I
Věřící musejí přenést svůj obřad do pejčouského vězení; První paní potká boha mezi marinovanou zeleninou.
Každým rokem před měsícem koně se prostorný obchod pana Lianga proměňoval v slavnostní sál, kde zasedalo sdružení nefritu. Obchodníci se scházeli, aby uctili Cchaj-šena, boha obzvláště drahého jejich srdcím. Když se tento bůh doslechl, že bude v nebeské hierarchii trůnit až na dvanáctém místě, přelomil své žezlo, dar od dračího krále. Na zem se sneslo nekonečné množství malých kousků a zarylo se do země. Měly krásnou mléčně zelenou barvu a byly tvrdší než křemen. Lidé z nich učinili symbol moci a nesmrtelnosti a sbírali od těch dob ty největší a nejbarevnější úlomky. Muži, které ten večer pan Liang očekával, vynaložili o něco větší úsilí než ostatní na to, aby pozůstatky Cchaj-šenova žezla vypátrali, získali a dali do oběhu. Každý z nich ten nádherný kámen miloval a on jim to oplácel, protože jim zaručoval úctyhodnost a prosperitu. Na obřad se připravovali od samého rána tak, že nejedli 11
sazba - Cinan nikdy nelze 120x190.indd 11
02/11/2017 16:37
maso a především se byli vykoupat v hlavních lázních v Pej-čou, což svědčilo o jejich zbožnosti a těšilo jejich manželky. Liang Liang dohlížel na výzdobu svého největšího sálu, kde byly vyleštěny poličky, pulty i truhlice. Všude zavěsili standarty, světélka a jiné příležitostné ozdoby s vyšívanými výroky k bohově slávě. Jeho kolegové proudili k obchodu od počátku určeného dne, to jest něco před jedenáctou hodinou večerní podle odpočtu čínských hodin. Někdo se nechal přinést v křesle, jiní přišli pěšky a před nimi šel sluha s lucernou. Jeden po druhém vstupovali do osvětleného krámu a netušili, že je z druhého konce ulice sledují chtivé zraky. Pomocníci pana Lianga je zdravili se sepjatýma rukama jako výjimečné hosty. Uvedli je k dvěma obětním stolům postaveným pod dokonale bílou sochou jejich ochránce, pěkně kulaťoučkého a s oblým bříškem jako symbolem prosperity, se zlatým prutem v jedné ruce a v druhé s žezlem, jímž plnil přání svých uctívačů. První stůl přetékal ovocem, zeleninou a obilovinami, protože bůh byl vegetarián. Druhý byl pokryt masitými pokrmy určenými jeho božskému okolí, neboť každý chytrý obchodník umí ohleduplně zacházet s drobným personálem. Nezapomněli také přihodit do ohřívadel bambusové stvoly, jejichž kanonáda, když praskaly, zaháněla zlé duchy a připomínala lidu, že je na něj pamatováno. V této rituální ochraně byly ten večer povážlivé trhliny. Členové bratrstva od nejstarších až po ty nejmladší zapálili jeden po druhém svou vonnou tyčinku a poklonili 12
sazba - Cinan nikdy nelze 120x190.indd 12
02/11/2017 16:37
se božstvu, poté spálili zlaté pruty ze žlutého papíru, za něž symbolicky nakupovali nefrit získaný během roku v korytech řek. Když byl bůh nasycen a zahrnut bohatstvím, nadešel čas, aby věřící udělali totéž. Jejich každoroční setkání bylo o to příjemnější, že nikdy nechyběly náměty k rozhovoru: mluvilo se o cenách nefritu, o ložiscích nefritu, o přepravě nefritu, o poplatcích z nefritu, člověk nevěděl, co si vybrat dřív. S pomocí vína si nakonec dovolili i jemné žertíky o různé kvalitě nefritu a o zaslepenosti zákazníků, kteří, byť i zámožní a urození, se v tom vůbec nevyznali. Ten večer byli obchodníci králi světa. Zaplatili i malému orchestru, aby libě hrál bohu do ouška. Půvabné služebné s bujným poprsím, najaté z okolních krčem, doplňovaly jídlo a pití. Pozoruhodně ohebné tanečnice se za zvuku nástrojů v pravidelných intervalech natřásaly k bohovu pobavení. Těžili z toho i obchodníci, když už tam byli. Byla to příležitost, jak vystavit na odiv své nejkrásnější kusy, ty nejčistší kameny, které objevili, výtvory, s nimiž byli nejvíce spokojeni. Vyměňovali si sošky vyřezané podle nejlepších metod těmi nejzručnějšími řezbáři. Byla jich na tom stole mezi chody jako jelen na pivě a sušení mořští koníci učiněná hojnost, jaká by dokázala přivést kdekterého zkušeného sběratele k vytržení. Místní správa a úsilí tchangského vojska zaručovaly v této pohraniční oblasti už deset let mír, a tedy dobré zázemí pro obchodní výměny. Byli spokojení, byli hrdí na splnění úkolů. Všechno klapalo, vládla radostná atmosféra. 13
