Mému bratru Mattovi, který ještě pořád leze po stromech.
Text and illustrations © Adam Stower, 2017 Lettering © Karolína Stryková, 2018 Translation © Vratislav Kadlec, 2018 Czech edition © Host — vydavatelství, s. r. o., 2018 isbn 978-80-7577-409-5
Brno 2018
První kapitola
J
akub Suchý seděl u snídaně a skláněl se nad velkou miskou kukuřičných lupínků. Jeho táta byl zabraný do čtení novin, ukusoval topinku s marmeládou a přitom si s plnou pusou něco mumlal. 5
Jakub byl ponořený v myšlenkách. Pár věcí mu dělalo starosti. No, vlastně mu starosti dělala hlavně jedna věc. Max Hamta. Max totiž patřil k těm nejhorším sígrům ve škole — a Jakub byl snadný terč. Byl tak malý a hubený, že i za lehkého vánku musel chodit v předklonu, aby ho vítr nepovalil na záda. Rozhodně ale nebyl hloupý. Věděl, že pokud chce přežít, jednoduše se nesmí Maxovi připlést do cesty. Ze všech sil se proto vždycky snažil proklouznout do školy a zase vyklouznout ven, aniž by si ho někdo všiml. Plížil se stíny, schovával se za lampami a lavičkami a přebíhal mezi keři a koši jako zkušený nindža. A zatím to fungovalo. Letní prázdniny byly za rohem. Už to měl skoro za sebou. Náhle se Jakubův táta napřímil na židli.
7
„Objevila se další díra!“ oznámil mu, přidržel noviny před sebou a zabodl ulepkaný ukazováček do titulní strany. „Cha! Co tomu říkáš, synku? To je záhada, co? Možná to dělají MIMOZEMŠŤANI!“ prohlásil, ukousl si pořádný kus topinky a na břicho se mu snesla sprška drobků. „Podle tebe můžou mimozemšťani za všechno, miláčku,“ odvětila paní Suchá, obrátila oči v sloup a navlhčeným kapesníkem mu očistila svetr. „No, ať už je to jakkoliv, lidi začínají mít obavy,“ řekl pan Suchý. „Jestli to starosta rychle nevyřeší, tak půjde od válu.“ „Chm! To by bylo jedině dobře,“ prohlásila paní Suchá a otřela Jakubovi mléko z obličeje. „Starosta Hamta je darebák. Není divu, že z Maxe roste takový sígr. Je to hotový postrach, že jo, Kubíku?“
9
Jakub se šťoural v kukuřičných lupíncích a ochable přikyvoval. Max Hamta byl jeden z těch školních sígrů, co si šikanování ostatních opravdu užívají. Nic ho nedokázalo potěšit víc, než když mohl nacpat nějaké nebohé mrně do skříňky nebo obrat hubeného hošíka o peníze na svačinu a pak ho někde vzadu na školním hřišti ztlouct do kuličky. „Ježkovy voči!“ zvolal pan Suchý a podal Jaku bovi noviny. „Tady se pí še, že starosta Hamta na bízí odměnu BAMBILIÓN KORUN tomu, kdo záha du vyřeší! A dokonc e už najal profesionální ho deratizátora — jmenuje se Aleš Mordík a vy padá dost nesympaticky. Koukni!“ 11
„Hm, to aby si mimozemšťani začali dělat starosti, co, tati?“ řekl Jakub, ale vlastně pořádně neposlouchal. Sám si dělal starosti kvůli Maxovi, a navíc už šel pozdě do školy. Honem tedy zhltl zbytek lupínků, popadl aktovku, zamával rodičům a vystřelil ze dveří.
12