KAPITOLA ŠESTNÁCT
B
rzy večer seděla Mavis Lee v otřískaném pontiacu svého přítele, zaparkovaném u tržiště, a kouřila jejich poslední cigaretu s crackem. „Hele, Pete, kolik je hodin?“ vydechla. Její jantarové oči se leskly a její tělo se chvělo ve vlnách nadpozemské extáze. Zatímco si jeho prsty pohrávaly s její vagínou, mrkl na hodinky. „Sedm hodin,“ řekl a druhou rukou jí rozepjal blůzu. Jeho pohledná, vzrušením planoucí tvář se zabořila do její hrudi. Začal hryzat, lízat a sát její bradavky. Něžně mu vklouzla rukou do poklopce a vzala do úst jeho boltec, ve kterém se třpytil falešný diamant. Takhle se vzájemně laskali do chvíle, než se vlny nadpozemské extáze v jejich tělech zase rozlily do nehybné hladiny. „Pete, jdu zavolat dealerovi, ať mi něco sežene pro toho chlápka, co mi za to dá kilo. Potřebovala bych si ještě zahulit!“ Zapnula si blůzu a přešla k telefonní budce poblíž zaparkovaného pontiacu. Jeden z Tankových dealerů z Figueroa Street se vynořil z tržiště. Pete na něj zatroubil. Dealer se přikolébal k pontiacu. „Dusty, co kdybys mi přihrál zboží za deset dolarů? Zaplatím ti pak večer na kulečníku,“ zeptal se ho Pete.
240
ICEBERG SLIM
Ebenově černý dealer cracku se napil z lahve vína obalené hnědým papírovým sáčkem na odpadky a pak jízlivě odpověděl: „Teď nemám ani špetku. Ale nechceš se napít?“ Nabídl Petovi lahev. „Ne, Dusty, díky,“ řekl Pete a sledoval Mavis vracející se z telefonní budky. „Tak příště,“ odpověděl Dusty a zamířil k mopedu zaparkovanému za autem. Když Mavis zaplula dovnitř, Dusty nastartoval duhově pomalovanou motorku a dojel k pontiacu. Zastavil na straně řidiče a naklonil se k okénku. Položil Petemu do klína policejní fotografii Satanáše a řekl: „Hele, mrkni na tuhle fotku. Tank zaplatí litr tomu, kdo tohohle chlápka první uvidí a napráší mu, kde se schovává.“ Pete se na fotografii pozorně zadíval. „Toho jsem viděl v televizi. Policajti po něm jdou jak slepice po flusu.“ Mavis se naklonila a ještě než Pete vrátil fotografii Dustymu, podívala se na ni. „Sakra, já ten litr teda nevyhraju, ale někdo určitě bude mít štígro,“ pokračoval Pete. Dusty se rozesmál. „Kdybys do něj náhodou někde vrazil, Tank vzkazuje, že se do něho nemáš nijak navážet. Prostě zavolej na kulečník Buldokovi, ten si ho pak obstará sám.“ Dusty zařadil rychlost a zmizel. „Brouku, stará mýho dealera říkala, ať zkusím zavolat za čtvrt hodiny,“ řekla Mavis mrzutě. „Fajn, to znamená, že bude mít brzo něco na prodej,“ řekl Pete. Vyrazili k výjezdu z parkoviště. Za deset minut zaparkovali na konci Mavisina bloku před dealerovým domem. Zapálili si a nervózně čekali, než se objeví dealerovo Eldorado. „Brouku! Ta fotka! Já toho chlapa znám!“ vykřikla Mavis a plácla se dlaní do čela. Na Peteho protáhlé nažloutlé tváři se objevil nedůvěřivý výraz. „Ale no tak, kotě. Děláš si prdel?“
241
SATANÁŠOVA SESTRA
KAPITOLA ŠESTNÁCT
B