sazba - Cinan nikdy nelze 120x190.indd 13
02/11/2017 16:37
Pohodu narušily silné rány. Neurvalá ruka tloukla na dveře krámu, přehlušujíc tím rámusem flétnovou melodii rytmicky doprovázenou bubínky. Rozhovory utichly, lidé se ptali, který hulvát se odvažuje rušit zábavu. Když jeden zaměstnanec pana Lianga otevřel, viděli, jak se z polostínu vynořuje mohutná postava soudního pobočníka, staví se stranou a vyvolává: „Udělejte místo pro otce a matku okresu!“ Vstoupil soudce Ti ve slavnostním zeleném hávu, v černém klobouku s naškrobenými křidélky a s dlouhým mandarínským vousem, který mu sahal až k pupku. Byli by mu rádi nabídli místo a sdíleli s ním úlitbu na Cchaj-šenovu počest. Jenže mandaríni měli bohužel přísný zákaz kompromitovat se s obchodníky, jejichž činností ostatní obyvatelstvo pohrdalo, i když umožňovala oběh uctívaného kamene. Soudcův vpád musel mít úřední, a tedy nepříjemnou příčinu. Pejčouský podprefekt ihned to zlé tušení potvrdil; oznámil, že vyšetřuje loupež, při níž bylo spácháno několik nebývale krutých vražd, a že to všechno souvisí s nekalým obchodem s nefritem, který on hodlá rozmetat. Slova „nekalý obchod“ a „vraždy“ vyvolala velmi rozporuplné dojmy. „Nekalý obchod“ otřásl obchodníky, jejichž svědomí nebylo vždy tak neposkvrněné jako Cchaj-šenův plášť. Naproti tomu „vraždy“ jim napověděly, že jde o nedorozumění. Přes všechnu jejich dravost bylo násilí z transakcí vyloučeno, protože v dlouhodobém plánu škodilo. Umět oškubat hejla znamenalo zacházet s počitadlem a váhami, ne s nožem. 14
sazba - Cinan nikdy nelze 120x190.indd 14
02/11/2017 16:37
Ti jim několika slovy pověděl o hrozném zločinu, který odhalil díky svému pověstnému důvtipu, i o krvavých stopách, které ho přivedly až k těmto obchodníkům tak prosáklým bohatstvím, že pohrdají tchangskými zákony. Ukázal jim nefritovou destičku potřísněnou krví, která nesporně prokazovala souvislost mezi oněmi zločiny a obchodováním s tímto kamenem, jejich obchodováním a žádným jiným. Obchodníci by si rádi tu věc prohlédli; troufli by si soudci sdělit, v kterém kraji byla vytěžena, kdo ji prodal a jak starý byl řezbář. Ti si strčil doličný předmět za lem rukávu a prohlásil, že se na to všechno podívají u soudu za denního světla a zákonem stanovenou formou. Ti nejchytřejší z celé skupiny, kteří raději uzavřeli špatný obchod, než aby se zapletli do sítí spravedlnosti, v narážkách mandarínovi navrhovali obejít úřední povinnost výměnou za pokutu nebo kauci, což by znamenalo si ho koupit. Ten hanebný návrh jen posílil soudcovy pochybnosti a rozhořčeně jej odmítl. A tak se smířili s tím, že obřad ukončí a půjdou s pobočníky do ja-menu. „Vaše Excelence nepřišla v doprovodu stráží?“ podivoval se Liang Liang. „Myslíte, že moje autorita nestačí, abych se prosadil bez pomoci kopí a obušků?“ namítl Ti. Obchodníci ho honem ujišťovali, že má dostatečnou autoritu k prosazování císařských zákonů všude, kde se objeví, a dokonce i tam, kde není. 15
sazba - Cinan nikdy nelze 120x190.indd 15
02/11/2017 16:37
Zbývalo rozhodnout, jak naložit se zelenými, bílými, černými a růžovými amulety, které pokrývaly celý stůl. Ti dostával závrať, když hleděl na ty poklady ze všech končin Asie. Nepřicházelo v úvahu, že by si je zadržení odnesli s sebou a podplatili jimi stráže. Mandarín prohlásil, že všechno zabavuje, aby to mohl porovnat se zakrváceným důkazem. Po slyšení jim to vrátí. Obchodníci se mezi miskami rýže zase rozštěbetali. Ti uhodil pěstí do stolu. „Máte se za poctivé obchodníky, ale já tu vidím jen vrahy schopné všeho, aby uzavřeli výhodný obchod!