0310334.

Jules Verne

TAJUPLNÝ OSTROV PODIVUHODNÁ PUTOVÁNÍ SVAZEK 12

EDIČNÍ POZNÁMKA Výchozím textem pro vydání této knihy je nově jazykově a slohově upravený překlad francouzského originálu vydaného nakladatelstvím Jos. R. Vilímek, Praha. Texty jsme znovu přehlédli, sjednotili a pravopisně přizpůsobili současnému spisovnému úzu, zachovali jsme přitom v maximální míře autorovy jazykové a stylistické zvláštnosti. Svazky řady PODIVUHODNÁ PUTOVÁNÍ vycházejí v původním pořadí tak, jak byly romány Julese Verna vydávány ve francouzském originále v rámci cyklu LES VOYAGES EXTRAORDINAIRES vydavatele P. J. Hetzela.

REDAKCE

Kniha byla převyprávěna na základě překladů Františka Brábka a Antonína Koudelky. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu nakladatele. Překlad: František Brábek a Antonín Koudelka Stylistická a jazyková úprava: Pavel Skramlík Ilustrace: Jules Férat Obálka: © Jiří Miňovský – ARBE, 2018 © DOBROVSKÝ s.r.o., 2018 ISBN: 978-80-7390-544-6

TROSEČNÍCI VZDUCHU

1. KAPITOLA Balon ve vichřici

N

ad nekonečnou plání Tichého oceánu zněly ve čtyři ho­ diny odpoledne dne 23. března 1865 vzrušené výkřiky. „Stoupáme?“ „Nikoliv! Naopak! Klesáme!“ „Hůře než to, pane Cyre! Řítíme se!“ „Dobrý bože! Vyhoďte přítěž!“ „Poslední pytel je prázdný, pane!“ „A balon nestoupá?“ „Ne!“ „Zdá se mi, že slyším hukot vln.“ „Ano, pod košem je moře!“ „Není od nás víc než sto padesát metrů!“ Vzduch rozťal silný hlas a vyřkl tato slova: „Vyhoďte vše, co můžete! Říkám vše! A smiluj se nad námi Bůh!“ Na ten hrozný náraz severovýchodního větru, který roz­ bouřil ovzduší v době rovnodennosti onoho roku 1865 a sra­ zil rtuť tlakoměru na 710 milimetrů, se jen těžko zapomíná. 7

Byl to cyklon, který trval bez přestávky od 18. do 26. března. Škody, které natropil, byly stejně hrozné v Americe, v Evro­ pě i v Asii, v pásmu širokém asi třiatřicet a půl kilometru a táhnoucím se přes rovník od 35° severní šířky až k 40° jižní šířky. Města byla rozbořena, lesy vyvráceny z kořenů, pobřeží zpustošena horami vod, které se řítily jako obrovská vzed­ mutá povodeň. Strašné vlny vrhaly lodě daleko od pobřeží a podle zpráv »Bureau Veritas« jich byly zničeny stovky. Celé kraje byly zatopeny vodními smrštěmi, jež drtily vše, co jim přišlo do cesty. Tisíce lidí zahynuly buď na zemi, nebo byly pohlceny mořem. Takové byly stopy zkázy, které po sobě zanechal onen hrozný cyklon. Svou ničivou silou překonal i ony vichřice, které tak hrozně zpustošily Havanu dne 25. října 1810 a Gua­ deloupe dne 26. července 1825. V okamžiku, kdy se na zemi i moři odehrávalo tolik dra­ mat, jiné, neméně hrozné, se dělo v rozbouřeném ovzduší. Balon, nesený jako koule na vrcholku smršti a sdílející její krouživý pohyb, letěl prostorem rychlostí 160 kilometrů za hodinu. Otáčel se kolem osy, jako kdyby byl zachvácen nějakým vzdušným maelströmem. Pod balonem se zmítal koš, v němž bylo pět cestujících. V husté mlze a cloně vodních kapek, které spojovaly mračna s povrchem oceánu, byli prakticky neviditelní. Odkud letěl tento balon jako hříčka hrozné bouře? V kte­ rém koutě světa byl vypuštěn? Jistě nemohl — za normálních okolností — odletět v době, kdy už zuřila vichřice. Ale cyklon řádil již pět dní a jeho první příznaky se objevily 18. března. Dalo se jen usuzovat, že balon letí z velké dálky, neboť mohl při své rychlosti uletět za den i téměř čtyři tisíce kilometrů. Letci neměli prakticky žádnou šanci zjistit, jakou vzdá­ lenost od doby odletu urazili, neboť v okolí balonu nebyly žádné pevné body, podle nichž by mohli změřit svou rychlost. Ve chvíli, kdy cyklon nabyl na síle, si ani neuvědomovali, jak prudce jsou unášeni uprostřed bouře. Letěli v otáčkách 8

