Issuu

tížněji naše tělo zpracuje všecka solená a uzená masa.

Než do kuchyně vstoupíme

Rozhoduje i to, s jakou myslí člověk zasedá ke stolu, ze zkušeností víme, že

Z ostatních potravin počítají se k snad-

s pobouřenou myslí se jíst nemá, pokrm je

no stravitelným chřest, špenát, celer, luš-

těžko stravitelný, dokonce může působit

těniny (zbavené slupek), naložené okurky,

jako jed. Proto je třeba zavrhnout nemrav,

kaše z obilných zrn, nepříliš tučné pečivo,

že právě při jídle se projednávají nejmrzu-

rýže, brambory, mléko, vejce naměkko. Ob-

tější záležitosti. Také po těžké a namáha-

Naše tělo tvoří sloučeniny kyslíku, uhlíku,

ten nejvýživnější pokrm, pokud nebyl dobře

tížněji nebo delší dobu se tráví kysané zelí,

vé práci nemáme hned usednout k jídlu,

vodíku, dusíku, vápníku, spolu s částeč-

stráven, nejenže tělu neprospívá, ale může

salát okurkový a hlávkový, cibule, červená

nejprve je třeba si odpočinout. Kdo toho

kami fosforu, draslíku, síry, sodíku, železa

mu způsobit značné obtíže a nesnáze, ano

řepa, křen, sýr, vejce natvrdo vařené a ně-

nedbá, začne ho bolet hlava, a to je důkaz

a mnohými dalšími látkami, které se na-

i nemoc. Všeobecně lze říci, že měkká a kyp-

které pokrmy z vajec.

špatného trávení, nikoli průvanu nebo na-

lézají jen v nepatrném množství. Potrava

rá potrava se rozpouští snadněji než látky

Nejobtížněji se tráví, nebo se vůbec ne-

musí proto obsahovat látky, z nichž je naše

pevné a tuhé. Také musíme mít na paměti

stráví například houby, tuk zvířat a rostlin,

Z vlastní zkušenosti víme, že v čase,

tělo složeno, které mu umožní žít, dýchat

dostatek vody, protože voda tvoří skoro tři

natvrdo vařený a málo rozkousaný bílek,

kdy jsme zvyklí jíst, například v poledne,

a pohybovat se. Kyslík například nachází-

čtvrtiny lidského těla; je mu podávána jako

slupky z hrachu, čočky, fazolí, obilí, třešní,

pociťujeme hlad. To se v žaludku nashro-

me v čistých tucích (máslo, lůj, sádlo, olej),

nápoj a je i součástí tuhých pokrmů.

švestek a dalších druhů ovoce, jakož i já-

máždila žaludeční šťáva, očekávající hos-

dra ořechů.

ta (pokrm). Když se nenajíme, šťáva zmizí

chlazení.

uhlík je obsažen v zelenině a ovoci (mrkev,

Zažívání (trávení) je tím snazší, čím více

špenát, salát, zelí, hroznové víno apod.),

má potrava látek, z nichž se naše tělo

Velký vliv na trávení pokrmů má jejich

a nám připadá, že hlad přešel. Tehdy však

listová zelenina uchovává vodík a dusík.

skládá. Přesně určit stravitelnost jednot-

úprava v kuchyni a též to, jaké povahy

není vhodné zasednout k plnému sto-

livých pokrmů je však takřka nemožné.

byly jiné pokrmy a nápoje, které současně

lu; vezmeme si jen talířek čisté polévky

Žití lidské podobá se hořící lampě, v nížto

Mléko, maso, krev, vejce jsou stravitelnější

vstoupily do žaludku. Teplé pokrmy se tráví

a zvolna ji pojídáme, počkáme, až se hlad

ustavičně, třeba nepozorovaně, oleje ubý-

než látky rostlinné, například škrob, koře-

snadněji nežli studené, poněvadž žaludku

opět dostaví; a pak nás nerozbolí ani ža-

vá. Má-li lampa stále hořeti, musí se oleje

ny, nať, lupení atd. Proto naše tělo tráví

neodbírají teplo, nevyhnutelné pro dobré

ludek, ani hlava. Je u nás takový obyčej –

časem přilívati. Taktéž i člověk spotřebuje

maso snadněji než skoro právě tak výživ-

zpracování potravy.

jíst třikrát denně; to postačí dospělému,

duševní jakož i tělesnou prací síly své, které

né luštěniny. Každé maso však není stejně

Při trávení též záleží na životní síle,

nevyhnutelně, má-li zůstati zdráv a při síle,

stravitelné a výživné. Nejstravitelnější je

zdraví nebo zaměstnání každého člověka.

nahrazovati musí, což se děje hlavně potra-

maso mořských a říčních ryb a drůbeže,

Kdo je silný a zdravý, stráví pokrmy, které

Našemu zažívacímu ústrojí nejvíc pro-

vou. M. B. Svobodová, 1894

následuje zvěřina, maso telecí, jehněčí, ho-

by osobě slabé, nemocné nebo staré moh-

spívá potrava smíšená, lehce i tíže stra-

vězí, skopové, vepřové maso a černá zvěř.

ly způsobit i smrt; vždyť se vypravuje, jak

vitelná, nesvědčí mu jednotvárná strava

Výživnost pokrmu je tedy důležitá, avšak

Obtížně stravitelné je maso lososa, úhoře,

kováři šly tvrdé knedlíky k duhu, krejčíka

a pouze živočišná nebo rostlinná potrava

ještě důležitější je jeho stravitelnost. Ani

kachny a dalších vodních ptáků, nejob-

však usmrtily.

mu bude jen škodit.

dětem však, protože rostou, podáváme jídlo pětkrát za den.

tížněji naše tělo zpracuje všecka solená a uzená masa.

Než do kuchyně vstoupíme

Rozhoduje i to, s jakou myslí člověk zasedá ke stolu, ze zkušeností víme, že

Z ostatních potravin počítají se k snad-

s pobouřenou myslí se jíst nemá, pokrm je

no stravitelným chřest, špenát, celer, luš-

těžko stravitelný, dokonce může působit

těniny (zbavené slupek), naložené okurky,

jako jed. Proto je třeba zavrhnout nemrav,

kaše z obilných zrn, nepříliš tučné pečivo,

že právě při jídle se projednávají nejmrzu-

rýže, brambory, mléko, vejce naměkko. Ob-

tější záležitosti. Také po těžké a namáha-

Naše tělo tvoří sloučeniny kyslíku, uhlíku,

ten nejvýživnější pokrm, pokud nebyl dobře

tížněji nebo delší dobu se tráví kysané zelí,

vé práci nemáme hned usednout k jídlu,

vodíku, dusíku, vápníku, spolu s částeč-

stráven, nejenže tělu neprospívá, ale může

salát okurkový a hlávkový, cibule, červená

nejprve je třeba si odpočinout. Kdo toho

kami fosforu, draslíku, síry, sodíku, železa

mu způsobit značné obtíže a nesnáze, ano

řepa, křen, sýr, vejce natvrdo vařené a ně-

nedbá, začne ho bolet hlava, a to je důkaz

a mnohými dalšími látkami, které se na-

i nemoc. Všeobecně lze říci, že měkká a kyp-

které pokrmy z vajec.