rzy večer seděla Mavis Lee v otřískaném pontiacu svého přítele, zaparkovaném u tržiště, a kouřila jejich poslední cigaretu s crackem. „Hele, Pete, kolik je hodin?“ vydechla. Její jantarové oči se leskly a její tělo se chvělo ve vlnách nadpozemské extáze. Zatímco si jeho prsty pohrávaly s její vagínou, mrkl na hodinky. „Sedm hodin,“ řekl a druhou rukou jí rozepjal blůzu. Jeho pohledná, vzrušením planoucí tvář se zabořila do její hrudi. Začal hryzat, lízat a sát její bradavky. Něžně mu vklouzla rukou do poklopce a vzala do úst jeho boltec, ve kterém se třpytil falešný diamant. Takhle se vzájemně laskali do chvíle, než se vlny nadpozemské extáze v jejich tělech zase rozlily do nehybné hladiny. „Pete, jdu zavolat dealerovi, ať mi něco sežene pro toho chlápka, co mi za to dá kilo. Potřebovala bych si ještě zahulit!“ Zapnula si blůzu a přešla k telefonní budce poblíž zaparkovaného pontiacu. Jeden z Tankových dealerů z Figueroa Street se vynořil z tržiště. Pete na něj zatroubil. Dealer se přikolébal k pontiacu. „Dusty, co kdybys mi přihrál zboží za deset dolarů? Zaplatím ti pak večer na kulečníku,“ zeptal se ho Pete.
240
ICEBERG SLIM
Ebenově černý dealer cracku se napil z lahve vína obalené hnědým papírovým sáčkem na odpadky a pak jízlivě odpověděl: „Teď nemám ani špetku. Ale nechceš se napít?“ Nabídl Petovi lahev. „Ne, Dusty, díky,“ řekl Pete a sledoval Mavis vracející se z telefonní budky. „Tak příště,“ odpověděl Dusty a zamířil k mopedu zaparkovanému za autem. Když Mavis zaplula dovnitř, Dusty nastartoval duhově pomalovanou motorku a dojel k pontiacu. Zastavil na straně řidiče a naklonil se k okénku. Položil Petemu do klína policejní fotografii Satanáše a řekl: „Hele, mrkni na tuhle fotku. Tank zaplatí litr tomu, kdo tohohle chlápka první uvidí a napráší mu, kde se schovává.“ Pete se na fotografii pozorně zadíval. „Toho jsem viděl v televizi. Policajti po něm jdou jak slepice po flusu.“ Mavis se naklonila a ještě než Pete vrátil fotografii Dustymu, podívala se na ni. „Sakra, já ten litr teda nevyhraju, ale někdo určitě bude mít štígro,“ pokračoval Pete. Dusty se rozesmál. „Kdybys do něj náhodou někde vrazil, Tank vzkazuje, že se do něho nemáš nijak navážet. Prostě zavolej na kulečník Buldokovi, ten si ho pak obstará sám.“ Dusty zařadil rychlost a zmizel. „Brouku, stará mýho dealera říkala, ať zkusím zavolat za čtvrt hodiny,“ řekla Mavis mrzutě. „Fajn, to znamená, že bude mít brzo něco na prodej,“ řekl Pete. Vyrazili k výjezdu z parkoviště. Za deset minut zaparkovali na konci Mavisina bloku před dealerovým domem. Zapálili si a nervózně čekali, než se objeví dealerovo Eldorado. „Brouku! Ta fotka! Já toho chlapa znám!“ vykřikla Mavis a plácla se dlaní do čela. Na Peteho protáhlé nažloutlé tváři se objevil nedůvěřivý výraz. „Ale no tak, kotě. Děláš si prdel?“
241
SATANÁŠOVA SESTRA
