Obsah Soubor základních otázek .............................................................. 1 Proč bych měl začít věřit, že existuje věčnost? ................................. 3 Proč zkoumat svou mysl? ................................................................. 7 Jak si vysvětlit pojem falešné Ego? ................................................... 15 Jaký je rozdíl mezi mou vůlí a vůlí Boží? ....................................... 19 Jak vzniká touha a jak ji rozpustit? ................................................ 23 Co znamená tvrzení Mistrů, že nejsem ten, kdo činí? ...................... 25 Proč každý, kdo ovládá pravou meditaci, nalezne osvícení? .............. 29 Jaká je problematika hledání Cesty, která vede k Pravdě? ................. 33 Dá se rozpustit naše karma? .......................................................... 37 Proč se říká, že všechny věci jsou prázdné? ...................................... 45 Proč naše ztotožnění se s hmotným tělem přináší utrpení? ................ 49 Jaký je rozdíl mezi věděním a nevěděním? ...................................... 53 Jak je možné pohlížet na naše poznání? .......................................... 57 Jak lze odstranit prvotní nevědomost? ............................................. 61 Jak rozeznat soucit od lítosti? ......................................................... 63 Funguje princip tvoření, zakoušení a bytí i u zvířat? ....................... 67 Co znamená netoužit po zisku? ..................................................... 69 Co je oddaná služba a jednání s vědomím Jediného? ....................... 73
Vážení čtenáři, moc rád bych touto knihou oslovil každého, kdo touží po pochopení svého bytí zde na zemi. V následujícím textu se pokouším uvést nauku o poznání, meditaci a hledání Cesty na pravou míru. Chtěl bych tak rozptýlit případné obavy či pochybnosti, které se mohou vyskytnout při hledání věčné a neměnné Pravdy. Člověk by se neměl obávat, měl by se radovat! Pokoušel jsem se používat neučené, běžné výrazy a vynechat jisté složité pojmy, aby byla kniha co nejsrozumitelnější. Zda se mi to podařilo, nebo ne, můžete posoudit jen vy. Nepreferuji žádný náboženský směr, neboť jsem došel k poznání, že podklady všech učení a náboženských směrů jsou ve své podstatě totožné a hovoří o jediné věci. Proto uvedený text není závislý na jakémkoli pojmenování jediného Boha. Probuzení, osvícení či rozpomenutí se na svou věčnou podstatu je opravdu možné. Je k tomu potřeba pravého poznání, které nemůže přijít z knih, ale jen skrze vás. I přesto doufám, že vás uvedené odpovědi na otázky zaujmou a přivedou vás k praktikování pravé Cesty, která vede k dokonalému poznání a osvícení. Neexistují horší a lepší lidé, všichni jsou ve své podstatě a ve svých přirozených věčných schopnostech stejní. A že každý tvoří různě svůj život, který nemá konce, je v naprostém pořádku. ix
Odpovědi Sami se přesvědčíte, že odpovědi na různé dotazy vedou ke stejnému základu – ke Zdroji. Pokud Jej naleznete, budete znát odpověď na každou otázku už jen proto, že v pravém poznání je otázka totéž, co odpověď. Kéž vám následující řádky přinesou mír v srdci i klid v duši a kéž se můžete radovat z bezstarostného žití, neboť to je skutečná blaženost. S úctou SŠ
x
Soubor základních otázek
Proč bych měl začít věřit, že existuje věčnost? O důležitosti odpovědi na tuto otázku jsem přesvědčen z vlastní zkušenosti. Pokud totiž nevěřím, že existuje něco, co je věčné, pak se mé poznání a pohled nemohou posunout dále. Věčnost je ze samotného významu slova něčím, co nikdy nevzniklo, a tedy ani nikdy nekončí. Představuje cosi, co tu věčně je, a veškeré dění je její součástí. Jakmile připustím její existenci, okamžitě se významně změní mé uvažování. Věčnost je totiž nepředstavitelně dlouhá. Delší, než si umím představit. Je – věčná! Pokusme se na chvíli ve věčnost uvěřit a představit si, že naše bytí nemá konce. Můj pohled na různé životní situace se náhle mění. Jako by se jevy, které se vyskytují v mém životě, ukazovaly v jiném světle: ➤➤
Hněv Na nějakého člověka se hněvám. Budu však mít chuť zlobit se na něho věčně? Časem se změní naše těla, doba i názory. Promění se on i já. Zajisté mu jednou odpustím. Nebude mě bavit udržovat svůj vztek. Proč se na toho člověka tedy hněvat a neodpustit mu hned? Tímto způsobem přichází odpuštění.