špatného trávení, nikoli průvanu nebo na-

lézají jen v nepatrném množství. Potrava

rá potrava se rozpouští snadněji než látky

Nejobtížněji se tráví, nebo se vůbec ne-

musí proto obsahovat látky, z nichž je naše

pevné a tuhé. Také musíme mít na paměti

stráví například houby, tuk zvířat a rostlin,

Z vlastní zkušenosti víme, že v čase,

tělo složeno, které mu umožní žít, dýchat

dostatek vody, protože voda tvoří skoro tři

natvrdo vařený a málo rozkousaný bílek,

kdy jsme zvyklí jíst, například v poledne,

a pohybovat se. Kyslík například nachází-

čtvrtiny lidského těla; je mu podávána jako

slupky z hrachu, čočky, fazolí, obilí, třešní,

pociťujeme hlad. To se v žaludku nashro-

me v čistých tucích (máslo, lůj, sádlo, olej),

nápoj a je i součástí tuhých pokrmů.

švestek a dalších druhů ovoce, jakož i já-

máždila žaludeční šťáva, očekávající hos-

dra ořechů.

ta (pokrm). Když se nenajíme, šťáva zmizí

chlazení.

uhlík je obsažen v zelenině a ovoci (mrkev,

Zažívání (trávení) je tím snazší, čím více

špenát, salát, zelí, hroznové víno apod.),

má potrava látek, z nichž se naše tělo

Velký vliv na trávení pokrmů má jejich

a nám připadá, že hlad přešel. Tehdy však

listová zelenina uchovává vodík a dusík.

skládá. Přesně určit stravitelnost jednot-

úprava v kuchyni a též to, jaké povahy

není vhodné zasednout k plnému sto-

livých pokrmů je však takřka nemožné.

byly jiné pokrmy a nápoje, které současně

lu; vezmeme si jen talířek čisté polévky

Žití lidské podobá se hořící lampě, v nížto

Mléko, maso, krev, vejce jsou stravitelnější

vstoupily do žaludku. Teplé pokrmy se tráví

a zvolna ji pojídáme, počkáme, až se hlad

ustavičně, třeba nepozorovaně, oleje ubý-

než látky rostlinné, například škrob, koře-

snadněji nežli studené, poněvadž žaludku

opět dostaví; a pak nás nerozbolí ani ža-

vá. Má-li lampa stále hořeti, musí se oleje

ny, nať, lupení atd. Proto naše tělo tráví

neodbírají teplo, nevyhnutelné pro dobré

ludek, ani hlava. Je u nás takový obyčej –

časem přilívati. Taktéž i člověk spotřebuje

maso snadněji než skoro právě tak výživ-

zpracování potravy.

jíst třikrát denně; to postačí dospělému,

duševní jakož i tělesnou prací síly své, které

né luštěniny. Každé maso však není stejně

Při trávení též záleží na životní síle,

nevyhnutelně, má-li zůstati zdráv a při síle,

stravitelné a výživné. Nejstravitelnější je

zdraví nebo zaměstnání každého člověka.

nahrazovati musí, což se děje hlavně potra-

maso mořských a říčních ryb a drůbeže,

Kdo je silný a zdravý, stráví pokrmy, které

Našemu zažívacímu ústrojí nejvíc pro-

vou. M. B. Svobodová, 1894

následuje zvěřina, maso telecí, jehněčí, ho-

by osobě slabé, nemocné nebo staré moh-

spívá potrava smíšená, lehce i tíže stra-

vězí, skopové, vepřové maso a černá zvěř.

ly způsobit i smrt; vždyť se vypravuje, jak

vitelná, nesvědčí mu jednotvárná strava

Výživnost pokrmu je tedy důležitá, avšak

Obtížně stravitelné je maso lososa, úhoře,

kováři šly tvrdé knedlíky k duhu, krejčíka

a pouze živočišná nebo rostlinná potrava

ještě důležitější je jeho stravitelnost. Ani

kachny a dalších vodních ptáků, nejob-

však usmrtily.

mu bude jen škodit.

dětem však, protože rostou, podáváme jídlo pětkrát za den.

Výhradně masitá potrava dodá tělu pří-

době, na tom, jak mnoho se člověk pohy-

hospodští v zemích, kde se v hojné míře

Co povědět o vybavení kuchyně?

liš mnoho bílkovin a může připravovat půdu

buje, na jeho věku i povaze. V severských

pěstuje víno; host, který se při společné

Kuchyně je místnost, ve které se čas od

pro vysoký krevní tlak, tvorbu usazenin,

zemích lidé vědí, že jim prospívá rybí tuk,

tabuli vína ani nedotkne, musí jej stejně

času rádi zdržují všichni členové rodiny.

záněty, kloubní obtíže. Převaha masitých

syté pokrmy i lihové nápoje, a nemůžeme

zaplatit, neboť více snědl.

Aby prostor pro přípravu pokrmů, zapla-

pokrmů má být podávána lidem s nedo-

to chápat jako nestřídmost; studené pod-

statečnou výživou, při rychlém tělesném

nebí vyžaduje hojnější výživu.

vovaný vůněmi lákavými a někdy méně …vařiti s rozmyslem, důkladně všemu v ku-

příjemnými, skutečně vyhovoval, musí být

růstu, těm, kteří po nemoci potřebují ze-

V domácnosti rozeznávejme mezi po-

chyni rozuměti tak jako lékárník neb lučeb-

prostorný, dobře větraný, suchý, světlý, ale

sílit. Výhradně rostlinná potrava obtěžuje

třebami nevyhnutelnými a mezi tím, co

ník svému povolání rozumí, to zajisté jest

nikoli příliš prosluněný (v létě by zde bylo

zažívací ústrojí, působí zácpu a krvi nedo-

je pouhou lahůdkou. Těm prvním je tře-

něco zcela jiného, než jen státi u plotny,

nepříjemné horko).

dává náležité množství bílkovin. Zkušenost

ba bez výjimky vyhovět, u těch druhých,

dříví neb uhlí přikládati, brambory práti atd.

potvrzuje, že rozmanitost a střídání v po-

zvláště když je málo peněz, je třeba se

M. B. Svobodová, 1894

travě nejen chuti lépe vyhoví, ale je i přiro-

omezit nebo se jich vůbec zřící. To platí

zenou potřebou, protože tělo si mnohem

o mlsech, vzácnostech, novinkách, napří-

Jak máme správně vařit pro nemocné?

