těsném spojení. Pokud dítě zvládá výslovnost hlásky Ř, avšak R zatím nikoli, je možné vycházet právě z artikulace hlásky Ř. Při vyslovování slov tedy zaměňujeme hlásku R za Ř při čemž je nutné upravit postavení mluvidel zvětšením čelistního úhlu. V takovém případě zazní místo Ř požadovaná hláska R (např. vysloví dřak Ð zazní drak, břko Ð brko…). K vyvození hlásky R je možné využít též metodu pasivní (mechanickou), kdy je vibrace vytvořena rotavibrátorem. Ten se přiloží na spodní část jazyka při současném vyslovování hlásky D. Rotavibrátor můžeme nahradit také prstíkem dítěte, pokud se nám podaří vysvětlit správný postup. Tedy dítě vyslovuje hlásku D a současně rychle přejede špičkou ukazováčku horizontálně po spodní části jazyka, čímž vyvolá vibraci.
Ř
53
LR _sazba_cs5.indd 53
10.1.2018 9:03:59
TROSKY
TRUBAČ TROUBÍ
TRHÁ
TROJKA
LR _sazba_cs5.indd 54
TRÁMY
10.1.2018 9:04:00
TR na počátku slov FIXUJEME A AUTOMATIZUJEME HLÁSKU TRUBAČ TROUBÍ Trubač pěkně troubí. Trubač troubí na trubku. Trubač troubí pod troskami na trubku.
TRHÁ Dívka trhá květiny. Trudka trhá květiny. Trudka trhá na trávníku pod troskami květiny.
L
TROSKY Na kopci stojí trosky. Trudka se dívá na trosky. Na trávníku okolo trosek leží trámy.
TROJKA Trojka je pěkné číslo. Trudka napsala trojku Trudka se trápí, neboť ve škole dostala trojku.
TRÁMY Trámy jsou hnědé. Trámy leží v trávě. Vedle trámu v trávě sedí malý trpaslík.
R
Hlásku R můžeš procvičit také v následujících slovech: TRN, TRÁPÍ, TRÁVNÍK, TRH, TRPÍ, TRPKÝ, TRPĚLIVÝ, TRVÁ, TRPITEL, TRK, TRKÁ, TRKNOUT, TRAŤ, TREFÍ, TREFA, TRÉNUJE, TRIK, TRYSK, TROPÍ, TROCHU ROZVÍJÍME VĚTNÉ VYJADŘOVÁNÍ, MLUVNÍ POHOTOVOST Ke každému slovu vymysli krátkou větu. ROZŠIŘUJEME SI SLOVNÍ ZÁSOBU Víš, co znamenají tato slova? Pokus se je vysvětlit a použij je ve větě. TRNKA, TRAFIKA, TRÉMA, TRESKA, TRUP, TRUBEC CVIČÍME FONEMATICKÝ SLUCH Dokázal bys vymyslet rým k těmto slovům? TRKÁ (např. frká, hrká, mrká, srká…), TROPÍ (např. kropí, topí, kopí, konopí…)
Ř
Staň se básníkem a doplň verš: Vezmi tužku a pak zkus, nakreslit si … (trolejbus)
55
LR _sazba_cs5.indd 55
10.1.2018 9:04:03
TRENKY
TREPKY
TRPASLÍK
TRHLINA
TRUHLA TRÁVA
LR _sazba_cs5.indd 56
10.1.2018 9:04:05
TR na počátku slov FIXUJEME A AUTOMATIZUJEME HLÁSKU TRENKY Trenky jsou malé. Trudka koupila trenky. Trudka položila na trávu troje trenky.
TRPASLÍK Malý trpaslík je trpaslíček. Trpaslík zalezl pod trůn. Trpaslík se schoval Trudce do trepky.
TRÁVA Tráva je zelená. Trpaslík zakopl o trs trávy. Trudka trhá pod troskami trsy trávy. t
L
TREPKY Babička nosí trepky. Trudka koupila dědovi trepky. Trpaslíkovy trepky leží ve vysoké trávě.