kolem své osy, aniž pociťovali otáčení nebo rychlost pohybu vpřed. Jejich zrak nemohl proniknout hustou mlhou, která se válela pod košem. Mlha byla i kolem nich a mraky byly tak husté, že ani nemohli říci, zda je den, nebo noc. Žádný záblesk světla, žádný obvyklý hluk z obydlených zemí ani řev oceánu nedolehly do jejich dokonalé temnoty, pokud byli neseni ve vyšších pásmech atmosféry. Teprve prudký pokles výšky je upozornil na nebezpečí, které jim hrozilo od vysoce vzdutých vln. Ale balon, zbavený těžkých předmětů, jako střeliva, zbraní a zásob, se vznesl zase do vyšších vzduchových proudů a do­ sáhl výšky 1400 metrů. Pasažéři, když zjistili, že pod košem je moře, pokládali nebezpečí hrozící ze vzduchu za méně vážné, než kdyby je zalily vlny. Proto neváhali vrhnout do moře i ty nejužitečnější předměty. Snažili se, aby plyn, který je udržoval nad vodní propastí, nenesl ani gram nadarmo. Noc minula v neklidu, v němž by zřejmě slabší povahy hrůzou zemřely. Pak se objevil záblesk dne a s ním i jakýsi náznak, že cyklon snad povoluje. Od půlnoci dne 24. března cestující vnímali řadu příznaků, že mohou být z nejhoršího venku. Za svítání se mraky stávaly poněkud průhlednějšími, vystoupily do větší výšky. Po několika hodinách se pak začal trhat i sloup vodní smršti, vítr se změnil z cyklonu v pouhý vichr a rychlost pohybu vzduchových vrstev se zmírnila o po­ lovinu. Bylo to sice stále ještě to, co námořníci nazývají „pe­ kelný vítr“, ale bylo již znát, že se rozbouřené živly uklidňují. Asi v jedenáct hodin se ovzduší pod košem balonu značně vyčistilo. Ve vzduchu byla ona vlhká průzračnost, která ná­ sleduje obyčejně po vzdušných bouřích a již lze nejen vidět, ale i cítit. Zdálo se, že cyklon se již neřítí na západ, nýbrž že se udusil vlastní prudkostí. Snad se vybil po rozpadu smršti v blescích, jak tomu často bývá v Indickém oceánu. Ale v té chvíli balon zase již klesal, sice pomalu, ale neustále. Ba dokonce se zdálo, že se zplošťuje a protahuje, mění tvar kulovitý ve vejčitý. 9

V poledne se balon vznášel ve výši pouhých 700 metrů. Balon měl obsah 1700 krychlových metrů plynu a díky tomuto objemu se mohl nejen udržet dlouho ve vzduchu, ale také dosáhnout buď velké výšky, nebo doletět daleko ve vodorov­ ném směru. Cestující vyhodili poslední předměty, které ještě zatěžovaly koš. Byly to potraviny, které si dosud nechávali, a vůbec všech­ no až na drobnosti, které měli v kapsách. Jeden z nich vylezl ke kruhu, k němuž jsou připoutány provazy sítě, a pokoušel se co nejtěsněji upevnit pojistnou záklopku. Bylo však zřejmé, že se balon ve vyšších vrstvách už dlouho neudrží, protože úbytek plynu byl zřetelný. Byli tedy ztraceni! Pod nimi totiž nebyla pevnina, ba dokonce ani žádný ostrov v dohledu. Na povrchu zmítající se vodní pláně nebylo jediné místo, kde by mohli přistát, nebo alespoň shodit kotvu. Bylo tu jen nekonečné moře, jehož vlny na sebe narážely dosud s nepopsatelnou zuřivostí. Byl to oceán bez konce i pro letce, kteří — ačkoliv ze své výšky mohli dohlédnout zhruba na sedmdesát kilometrů — viděli jen vodní plochu, bičovanou a zmítanou vichrem. Sledovali jen divoký rej hučících vln, na jejichž hřbetech se objevovaly bílé hřebeny. V dohledu nebyla země, ani loď. Bylo proto stůj co stůj nutno zastavit klesání, neboť jinak by byl balon pohlcen vlnami. Tím se teď cestující v koši zabývali zcela výlučně. Obal balonu se scvrkával stále víc a víc. Balon klesal, i když se stále ještě hnal velkou rychlostí ve směru větru, od severovýchodu k jihozápadu. Postavení nešťastníků bylo vskutku strašné. Nebyli už dávno pány svého vzdušného plavidla. Jejich úsilí nemělo viditelný výsledek. Plyn unikal z obalu a neměli žádnou možnost jeho úbytek nějak zadržet. Sestup se viditelně zrychloval a v jednu hodinu po poledni byl koš balonu nad vlnami ne více jak 200 metrů. Obal měl patrně nějakou trhlinu a únik plynu byl trvalý. Nikdo neměl žádný nápad. 10