železná nebo kachlová kamna i modernější

snadněji vybere, co potřebuje, a tudíž lépe

klad o příliš rané, uměle vypěstované ze-

Především je třeba vědět, že hospodyňka

sporák mají své výhody a nevýhody, sporák

prospívá. Hospodyně se o výživu svých

lenině, která je vždy drahá a co do chuti

má být lékařovou pomocnicí, zároveň s ním

například příliš sálá a rychle vychladne. – To-

strávníků lépe postará, když připraví dvojí

zůstává daleko za zeleninou přirozeně

pracovat na uzdravení nemocného, jak se

pivo má být suché, přiměřeně velké, dřevo

pokrmy s menšími porcemi, než kdyby udě-

vypěstovanou. – Lépe je tělo zdravě ži-

říká „nedělat nic za jeho zády“, poněvadž

klademe na rošt křížem, aby se plamen rov-

lala jen jeden v dvojnásobném množství.

vit třeba i za větší peníz než mu odepřít

by jeho úsilí ne-li zcela zmařila, tedy ales-

noměrně rozdělil, většinou nemá být příliš

Jen hovězí maso, chléb a snad i brambory,

potřebný pokrm. Stále se šatit podle po-

poň velmi ztížila. Kuchyň se tedy může stát

prudký, aby nepokazil pečlivě připravovaný

z nápojů kromě vody pouze pivo lze poží-

slední módy na úkor zdárné výživy těla je

i domácí lékárnou, a dovede-li hospodyně

pokrm. – Dobrá plotna je opatřena litinový-

vat vícekrát za den.

totéž, jako špatně krmený kůň v krásném

pokrmy pro své nemocné náležitě upravit,

mi pláty, ve stropě nad nimi je vhodné mít

Tam, kde panuje obyčej po celý rok

postroji. Při životě jinak spokojeném do-

velmi přispěje k jejich uzdravení; většinou

výparník, otvor, opatřený plechovými dvířky,

zachovávat pravidelně se opakující pořá-

káže chutný, výživný a pečlivě upravova-

postačí vynechat ostré a dráždivé koření,

kterým v případě potřeby může do komína

dek, například v pondělí knedlíky, v úte-

ný pokrm oddálit zevnější známky stáří.

zeleninu, například cibuli, z polévek a omá-

odcházet pára (v místnosti se nebude držet

rý hrách apod., nastolili pravidlo, které

Správné stravování zachovává svěžest

ček se musí sebrat veškerý tuk. Jen lékař

vlhko). – Při vaření má být okolo jednotli-

zcela odporuje zásadám správné výživy;

i krásu lépe než všecky vychvalované vo-

však určuje, jakého druhu pokrmy a nápoje

vých nádob na plotně dostatek místa.

v horkém létě podávají hrách s vepřo-

dičky. – Je třeba se zmínit také o nápo-

by se nemocnému měly podávat. Mnohé

Nádobí, v němž se pokrmy připravují

vým masem nebo slaninou, a to je zcela

jích. Zkušenost nás učí, že střídmé požití

hospodyně chybují, když nemocnému, kte-

nebo podávají na stůl (hrnce, rendlíky, pe-

nevhodné.

působí zdárně. Oběd, při němž se podává

rý nemá chuť k jídlu, nějaký pokrm vnutí,

káče apod., podnosy, talíře, šálky, sklenice,

Nemůžeme určit, jak mnoho by člověk

pivo, zasytí na delší dobu, po jídle bez piva

jak říkají „na posilněnou“, často tím průběh

příbory), se řídí velikostí domácnosti, má být

měl sníst, závisí to na teplotě v určité roční

se velmi brzo ohlásí hlad. Dobře to vědí

nemoci jen zhorší.

v dostatečném množství, aby mohlo sloužit

Kamna s dobrým tahem komína a s troubou snadno přístupnou a denním světlem dobře osvětlenou jsou nezbytná. Tradiční

Výhradně masitá potrava dodá tělu pří-

době, na tom, jak mnoho se člověk pohy-

hospodští v zemích, kde se v hojné míře

Co povědět o vybavení kuchyně?

liš mnoho bílkovin a může připravovat půdu

buje, na jeho věku i povaze. V severských

pěstuje víno; host, který se při společné

Kuchyně je místnost, ve které se čas od

pro vysoký krevní tlak, tvorbu usazenin,

zemích lidé vědí, že jim prospívá rybí tuk,

tabuli vína ani nedotkne, musí jej stejně

času rádi zdržují všichni členové rodiny.

záněty, kloubní obtíže. Převaha masitých

syté pokrmy i lihové nápoje, a nemůžeme

zaplatit, neboť více snědl.

Aby prostor pro přípravu pokrmů, zapla-

pokrmů má být podávána lidem s nedo-

to chápat jako nestřídmost; studené pod-

statečnou výživou, při rychlém tělesném

nebí vyžaduje hojnější výživu.

vovaný vůněmi lákavými a někdy méně …vařiti s rozmyslem, důkladně všemu v ku-

příjemnými, skutečně vyhovoval, musí být

růstu, těm, kteří po nemoci potřebují ze-

V domácnosti rozeznávejme mezi po-

chyni rozuměti tak jako lékárník neb lučeb-

prostorný, dobře větraný, suchý, světlý, ale

sílit. Výhradně rostlinná potrava obtěžuje

třebami nevyhnutelnými a mezi tím, co

ník svému povolání rozumí, to zajisté jest

nikoli příliš prosluněný (v létě by zde bylo

zažívací ústrojí, působí zácpu a krvi nedo-

je pouhou lahůdkou. Těm prvním je tře-

něco zcela jiného, než jen státi u plotny,

nepříjemné horko).

dává náležité množství bílkovin. Zkušenost

ba bez výjimky vyhovět, u těch druhých,

dříví neb uhlí přikládati, brambory práti atd.

potvrzuje, že rozmanitost a střídání v po-

zvláště když je málo peněz, je třeba se

M. B. Svobodová, 1894

travě nejen chuti lépe vyhoví, ale je i přiro-

omezit nebo se jich vůbec zřící. To platí

zenou potřebou, protože tělo si mnohem

o mlsech, vzácnostech, novinkách, napří-

Jak máme správně vařit pro nemocné?

