OBSAH
POZNÁVAT… EXPERIMENTOVÁNÍM, 6 5 SMYSLŮ A SVĚT, KTERÝ NÁS OBKLOPUJE, 7 ZRAK, 8 Oko, 9 Zornice, 9 Binokulární vidění, 10 Čočky, 10 Zázračné smysly: EXPERIMENT S BINOKULÁRNÍM VIDĚNÍM, 11 Experimentování: POSTAV SI 3D PROHLÍŽEČKU DIAPOZITIVŮ, 12 Jak funguje 3D kino? 12 Experimentování: PTÁČEK V KLÍCCE, 14 Světlo, 16 Den a noc, 16 Jak vysvětlit pojmy den a noc? 16 Experimentování: JAK SE ŠÍŘÍ SVĚTLO? 17 Optický klam, 18 Fata morgána, 18 Lom světla, 19 Pohled skrz vodu, 19 Zlomené brčko, 19 Experimentování: PRŮCHOD SVĚTLA SKRZ MLÉKO, 20 Experimentování: MINCE VE SKLENICI, 22 Barvy, 24 Studium Isaaca Newtona, 24 Duha na zahradě, 25 Jak vzniká duha, 25 Experimentování: NEWTONŮV KOTOUČ, 26 Experimentování: VÝROBA DUHY DOMA, 28 Primární barvy, 30 Sekundární barvy, 30 Terciální barvy, 31 ČICH, 32 Nos, 33 Čich je smysl potřebný k přežití, 33 Jestliže čich nefunguje, 33 Pachy, které připomínají chutě, 34 Pachy v hlavě, 35
Pachy ve vzduchu, 35 Zázračné smysly: TESTOVÁNÍ ČICHU, 36 HMAT, 38 Kůže, 39 K čemu slouží pokožka? 39 Vůně „kůže“: feromony, 40 Epidermis, 40 Škára, 40 Podkoží, 41 Otisky prstů, 41 Experimentování: ODHALOVÁNÍ OTISKŮ PRSTŮ, 42 Hmat: dotýkat se, komunikovat, cítit, 44 Nervový systém a hmatové stimuly, 44 Hmatové receptory, 45 Zima, teplo a… bolest! 46 Zázračné smysly: KOLIK JE TO KULIČEK? 47
CHUŤ, 48 Jazyk, 49 Jak vnímáme chuť? 49 Hmatový vjem… jazyka, 50 Proč máme rádi sladké? 50 Zázračné smysly: CITLIVÉ PAPILY…, 51 SLUCH, 52 Ucho, 53 Rovnováha souvisí… s uchem! 54 Rovnováha a závratě, 54 Zvuk, 55 Zvuková vlna, 55 Experimentování: JAK SE ŠÍŘÍ ZVUK? 56 Co je to ladička? 56 Experimentování: NEVIDITELNÉ VLNY, 58 Frekvence a tóny v hudební stupnici, 59 Co je to pentatonická stupnice? 59 Zvuky, infrazvuky a ultrazvuky, 60 Ozvěna, 60 ZKOUMÁME PŘÍRODNÍ ŽIVLY, 61 VZDUCH, 62 Složení vzduchu, 63 Atmosféra, 63 Vzduch a oblaka, 65 Mlha, 65 Vzduch je všude… tak co je to vzduchoprázdno? 66 Hustota vzduchu, 66 Atmosférický tlak, 67 Síla stlačeného vzduchu, 67 Experimentování: VZDUCH… JE TĚŽKÝ, 68 Experimentování: KTERÝ VZDUCH JE TĚŽŠÍ, TEPLÝ, NEBO STUDENÝ? 70 Experimentování: VEJCE V LÁHVI, 72 Experimentování: PŘÍSTROJ NA VYSTŘELOVÁNÍ KONFET, 74 Tepelné proudění vzduchu neboli konvekce, 76 Vítr, 77 Experimentování: NECH PROUDIT VZDUCH! 78 VODA, 80 Hydrosféra, 81 Koloběh vody, 81 Ledy na Zemi, 82 Složení vody, 83 Mořská voda, 83 Experimentování: VODA SE ODPAŘUJE, 84
Kondenzace páry ve vzduchu, 84 Povrchové napětí, 86 Kapilarita, 86 „Princip spojených nádob“, 87 Změna skupenství, 87 Experimentování: VODA, KTERÁ SE PŘEMISŤUJE, 88 Experimentování: KLESÁNÍ A STOUPÁNÍ VODY, 89 Experimentování: ROZPÍNAVÝ INKOUST, 90 ZEMĚ, 92 Velký třesk, 93 Planeta Země, 93 Kůra, 94 Plášť, 94 Litosféra, astenosféra a mezosféra, 95 Jádro, 95 Jak vznikly kontinenty? 96 Když se Země pohybuje, 97 Pohyby desek, 97
Hypocentrum a epicentrum, 98 Různé typy zemětřesení, 98 Sopky, 99 Struktura sopky, 100 Země a… země, 101 Vznik půdy, 101 Hlavní složky půdy, 102 Typy půdy, 102 Malí pomocníci v půdě, 103 Experimentování: SLOŽKY PŮDY, 104 Experimentování: PRŮTRŽ VE SKLENICÍCH, 105
