K R U T O P Ř Í S N Ý S TA R T
Když v monopostu formule 1 ve vysoké rychlosti změníte prudce směr, jako netrénovaný řidič v důsledku přetížení omdlíte. Když ostře sešlápnete brzdu, vyrazíte si dech. Stejné pocity mě zasáhly v době, kdy se narodila má první dcera. Ačkoliv jsem v posledních třech letech přicházel do kontaktu s malými dětmi a pohyboval se v rodinném prostředí, nedokázal jsem se ani zdaleka připravit na to, co bude následovat v den návratu mých dvou holek z porodnice. Krok za krokem budovaný komfortní život s dostatečným finančním zázemím, ostrým pracovním tempem, ale také rozumnou porcí volného času na sport, manželku a naše společné záliby, se rázem rozplynul. Vše skončilo z minuty na minutu, náhle a nečekaně. Místo toho nastoupily galeje. Ač vyzbrojen informacemi z předporodních kurzů, čelil jsem tváří v tvář situacím, kterých jsem se dříve k smrti děsil a neuměl si s nimi poradit fyzicky, ba co hůř, ani psychicky. Do mého života se vloudilo zoufalství, které umocnila skutečnost, že s podobným negativním naladěním bojovala i žena (v mých očích dokonalá matka s mateřstvím zapsaným hluboko v genech). Představa spokojené rodiny s miminkem, které se od prvních okamžiků na svět usmívá, téměř nepláče, prospí celou noc a prakticky o něm v průběhu dne nevíte, se rozplynula jako pára nad hrncem a s ním i moje iluze rodinného štěstí. / 1 0
/ 1 1
K R U T O P Ř Í S N Ý S TA R T
Když v monopostu formule 1 ve vysoké rychlosti změníte prudce směr, jako netrénovaný řidič v důsledku přetížení omdlíte. Když ostře sešlápnete brzdu, vyrazíte si dech. Stejné pocity mě zasáhly v době, kdy se narodila má první dcera. Ačkoliv jsem v posledních třech letech přicházel do kontaktu s malými dětmi a pohyboval se v rodinném prostředí, nedokázal jsem se ani zdaleka připravit na to, co bude následovat v den návratu mých dvou holek z porodnice. Krok za krokem budovaný komfortní život s dostatečným finančním zázemím, ostrým pracovním tempem, ale také rozumnou porcí volného času na sport, manželku a naše společné záliby, se rázem rozplynul. Vše skončilo z minuty na minutu, náhle a nečekaně. Místo toho nastoupily galeje. Ač vyzbrojen informacemi z předporodních kurzů, čelil jsem tváří v tvář situacím, kterých jsem se dříve k smrti děsil a neuměl si s nimi poradit fyzicky, ba co hůř, ani psychicky. Do mého života se vloudilo zoufalství, které umocnila skutečnost, že s podobným negativním naladěním bojovala i žena (v mých očích dokonalá matka s mateřstvím zapsaným hluboko v genech). Představa spokojené rodiny s miminkem, které se od prvních okamžiků na svět usmívá, téměř nepláče, prospí celou noc a prakticky o něm v průběhu dne nevíte, se rozplynula jako pára nad hrncem a s ním i moje iluze rodinného štěstí. / 1 0
/ 1 1
0 m ě s í c
n u lt ý
0. T Ě H O T E N S T V Í J A K O P Ř Í P R AV K A ? ZAPOMEŇTE