železná nebo kachlová kamna i modernější

snadněji vybere, co potřebuje, a tudíž lépe

klad o příliš rané, uměle vypěstované ze-

Především je třeba vědět, že hospodyňka

sporák mají své výhody a nevýhody, sporák

prospívá. Hospodyně se o výživu svých

lenině, která je vždy drahá a co do chuti

má být lékařovou pomocnicí, zároveň s ním

například příliš sálá a rychle vychladne. – To-

strávníků lépe postará, když připraví dvojí

zůstává daleko za zeleninou přirozeně

pracovat na uzdravení nemocného, jak se

pivo má být suché, přiměřeně velké, dřevo

pokrmy s menšími porcemi, než kdyby udě-

vypěstovanou. – Lépe je tělo zdravě ži-

říká „nedělat nic za jeho zády“, poněvadž

klademe na rošt křížem, aby se plamen rov-

lala jen jeden v dvojnásobném množství.

vit třeba i za větší peníz než mu odepřít

by jeho úsilí ne-li zcela zmařila, tedy ales-

noměrně rozdělil, většinou nemá být příliš

Jen hovězí maso, chléb a snad i brambory,

potřebný pokrm. Stále se šatit podle po-

poň velmi ztížila. Kuchyň se tedy může stát

prudký, aby nepokazil pečlivě připravovaný

z nápojů kromě vody pouze pivo lze poží-

slední módy na úkor zdárné výživy těla je

i domácí lékárnou, a dovede-li hospodyně

pokrm. – Dobrá plotna je opatřena litinový-

vat vícekrát za den.

totéž, jako špatně krmený kůň v krásném

pokrmy pro své nemocné náležitě upravit,

mi pláty, ve stropě nad nimi je vhodné mít

Tam, kde panuje obyčej po celý rok

postroji. Při životě jinak spokojeném do-

velmi přispěje k jejich uzdravení; většinou

výparník, otvor, opatřený plechovými dvířky,

zachovávat pravidelně se opakující pořá-

káže chutný, výživný a pečlivě upravova-

postačí vynechat ostré a dráždivé koření,

kterým v případě potřeby může do komína

dek, například v pondělí knedlíky, v úte-

ný pokrm oddálit zevnější známky stáří.

zeleninu, například cibuli, z polévek a omá-

odcházet pára (v místnosti se nebude držet

rý hrách apod., nastolili pravidlo, které

Správné stravování zachovává svěžest

ček se musí sebrat veškerý tuk. Jen lékař

vlhko). – Při vaření má být okolo jednotli-

zcela odporuje zásadám správné výživy;

i krásu lépe než všecky vychvalované vo-

však určuje, jakého druhu pokrmy a nápoje

vých nádob na plotně dostatek místa.

v horkém létě podávají hrách s vepřo-

dičky. – Je třeba se zmínit také o nápo-

by se nemocnému měly podávat. Mnohé

Nádobí, v němž se pokrmy připravují

vým masem nebo slaninou, a to je zcela

jích. Zkušenost nás učí, že střídmé požití

hospodyně chybují, když nemocnému, kte-

nebo podávají na stůl (hrnce, rendlíky, pe-

nevhodné.

působí zdárně. Oběd, při němž se podává

rý nemá chuť k jídlu, nějaký pokrm vnutí,

káče apod., podnosy, talíře, šálky, sklenice,

Nemůžeme určit, jak mnoho by člověk

pivo, zasytí na delší dobu, po jídle bez piva

jak říkají „na posilněnou“, často tím průběh

příbory), se řídí velikostí domácnosti, má být

měl sníst, závisí to na teplotě v určité roční

se velmi brzo ohlásí hlad. Dobře to vědí

nemoci jen zhorší.

v dostatečném množství, aby mohlo sloužit

Kamna s dobrým tahem komína a s troubou snadno přístupnou a denním světlem dobře osvětlenou jsou nezbytná. Tradiční

jednomu způsobu vaření nebo potravině,

pilinami s octem, příležitostný tuk odstra-

pokud jsou skutečně sněhobílé. – Kusy

studenými mydlinkami a bělením na

slaným nebo sladkým pokrmům. – Nádo-

níme slanou vodou nebo kašičkou z prosá-

plátna, ubrousky a sáčky, které používá-

slunci.

by na vaření mohou být hliněné i železné

té křídy, oplachujeme čistou vodou. Láhve

me při cezení, nebo v nich pokrmy vaříme,

s glazurou uvnitř; na pečení používáme hli-

s úzkým dlouhým hrdlem nikdy nečistíme

hned po skončení práce obrátíme naruby,

Mužové připravují a vzdělávají se pro

něné pekáče, když chceme chutnější šťávu;

hrstí olověných broků, protože obsahují je-

v několika vodách vymneme, až jsou čisté,

své budoucí povolání již od časného mládí;

železný pekáč je vhodnější na jakékoli sma-

dovaté příměsi. Pokud do láhve spadne kor-

a rychle je usušíme.

proč by tedy i dívky neměly se učiti hlavně

žení a na pečení buchet (dostanou krásnou

ková zátka, vytáhneme ji pomocí motouzu,

Jak se zbavíme skvrn na prostírání?

a předně tomu, čeho jedenkráte nevyhnu-

kůrku). – Na každý druh jídla používáme je-

přeloženého do písmene U, když láhev ob-

Skvrny od vína a ovoce ihned zapereme,

telně budou potřebovati? Jejich povoláním

den druh nádobí, nikdy nevaříme ve stejné

rátíme hrdlem dolů. Pokud nejde vyjmout

pak namydlíme a vypereme v teplém

jest říditi jednou domácnost’ i šetřiti a hos-

nádobě maso, mléko, kávu, čaj, rendlík na

zabroušená skleněná zátka, opatrně zahře-

mléce (podmáslí, syrovátce), dobře vy-

podařiti s tím, co muž vydělá. M. B. Svobo-

bílou omáčku nesmí být zamaštěný apod.

jeme hrdlo láhve, jehož skleněná hmota se

mácháme; od pančovaného vína skvrny

dová, 1894

– Dřevěné nádobí (vál na přípravu těsta,

poněkud roztáhne. Ohřáté sklenice nestaví-

nezmizí, ani když je hned posypeme solí.

