Obsah Prolog ......................................................................................................5 Příchod Čechů ........................................................................................7 O Libuši ................................................................................................ 21 Dívčí válka ........................................................................................... 33 Oldřich a Božena ................................................................................ 43 O Horymírovi ...................................................................................... 49 Tři Svatoplukovy pruty ....................................................................... 58 Cyril a Metoděj na Velké Moravě ..................................................... 61 O Golemovi ......................................................................................... 69 Doslov................................................................................................... 77
79
Prapovesti_blok.indd 79
25.5.2017 10:07:20
O Libuši Když opustil Čechy Čech a z Čech vytratil se Lech, rozhodli rodoví starší, kdo jim bude vládnout další. Hledání nového vládce probíhalo celkem hladce, když knížetem stal se Krok s velkým smyslem pro pokrok. Ač jeho tvář oholená nemá vousy po kolena, soudil lidi v Přerově neúplatně – férově. Tak plynul za rokem rok, Čechům stále vládl Krok, vždy moudrý a spravedlivý, čemuž se dnes mocní diví. Jenže osud bývá hloupý a k dobrému často skoupý, neměl syna – dědice, jen tři mladé přeslice. 21
Prapovesti_blok.indd 21
25.5.2017 10:06:30
… neměl syna ani vnuka, a když smrtka na něj ťuká…
22
Prapovesti_blok.indd 22
25.5.2017 10:06:30
Neměl syna ani vnuka, a když smrtka na něj ťuká, bez dědice smutkem stonal, pak to vzdal a radši skonal. Jinde se o trůny perou, v Čechách přemýšleli: kterou, když nezůstal dědic mladý, který by se chopil vlády. Zvyk, že v české kotlině zůstává moc v rodině, tak se asi dalo tušit, na kterou to chtějí ušít. Kněžnou nezvolili Kazi, měla smůlu, vše prý zkazí, a z dalšího vývoje získala jen Bivoje. To šel Bivoj před půl rokem k Vyšehradu těžkým krokem, mysleli, že zkouší tance, on však na zádech nes kance.
23
Prapovesti_blok.indd 23
25.5.2017 10:06:33
A Kazi hned po něm mžourá, asi chtěla toho kňoura, aby možná bezhlavě, dlela ruka v rukávě. Další z přeslic jménem Teta s duchy tajné plány splétá. Pro taje a pro kouzla, z kandidátky vyklouzla.
… asi chtěla toho kňoura…
24
Prapovesti_blok.indd 24
25.5.2017 10:06:33
Na post kněžny byla slabá první česká ježibaba, která se, jak pověst znám, věnovala bylinám. Proto ustavili kněžnou tu nejmladší, krásnou, něžnou, i když se prý krásná Líba moc nerada s chlapci líbá. Libuška, ta duše dobrá, velmi moudrá, očka modrá, všemu lidu slíbila, že z ní bude Sibyla. Vyjeví všem, co se stane, vidí věci nevídané, proto rozhodla se jednou, že musí být velkou vědmou. Ona již, co malé poupě, vypadala v transu hloupě, později, jak všichni vědí, klaply její předpovědi.
25
Prapovesti_blok.indd 25
25.5.2017 10:06:34
Což se stalo vcelku záhy, věštila budoucnost Prahy tam, kde Pražák tesal práh, dlouhý skoro celý sáh. Když ve chvílích extáze vyprávěla o Praze, smál se mnohý, kdo by – kdeže – kolem řeky stavěl věže! Nechtělo se, ale přesto stavěli tam hlavní město, aby sláva matky měst mohla dotýkat se hvězd… Tehdy nebyla věc běžná, aby státu vládla kněžna – i když moudře soudila, chybička se vloudila. Od nedávných dob ji trápí, jak soudila ty dva chlapy, ač svůj úřad skvěle zvládla, k hanbě mužům prý jen vládla.
26
Prapovesti_blok.indd 26
25.5.2017 10:06:34
Oznámila proto krátce, že jim dá mužského vládce, sama půjde do ústraní, ať jim velí síla zbraní. Ultimáta byla daná, kdy musí být holka vdaná, a tehdy by po ní chňap kdejaký bohatý chlap. Nechtěla jít za boháče, hnala posly pro oráče, možná s ním už randila, když poslům tak fandila. Měla koně od Mimoně, ten znal dobře cestu pro ně, a tak krokem mladice razili směr – Stadice. Vyšli celí rozmrzelí z toho, jak jim kněžna velí, mysleli, že Přemysl je vrtoch a nesmysl.
27
Prapovesti_blok.indd 27
25.5.2017 10:06:34
Její kůň jim určil trasu, proto snadno, bez kompasu, našli Přemysla i voly, který s voly oral v poli. Že o pluhu v oranici nevěděli ve Stadici, polem s volem rádlo vládlo, dokud slunko nezapadlo. Libušin kůň stanul klidně, na oráče hleděl vlídně, a když poslové šli blíže, tušili – toť jejich kníže. Ten vypřáhnuv v poli voly, nezahnal je do stodoly, protože je spolkla skála, co o voly z polí stála. Nedooral brázdy pruh, způsobil tím orbě dluh, vzal jen obuv lýčenou, i když téměř zničenou.
28
Prapovesti_blok.indd 28
25.5.2017 10:06:34
… ten vypřáhnuv v poli voly, nezahnal je do stodoly…
29
Prapovesti_blok.indd 29
25.5.2017 10:06:34
Po chvíli, co nechal orby, vyndal pecen chleba z torby a hosty do jídla nutí s přáním velmi dobré chuti. Sedli, jedli na železe chleba, co jen do nich vleze, a v závěru skromných hodů, pili všichni čistou vodu. Záhy po snědení stravy probrali vzkazy a zprávy, kníže řek: „Dík za snahu, já vyrážím na Prahu.“ Vyskočil pak na bělouše, zkouše, jestli bělouš kouše, i když z nabídky byl vedle, uvelebil se hned v sedle. Protože chtěl Libušku, nespal doma na lůžku, vyjel cestou, necestou, chtěl být se svou nevěstou.
30
Prapovesti_blok.indd 30
25.5.2017 10:06:37
Vše skončilo velkou svatbou, hned za vyšehradskou hradbou, kde sám zakladatel rodu jedl chléb a pil jen vodu. Že byl oráčem, ne lovcem, přitom prvním Přemyslovcem, tak svou obuv od Stadic zabudoval do tradic. Netušil, že jeho „lýčí“ následníci zcela zničí a že z rodu sedláků vzejde tolik čtveráků. Pro mnohé se trůn stal modlou a s myslí zlou, duší podlou téměř každý páchá vraždy, než celý rod zmizí navždy.
Co k tomu dodat? „Žili šťastně dlouhý čas, zráli tak, jak zraje klas, a když přišla jejich doba, do háje šli stejně oba.“ 31
Prapovesti_blok.indd 31
25.5.2017 10:06:37