Myslíte, že stačí jen v rychlosti prolétnout obsah a pak knížku s klidným svědomím odložit, aniž byste otočili jedinou stránku? To vás asi zklamu. Tato kniha je pomalá, napsaná pro čtenáře, kteří se stránkami prokousávají rychlostí šneka nebo lenochoda. Budete muset zapojit mozkové buňky, abyste ji zvládli přelouskat celou. Ale nebude to tak hrozné. Představte si tuto knížku jako jídelní lístek. Můžete si jí listovat tam a zpět a pročítat stále dokola. Vlastně vám to vřele doporučuji. Ponořte se do ní pěkně pomaloučku a stárněte společně s ní. A pokud už hoříte nedočkavostí, nabízím vám seznam myšlenkových dobrot, které jsem pro vás připravila:
• Pomalé přemýšlení o přírodě: šťavnatá sousta pro váš mozek
8
• Pomalé přemýšlení o zvířatech: překvapivé údaje, které vás zaručeně donutí přibrzdit
24
• Pomalá čísla z říše rostlin: zelené úponky vás polapí za šedou kůru mozkovou
60
• Pomalé lidské tělo: šokující pohled zevnitř
70
• Pomalá geologie: zajímavosti, nad kterými zkameníte
84
6
• Pomalá všehochuť: pauza na pomalou svačinu a protažení
*
96
• Pomalé umění: nejpomalejší koncert a další kulturní tipy
106
• Pomalé úkoly: předveďte se sami, jak umíte ubrat plyn
124
• Vesmír a věda: myšlenky zatoulané ke hvězdám
130
• Dvě stránky, na kterých si můžete odpočinout a ponořit se do proudu pomalých myšlenek
148
• Prapodivná slova aneb slovníček pojmů
150
• Nekonečně dlouhé poděkování
154
• Poznámky nepoznámky na konec: přídavek pro hloubavé loudavé hlavičky
156
• Rejstřík
169
Tyto stránky obzvlášť oceníte, až se vydáte na pozorování slimáků ve volné přírodě.
7
OBŘÍ SEKVOJE VÁŽÍ STEJNĚ
PLEJTVÁKŮ 574 př. n. l. strom začíná růst
·
508 př. n. l. v Athénách vzniká demokracie
·
27 př. n. l. je založena Římská říše 868 n. l. v Číně je pomocí dřevěných desek vytištěna nejstarší dochovaná kniha 1088 n. l. v italské Bologni je založena první univerzita na světě 1512 n. l. Mikuláš Koperník říká, že středem sluneční soustavy je Slunce 1663 n. l. Robert Hooke s pomocí mikroskopu objevuje existenci buněk 1783 n. l. vzlétá první horkovzdušný balón 1824 n. l. v Anglii nalezená dinosauří fosilie poprvé získává oficiální název – označení megalosaurus jí dává William Buckland 1869 n. l. Dmitrij Mendělejev sestavuje periodickou tabulku prvků 1977 n. l. vesmírné sondy Voyager 1 a Voyager 2 se vydávají na cestu k Jupiteru a Saturnu
10
·
JAKO JEDENÁCT
OBECNÝCH · · ·
·· ·
·
Sekvojovec obrovský z rodu sekvojí roste v pohoří Sierra Nevada v americké Kalifornii. Tento stromový obr může vážit až 1 200 000 kilogramů, tedy tolik, co jedenáct dospělých plejtváků obrovských. Dvacet dospělých lidí se musí chytit za ruce, aby objali celý kmen jediné sekvoje. A ještě složitější je chytit myšlenku, jak staré tyto stromy vlastně jsou. Některé sekvoje rostou nepřetržitě už 3200 let. Mnoho ze stromů, které můžete vidět v národních parcích Sequoia a Kings Canyon ve Spojených státech, tu stálo dávno předtím, než Spojené státy vůbec vznikly. Některé se kochaly výhledem na okolí dávno před narozením proroka Mohameda, Ježíše Krista nebo Buddhy. Jen si představte všechny ty převratné změny, které se na povrchu Země během jejich života odehrály. Nechte myšlenky plynout stejně pomalu, jak sekvojím plyne čas. 11