Gratuluji, tedy máte-li první inseminační pokus úspěšně za sebou. Už dávno není standardem, že se počíná na první dobrou a bez komplikací. Sedíme na zadcích v kancelářích a autech, cpeme se hambáčema v mekáči a za čerstvým vzduchem vyrážíme maximálně do fitka. Sice trochu přeháním, ale faktem zůstává, že sedavá zaměstnání v kombinaci s minimem pohybu, nic moc stravou a velkou porcí „pařeb“ se negativně podepsala na stavu našich spermií a koneckonců i vajíček. Jelikož mám přes plot velkou kapacitu na umělé oplodňování, něco jsem o tomto tématu stihl naposlouchat. A nejsou to, upřímně, veselé vyhlídky. Nicméně, je to tam a vy čekáte prvního potomka nebo se na jeho početí chystáte. Potom hodně štěstí, ať se to brzy podaří. Co byste však měli vědět, těhotenství ani porod samotný nic neznamenají. Ne ve smyslu přípravy na vaši roli otce. Pro vás se totiž nezmění v průběhu těch devíti vyčkávacích měsíců vůbec nic. Budete dělat to, na co jste byli zvyklí, a to dokonce včetně sexování. Zkrátka se ráno vzbudíte a budete žít svůj, pevně doufám, šťastný život. To vaše partnerka to bude mít o po/ 1 7
0 m ě s í c
n u lt ý
0. T Ě H O T E N S T V Í J A K O P Ř Í P R AV K A ? ZAPOMEŇTE
Gratuluji, tedy máte-li první inseminační pokus úspěšně za sebou. Už dávno není standardem, že se počíná na první dobrou a bez komplikací. Sedíme na zadcích v kancelářích a autech, cpeme se hambáčema v mekáči a za čerstvým vzduchem vyrážíme maximálně do fitka. Sice trochu přeháním, ale faktem zůstává, že sedavá zaměstnání v kombinaci s minimem pohybu, nic moc stravou a velkou porcí „pařeb“ se negativně podepsala na stavu našich spermií a koneckonců i vajíček. Jelikož mám přes plot velkou kapacitu na umělé oplodňování, něco jsem o tomto tématu stihl naposlouchat. A nejsou to, upřímně, veselé vyhlídky. Nicméně, je to tam a vy čekáte prvního potomka nebo se na jeho početí chystáte. Potom hodně štěstí, ať se to brzy podaří. Co byste však měli vědět, těhotenství ani porod samotný nic neznamenají. Ne ve smyslu přípravy na vaši roli otce. Pro vás se totiž nezmění v průběhu těch devíti vyčkávacích měsíců vůbec nic. Budete dělat to, na co jste byli zvyklí, a to dokonce včetně sexování. Zkrátka se ráno vzbudíte a budete žít svůj, pevně doufám, šťastný život. To vaše partnerka to bude mít o po/ 1 7
2
m ě s í c
2. NAHORU, DOLŮ, A L E O B Č A S I D O P R AVA .
Máme citlivé miminko. To je jistá věc. Ostatně není se co divit, když oba rodiče jsou duchovně založení a citliví lidé. Naše životy jsou plné i toho, co není vidět, na co se nedá sáhnout, a toto si očividně do světa přináší i naše dcera. Bude se jí to hodit, ale zároveň to na ni bude klást nároky, se kterými se bude muset vypořádat hlavně sama. Její citlivost se projevuje například tak, že dost reaguje na zvuky. Je velmi závislá na své mamince a hurá, dokáže se konečně uvolnit v přítomnosti tatínka. Nebo se spíš tatínek učí uvolnit v přítomnosti své dcerušky. Tak či tak jde ve srovnání s prvními dny o velkou změnu, protože mi otcovství postupně vstupuje do hlavy i srdce. d r u h ý
P R V O O T E C
Se spánkem jsme stále na štíru. Já jsem se takticky, v zájmu zachování zdravých rodinných financí, uklidil do jiného pokoje a žena bojuje v noci sama. Mrzí mě to, ale nemám šanci se při tom našem zvířátku vyspat. Když začne tlačit, vrnět se či generovat další podivné adaptační zvuky zmíněné v předchozí kapitole, mám po spánku. Snažíme se usilovně najít způsob, jak otočit dítěti režim, ale zatím nemáme šajnu, jak na to. Přes den, / 3 4