Skočila mu do klína a objala ho. „To je ten negr, pro kterýho sháním zboží! Fakt nekecám!“ Setřásl ji ze sebe. „Tamhle už jede Klokan. Mazej za ním a přines něco k hulení.“ Mavis vystoupila a potkala se s Klokanem u jeho auta. Společně vešli do domu. Ani ne za tři minuty Mavis opět vyšla ven. Nastoupila k Petemu a řekla: „Jsem si úplně jistá, že ten chlápek v domě u Maggie je ten samej jako na fotce. Vezmu tě s sebou, mrkneš na něho mezi dveřmi a uvidíš, jestli to je on.“ Pete se na ni dlouho díval. Teprve pak řekl: „Kotě, jestli si seš jistá, bude lepší rovnou zavolat Buldokovi. Nebudeme riskovat, že by nám ten litr někdo vyfouknul. Navíc tenhle magor je nebezpečnej jak vzteklej pes.“ Dojel k telefonnímu automatu za rohem a zavolal Buldokovi. Pak odjeli ke kulečníkové herně. Zevnitř vyběhl Buldok a nasedl k nim. „Holka, seš si úplně jistá, že to je ten negr, kterýho hledáme?“ zeptal se Buldok chraplavým hlasem, který připomínal štěkot, a ze zadního sedadla jí strčil před oči Satanášovu policejní fotografii. Zatímco si Mavis ve světle pouliční lampy pozorně prohlížela fotografii, rentgenoval ji Buldokův vodnatý hnědý pohled. „Hlavně dávej bacha, aby ti ta vidina tisíce dolarů neomámila mozek. Od včerejška si můžu ulítat prdel, jak mě každej posílá sem a tam, že ho někde zahlídnul.“ Mavis mu podala fotografii. „Jsem si úplně jistá.“ Buldok řekl: „Řekni to ještě jednou, protože sem nehodlám tahat Tanka zbytečně.“ Mavis se otočila k Petemu a řekla podrážděně: „Buldoku, jsem si jistá. Jsem si úplně jistá! Stačí?“ Než Buldok vystoupil z auta, řekl: „Seďte tady jako myšky a čekejte, dokud nedorazí Tank.“
242
ICEBERG SLIM
Sledovali jeho dlouhou, vyzáblou postavu, dokud za ní nezapadly dveře do herny. Zatímco se Buldok prodíral lidmi k telefonu v kanceláři, bylo ještě nějakou chvíli v tabulích oken vidět jiskření diamantu v jeho uchu.
• Rucker dorazil domů a okamžitě usnul. V osm hodin večer mu zavolal Tank a detailně mu popsal průběh Mavisiných schůzek se Satanášem. Jakmile Rucker zavěsil sluchátko, telefon znovu zazvonil. Z New Yorku mu volala Opal. Když uslyšela Ruckerův chraplavý hlas prodírající se krkem s nezhojeným zraněním, rozrušilo ji to. Ačkoliv se ji Rucker snažil ukonejšit, zakončila telefonát ujištěním, že okamžitě po matčině pohřbu přiletí do L. A. Rucker se ztěžka dobelhal do koupelny. Zatímco si čistil zuby, sledoval zdvojený odraz vlastní tváře v zrcadlech. Vrátil se do ložnice a zkontroloval svůj Magnum. Do kapsy saka, které si hodlal obléknout, vložil záložní nabitý zásobník. S Tankem a Mavis se setkal na Figueroa Street pár bloků jižně od kulečníkové herny. Tank odjel a nechal Mavis s Ruckerem v dodávce o samotě. „Máte ten heroin pro Spirese?“ zeptal se jí opatrně. Neřekla nic, jen se nervózně vrtěla na sedadle. „Slečno, prosím, věřte mi. Nejsem z protinarkotického. Nešiju na vás žádnou boudu. Jde mi akorát o to, abych dostal Spirese.“ Konečně řekla: „Mám. Asi gram. Pane, já se toho člověka bojím. Co když mě unese, jakmile za ním přijdu?“ Rucker jí položil ruku na rameno. „Když mě budete poslouchat a uděláte, co vám řeknu, nemusíte se bát vůbec ničeho. Vlastně se s ním totiž už ani nepotkáte.“
243
SATANÁŠOVA SESTRA