I když zbavili koš veškeré přítěže, mohli letci oddálit ne­ vyhnutelné jen o několik hodin. Konec se nezadržitelně blížil a brzy koš balonu zmizí i s cestujícími ve vlnách, jestliže se neobjeví nějaká země před příchodem noci. Cestující v balonu byli nepochybně stateční lidé, kteří se dovedli podívat smrti do tváře. Ani jediný vzdech se nevy­ dral z jejich rtů. Byli rozhodnuti zápasit do poslední vteřiny a vykonat vše, aby zadrželi pád. Koš byl jen pouhou děravou skořápkou, která se nemohla udržet na vlnách, kdyby do nich spadla. Ve dvě hodiny se balon vznášel již jen ve výši 120 metrů nad vlnami. V té chvíli se opět ozval hlas muže, který se vůbec nechvěl. Odpovídaly mu hlasy, které také nepozbyly statečnosti. „Je vyhozeno všechno?“ „Ne! Je tu ještě deset tisíc franků ve zlatě!“ Těžký pytel spadl do moře. „Zvedá se balon?“ „Trochu, ale za chvíli jistě začne zas padat!“ „Co zbývá ještě vyhodit?“ „Nic!“ „Přece něco… Koš!“ „Zavěsme se do provazů sítě a dolů s košem!“ Byla to opravdu poslední možnost, jak ulehčit balonu. Pro­ vazy, které poutaly koš ke kruhu, byly přeťaty a balon zase vystoupil o šest set metrů. Všech pět letců viselo v síti nad kruhem a dívalo se dolů na mořskou propast. Je známo, jak jsou balony citlivé. Stačí vyhodit zcela lehký předmět, aby se o pár metrů vznesl. Chová se ve vzduchu jako ta nejpřesnější váha… Ale balon začal zase brzy klesat. Ve vyšších vzduchových vrstvách se ustálil jen na krátkou chvíli. Plyn unikal trhlinou, kterou nebylo možné opravit. Letci udělali již vše, co mohli učinit. Teď je už nemohla zachránit žádná lidská síla. Mohli spoléhat jen na pomoc Boží. 11

Ve čtyři hodiny byl balon zase už jen ve výši 150 metrů nad mořem. Ozval se však jasný štěkot. Mezi letci byl pes, který se teď zoufale držel v síti vedle svého pána. „Top něco spatřil!“ zvolal jeden z cestujících. Muž s oním silným hlasem zvolal: „Země! Země!“ Balon, nesený větrem stále k jihozápadu, proletěl od svítání značnou vzdálenost, která mohla být vyjádřena stovkami kilometrů. Teď se ve směru jeho letu objevila země, dosti zřetelně vystupující z moře. Ale ta země byla vzdálena ještě přes padesát kilometrů. Museli by se udržet ve vzduchu ještě hodinu, aby se k ní dostali, a to za podmínky, že vítr nezmění směr. Hodinu! Neztratí do té doby balon i poslední zbytky svého plynu? To byla hrozná otázka. Letci viděli jasně ten kus pevné země, na který se museli dostat stůj co stůj. Nevěděli, co je to za zem, zda ostrov, nebo pevnina. Jen stěží si zhruba uvědomovali směr, kterým je nesl cyklon. Ale té země museli dosáhnout, ať již byla obydlena, nebo ne, ať už byla pohos­ tinná, či nikoliv. Bylo však zřejmé, že se balon ve vzduchu dlouho neudrží. Skoro se již dotýkal mořské hladiny. Bělostné hřbety vln již několikrát olízly spodek jeho sítě. I ta trocha vody, jíž se na­ sákly provazy, byla zátěží. Po každém nárazu vlny se balon zvedal už jen minimálně. Podobal se ptáku zraněnému na křídle. O půl hodiny později nebyla země již dále jak dva kilo­ metry, ale balon byl dokonale scvrklý, vysílený. Plyn se držel jen v jeho nejvyšší části. Cestující, visící v provazech, byli teď jedinou zátěží, co chvíli byli bičováni zuřivými vlnami. Obal balonu utvořil jakousi kapsu, o kterou se opíral vítr. Jen tak se balon ještě udržel ve vzduchu a byl hnán kupředu. Byl tak trochu jako lodní plachta. Snad se dostane na břeh tímto způsobem… 12