/ 3 5
2
m ě s í c
2. NAHORU, DOLŮ, A L E O B Č A S I D O P R AVA .
Máme citlivé miminko. To je jistá věc. Ostatně není se co divit, když oba rodiče jsou duchovně založení a citliví lidé. Naše životy jsou plné i toho, co není vidět, na co se nedá sáhnout, a toto si očividně do světa přináší i naše dcera. Bude se jí to hodit, ale zároveň to na ni bude klást nároky, se kterými se bude muset vypořádat hlavně sama. Její citlivost se projevuje například tak, že dost reaguje na zvuky. Je velmi závislá na své mamince a hurá, dokáže se konečně uvolnit v přítomnosti tatínka. Nebo se spíš tatínek učí uvolnit v přítomnosti své dcerušky. Tak či tak jde ve srovnání s prvními dny o velkou změnu, protože mi otcovství postupně vstupuje do hlavy i srdce. d r u h ý
P R V O O T E C
Se spánkem jsme stále na štíru. Já jsem se takticky, v zájmu zachování zdravých rodinných financí, uklidil do jiného pokoje a žena bojuje v noci sama. Mrzí mě to, ale nemám šanci se při tom našem zvířátku vyspat. Když začne tlačit, vrnět se či generovat další podivné adaptační zvuky zmíněné v předchozí kapitole, mám po spánku. Snažíme se usilovně najít způsob, jak otočit dítěti režim, ale zatím nemáme šajnu, jak na to. Přes den, / 3 4
/ 3 5
5 m ě s í c
P ÁT Ý
5. Ú N AVA R E Ž I M E M
Jak to první rok života dítěte bývá, což zjistíte i běžným empirickým výzkumem bez chytré literatury, pořád se něco děje a hlavně mění. Základ u nás zůstává zatím stejný. Žena vstává cca 3 - 4x za noc, občas malá odmítne okamžitě po dotankování mateřským mlékem zatuhnout a žvatlá si v postýlce od 4 do 5 do rána za protestního spánku rodičů. Změnilo se však to, že jsme si za A) prošli první chorobou, a to rýmou, a za B) nám Ninuš změnila výraz. Nejdříve k tomu áčku. Rýmečka už skolila nejednu hordu svalů a s malým miminem, kterému nevysvětlíte, že má dýchat nosem, zamává podobně. Kapáte do nosu mořskou vodu, odsáváte vysavačem, až se vám zadře, sbíráte zvratky s hleny a modlíte se, aby to rychle přešlo. A přejde. Babské rady v tomto směru vydají za 1000 podmáznutých doktorů. Neléčená rýma trvá sedm dní, ta léčená potom týden. Teď k tomu B. Výrazu. Ještě o Vánocích jsem se díval do milých, lehce vnímavých, ale pořád trochu prázdných očí. Tak nějak tam chyběl vzkaz typu: Aha, tohle. Vím, vo co go. To se najednou změnilo. Pochopení objevuji každý den víc a víc. A upřímně, stojí za to ten vývoj sledovat. Najednou má dítě názor, který můžete vnímat a pracovat s ním. / 6 7
5 m ě s í c
P ÁT Ý
5. Ú N AVA R E Ž I M E M
Jak to první rok života dítěte bývá, což zjistíte i běžným empirickým výzkumem bez chytré literatury, pořád se něco děje a hlavně mění. Základ u nás zůstává zatím stejný. Žena vstává cca 3 - 4x za noc, občas malá odmítne okamžitě po dotankování mateřským mlékem zatuhnout a žvatlá si v postýlce od 4 do 5 do rána za protestního spánku rodičů. Změnilo se však to, že jsme si za A) prošli první chorobou, a to rýmou, a za B) nám Ninuš změnila výraz. Nejdříve k tomu áčku. Rýmečka už skolila nejednu hordu svalů a s malým miminem, kterému nevysvětlíte, že má dýchat nosem, zamává podobně. Kapáte do nosu mořskou vodu, odsáváte vysavačem, až se vám zadře, sbíráte zvratky s hleny a modlíte se, aby to rychle přešlo. A přejde. Babské rady v tomto směru vydají za 1000 podmáznutých doktorů. Neléčená rýma trvá sedm dní, ta léčená potom týden. Teď k tomu B. Výrazu. Ještě o Vánocích jsem se díval do milých, lehce vnímavých, ale pořád trochu prázdných očí. Tak nějak tam chyběl vzkaz typu: Aha, tohle. Vím, vo co go. To se najednou změnilo. Pochopení objevuji každý den víc a víc. A upřímně, stojí za to ten vývoj sledovat. Najednou má dítě názor, který můžete vnímat a pracovat s ním. / 6 7
Jako otec jsem proto zavelel k opětovnému zavedení Sparta režimu a to za účelem navrácení děcka do méně otravného módu. Pro její dobro, samozřejmě. Zkrátka jsem se rozhodl ignorovat vzteklý pláč, pokud nemá opravdovou příčinu a značí nejspíš pouze odpor k rodičem nařízené aktivitě.