prkénka, válečky, formičky, vařečky) udržu-

me na studenou podložku (kov), nelijeme do

– Inkoust a čerstvou rez odstraníme,

Nezbytné nářadí. Pro usnadnění

jeme ve velké čistotě. – Nezapomínáme

nich studenou tekutinu, sklo by puklo.

když postižená místa okamžitě potřeme

kuchařské práce používáme hmoždí-

citronovou šťávou a vypereme. Zastara-

ře, dlátka, pilky, paličky, kleště, rozličné

na vhodné pokličky, s nimi se vaří rychleji, lépe se uchová vůně i chuť pokrmu; moder-

Vypravuje se, že francouzský státník Talley-

lé skvrny pokapeme citronovou šťávou,

strojky, kráječe masa a nudlí, sekáčky

ní kuchaři používají tlakový Papinův hrnec.

rand, byv pozván ke konsulovi Cambacerovi,

ohřátou na stříbrné lžíci, pak látku vy-

a krouhadla zeleniny, struhadla na cukr

– Když při vaření něco vykypí, nádobu hned

pravil mu při stole: „Škoda, Excellencí, pře-

pereme. – Skvrny od ovoce zmizí, když

a mandle atd. K vybavení kuchyně patří

omyjeme, otřeme vlhkou a suchou látkou,

škoda, že tato koroptev, jinak výtečná, ve

je provlhčíme a pak podržíme nad hořící

také váha, teploměr i nástěnné hodiny,

plotnu očistíme. – Kuchyňskému nádobí

společnosti tak špatné byla pečená.“ Úsu-

sírou (kyselina siřičitá ruší rostlinné bar-

protože dobrá kuchařka pečlivě sleduje

vždy věnujeme velkou péči, u měděného

dek tento nebyl hostiteli lhostejný; dal věc

vivo). – Tkaniny čerstvě potřísněné ká-

čas a při vaření vajec nepočítá do sta,

a mosazného se nikdy nesmí objevit zelena-

ihned vyšetřiti a shledáno, že byla koroptev

vou nebo čokoládou čistíme studeným

jak se radívá, vždyť někdo počítá svižně,

vá skvrna, měděnka (vzniká oxidací), která je

pečena při skopovém mase určeném pro

mlékem, starší skvrny na bílých látkách

jiný pomalu.

životu nebezpečná; pokud se tak stane,

služebnictvo! M. B. Svobodová, 1894

nádobu ihned natrvalo vyřadíme. – Zašlý povrch staršího porcelánového nádobí vy-

Stříbrné příbory čistíme vlažnou vodou

čistíme otrubami, oplachujeme vlažnou vo-

a mýdlem, osušíme flanelem. Pokud stříbr-

dou. – Skleněné nádobí omýváme ve zcela

né náčiní používáme jen občas, uchovává-

čistém, nezamaštěném dřezu, používáme

me jej zabalené do hedvábného papíru.

flanel, měkkou žínku, vinné listy, listy kopřiv

Ubrusy a ubrousky pereme odděleně

se solí. Nádobí z broušeného skla omýváme

od ostatního prádla, bílé prostíráme, jen

jednomu způsobu vaření nebo potravině,

pilinami s octem, příležitostný tuk odstra-

pokud jsou skutečně sněhobílé. – Kusy

studenými mydlinkami a bělením na

slaným nebo sladkým pokrmům. – Nádo-

níme slanou vodou nebo kašičkou z prosá-

plátna, ubrousky a sáčky, které používá-

slunci.

by na vaření mohou být hliněné i železné

té křídy, oplachujeme čistou vodou. Láhve

me při cezení, nebo v nich pokrmy vaříme,

s glazurou uvnitř; na pečení používáme hli-

s úzkým dlouhým hrdlem nikdy nečistíme

hned po skončení práce obrátíme naruby,

Mužové připravují a vzdělávají se pro

něné pekáče, když chceme chutnější šťávu;

hrstí olověných broků, protože obsahují je-

v několika vodách vymneme, až jsou čisté,

své budoucí povolání již od časného mládí;

železný pekáč je vhodnější na jakékoli sma-

dovaté příměsi. Pokud do láhve spadne kor-

a rychle je usušíme.

proč by tedy i dívky neměly se učiti hlavně

žení a na pečení buchet (dostanou krásnou

ková zátka, vytáhneme ji pomocí motouzu,

Jak se zbavíme skvrn na prostírání?

a předně tomu, čeho jedenkráte nevyhnu-

kůrku). – Na každý druh jídla používáme je-

přeloženého do písmene U, když láhev ob-

Skvrny od vína a ovoce ihned zapereme,

telně budou potřebovati? Jejich povoláním

den druh nádobí, nikdy nevaříme ve stejné

rátíme hrdlem dolů. Pokud nejde vyjmout

pak namydlíme a vypereme v teplém

jest říditi jednou domácnost’ i šetřiti a hos-

nádobě maso, mléko, kávu, čaj, rendlík na

zabroušená skleněná zátka, opatrně zahře-

mléce (podmáslí, syrovátce), dobře vy-

podařiti s tím, co muž vydělá. M. B. Svobo-

bílou omáčku nesmí být zamaštěný apod.

jeme hrdlo láhve, jehož skleněná hmota se

mácháme; od pančovaného vína skvrny

dová, 1894

– Dřevěné nádobí (vál na přípravu těsta,

poněkud roztáhne. Ohřáté sklenice nestaví-

nezmizí, ani když je hned posypeme solí.

prkénka, válečky, formičky, vařečky) udržu-

me na studenou podložku (kov), nelijeme do

– Inkoust a čerstvou rez odstraníme,

Nezbytné nářadí. Pro usnadnění

jeme ve velké čistotě. – Nezapomínáme

nich studenou tekutinu, sklo by puklo.

když postižená místa okamžitě potřeme

kuchařské práce používáme hmoždí-

citronovou šťávou a vypereme. Zastara-

ře, dlátka, pilky, paličky, kleště, rozličné

na vhodné pokličky, s nimi se vaří rychleji, lépe se uchová vůně i chuť pokrmu; moder-

Vypravuje se, že francouzský státník Talley-

lé skvrny pokapeme citronovou šťávou,

strojky, kráječe masa a nudlí, sekáčky

ní kuchaři používají tlakový Papinův hrnec.