Balon byl vzdálen od země již jen asi čtyři stovky metrů, když čtyři vzduchoplavci ze sebe najednou vyrazili výkřiky hrůzy i překvapení… Balon, který se již nemínil zvednout, náhle učinil nečekaný skok do vzduchu, když byl předtím udeřen vysokou vlnou. Vystoupil rázem do výše 450 metrů, jako kdyby byl znova zbaven části zátěže. Ve výši narazil na vzduchový proud, který jej však nehnal k zemi, nýbrž skoro rovnoběžně s pobřežím. Posléze, o dvě minuty později, se přece jen přiblížil šikmo ku břehu a spadl do písku pobřeží v bezpečné vzdálenosti od vln. Cestující se vyprošťovali ze sítě, pomáhali jeden druhému. Balon, najednou zbavený jejich tíže, byl uchvácen větrem a zmizel v prostoru jako raněný pták, který posledním vzma­ chem křídel chce uniknout smrti. Koš nesl původně pět lidí a jednoho psa, ale na pobřeží balon vyvrhl jen čtyři lidi. Pes byl zřejmě sražen do moře vlnou, která udeřila do sítě. Jen to balonu umožnilo, že se ještě jednou — naposled — vznesl a dosáhl země. Zachránil jim život. Sotva se čtyři trosečníci — jen tak je můžeme nazývat — dotkli nohou země, skoro zároveň mysleli na toho psa. „Snad se pokusí o záchranu, bude plavat! Pomozme mu! Pokusme se ho zachránit!“

13

Cestující se vyprošťovali ze sítě, pomáhali jeden druhému.

14

2. KAPITOLA Sever proti Jihu

N

ebyli to ani letci z povolání, ani letečtí sportovci, které cyklon právě vyvrhl na pobřeží. Byli to váleční zajat­ ci, které odvaha přiměla k útěku ze zajetí za prazvláštních okolností. Stokrát mohli zahynout. Stokrát je mohl rozervaný balon vrhnout do propasti od chvíle, když 20. března uprchli z Richmondu, obléhaného vojsky generála Granta. Teď byli vzdáleni 13 000 kilometrů od hlavního města státu Virginie, střediska Jižanů za války Severu proti Jihu. Jejich let trval skoro pět dní. Nyní se hodí objasnit, za jakých zvláštních podmínek došlo k útěku zajatců, který skončil tímto vylíčeným ztro­ skotáním. V únoru roku 1865 se pokusil generál Grant o několik neúspěšných útoků, kterými se chtěl zmocnit Richmondu. Při těchto útocích bylo zajato několik jeho důstojníků, kteří byli internováni v městě. Funkčně a hodnostně nejvyšší z těchto zajatců býval přidělencem generálního štábu a jmenoval se Cyrus Smith. 15

Cyrus Smith, pocházející z Massachusetts, byl inženýrem a učencem vysoké třídy. Vláda Unie mu svěřila po dobu války řízení železnic, jejichž strategický význam byl nesporný. Byl to typický Seveřan, hubený, kostnatý a vyschlý, asi pětačty­ řicetiletý, ale už mu šedivěly vlasy a vousy. Měl ušlechtilý tvar hlavy, který se zdál být stvořen k tomu, aby byl ražen na mincích. Jeho oči byly jiskrné, měl vážný pohled. Měl tvář jednoho z oněch inženýrů, kteří začínají přímo od kladiva a pilníku, stejně jako jsou generálové, kteří začali jako pro­ stí vojíni. Byl neobyčejně chytrý a zároveň velmi obratný. Jeho svaly prozrazovaly velkou sílu. Byl pravým mužem činu i myšlenky, dokázal téměř bez obtíží cokoliv díky své velké odolnosti a neobyčejné vytrvalosti, která dovede čelit každému nezdaru. Jeho předností bylo, že byl vždy pánem sebe sama, a měl tak v nejvyšší míře všechny tři podmínky, jejichž celek tvoří lidskou energii: bystrost ducha i těla, jas­ nost rozvahy a pevnost vůle. Jeho heslem mohlo být motto Viléma Oranžského ze XVII. století: „Pouštím se do podniku bez naděje a vytrvám i proti nezdaru.“ Cyrus Smith byl zosobněná statečnost. Zúčastnil se všech bitev v občanské válce Severu proti Jihu. Když zahájil svou vojenskou kariéru pod generálem Grantem ve sboru dob­ rovolníků z Illinois, bojoval u Paducahu, Belmontu, Pitts­ burghu­Landingu, při obléhání Korynthu, u Port­Gibsonu, u Černé řeky, u Chattanoogy, u Wildernesu a na Potomacu, všude stejně statečně jako vojín generála, který se proslavil výrokem: „Nepočítám své mrtvé!“ A Cyrus Smith mohl být stokrát mezi těmi, které nepočítal strašný Grant, ale ve všech bitvách se mu smrt vyhýbala. Teprve u Richmondu byl raněn a zajat. Zároveň s Cyrusem Smithem, přesně téhož dne, padla do rukou Jižanů jiná významná osobnost. Nebyl to nikdo jiný než ctihodný Gedeon Spilett, zpravodaj listu New York Herald, který byl vyslán, aby sledoval válečné události u ar­ mády Severu. 16