RADY DO ČTVRTÉHO MĚSÍCE
Režim pomáhá. Je to pevné, často tvrdé, na nás i dceru, ale má to obrovský smysl. Její i váš svět má řád, říkejme tomu třeba pilíře, na kterých se dá stavět. Zaveďte to. Pomáhá to dítěti pochopit váš osobní systém a dává mu jistotu. Vůbec neřešte, co bude. Užívejte si to. Právě nyní nastává doba, kterou nesmíte za žádnou cenu minout. Dítě se směje, ukládá si vás do paměti, vytváří vztah s vámi i maminkou. Jde to vidět v jeho očích. Vše, co se stane teď, bude mít obrovský vliv na to, co bude potom. Nastavte si work-life balance tak, aby vás to nemrzelo. Jo, spadám do generace Y, která zkrátka nechce umřít v kanclu za stolem. Makám hodně, baví mě to, vím, co chci, a znám své PROČ. V rámci toho také vím, že nechci minout, co se děje nyní doma a co se bude dít za měsíc nebo dva. Stačí hodina až dvě vašeho času a žena či partnerka vám nezcvokne. Právě hodinu až dvě potřebuje k tomu, aby restartovala svou starostlivost a lásku a milovala své dítě až za hrob…a vám vytvořila harmonickou domácnost nebo prostor pro ni. Dejte jí čas. Sežeňte si hlídání – babička, sourozenci, chůva. Cokoliv, hlavně si dejte občas oddech. Šišlání, nošení, utírání – nosu, zvratků, hovínek, z toho všeho měkne mozek. Budete potřebovat P R V O O T E C
/ 8 0
M Ě S Í C
Š E S T Ý
/ 8 1
Jako otec jsem proto zavelel k opětovnému zavedení Sparta režimu a to za účelem navrácení děcka do méně otravného módu. Pro její dobro, samozřejmě. Zkrátka jsem se rozhodl ignorovat vzteklý pláč, pokud nemá opravdovou příčinu a značí nejspíš pouze odpor k rodičem nařízené aktivitě.