➤➤
Strach Bojím se smrti. Nejsou však zrození a smrt těla pouze jakýmisi mezníky navléknutými na šňůře věčnosti, které se stále opakují? Je zřejmé, že mé tělo se mění celý život, každým okamžikem. Proč by tato změna neměla pokračovat, je-li součástí věčnosti. Tak se dostavuje absence strachu. 3
Odpovědi ➤➤
Obavy Stále mám nějaké obavy, které se týkají výsledku mých činností a očekávání různých událostí. Pokud se ale všechno věčně mění, pak je tato změna pro mne jakousi hrou, kterou mohu libovolně a věčně hrát. Proč se tedy něčeho obávat? Takto se přibližujeme bezstarostnosti.
S pohledem, že věčnost existuje, život nikdy nekončí a že se vše časem změní, vás jistě ihned napadne další nepřeberné množství jednoduchých příkladů z vašeho každodenního života. Jakým způsobem však ve věčnost uvěřit? Nejlepší je použít svou inteligenci a své zkušenosti. Není vůbec jednoduché jen tak přijmout názor, že věčnost existuje. Proto je dobré mít se na začátku o co opřít. Kupříkladu nejmodernější věda tvrdí, že všechno ve vesmíru je energie. Říká se o ní, že nevzniká ani nezaniká, jen stále mění svou formu a svůj tvar. Vše tomu nasvědčuje. A hle, už zde máme první náznak věčnosti, které lidé obecně věří. Také je dokázáno, že všechno, co existuje, má svou příčinu a je jejím následkem. Následek je pak příčinou dalšího následku. To nelze popřít. Má velmi prostá úvaha zní – jak a kdy to tedy všechno začalo? Jakmile totiž najdu jakýkoli první opěrný bod v měnícím se vesmíru, pak i on musel mít svou příčinu. Nekonečný řetězec příčin a následků poukazuje jednoznačně na věčnost, a to i v případě, že uvěříme teorii velkého třesku jako vzniku vesmíru – bodu o nulových rozměrech a nekonečné hmotnosti, ze kterého vznikl. I on se tu někde vzal a měl svou příčinu… 4
Proč bych měl začít věřit, že existuje věčnost? Tímto způsobem se mohu otevřít a začít uvažovat o světě jinak. Není důležité hned vědět, jak všechno vzniklo a jak se věci opravdu mají. Jde jen o to připustit, že věčnost je možná, a pokusit se podívat na věci, které se dějí, s tímto nadhledem. Je velmi dobré zařadit mezi ně i sebe, svou mysl, vědomí a tělo. Použít fakt potvrzený zkušeností, že se vše neustále mění, a to včetně mého poznání. Teprve pak si mohu tváří v tvář věčnosti položit otázku: Kdo jsem já a jak mé já vzniklo? O tom, že se mé tělo v každém okamžiku mění, není pochyb. Stejně je tomu s mými pocity, náladami, myšlenkami, pohledy a názory. Moje já by však neexistovalo bez mého vědomí. Vždyť vědomí sebe – je já! Jen díky němu jsem si vědom všeho výše vyjmenovaného a také světa kolem sebe. Nejdůležitější otázka v rámci hledání Skutečnosti zní: „Je zde něco věčného, o co se mohu ve svém poznání opřít?“ Jestliže je změna tvaru trvalá, není tu nějaká vlastnost věčnosti, která je jí přirozená a je neměnná? Tímto způsobem začíná hledání skutečné Pravdy, a pokud budu celým svým srdcem toužit Ji poznat, dostane se mi jednou odpovědi. Tento stav se nazývá probuzení – nalezení vlastní podstaty. Je to poznání jediné neměnné a věčné Skutečnosti.
5