sobota večer
Po bazénu jsme šli nakupovat. Nenašli jsme žádné dobré meče, vyměnil jsem ale jednu očarovanou
knihu Dýchání III
a očaroval jsem si s ní kuklu.
(Bylo to ve výprodeji. Na nějaké potápění opravdu nemáme čas.) Až mě příště bude Pierre topit ve studni, bude se pěkně
divit!
Jednoduše poplavu až na dno! Tím získám čas na odvetu! Než se setmělo, doprovodil jsem Alizée až k ní domů.
„Bylo to super,“ řekla. „Před válkou to bylo ještě lepší,“ odpověděl jsem. „Přál bych si, abys to zažila.“ „Ano, já taky. Zase spolu půjdeme někdy nakupovat, že?“ Snažila se mě ještě chvíli zdržet, pak ale vylezl její otec.
„Uvidíme se v pondělí!“ řekl Brio. „Chystáme nové kurzy.
Bude se ti to líbit.“ „A co to bude za kurzy?“
„Však uvidíš,“ dodal s drobným úsměvem. Pokýval jsem hlavou na rozloučenou, Alizée jsem řekl ahoj a odešel jsem. Na obloze zářily hvězdy. 20
Ulice nebyly úplně prázdné. V tuto dobu nejsou úplně bezpečné. Dokonce ani ve dne. Ani ve středu vesnice. Po západu slunce se venku nikdo moc nepohybuje. Všude vidíte jen zavřené dveře. Železné
dveře. Zábrany v oknech. Přesto jsem na někoho narazil. Přesněji na čtyři osoby. Ačkoli slovo „osoby“ je nevystihuje úplně přesně. „Neměl bys chodit po venku tak pozdě,“ řekl Pierre.
„Přesně tak,“ přisvědčil Roussin. „Není to tu zrovna bezpečné.“ Roc mě chytil za rameno, Sap za to druhé. Zkusil jsem se jim vysmýknout a osvobodit se, ale byli na mě moc silní. Nemělo to smysl. V této situaci jsem byl už mnohokrát. Řeknu něco, co Pierra namíchne, a pak mě hodí do studny. To už je ohraná písnička.
Teď se to ale náramně hodí, nemyslíte? Netrvalo to ani celý den a můžu vyzkoušet
svou vylepšenou kuklu! Proto jsem se ani
pořádně nebránil. Nemohl jsem se dočkat, až uvidím, jak se bude Pierre tvářit. Úplně jsem tu scénu viděl. Poté, co mě hodí do studny, poplavu až na dno. O několik minut později vylezu a oznámím jim,
jak je to dole skvělé. Tak pohodlné, uvolňující… a pak se tam
opět ponořím. 21
Je to geniální plán. Zaručeně je tím naštvu ještě víc. A bylo by to bývalo opravdu geniální… kdyby mě skutečně k té studni
dovlekli. Jenomže…
TOHLE ROZHODNĚ
NENÍ STUDNA!
Přivlekli mě do nějakého kouta poblíž východních hradeb. Nikdo tam nebydlí. Vlastně jakmile se setmí, není venku téměř nikdo, snad kromě stráží.
sklad č.1
Nene, tohle místo
vůbec není nápadné.
Bude party s překvapením,
že?
22
Zastavili jsme se před
skladem. Přesněji před skladem zeminy
a kamene, je to úplně malá stavbička, kterou jen čas od času používají horníci. Malý bezvýznamný domek postavený těsně u hradeb. Nevěděl jsem, proč mě přitáhli zrovna sem, a ani jsem neměl moc chuť to zjišťovat. Bránil jsem se, jak jsem mohl, ale měl jsem pocit, že jsem králík na velmi, velmi
krátkém vodítku.
„Měli jsme vyrobit lektvar Slabosti,“ řekl Roussin. Pierre otevřel dveře a ostatní mě strčili dovnitř. „Co mi chcete provést tentokrát? Budu muset žrát hlínu?“ „Dalo by se to tak říct. Nejprve ale budeš létat.“
Když mě ve skladišti strčili až dozadu, najednou jsem
všechno pochopil. „Je to jeno obyčejné skla m diště.“
Jo… to určit
ě!
23
Vytáhli všechno ze zadní části skladiště. Kdyby bylo propojené
s východními hradbami, mohli by do nich bez problému hloubit díru, aniž by si toho kdokoli všiml. Pierrovi rodiče jsou oba horníci, takže určitě mohli říct dělníkům, aby dnes do toho skladiště nikdo nelezl. „Co
to…? Já ne…“
Musel jsem s nimi bojovat, aby se mi podařilo ze sebe dostat aspoň tohle. Když se ke mně Pierre otočil, měl obsidiánově
černé oči.