RADY DO ČTVRTÉHO MĚSÍCE
Režim pomáhá. Je to pevné, často tvrdé, na nás i dceru, ale má to obrovský smysl. Její i váš svět má řád, říkejme tomu třeba pilíře, na kterých se dá stavět. Zaveďte to. Pomáhá to dítěti pochopit váš osobní systém a dává mu jistotu. Vůbec neřešte, co bude. Užívejte si to. Právě nyní nastává doba, kterou nesmíte za žádnou cenu minout. Dítě se směje, ukládá si vás do paměti, vytváří vztah s vámi i maminkou. Jde to vidět v jeho očích. Vše, co se stane teď, bude mít obrovský vliv na to, co bude potom. Nastavte si work-life balance tak, aby vás to nemrzelo. Jo, spadám do generace Y, která zkrátka nechce umřít v kanclu za stolem. Makám hodně, baví mě to, vím, co chci, a znám své PROČ. V rámci toho také vím, že nechci minout, co se děje nyní doma a co se bude dít za měsíc nebo dva. Stačí hodina až dvě vašeho času a žena či partnerka vám nezcvokne. Právě hodinu až dvě potřebuje k tomu, aby restartovala svou starostlivost a lásku a milovala své dítě až za hrob…a vám vytvořila harmonickou domácnost nebo prostor pro ni. Dejte jí čas. Sežeňte si hlídání – babička, sourozenci, chůva. Cokoliv, hlavně si dejte občas oddech. Šišlání, nošení, utírání – nosu, zvratků, hovínek, z toho všeho měkne mozek. Budete potřebovat P R V O O T E C
/ 8 0
M Ě S Í C
Š E S T Ý
/ 8 1
SPECIÁL KONEC BLITÍ, KONEC UTÍRÁNÍ
Pokud vyhrajete v novorozenecké loterii blinkacího potomka, přináším vám skvělou zprávu. Blicích eskapád bude ubývat a jednoho dne se vyvrhování potravy zcela zastaví. Dolní jícnový svěrač, který drží potravu uvnitř těla, zesílí a začne fungovat. Od té chvíle se nemusíte bát s prckem trochu zatřepat a zablbnout, nemusíte udržovat po každém krmení klidový režim a hlavně můžete pustit z hlavy smradlavé pleny a poblitou podlahu. S čistým svědomím mohu prohlásit, že konec období šavlení mě coby otce posunulo do nové, zase o kus pohodovější a zajímavější fáze. Nejde pouze o to, že můžu s dcerou provádět psí kusy, což baví nás oba, ale zbavil jsem se povinnosti, kterou jsem sice akceptoval a naučil se s ní žít, ale upřímně, vůbec mi nevoněla. Doslova.
P R V O O T E C
/ 9 8
M Ě S Í C
D E VÁT Ý
/ 9 9
SPECIÁL KONEC BLITÍ, KONEC UTÍRÁNÍ
Pokud vyhrajete v novorozenecké loterii blinkacího potomka, přináším vám skvělou zprávu. Blicích eskapád bude ubývat a jednoho dne se vyvrhování potravy zcela zastaví. Dolní jícnový svěrač, který drží potravu uvnitř těla, zesílí a začne fungovat. Od té chvíle se nemusíte bát s prckem trochu zatřepat a zablbnout, nemusíte udržovat po každém krmení klidový režim a hlavně můžete pustit z hlavy smradlavé pleny a poblitou podlahu. S čistým svědomím mohu prohlásit, že konec období šavlení mě coby otce posunulo do nové, zase o kus pohodovější a zajímavější fáze. Nejde pouze o to, že můžu s dcerou provádět psí kusy, což baví nás oba, ale zbavil jsem se povinnosti, kterou jsem sice akceptoval a naučil se s ní žít, ale upřímně, vůbec mi nevoněla. Doslova.
P R V O O T E C
/ 9 8
M Ě S Í C
D E VÁT Ý
/ 9 9
11 m ě s í c
J E D E N Á C T Ý
11. D O V Č A J A K O M A L O VA N Á