“ Tak docela se nemýlil, až na to vraždění. Ti si hladil svůj dlouhý vous a prohlížel si talismany mléčného vzhledu. Nařídil jednomu ze svých mužů, vybavenému písařským náčiním a svitkem pergamenu, aby si poznamenal všechny údaje nutné k soupisu těch věcí svěřených do úschovy a aby jim vydal kontrolní lístky. Když pobočníci cpali to bohatství do velkého pytle, všimli si někteří obchodníci, že jeden z nich má na paži působivé tetování, které vypovídalo o kariéře u „rytířů zelených lesů“, tedy lapků z obchodních cest. O soudci bylo známo, že získává svůj personál mezi spodinou, asi aby dostál přísloví, že na vyléčení bolavých zad je nejlepší kopanec do zadku. Když byl nefrit sepsán a zabalen, jacísi Ma Žung a Tiao Tchaj zavedli všechny do ja-menu, kde budou předvoláni k výslechu. Než mandarín skupinku opustil, varoval je před jakýmkoli pokusem o útěk. 16
sazba - Cinan nikdy nelze 120x190.indd 16
02/11/2017 16:37
„O útěk, vznešený soudce?“ řekl pan Liang. „Kdo by mohl být tak odvážný, aby se postavil vaší síle a vaší inteligenci?“ To podkuřování podprefekta nerozveselilo o nic víc než finanční nabídky a obchodníci prošli setmělým městem až k vězení, které jim na pokyn jednoho z pobočníků otevřela sloužící stráž. Třetí paní, ležící na kraji široké postele, o niž se dělily všechny tři soudcovy družky, slyšela hluk dveří a hlasy ze dvora. Jejich manžel zřejmě zase v noci pracoval. Byla z toho tak mrzutá, že nemohla znovu usnout. „Vy také nespíte?“ řekla První paní, ležící na druhém konci kchangu. Křísla kamínkem a zapálila olejovou lampu, což vzbudilo Druhou paní, jejíž spánek až do té chvíle nerušila žádná nepříjemná myšlenka. Jejich manžel zase strašil v kdovíkteré čtvrti spodiny pod záminkou, že shromažďuje indicie. Možná se vrátí s důkazy, ale dozajista s blechami a s nechutnými stopami, které ony budou muset vyčistit. Tento vysoký úředník se úzce stýkal s pochybnými lidmi, propůjčoval se k výstřelkům nehodným jeho postavení a den ode dne přiživoval svou špatnou pověst. Ať si říká, co chce, to pobíhání neslouží ani tak k udržování pořádku jako spíše k jeho vlastní potěše. Tak to nemůže jít dál. Oficiálně byl první soudce pejčouského okresu podřízen prefektovi. Ale v těchto odlehlých krajích bylo jeho území tak rozsáhlé a prefektura tak vzdálená, že jaksi 17
sazba - Cinan nikdy nelze 120x190.indd 17
02/11/2017 16:37
přejímal moc svého nadřízeného, aniž měl na ni nárok. Byl to jeden z rozporů, které jim vadily. Rok od roku získával větší zodpovědnost, nikdy žádné pocty. K čemu je být nejlepším podprefektem severně od Žluté řeky, když to nikoho nezajímá? A co horšího: jak mají snášet postavení manželek takového hrdiny a nemoci si přitom ani dovolit nové šaty s měnícím se ročním obdobím? Musely to vždycky nějak zaonačit, aby se nadále dobře vyjímaly mezi dámami z místního měšťanstva. A kdyby jejich drahý manžel o těch fíglech věděl, rozhodně by je neschvaloval. „Máme štěstí, že máme za manžela poctivého muže,“ namítla Druhá paní, jejíž šťastná povaha se spokojila téměř se vším. „Už to je požehnání, za něž můžeme děkovat Nebesům.“ Popravdě, zatímco Třetí paní si stěžovala na jejich úděl, První udržovala vzhůru radostná myšlenka. Rozhodla se, že se o ni s konkubínami podělí; když už mají bdít, ať je to raději z radostného vzrušení než z nějaké zatrpklosti. „Co nám brání mít dobrého manžela a k tomu žít v pohodlí krásného domu plného služebnictva?“ zeptala se. Všechny tři věděly moc dobře, co jim v tom brání. Bylo by potřeba, aby zasáhl bůh štěstí Kuan Kung osobně a vyrovnal nedostatek ctižádosti soudce Ti Žen-ci. Naštěstí se zájem boha o jejich chudou domácnost právě projevil. „Kuan Kung vám poslal zprávu?“ podivila se Třetí paní.
18
sazba - Cinan nikdy nelze 120x190.indd 18
02/11/2017 16:37
Bylo to ještě něco lepšího. S úsměvem, který téměř ozářil místnost, vysvětlila První paní, že potkala boha z masa a kostí. „V chrámu Hradeb a příkopů?“ zeptala se Druhá paní. „Ne,“ odvětila paní Lin. „Na zeleninovém trhu.“ Natrefila na něj, právě když si bůh kupoval zelené zelí marinované v octě. Znamení hovořila jasně, o tom se nedalo pochybovat. Popsala jim je. Uznaly, že jim na dveře zaklepala Prozřetelnost.
19
sazba - Cinan nikdy nelze 120x190.indd 19
02/11/2017 16:37