rand, byv pozván ke konsulovi Cambacerovi,

ohřátou na stříbrné lžíci, pak látku vy-

a krouhadla zeleniny, struhadla na cukr

– Když při vaření něco vykypí, nádobu hned

pravil mu při stole: „Škoda, Excellencí, pře-

pereme. – Skvrny od ovoce zmizí, když

a mandle atd. K vybavení kuchyně patří

omyjeme, otřeme vlhkou a suchou látkou,

škoda, že tato koroptev, jinak výtečná, ve

je provlhčíme a pak podržíme nad hořící

také váha, teploměr i nástěnné hodiny,

plotnu očistíme. – Kuchyňskému nádobí

společnosti tak špatné byla pečená.“ Úsu-

sírou (kyselina siřičitá ruší rostlinné bar-

protože dobrá kuchařka pečlivě sleduje

vždy věnujeme velkou péči, u měděného

dek tento nebyl hostiteli lhostejný; dal věc

vivo). – Tkaniny čerstvě potřísněné ká-

čas a při vaření vajec nepočítá do sta,

a mosazného se nikdy nesmí objevit zelena-

ihned vyšetřiti a shledáno, že byla koroptev

vou nebo čokoládou čistíme studeným

jak se radívá, vždyť někdo počítá svižně,

vá skvrna, měděnka (vzniká oxidací), která je

pečena při skopovém mase určeném pro

mlékem, starší skvrny na bílých látkách

jiný pomalu.

životu nebezpečná; pokud se tak stane,

služebnictvo! M. B. Svobodová, 1894

nádobu ihned natrvalo vyřadíme. – Zašlý povrch staršího porcelánového nádobí vy-

Stříbrné příbory čistíme vlažnou vodou

čistíme otrubami, oplachujeme vlažnou vo-

a mýdlem, osušíme flanelem. Pokud stříbr-

dou. – Skleněné nádobí omýváme ve zcela

né náčiní používáme jen občas, uchovává-

čistém, nezamaštěném dřezu, používáme

me jej zabalené do hedvábného papíru.

flanel, měkkou žínku, vinné listy, listy kopřiv

Ubrusy a ubrousky pereme odděleně

se solí. Nádobí z broušeného skla omýváme

od ostatního prádla, bílé prostíráme, jen

tanu jen přijít k varu, nádobu odstavíme,

vína, dostane zlatavou barvu a neobyčej-

jakmile se začne na hladině tvořit škraloup.

ně dobrou chuť.

Škraloup je sražená sýrovina po vypaření

BEZ ČEHO SE V KUCHYNI NEOBEJDEME

vody, obsahuje i něco tuku. Někdo škra-

VEJCE

loup nesmí jíst, někdo jej nechce. – Když se

Vejce jsou naší cennou potravinou už od

do kávy dá ohřívaná smetana, vytvoří na

nejstarších dob. Značná část pokrmů by

hladině mastná očka, vypadá to nechutně.

bez nich nemohla vzniknout, jídla kypří

Především je to voda, která v umění ku-

uchováváme v čistých skleněných nádo-

Do kávy pro hosta proto nikdy nedáváme

a spojují jejich jednotlivé části, potřebuje-

chařském zaujímá místo hned vedle ohně.

bách, v chladné a dobře větrané místnos-

ohřívanou smetanu, nýbrž pouze čerstvě

me je do polévek, omáček i do některých

K pití používáme vodu zdravou a dobrou,

ti, smetanu v láhvi postavené do studené

vařenou. – Mléko (i smetanu) vaříme vždy

nápojů.

která zůstane čistá jako křišťál, i když bude

a obměňované vody. Hliněné nebo kovové

v hrnku o něco větším, aby nepřekypělo.

Základní úpravy vajec K vaření vajec

dlouho stát na vzduchu. Tuto vodu bereme

nádoby nejsou pro mléko vhodné.

Kdyby přece jen začalo kypět, nikdy do něj

se vztahuje mnoho rad, většinou však po-

ze studní a pramenů, je to takzvaná voda

Vaření mléka a smetany se jeví jako

nefoukáme, jak bývá zvykem; do mléka po-

skytují jen přibližné údaje, protože u této

tvrdá (název je odvozen od skutečnosti, že

jednoduché a všeobecně známé, ale není

noříme sběračku, tím jej ochladíme a nádo-

činnosti především záleží na samotné ku-

se v ní doměkka neuvaří maso ani luštěni-

tomu tak, a proto nebude na škodu opa-

bu můžeme bez obav odstavit.

chařce, její pozornosti, zkušenosti a cviku.

ny), obsahuje uhličitan vápenatý a minerá-

kování. Mléko a smetanu vaříme v nádo-

Sýr. Dobrý sýr má být pružný, hus-

– Vejce před vařením vždy omyjeme, nejlé-

ly, obojí se podílí na stavbě kostí. S takzva-

bě zcela čisté, určené výhradně pro tuto

tý, nedrobivý, nesmí být hořký, v ústech

pe v osolené vodě. Nádoba na vaření vajec

nou měkkou vodou (například dešťovou) se

činnost, poněvadž mléko snadno přijme

se má lehce rozplynout. V požívání sýra

musí být úplně čistá, zbavená každé stopy

dobře vaří i pere.

příchuť toho, co se vařilo v nádobě dříve.