OHEŇ, 106 Získání ohně, 107 Hoření, 107 Experimentování: SVĚTLO A TEPLO, 108 Experimentování: SVÍČKA ZHASNE… DOBROU NOC! 109 Oheň a plameny! 110 Barvy ohně, 110 Teplo, 111 Vedení, sálání, proudění, 112 Dobré a špatné vodiče, 112 Ultrafialové a infračervené paprsky, 112 Zázračné smysly: POCITY, KTERÉ KLAMOU, 113 Experimentování: BALÓNEK, KTERÝ NEPRASKNE, 114 Využijme sluneční energii! 116 ZKOUMÁME HMOTU, 117 TROCHA CHEMIE, 118 Co je to chemie? 119 Atom, 119 Protonové číslo, 120 Mendělejevova tabulka, 120 Periodická tabulka prvků, 121 Hmota, 122 Skupenství látek, 122 Plazma, 123 Chemické reakce, 123 Některé druhy chemických reakcí, 124 Co je to oxidace? 124 Experimentování: VÝROBA RZI, 125 Experimentování: JEŠTĚ JEDNOU REZ! 126 Kyselé a zásadité látky, 128 Hodnota pH pokožky, 128 Kyselé deště, 128 Lakmusové papírky, 129 Některé příklady hodnoty pH, 129 Experimentování: TROCHA OCTA A… BUM! 130 Experimentování: ŽÍRAVÝ ČISTICÍ PROSTŘEDEK, 131 Experimentování: OSTRÉ TUŽKY, 132 Speciální materiály… polymery,132 Experimentování: HLEDÁME ŠKROB, 134
TROCHA SÍLY A ENERGIE, 135 CO JE TO FYZIKA? 136 Síly, 137 Chce to sílu! 137 Větší síla, 137 Stále v pohybu, 137 Síly akce a reakce, 138 Gravitační síla, 138 Rovnováha a těžiště, 138 Galileo a rychlost pádu, 139 Hmotnost, 139 Experimentování: ZKOUŠKA VOLNÉHO PÁDU, 140 Třecí síla, 141 Co je to aerodynamika? 141 Dostředivá a odstředivá síla, 142 Experimentování: KULIČKA ODOLÁVAJÍCÍ GRAVITACI, 143 Setrvačná síla, 144 Experimentování: LÍNÁ MINCE, 145 Páky, 146 Páky prvního stupně (jednoduché páky), 146 Páky druhého stupně, 147 Páky třetího stupně, 147 Experimentování: JAK SESTAVIT KLADKU, 148 Co je to kladka? 148 Energie, 150 Zachování energie, 150 Teplo se přenáší, 151 Tepelná energie, 151 Různé typy energie, 152 Elektrický proud a baterie, 152 Experimentování: BATERIE Z CITRÓNU, 153 Experimentování: LODĚ… NA MAGNET, 154 Magnetismus a magnety, 154
CHUŤ Jazyk je tvořen převážně ze svalů a vyplňuje velkou část dutiny ústní. Skládá se z těla (bukální části) a hřbetu (faryngální části), na nějž navazuje kořen (není vidět). Skrz kořen se napojuje na kosti (jazylku, dolní čelist, klínovou kost). Tělo jazyka se skládá z hrotu směřujícího dopředu, hřbetu (horní plochy) a dvou bočních okrajů.
příklopka hrtanová
střední slizniční řasa mezi jazykem a příklopkou hrtanovou
prohlubeň mezi slizničními řasami
boční řasa mezi jazykem a příklopkou hrtanovou
zadní patrový oblouk přední patrový oblouk
kořen rýha tvaru V
patrová mandle
listovité papily
jazyková mandle slepý otvor hrazené papily
tělo houbovité papily
nitkovité papily středový žlábek jazyka
hřbet jazyka hrot jazyka
48
Jazyk Jazyk zastává velmi důležité funkce. Právě díky jazyku jsme schopni přijímat potravu a rozžvýkat ji na sousta, a ta nám poté jazyk pomáhá polknout. Dále nám pomáhá artikulovat vydávané zvuky a přeměňovat je na slova. Jazyk má velkou hmatovou citlivost a je hlavním sídlem chuti. Jazyk zastává vyčerpávající a nekonečnou práci a často se… opotřebovává! Proto se jeho buňky průběžně obnovují. Buňky vydrží asi deset dní, a poté se obnoví.