Dlouhověkost a pomalý růst nedostaly do vínku od přírody jen stromy. Trnatec hladký (Leiopathes glaberrima) se v mořských hlubinách dožívá až 4 000 let. Někteří současní koráli začali růst před několika tisíci lety, dávno před tím, než se narodil egyptský faraon Tutanchamon. Černí koráli žijí v koloniích, které tvoří několik stovek, či dokonce tisíců identických trubiček nazývaných polypi. Polypi nikdy nežijí osamoceně. Takže pokud jeden uhyne a ostatní přežijí, přežívá i celá kolonie. Při šnorchlování v mělkých vodách můžeme obdivovat krásu korálových útesů. Na jejich stavbě společně pracují koráli nejrůznějších druhů. Jak korál roste, vylučuje pod sebe vápenec. Ten tvoří nejen jeho kostru, ale společně se také podílejí na stavbě útesu. Velcí útesotvorní koráli ale za rok poporostou jen o pár milimetrů. Pokud 12
tedy narazíte na pořádně velký korál, je to už nejspíš stařeček. Útesotvorní koráli se můžou pochlubit velkým množstvím nejrůznějších tvarů. Koráli jako větevník dlanitý nebo větevník parožnatý se rozrůstají do tvarů, které připomínají paroží. Mozkoví koráli okolo sebe zase stavějí kopuli, která tvarem připomíná lidský mozek (i mozkových korálů najdete na dnech moří více druhů). V pobřežních vodách okolo ostrova Tobago v Karibském moři se ukrývá mozkový korál o průměrné rozloze 4,9 metru čtverečního. Když vezmeme v úvahu rychlost, jakou korál roste, může být tento útes starý 200 let, ale klidně i 1 000 let. Zkuste napočítat do dvou set. Anebo rovnou do tisíce. A dopřejte svým mozkovým závitům čas vstřebat něco tak starého jako mozkový korál.
JSOU STEJNÍ A NEJSOU STEJNÍ Život korálové kolonie začíná v okamžiku, kdy se na podklad přichytí první polyp. Může se mu zalíbit kus kamene, potopená loď nebo mořské dno. Zakládající polyp vytvoří svou kopii a ta zase vytvoří své kopie. A tak to pokračuje stále dokolečka, až tu najednou máme i několik tisíc polypů. Všichni tito polypi sdílejí společné geny jako například lidská dvojčata. (Geny jsou chemické recepty, které tělo používá k růstu a obnově.)
A přesto někteří polypi toho samého korála vytvářejí struktury. Některé tvarem připomínají talíř, jiné se rozrůstají jako větve stromů. V obou případech koráli vaří ze stejné šikovné genetické kuchařky, ale každý si vybral jiný recept. Polypi totiž dovedou během svého života vypínat a zapínat nejrůznější geny, které ovlivňují jejich tvar, barvu či chování. A nesmíme zapomínat ani na okolní podmínky, které do tvaru korálů také rády mluví. Úplně stejně to
funguje u dvojčat. I když do života vstupují se stejnou genetickou výbavou, během života se od sebe začnou odlišovat například výškou nebo jinými rysy, protože se jim zapnou nebo vypnou odlišné geny. Anebo vyrůstají v odlišném prostředí. Lidská dvojčata jsou ale samostatní jedinci a každý si může jít vlastní cestou. Polypi rostou společně a každý v kolonii plní předepsanou úlohu. Takže tisíc jednotlivců se chová jako jeden organismus.
13
…MŮŽE SI MŮRA ZAVZPOMÍNAT
PAMĚTI
14
NA ČASY KDY BÝVALA HOUSENKOU?
JEDNÉ MŮRY A
RN KLÍ
KU
KUKLÍRNA
Do kuklicí kabinky vstoupí housenka, ale ven vyjde můra!
J A K D L O U H Á P Ř I P A D Á
TADY JDE Utíká jepici život jepičí rychlostí? Stejnou otázku si kladou i biologové. A přidat se k nim můžete i vy. Jak dlouhá připadá minuta jepici, která si radostí života užívá jediný den? A jak dlouhá připadá stejná minuta sedmdesátileté želví babičce z Galapág? U zvířat vnímání času s největší pravděpodobností přímo souvisí s velikostí těla. Nedávné výzkumy poukazují na skutečnost, že menší tvorové jako například mouchy oproti větším živočichům jako například člověk vnímají čas zpomaleněji. (Není divu, že mouchy jako zázrakem uniknou před plácačkou. Podobně jako filmoví superhrdinové mají zdánlivě více času promyslet obranný manévr a plán úniku.) Toto téma si určitě zaslouží podrobnější výzkum. A vy na něj můžete vlétnout už teď. 16
POSPĚŠTE SI. NEMŮŽU TADY PROSTÁT CELÝ ŽIVOT.