máme být střídmí, považovat jej za koření,

po tuku, voda nesmí mít příchuť. Vaječná

Rovněž nikdy víc neupotřebíme na vaření

chuťový zážitek, nikoli za plnohodnotnou

skořápka má totiž drobounké póry, které

mléka nádobu, v níž se mléko připálilo. Mlé-

potravinu, poněvadž obtěžuje žaludek. –

vodu propustí dovnitř, a pokud měla pří-

Mléku patří přední místo mezi poživati-

ko se tak snadno nepřipálí, když nádobu vy-

Sýr, dobře uložený v porcelánové nádobě,

chuť, předá ji obsahu. – Když vejce ponoří-

nami a pro lidské tělo je velmi potřebnou

pláchneme studenou vodou, nejvhodnější

ukládáme v chladném sklepu, kde není za-

me do horké vody, voda se poněkud ochla-

potravinou, protože v náležitém poměru

je porcelánový hrnek. – Při zahřívání se

tuchlý vzduch. Aby neoschl, zabalíme jej

dí a než se opět zahřeje, póry ve skořápce

obsahuje tuk, cukr, rozličné soli i částeč-

mléko povléká bílou mázdrou, škraloupem,

do látky (pláténka), ve slané vodě nebo

unikne zcela nepatrné množství bílku; tím

ku železa. Je tím výživnější, čím více má

a kdybychom jej stáhli, opět se utvoří. –

víně omočené a vyždímané, což vždy za

se zmenší vnitřní obsah vejce, a ono při

tuku a sýroviny. Tučné mléko se však příliš

Nepředstavujme si, že dlouhým vařením

tři dny opakujeme. Eidamský sýr je vhod-

vaření nepukne. Pokud však je vody příliš,

snadno netráví, a proto nemocným podá-

smetana nebo mléko zhoustne. Je tomu

ný pro menší domácnosti; když jej uložíme

vložená vejce ji neochladí, vnitřek horkem

váme jen sladké mléko sbírané. – Mléko

naopak, delším vařením zřídne a ztratí svou

v látce navlhčené slanou vodou a před po-

nabude a skořápka pukne, což se stává

přidáváme k potravinám málo výživným,

jemnou mandlovou příchuť. Zvláště na

užitím nakrojenou plochu na několik hodin

u vajec čerstvých a neodpařených. – Na

například k rýži, bramborám apod. – Mléko

kávu a některá jemná jídla necháme sme-

navlhčíme několika lžícemi burgundského

vzduchu vejce vysychá, bílku nepatrně

MLÉKO

tanu jen přijít k varu, nádobu odstavíme,

vína, dostane zlatavou barvu a neobyčej-

jakmile se začne na hladině tvořit škraloup.

ně dobrou chuť.

Škraloup je sražená sýrovina po vypaření

BEZ ČEHO SE V KUCHYNI NEOBEJDEME

vody, obsahuje i něco tuku. Někdo škra-

VEJCE

loup nesmí jíst, někdo jej nechce. – Když se

Vejce jsou naší cennou potravinou už od

do kávy dá ohřívaná smetana, vytvoří na

nejstarších dob. Značná část pokrmů by

hladině mastná očka, vypadá to nechutně.

bez nich nemohla vzniknout, jídla kypří

Především je to voda, která v umění ku-

uchováváme v čistých skleněných nádo-

Do kávy pro hosta proto nikdy nedáváme

a spojují jejich jednotlivé části, potřebuje-

chařském zaujímá místo hned vedle ohně.

bách, v chladné a dobře větrané místnos-

ohřívanou smetanu, nýbrž pouze čerstvě

me je do polévek, omáček i do některých

K pití používáme vodu zdravou a dobrou,

ti, smetanu v láhvi postavené do studené

vařenou. – Mléko (i smetanu) vaříme vždy

nápojů.

která zůstane čistá jako křišťál, i když bude

a obměňované vody. Hliněné nebo kovové

v hrnku o něco větším, aby nepřekypělo.

Základní úpravy vajec K vaření vajec

dlouho stát na vzduchu. Tuto vodu bereme

nádoby nejsou pro mléko vhodné.

Kdyby přece jen začalo kypět, nikdy do něj

se vztahuje mnoho rad, většinou však po-

ze studní a pramenů, je to takzvaná voda

Vaření mléka a smetany se jeví jako

nefoukáme, jak bývá zvykem; do mléka po-

skytují jen přibližné údaje, protože u této

tvrdá (název je odvozen od skutečnosti, že

jednoduché a všeobecně známé, ale není

noříme sběračku, tím jej ochladíme a nádo-

činnosti především záleží na samotné ku-

se v ní doměkka neuvaří maso ani luštěni-

tomu tak, a proto nebude na škodu opa-

bu můžeme bez obav odstavit.

chařce, její pozornosti, zkušenosti a cviku.

ny), obsahuje uhličitan vápenatý a minerá-

kování. Mléko a smetanu vaříme v nádo-

Sýr. Dobrý sýr má být pružný, hus-

– Vejce před vařením vždy omyjeme, nejlé-

ly, obojí se podílí na stavbě kostí. S takzva-

bě zcela čisté, určené výhradně pro tuto

tý, nedrobivý, nesmí být hořký, v ústech

pe v osolené vodě. Nádoba na vaření vajec

nou měkkou vodou (například dešťovou) se

činnost, poněvadž mléko snadno přijme

se má lehce rozplynout. V požívání sýra

musí být úplně čistá, zbavená každé stopy

dobře vaří i pere.

příchuť toho, co se vařilo v nádobě dříve.

máme být střídmí, považovat jej za koření,

po tuku, voda nesmí mít příchuť. Vaječná

Rovněž nikdy víc neupotřebíme na vaření

chuťový zážitek, nikoli za plnohodnotnou

skořápka má totiž drobounké póry, které

mléka nádobu, v níž se mléko připálilo. Mlé-

potravinu, poněvadž obtěžuje žaludek. –

vodu propustí dovnitř, a pokud měla pří-

Mléku patří přední místo mezi poživati-

ko se tak snadno nepřipálí, když nádobu vy-

Sýr, dobře uložený v porcelánové nádobě,

chuť, předá ji obsahu. – Když vejce ponoří-

nami a pro lidské tělo je velmi potřebnou

pláchneme studenou vodou, nejvhodnější

ukládáme v chladném sklepu, kde není za-

me do horké vody, voda se poněkud ochla-

potravinou, protože v náležitém poměru

je porcelánový hrnek. – Při zahřívání se

tuchlý vzduch. Aby neoschl, zabalíme jej

dí a než se opět zahřeje, póry ve skořápce

obsahuje tuk, cukr, rozličné soli i částeč-

mléko povléká bílou mázdrou, škraloupem,

do látky (pláténka), ve slané vodě nebo

unikne zcela nepatrné množství bílku; tím

ku železa. Je tím výživnější, čím více má

a kdybychom jej stáhli, opět se utvoří. –

víně omočené a vyždímané, což vždy za

se zmenší vnitřní obsah vejce, a ono při

tuku a sýroviny. Tučné mléko se však příliš

Nepředstavujme si, že dlouhým vařením

tři dny opakujeme. Eidamský sýr je vhod-

vaření nepukne. Pokud však je vody příliš,

snadno netráví, a proto nemocným podá-

smetana nebo mléko zhoustne. Je tomu

ný pro menší domácnosti; když jej uložíme

vložená vejce ji neochladí, vnitřek horkem

váme jen sladké mléko sbírané. – Mléko

naopak, delším vařením zřídne a ztratí svou

v látce navlhčené slanou vodou a před po-

nabude a skořápka pukne, což se stává

přidáváme k potravinám málo výživným,

jemnou mandlovou příchuť. Zvláště na

užitím nakrojenou plochu na několik hodin

u vajec čerstvých a neodpařených. – Na

například k rýži, bramborám apod. – Mléko

kávu a některá jemná jídla necháme sme-

navlhčíme několika lžícemi burgundského

vzduchu vejce vysychá, bílku nepatrně

MLÉKO

Míchaná vejce patří po vejcích vaře-

ubývá a jeho místo zaujme vzduch; starší vejce tudíž tolik nepukají. – Pro čerstvá