TRHLINA Malá trhlina je trhlinka. Trudka udělala na dopise velkou trhlinu. Trpaslík si udělal o trn trhlinu na trenkách.
TRUHLA Trudka má malou truhlu. Vedle trůnu leží Trudčina truhla. Trpaslík uložil do truhly vedle trůnu trumpetu.
R
Hlásku R můžeš procvičit také v následujících slovech: TROŠKU, TROUSÍ, TROUBA, TRŮN, TRUBICE, TROJKOLKA, TRAMVAJ, TROLEJBUS, TRAMPOLÍNA, TRŽNICE, TROJÚHELNÍK ROZVÍJÍME VĚTNÉ VYJADŘOVÁNÍ, MLUVNÍ POHOTOVOST Ke každému slovu vymysli krátkou větu. ROZŠIŘUJEME SI SLOVNÍ ZÁSOBU Víš, co znamenají tato slova? Pokus se je vysvětlit a použij je ve větě. TRUHLÍK, TRDELNÍK, TRABANT, TRANSFUZE, TROSEČNÍK CVIČÍME FONEMATICKÝ SLUCH Dokázal bys vymyslet rým k těmto slovům? TRUBICE (např. krabice, slepice, beranice, palice, police…), TRÁVA (např. kráva, práva, sláva, zdráva…) Staň se básníkem a doplň verš: Petr kreslil krávu, která žere … (trávu)
Ř
57
LR _sazba_cs5.indd 57
10.1.2018 9:04:08
DRDOL
DRAK
DRAHOKAM
DRÁT
DRAHA
DRÁPY DRN TRÁVY
LR _sazba_cs5.indd 58
10.1.2018 9:04:10
DR na počátku slov FIXUJEME A AUTOMATIZUJEME HLÁSKU DRDOL Paní Draha má drdol. Trudka dělá Drahušce drdol. Drahuščin drdol zdobí spona s drahokamem.
DRAHOKAM Drahokam je drahý. Trpaslík dal drahokam do truhly. Vévodkyně Draha má truhlu plnou drahokamů.
DRÁT Drát leží na stole. Draha drží drát. Draha si koupila drahý měděný drát.
DRAK Drak letí vysoko. Malý drak je dráček. Drahuška s Trudkou pouští pod troskami draka.
L
DRAHA Draha pouští draka. Na malou Drahu volají: „Drahuško!“ Draha si půjčila od Trudky trojkolku.
DRN TRÁVY Drn trávy roste u cesty. Draha trhá drn trávy. Trudka zakopla na louce o drn trávy.
R
DRÁPY Která zvířátka mají drápy? Děti mohou vymýšlet, např.: Kočka (medvěd, myška, dravec...) má drápy. Kůň (had, koza, ovce, chobotnice...) nemá drápy.
Hlásku R můžeš procvičit také v následujících slovech: DRAHOTA, DRAHÝ, DRÁHA, DRÁČEK, DROBEK, DRUHÝ, DRUŽINA, DRUŽIČKA ROZVÍJÍME VĚTNÉ VYJADŘOVÁNÍ, MLUVNÍ POHOTOVOST Ke každému slovu vymysli krátkou větu. ROZŠIŘUJEME SI SLOVNÍ ZÁSOBU Víš, co znamenají tato slova? Pokus se je vysvětlit a použij je ve větě. DREZÍNA, DRŮBEŽ, DRAVEC, DRÁB, DRVOŠTĚP
Ř
CVIČÍME FONEMATICKÝ SLUCH Dokázal bys vymyslet rým k těmto slovům? DRÁČEK (např. mráček, fráček, háček…), DRZÝ (např. vrzy, mrzí, brzy…) Staň se básníkem a doplň verš: Draha se ptá: „Kam dát, kam tento vzácný …?“ (drahokam)
59
LR _sazba_cs5.indd 59
10.1.2018 9:04:15