Skočila mu do klína a objala ho. „To je ten negr, pro kterýho sháním zboží! Fakt nekecám!“ Setřásl ji ze sebe. „Tamhle už jede Klokan. Mazej za ním a přines něco k hulení.“ Mavis vystoupila a potkala se s Klokanem u jeho auta. Společně vešli do domu. Ani ne za tři minuty Mavis opět vyšla ven. Nastoupila k Petemu a řekla: „Jsem si úplně jistá, že ten chlápek v domě u Maggie je ten samej jako na fotce. Vezmu tě s sebou, mrkneš na něho mezi dveřmi a uvidíš, jestli to je on.“ Pete se na ni dlouho díval. Teprve pak řekl: „Kotě, jestli si seš jistá, bude lepší rovnou zavolat Buldokovi. Nebudeme riskovat, že by nám ten litr někdo vyfouknul. Navíc tenhle magor je nebezpečnej jak vzteklej pes.“ Dojel k telefonnímu automatu za rohem a zavolal Buldokovi. Pak odjeli ke kulečníkové herně. Zevnitř vyběhl Buldok a nasedl k nim. „Holka, seš si úplně jistá, že to je ten negr, kterýho hledáme?“ zeptal se Buldok chraplavým hlasem, který připomínal štěkot, a ze zadního sedadla jí strčil před oči Satanášovu policejní fotografii. Zatímco si Mavis ve světle pouliční lampy pozorně prohlížela fotografii, rentgenoval ji Buldokův vodnatý hnědý pohled. „Hlavně dávej bacha, aby ti ta vidina tisíce dolarů neomámila mozek. Od včerejška si můžu ulítat prdel, jak mě každej posílá sem a tam, že ho někde zahlídnul.“ Mavis mu podala fotografii. „Jsem si úplně jistá.“ Buldok řekl: „Řekni to ještě jednou, protože sem nehodlám tahat Tanka zbytečně.“ Mavis se otočila k Petemu a řekla podrážděně: „Buldoku, jsem si jistá. Jsem si úplně jistá! Stačí?“ Než Buldok vystoupil z auta, řekl: „Seďte tady jako myšky a čekejte, dokud nedorazí Tank.“
242
ICEBERG SLIM
Sledovali jeho dlouhou, vyzáblou postavu, dokud za ní nezapadly dveře do herny. Zatímco se Buldok prodíral lidmi k telefonu v kanceláři, bylo ještě nějakou chvíli v tabulích oken vidět jiskření diamantu v jeho uchu.
• Rucker dorazil domů a okamžitě usnul. V osm hodin večer mu zavolal Tank a detailně mu popsal průběh Mavisiných schůzek se Satanášem. Jakmile Rucker zavěsil sluchátko, telefon znovu zazvonil. Z New Yorku mu volala Opal. Když uslyšela Ruckerův chraplavý hlas prodírající se krkem s nezhojeným zraněním, rozrušilo ji to. Ačkoliv se ji Rucker snažil ukonejšit, zakončila telefonát ujištěním, že okamžitě po matčině pohřbu přiletí do L. A. Rucker se ztěžka dobelhal do koupelny. Zatímco si čistil zuby, sledoval zdvojený odraz vlastní tváře v zrcadlech. Vrátil se do ložnice a zkontroloval svůj Magnum. Do kapsy saka, které si hodlal obléknout, vložil záložní nabitý zásobník. S Tankem a Mavis se setkal na Figueroa Street pár bloků jižně od kulečníkové herny. Tank odjel a nechal Mavis s Ruckerem v dodávce o samotě. „Máte ten heroin pro Spirese?“ zeptal se jí opatrně. Neřekla nic, jen se nervózně vrtěla na sedadle. „Slečno, prosím, věřte mi. Nejsem z protinarkotického. Nešiju na vás žádnou boudu. Jde mi akorát o to, abych dostal Spirese.“ Konečně řekla: „Mám. Asi gram. Pane, já se toho člověka bojím. Co když mě unese, jakmile za ním přijdu?“ Rucker jí položil ruku na rameno. „Když mě budete poslouchat a uděláte, co vám řeknu, nemusíte se bát vůbec ničeho. Vlastně se s ním totiž už ani nepotkáte.“
243
SATANÁŠOVA SESTRA