V nejnovější době radí se vařiti vejce dle teplo-

ných naměkko k nejlehčeji stravitelným

Po způsobu švýcarském připravují

vejce dáme méně vody, na starší může být

měru, kterýžto se vpustí do přiměřeného množ-

pokrmům, mohou se podávat i nemoc-

se míchaná vejce se sýrem (Fondue) dle

vody o něco více, jsou uvařená za kratší

ství vody, a když se na 62 °C vyhřála, dají se tam

ným. Pro zdravé strávníky je můžeme

předpisu, jak jej podává Brillat-Savarin,

dobu. Pokud možno vaříme vejce stejně

vejce. Když pak teploměr vystoupil na 85 °C,

okořenit trochou pepře a muškátového

takto: Odváží se potřebné množství čer-

čerstvá, stejně velká, se stejně silnou

počne bílek tuhnouti, ale žloutek jest ještě te-

oříšku, hrstkou sekané petrželové natě

stvých vajec, pak na pánvičce dobře roz-

skořápkou. V jedné nádobě nevaříme na-

kutý (vejce jsou naměkko) – při 92 °C jest bílek

(francouzský způsob), pokropit citrono-

šlehají a přidá k nim dle váhy vajec šestý

jednou mnoho kusů, raději použijeme dvě

úplně tuhý a žloutek počne tuhnouti (jsou na-

vou šťávou; podáváme k salátu nebo

díl nového másla a třetí díl strouhaného

menší nádoby. – Mají-li být vejce nahnilič-

hniličko) – při 95 °C jest žloutek již pevný (jsou

šunce. – Vezmeme pět až šest vajec, do

švýcarského sýra (frýburkského), pánvička

ko, totiž bílek tvrdý a žloutek ještě tekutý,

natvrdo). Kdo však nemá teploměr, který by se

kastrolku dáme máslo (100 g), mléko nebo

dá pak na dobrý oheň a míchá tím, až vej-

nechávají se větší vejce ve vodě pět mi-

mohl do vody ponořiti, vaří vejce podle hodin. Tu

smetanu (100 ml), trochu soli, vše dobře

ce houstnou, ale musí zůstati měkká jako

nut, menší čtyři minuty, záleží i na množ-

pak třeba již více opatrnosti; záležíť zde na po-

promícháme, pak vařečkou jen opatrně

krém a pěkně se táhnouti. Pak přidá se

ství vody. Začátečnice učiní dobře, když

čtu vajec, potom jsou-li studená nebo prohřátá,

odhrnujeme, necháme ztuhnout a hned

ještě hezky pepře, bez něhož by to nebylo

jedno vejce zkusí. – Při vaření vajec na-

malá nebo velká, mají-li skořápku tenkou nebo

přendáme do vlažné mísy (na studené

tak výborné, a dle potřeby soli a na ohřá-

tvrdo je třeba se řídit dle toho, jak mnoho

tlustou, jsou-li čerstvá nebo nějakou dobu již

míse by vejce ztvrdla). – Když vejce roz-

té misce dá hodně horké na stůl. Zvláště

je vody, jak jsou vejce stará a velká, kolik

snesená a konečně mnoho-li vody se na ně dalo

mícháme s dobrým hovězím nebo ještě

k dopolední snídani jsou výborná a k nim

jich vaříme najednou. Pro malá vejce je to

vařiti. Z toho hospodyňka sezná, že nějaký urči-

lépe drůbežím vývarem, jsou výtečná, ale

dobré víno; někdo i trochu vína mimo

obvykle pět minut, pro větší šest až sedm

tý předpis stanoviti nelze, a že třeba přibrati též

solíme opatrně. Výborná i výživná jsou

ostatní do nich přimíchává. Přijde-li z ne-

minut, velká vaříme i deset minut; nejlépe

vlastní úsudek a pak se v tom také cvičiti. Přede

s výpekem z telecí pečeně, kuřat apod.,

nadání v poledne host, pomáhají si hospo-

dát do nádoby o jedno víc a zkusit. Vejce

vším třeba naučiti se na určitý počet vajec dáti

solíme rovněž velmi málo, aby nebyla pří-

dyňky také takto: 8 vajec, 1/4 l smetany, 2

vařená natvrdo musíme vyndat z vody ve

přiměřené množství vody vařiti (ne mnoho, ani

liš ostrá. – Pokud máme pocit, že vejce

lžíce cukru ostrouhaného o citron míchá

chvíli, kdy ve žloutku obsažená bílkovina

příliš málo). Poměrně dává se tolik vody, aby se

mají poněkud prázdnou chuť, můžeme

se s kouskem másla jako jiná míchaná vej-

ztuhla, ale žloutek není zcela tvrdý. Pak

v ní vejce dobře potopila, což hned za studena

přidat sekanou vařenou šunku, drobně

ce a podají na stůl místo moučného jídla.

je vejce po rozkrojení jasné, žloutek krás-

může se vyzkusiti. Když pak voda začne krou-

sekanou telecí pečeni, upotřebit může-

Nebo vmíchá se do vajec 30 g strouhané-

ně žlutý, chutný a jemný. Delším vařením

žiti, odtáhne se na kraj plotny, aby se nevařila,

me i zbytky. Na prohřátý talíř položíme

ho parmesanského sýra a 3 g pepře. Když

vejce ztvrdne, žloutek se oddělí od bílku

načež vloží se do ní opatrně vejce, aby jedním

maso, navršíme vejce, přidáme plátky

se omeleta dodělává, dá se do prostřed

a vytvoří se na něm šedivá vrstva. Taková

o druhé se neťuklo a snad nerozbilo (nejlepší

smažené žemličky, vařené chřestové hla-

30 g na 1 cm velké kostky krájeného švý-

vejce nelze použít jako ozdobu. – Vejce

jest na to zvláštní vložka, na níž se všecka srov-

vičky. – Zvlášť dobrou chuť získáme, když

carského sýra, nechá dodělat, pak složí po

vařená nahniličko nebo natvrdo snadno

nají a pak i s ní najednou do vody potopí), a po-

přidáme rybu, například lososa (6 vajec,

obou koncích, jak při pečení udáno, a dá na

oloupeme, když je na chvilku vložíme do

tom dají opět na oheň. M. B. Svobodová, 1894

125 g uzeného lososa), uzeného slaneč-

stůl. M. B. Svobodová, 1894

studené vody.

ka, na kostičky nakrájené sardelky.