Jak vnímáme chuť?
tělo
mikroklky podpůrné buňky
chuťový pór
jazyk
synapse
chuťový receptor chuťový pohárek
aferentní nervová vlákna
čichové receptory
nosní dírka tvrdé patro
49
měkké patro
5 s mys l ů: Ch u ť
kořen
Jazyk můžeme považovat za nějaký „průzkumný“ sval v ústech. Všechny látky, které vložíme do úst, přijdou do kontaktu s jazykem. Na jazyku se nachází chuťové pohárky. Jedná se o malé výčnělky s chuťovými receptory, takzvanými „chuťovými papilami“. Existují čtyři typy chuťových papil: nitkovité, houbovité, listovité a hrazené papily. Všechny kromě nitkovitých papil obsahují chuťové pohárky. Ve skutečnosti není chuť vnímána pouze jazykem, ale také nosem, protože mnoho chuťových vjemů a pachů je vnímáno v zadní části nosní dutiny, a ta je propojena přímo s krkem. Ještě před několika lety se mělo za to, že různé části jazyka rozeznávají jinou ze čtyř hlavních chutí.
Dnes již ale víme, že v každé části jazyka se nacházejí chuťové receptory rozpoznávající více chutí, i když v různém počtu. Navíc se tyto receptory nevyskytují pouze na jazyku, ale také v dalších oblastech úst, jako jsou hrtanová příklopka a měkké patro. Kromě čtyř základních chutí (hořká, sladká, slaná a kyselá) byla v roce 2000 objevena další chuť. Byla označena jako „lahodná“ nebo „chutná“. Také se pro ni používá výraz převzatý z japonštiny: umami. Někteří vědci dokonce zastávají názor, že existují ještě další dvě chutě spojené s vnímáním, a to chuť smažená a tučná.
Hmatový vjem… jazyka Hmat se nenachází pouze v pokožce na povrchu těla, jak se všeobecně ví, ale jedná se o smysl, který jsme schopni vnímat i uvnitř našich úst, a to v ústní sliznici a na jazyku. Nervová zakončení nitkovitá papila celé ústní dutiny se vzpřímenými a nitkovité papily epiteliálními výběžky nacházející se na jazyku odesílají signály do nitkovitá papila našeho mozku a na s epiteliálními výběžky ohnutými základě těchto signálů můžeme rozpoznat, zda dovnitř to, co vkládáme do úst, má tvrdou/měkkou, houbovitá pevnou/tekutou, papila hladkou/zrnitou, elastickou/drobivou konzistenci. jazyk
PROČ MÁME RÁDI SLADKÉ? Již od dětství jsme řízeni instinktem přežít, a hledáme proto sladké. Právě sladkosti nám umožní ukládat kalorie a poskytují nám dostatečnou zásobu energie pro naše tělo, které ji pak využívá pro různé každodenní aktivity.
50
CITLIVÉ PAPILY… Pomocí tohoto experimentu si můžeš ověřit, jak je tvůj jazyk citlivý a velmi jemný orgán.
zázračné sm ysly
POSTUP
BUDEŠ POTŘEBOVAT
1 Po dobu alespoň jedné minuty
převaluj v ústech kostku ledu tak, aby se ti ochladil jazyk.
- kostku ledu - ovoce
2 Poté si ihned kousni do ovoce a vnímej, jakou cítíš chuť.
3
CO SE STANE? Je chuť ovoce, které jsi ochutnal podruhé, stejná jako při prvním ochutnání? Při prvním ochutnání ovoce nemá moc výraznou chuť, zatímco při druhém ochutnání se ovoci chuť navrátí.
PROČ K TOMU DOCHÁZÍ? Chuťové papily zareagovaly na chlad ledu, jsou proto jako umrtvené a nedokážou dobře vnímat chutě. Jakmile se jazyk ohřeje, tak svoji schopnost vnímat chuť získají zpět a ohřáté chuťové papily tak vyšlou do mozku úplné informace týkající se chuti.
51
5 s mys l ů: Ch u ť
Počkej pár minut a zkus ochutnat znovu stejné ovoce.