J E P I C I M I N U TA?
O ČAS Další zákazník
02 DALŠÍ! VEZMĚTE SI ČÍSLO
KY
MŇAM
Psí konze rvy ze vč erejš ka
17
Byla to minuta! Pokud doma zrovna nemáte dost much, které by se ochotně nechaly pozorovat, obraťte pozornost na to, jak čas vnímáte vy. Sledujte, jak dlouho trvá, než začne vřít voda v hrnci. Porovnejte, jak rychle vám uteče hodina, když děláte něco zábavného nebo když se nudíte. Proč máte pocit, jako by se čas zastavil, když na něco čekáte?
18
Pak se zkuste zeptat někoho staršího, jak čas utíká jemu. (Ale nepřipomínejte mu, že je starý. Radši zkuste nadhodit, jak mu utíkal čas, když si jako malý hrával s triceratopsem.) Jak lidé stárnou, jejich vnímání času se mění. Sežeňte si stopky nebo něco jiného, co měří čas. A nastavte si minutu.
UŽ TAM BUDEME
Nebo ne!
Opět poproste někoho staršího, aby se nedíval na stopky a řekl vám, až podle něj uběhne minuta. A pak to samé vyzkoušejte s kamarádem svého věku. Podobný výzkum uskutečnili i odborníci. Podle jejich bádání starším lidem trvá o několik sekund déle, než řeknou „To byla
minuta.“ S přibývajícím věkem se vnímání času zpomaluje. Ironií je, že starší lidé mají pocit, jako by čas utíkal rychleji, protože minuta uběhne dříve, než si toho vůbec všimnou. Mladým lidem zase připadá, že čas se vleče. Vy o tom dlouze pouvažujte. To je pomalé přemýšlení se vším všudy.
19
S K L E N Ě N É L A H V E S E
Hniloba. Vezměte si jablko a pozorujte, jak zhnědne, seschne, scvrkne se, až nakonec úplně shnije. Mělo by to trvat tak týden.
1700 let a jedeme dál! 20
N E R OZ LOŽ Í N I K DY
Na pozorování rozkladu těchto předmětů asi náladu mít nebudete
Odhadovaná doba rozkladu
Cigaretový nedopalek
1–5 let
Cínová konzerva
80–100 let*
Hliníková konzerva
200–500 let*
Skleněná lahev
neurčitá doba, pokud se vůbec rozloží*
*Poznámka: Všimněte si slůvka „odhadovaná“. Podle Darbyho Hoovera z Centra na ochranu přírodních zdrojů si toto téma zaslouží podrobnější vědecké bádání. Pes je zakopaný v tom, že délku rozkladu může ovlivňovat mnoho faktorů jako vlhkost, teplota nebo zda je předmět vystaven vzduchu. Hodně tedy záleží na tom, jestli se odpadky rozkládají na skládce na poušti, ve vlhké bažině nebo v oceánu.
21
Ani moderní skládky přirozenému rozkladu moc nepomáhají. Odpadky se tu zavážejí a překrývají vrstvou betonu nebo stlačené zeminy. Taková skládka je jako suchá hrobka, která rozkladu moc nepřeje. (Rozklad urychluje také déšť a vzduch.) Garbologové (archeologové, kteří se specializují na odpadky) na skládce našli třeba slupku od banánu, která zůstala nezměněná celých 50 let. Stáří odpadků určují podle okolních předmětů. Například podle novin, co se taky nestihly rozložit.
Velkou neznámou jsou i plasty. Většina umělých hmot, které dnes používáme, byla vynalezena v uplynulých sto letech. Neexistuje příklad, kdy by se plast zcela rozložil na materiály, které se v přírodě přirozeně vyskytují. Plasty se rozkládají na další menší kousky, ale pořád jsou to plasty. Zvířata si bohužel mrňavé umělohmotné odlomky často pletou s potravou. Nelehký úkol je také vyčistit od nich řeky, jezera nebo oceány. Vidíte, jak daleko vás může zavést jednoduchý badatelský seznam, když mu věnujete trochu pozornosti? Co kdyby si každý udělal čas na úkol z přírodovědy a zkusil se zamyslet nad odpady a nad tím, jak je likvidovat způsobem, který bude šetrný k životnímu prostředí. Jen neříkejte učiteli, že se s úkolem zpozdíte, protože čekáte, až se plast přirozeně rozloží.
23