Měl jsem takový sen. Stane-li se zázrak a my ve zdraví proplujeme rodičovským peklem prvních týdnů a měsíců, vyrazíme jako rodina (a vezmeme s sebou i trochu trhlou tchýni), na dovolenou k moři. Naší malé princezně potáhne na 11 měsíců, takže všechno poběží jako na drátkách. Čeká nás ráj na zemi. Malá si bude hrát na pláži, já vyplodím kapitolu plnou sluníčka a skvělých doporučení o tom, jak se situace proti šíleným začátkům otočila, a štěstí mnou cloumá tak, že budu mít co dělat, abych se nevyvrátil. Takže jsme vyrazili do Chorvatska. Je to blízko, moře hezké, tepla dost. Začátek provázal lehký stres z nočního přejezdu z Česka na Jadran, konkrétně KRK. Proti minulosti jsem se ovšem dobře připravil. Odpoledne jsem si loupnul prášeček, hodil 4 hodinový šlofíček a na cestě okolo cca 3 ráno do sebe nalil celý Redbull. Pomohlo to, resp. něco pomohlo. Buď nastavení hlavy nebo Redbull. V 4:30 i 6 ráno jsem měl vyplesklé oči jak veverka z Doby ledové a celkem v klidu doplul do cíle. Ninuš během noci sekala latinu, jednou se prolezla okolo třetí ránem napříč autem, jinak krásně spinkala. Super. Sen nabýval reálných obrysů. Ale v půlce dne přišel zlom. Apartmán book/ 1 0 5
11 m ě s í c
J E D E N Á C T Ý
11. D O V Č A J A K O M A L O VA N Á
Měl jsem takový sen. Stane-li se zázrak a my ve zdraví proplujeme rodičovským peklem prvních týdnů a měsíců, vyrazíme jako rodina (a vezmeme s sebou i trochu trhlou tchýni), na dovolenou k moři. Naší malé princezně potáhne na 11 měsíců, takže všechno poběží jako na drátkách. Čeká nás ráj na zemi. Malá si bude hrát na pláži, já vyplodím kapitolu plnou sluníčka a skvělých doporučení o tom, jak se situace proti šíleným začátkům otočila, a štěstí mnou cloumá tak, že budu mít co dělat, abych se nevyvrátil. Takže jsme vyrazili do Chorvatska. Je to blízko, moře hezké, tepla dost. Začátek provázal lehký stres z nočního přejezdu z Česka na Jadran, konkrétně KRK. Proti minulosti jsem se ovšem dobře připravil. Odpoledne jsem si loupnul prášeček, hodil 4 hodinový šlofíček a na cestě okolo cca 3 ráno do sebe nalil celý Redbull. Pomohlo to, resp. něco pomohlo. Buď nastavení hlavy nebo Redbull. V 4:30 i 6 ráno jsem měl vyplesklé oči jak veverka z Doby ledové a celkem v klidu doplul do cíle. Ninuš během noci sekala latinu, jednou se prolezla okolo třetí ránem napříč autem, jinak krásně spinkala. Super. Sen nabýval reálných obrysů. Ale v půlce dne přišel zlom. Apartmán book/ 1 0 5
další den na pokoji, odpočíval a dost spal, protože jedno oko nedokázalo samo vše. Navečer jsem sundal pásku a začal pomalu zase fungovat. Tím jsme se dostali do poslední čtvrtiny naší parádní letní dovolené. Viděl jsem blbě, ale přece. Byl jsem na pláži, plaval, dal si pár velmi dobrých jídel včetně úžasné ryby. Díky tchýni jsem strávil krátký čas sám se ženou, dal si večeři a prošel se kolem moře. Vděčnější jsem za něco takového dlouho nebyl. Pak už nastala fáze přípravy na odjezd a nastavování hlavy a těla na další noční jízdu. Tentokrát jsme zpět vyrazili v cca 16 hodin a stavili co hodinu či hodinu a půl kvůli malé slečně. Ta si vždycky trochu polozila, unavila se, najedla a frčelo se dál. Cesta zpátky probíhala daleko dramatičtěji než cesta tam včetně 20minutového nočního hysteráku Niny. Závěr: Bylo to úplně jinak než v mých představách a mém snu. Byl jsem šťastný, že jsme doma a nastoupí režim, na který jsme my i malá zvyklí. Přesto jsem se vrátil silnější, odhodlanější, odpočinutý od běžných starostí, protože jsem několik dní řešil pouze sám sebe a své zdraví. To mě donutilo myslet, následně číst, zase myslet a po návratu domů konat. Doma jsem asi týden testoval upravené stravovací návyky i lehce modifikovaný pracovní rytmus a myšlenkový framework. Užívám si, vše mě baví víc, i když klíčový pracovní projekt nyní vyžaduje pevné nervy a nasazení. Ale je to byznys, nic není zadarmo. Když si myslíte, že máte nastaveno a budete jenom růst, stejně se vždy objeví nějaká externalita, problém a riziko, které budete muset řešit.