„Jsi nebezpečím pro celou vesnici, Minusi. Vedeš nás do zkázy. Vím to. Všichni to vědí. Musí
to skončit.“
„Jasně, ty chceš všem pomoct tak, že vyhodíš hradby do vzduchu, je to tak?“ „Ty fakt nejsi zrovna dvakrát bystrý, že? Dnes večer zabiju dvě
mouchy jednou ranou. Už si o tebe nebudu muset dělat starosti. A pak…“ Věděl jsem, co se chystá říct. Bylo
to jasné. Chtěl zpět svůj
titul hrdiny vesnice. V sobotu jsem mu ukradl jeho slávu. S TNT
se o mě postará… a taky o zombie, co by se mohly objevit. 24
Vesničan jménem Minus, po němž brzy zbude jen matná
vzpomínka… Omezený surovec jménem Pierre udělá špinavou práci a opět se stane hrdinou. Zachráncem. Vůdcem. Jeho plán měl rozhodně hlavu a patu.
„Ty ses úplně zbláznil!“ zasyčel jsem, zatímco jsem se pokoušel vysvobodit. „Zbláznil? Když podříznu všechny moby, budu ten nejlepší!
Všechny je porazím! Všechny! Však uvidíš!“
„Vlastně, ve skutečnosti neuvidí nic,“ připomněl Roc. Pierre se na celé kolo rozesmál. „To je pravda.
Škoda. Neuvidíš nic ze změn, které přineseme
do vesnice.“ „To je tak smutné,“ řekl Sap. „Vykopal jámu a všechno nechal vybouchnout. Z Minuse zbyl jen prach! Pane starosto, pokoušeli jsme se ho zastavit, ale…“
Dál se jen smáli. Roc přistoupil ke skladu TNT. „Vyhloubili jste tu díru dost hlubokou, že jo?“
Díru?
Jakou díru?! 25
Aha!
Tuhle díru!
„Seberte mu krumpáč,“ zavelel Roc. „Vlastně, seberte mu všechny
nástroje. Když chce, umí být pěkně záludný.“
Roussin a Sap mi vzali krumpáč, lopatu, mé dvě sekyry a chystali se mi vzít i zbytek, když najednou…
„Pospěšte si!“ zakřičel Pierre. „Musíme ještě uzavřít zeď! A naposled zkontrolovat vedení ruditu!“
Bezva. Mám už jen sušenky. A hodili mě do jámy. „Sbohem,
Kapitáne Noobe!“ zakřičel Pierre. „Během tvé
nepřítomnosti se postarám o Alizée.“ A jako by to nestačilo, hodil Roc do díry ještě blok TNT.
26
Byl jsem v pasti. Tři bloky pod zemí. Připomnělo mi to nouzové přístřešky, co jsme si jednou vyráběli ve škole pro případ, že bychom zůstali trčet mimo vesnici a nestihli se vrátit do setmění. Kromě toho, že jsem byl obklopený kamenem, a ne hlínou.
Už jsem líta l v pořádných problémech, ale tohle…
Mohl jsem zkusit vyhloubit kámen svými pěstmi. Ale i jeden jediný blok takto trvá nekonečně dlouho. A slyšel jsem, jak zavírají zeď, nebudu tedy mít dostatek času. Jako obvykle jsem
přemýšlet.
musel
Můžu se odtud někudy dostat? Kudy?
27
I kdybych dokázal rozbít blok TNT nad sebou a vylézt z díry… budu pořád uvězněný
uvnitř hradeb. Což znamená další vrstvu
kamenných bloků, co bych musel rozbít bez jakýchkoli nástrojů… Nebo naprosto nevhodnými nástroji, jako je… sušenka?! Šípy, dýňový koláč, smaragdy, kompas, vědro vody, luk a zapalovač… Jasně, ten nesmím použít za žádných okolností. Bylo to
beznadějné. Vyhodí mě do povětří. A nemůžu proti tomu vůbec nic dělat. Měl bych vylít kyblík vody a skončit… Momentíček!
Kyblík vody?! Co to tehdy říkal starý profesor Snark? Jednou nám udělal celou přednášku o kbelících vody. Říkal,
že je to ta nejlepší
věc, co můžete mít u sebe. Že je to lepší
než obsidiánový meč, lepší než zbroj z šupin Draka z Konce. Když je kyblík plný vody, může vás vysvobodit z mnoha prekérních situací: dokáže například přeměnit lávu v obsidián…
28
Ztlumit pády… Poskytnout úkryt před Endermany…
Snadno sklízet semena… … …
A zmírnit škody způsobené výbuchem! Nad hlavou jsem si vylil vodu z vědra. Voda po mně tekla proudem. Určitě bych se utopil, nemít své nové kouzlo! Část zdi se kvůli výbuchům sesunula.
Trochu jsem přivřel oči. Popravdě řečeno…
jsem omdlel.
29