Gedeon Spilett

17

OBSAH 1. KA PI TOL A Balon ve vichřici 7 2. KA PI TOL A Sever proti Jihu 15 3. KA PI TOL A Marné hledání 27 4. KA PI TOL A První útočiště 37 5. KA PI TOL A Otázka ohně 49 6. KA PI TOL A Výprava do lesa 59

7. KA PI TOL A Top se objevuje 69 8. KA PI TOL A Záhada 81 9. KA PI TOL A Kde jsou? 93 10. KA PI TOL A Ostrov 107 11. KA PI TOL A Křest ostrova 119 12. KA PI TOL A Přírodní bohatství ostrova

133

13. KA PI TOL A V práci a vědění 145 14. KA PI TOL A Zeměpisná poloha ostrova

159

15. KA PI TOL A Jak se vyrábí železo a ocel 16. KA PI TOL A Topovo dobrodružství

171

183

17. KA PI TOL A Nitroglycerin 195 18. KA PI TOL A Tajemství podzemí 209 19. KA PI TOL A Úprava bydliště 219 20. KA PI TOL A Co našel Herbert v kapse 21. KA PI TOL A Budoucnost Tichého oceánu 22. KA PI TOL A Brok 251

231

241

23. KA PI TOL A Záhada broku 265 24. KA PI TOL A Bedna 277 25. KA PI TOL A Na výpravě 289 26. KA PI TOL A Bambusová bomba 301 27. KA PI TOL A Divná náhoda 313 28. KA PI TOL A Nový člen osady 327 29. KA PI TOL A Most 343 30. KA PI TOL A Den vzpomínání 355

31. KA PI TOL A Pencroffův plán 367 32. KA PI TOL A Harpuna z Vineyardu

381

33. KA PI TOL A Top a Jup 395 34. KA PI TOL A Zpráva o trosečníkovi

409

35. KA PI TOL A Ostrov Tabor 425 36. KA PI TOL A Ztraceni na moři 439 37. KA PI TOL A Opuštěný 453 38. KA PI TOL A Napaden šelmou 465

39. KA PI TOL A Zpověď 481 40. KA PI TOL A Dva roky 495 41. KA PI TOL A Kdo zažehl oheň? 507 42. KA PI TOL A Loď na obzoru 519 43. KA PI TOL A Nebezpečí, nebo spása?

531

44. KA PI TOL A Šest proti padesáti 543 45. KA PI TOL A Nečekané ukončení boje

557

46. KA PI TOL A Zprohýbaná roura 571

47. KA PI TOL A Tajemný ochránce 585 48. KA PI TOL A Ayrton neodpovídá 595 49. KA PI TOL A Spolehlivý posel 607 50. KA PI TOL A Přepadení 617 51. KA PI TOL A Poselství 623 52. KA PI TOL A Síran chininový 635 53. KA PI TOL A Stopy v lese 645 54. KA PI TOL A Ve světle měsíce 657

55. KA PI TOL A Tajemný soudce 669 56. KA PI TOL A Kouř nad horou 683 57. KA PI TOL A Telegram 693 58. KA PI TOL A Kapitán Nemo 709 59. KA PI TOL A Smrt kapitána Nema

721

60. KA PI TOL A Sopka 733 61. KA PI TOL A Zkáza ostrova 747 62. KA PI TOL A Osamělá skála v Tichém oceánu

761