P R V O O T E C
/ 1 0 8
Co se týče Niny, je to sranda, ale stále víc i zodpovědnost. Ukazuje se jako velmi chytré, někdy až vyčůrané dítě, které se nyní rozhodlo otestovat svou vyjednávací pozici. Vzteká se, když nedostane, co si přeje (což často netušíte, co je). Jde z vany dřív, než si přeje, spustí siréna. Nedáte jí do úst to, co vidí na stole a přeje si to jíst, siréna. Natahuje pokaždé, pokud se nestane něco, co si umane. A věřte, že takovému prckovi se těžko odolává. Slovo DOST a vážný výraz včetně zvýšeného hlasu chápe naštěstí moc dobře. Podívá se a ví, že má přestat. Tvrdost výchovy tak postoupila na další úroveň. I tak se moje holčička umí krásně smát, rozdává pusinky, naučila se konečně hezky lozit, stoupá si na nožičky, klečí, sedí, žvatlá. Umí říkat slova, chápe všechno na první dobrou, dokáže si podávat jídlo do úst.
M Ě S Í C
J E D E N Á C T Ý
/ 1 0 9
další den na pokoji, odpočíval a dost spal, protože jedno oko nedokázalo samo vše. Navečer jsem sundal pásku a začal pomalu zase fungovat. Tím jsme se dostali do poslední čtvrtiny naší parádní letní dovolené. Viděl jsem blbě, ale přece. Byl jsem na pláži, plaval, dal si pár velmi dobrých jídel včetně úžasné ryby. Díky tchýni jsem strávil krátký čas sám se ženou, dal si večeři a prošel se kolem moře. Vděčnější jsem za něco takového dlouho nebyl. Pak už nastala fáze přípravy na odjezd a nastavování hlavy a těla na další noční jízdu. Tentokrát jsme zpět vyrazili v cca 16 hodin a stavili co hodinu či hodinu a půl kvůli malé slečně. Ta si vždycky trochu polozila, unavila se, najedla a frčelo se dál. Cesta zpátky probíhala daleko dramatičtěji než cesta tam včetně 20minutového nočního hysteráku Niny. Závěr: Bylo to úplně jinak než v mých představách a mém snu. Byl jsem šťastný, že jsme doma a nastoupí režim, na který jsme my i malá zvyklí. Přesto jsem se vrátil silnější, odhodlanější, odpočinutý od běžných starostí, protože jsem několik dní řešil pouze sám sebe a své zdraví. To mě donutilo myslet, následně číst, zase myslet a po návratu domů konat. Doma jsem asi týden testoval upravené stravovací návyky i lehce modifikovaný pracovní rytmus a myšlenkový framework. Užívám si, vše mě baví víc, i když klíčový pracovní projekt nyní vyžaduje pevné nervy a nasazení. Ale je to byznys, nic není zadarmo. Když si myslíte, že máte nastaveno a budete jenom růst, stejně se vždy objeví nějaká externalita, problém a riziko, které budete muset řešit.
P R V O O T E C
/ 1 0 8
Co se týče Niny, je to sranda, ale stále víc i zodpovědnost. Ukazuje se jako velmi chytré, někdy až vyčůrané dítě, které se nyní rozhodlo otestovat svou vyjednávací pozici. Vzteká se, když nedostane, co si přeje (což často netušíte, co je). Jde z vany dřív, než si přeje, spustí siréna. Nedáte jí do úst to, co vidí na stole a přeje si to jíst, siréna. Natahuje pokaždé, pokud se nestane něco, co si umane. A věřte, že takovému prckovi se těžko odolává. Slovo DOST a vážný výraz včetně zvýšeného hlasu chápe naštěstí moc dobře. Podívá se a ví, že má přestat. Tvrdost výchovy tak postoupila na další úroveň. I tak se moje holčička umí krásně smát, rozdává pusinky, naučila se konečně hezky lozit, stoupá si na nožičky, klečí, sedí, žvatlá. Umí říkat slova, chápe všechno na první dobrou, dokáže si podávat jídlo do úst.
M Ě S Í C
J E D E N Á C T Ý
/ 1 0 9