K Johance přiběhne kamarádka Kačka. Bydlí u nich v domě
„Hm.“
o patro níž. Kačka chodí už do třetí třídy. I ona třímá v ruce
Johanka chce Kačce ještě povědět, jak se těší na prázdni-
vysvědčení.
ny, ale Kačka najednou poposkočí a vyhrkne: „Zapomněla
„Co to neseš?“ ptá se Kačka a zvědavě hledí na panenku.
jsem ve škole cvičky!“
„To jsem vyhrála,“ pochlubí se Johanka.
Otočí se a běží pryč.
„Za co?“
Johanka zůstane stát sama před domem. Hm, myslí si, ta
„Byla jsem nejlepší!“
Kačka je popleta! Johanka si cvičky nikdy nezapomněla.
„Vy jste závodili?“
Natáhne se na špičky, aby dosáhla na zvonek, a stiskne
Johanka se zarazí. Byla třídní soutěž závod, nebo ne?
tlačítko.
„Tak v čem jsi nejlepší?“ dožaduje se odpovědi Kačka.
Crrr!
„Jsem prostě nejlepší!“ prohlásí Johanka. „Ve všem.“
V duchu vidí babičku, jak
Kačka trochu protáhne obličej. Najednou neví, o čem má
jde k domovnímu zvon-
s Johankou mluvit. Je těžké bavit se s někým, kdo je nejlepší
ku, aby vnučce otevřela.
ze všech!
Crrr!
„Co máš na vysvědčení?“ zeptá se zvědavě Johanka a po-
To je doba! Johanka rozči-
hodí školní tašku na zem.
leně drží prst na zvonku.
„Tři dvojky,“ ukáže je Kačka. „Z matematiky, z českého ja-
Crrr!
zyka a z výtvarné výchovy.“
Konečně dveře zabzu-
„Ty máš dvojku z výtvarné výchovy?“ podiví se Johanka. „Ty
čely. Johanka do nich
neumíš kreslit? Já mám samé jedničky, koukej!“
strčí a už vybíhá
Johanka strčí Kačce vysvědčení přímo pod nos.
schody do jejich
Kačka protáhne obličej ještě trochu víc.
třetího patra.
8
9
K Johance přiběhne kamarádka Kačka. Bydlí u nich v domě
„Hm.“
o patro níž. Kačka chodí už do třetí třídy. I ona třímá v ruce
Johanka chce Kačce ještě povědět, jak se těší na prázdni-
vysvědčení.
ny, ale Kačka najednou poposkočí a vyhrkne: „Zapomněla
„Co to neseš?“ ptá se Kačka a zvědavě hledí na panenku.
jsem ve škole cvičky!“
„To jsem vyhrála,“ pochlubí se Johanka.
Otočí se a běží pryč.
„Za co?“
Johanka zůstane stát sama před domem. Hm, myslí si, ta
„Byla jsem nejlepší!“
Kačka je popleta! Johanka si cvičky nikdy nezapomněla.
„Vy jste závodili?“
Natáhne se na špičky, aby dosáhla na zvonek, a stiskne
Johanka se zarazí. Byla třídní soutěž závod, nebo ne?
tlačítko.
„Tak v čem jsi nejlepší?“ dožaduje se odpovědi Kačka.
Crrr!
„Jsem prostě nejlepší!“ prohlásí Johanka. „Ve všem.“
V duchu vidí babičku, jak
Kačka trochu protáhne obličej. Najednou neví, o čem má
jde k domovnímu zvon-
s Johankou mluvit. Je těžké bavit se s někým, kdo je nejlepší
ku, aby vnučce otevřela.
ze všech!
Crrr!
„Co máš na vysvědčení?“ zeptá se zvědavě Johanka a po-
To je doba! Johanka rozči-
hodí školní tašku na zem.
leně drží prst na zvonku.
„Tři dvojky,“ ukáže je Kačka. „Z matematiky, z českého ja-
Crrr!
zyka a z výtvarné výchovy.“
Konečně dveře zabzu-
„Ty máš dvojku z výtvarné výchovy?“ podiví se Johanka. „Ty
čely. Johanka do nich
neumíš kreslit? Já mám samé jedničky, koukej!“
strčí a už vybíhá
Johanka strčí Kačce vysvědčení přímo pod nos.
schody do jejich
Kačka protáhne obličej ještě trochu víc.
třetího patra.
8
9
„Ahoj, Johanko!“ Babička se usmívá. Má vnučku moc ráda a celý den se na
Konec nebo začátek?
ni těší. „Tobě to trvalo!“ vykřikne Johanka. „Hele!“ a strká hned babičce před obličej vysvědčení. „A ještě panenka! Podívej! Jsem nejlepší!“ „Nejlepší?“ podiví se babička.
Babička se rozloučila, protože domů dorazila maminka.
„Jasně! Nejlepší ze všech.“
v hlídání Johanky se střídají. Babička pospíchá domů za
„To se mi nezdá,“ odpoví babička.
dědou.
„Jojo! Vyhrála jsem panenku a mám samý!“
„Pa, kočko,“ dává babička Johance pusu. „Ať se na táboře
„Ba ne,“ zakroutí hlavou babička. „Kdybys byla nejlepší,
neutopíš! a koukej nám poslat psaníčko! Víš, že děda sbírá
holčičko, tak bys uměla nejdřív pozdravit!“
známky! Naši adresu znáš!“ „Napíšu, babi, neboj!“ Dnes není obyčejný den! Johance vrtá hlavou, že je konec školního roku a zároveň začátek velkých letních prázdnin. Může být jeden den koncem i začátkem? Asi ano. „Johanko!“ volá odpoledne z pokoje maminka. „Pojď mi pomoct!“ V pokoji je nepořádek. Na pohovce se povaluje hromada oblečení. Maminka vybírala ze skříňky věci, které si Johanka vezme s sebou na tábor. „Hupni na to!“
10
11
„Ahoj, Johanko!“ Babička se usmívá. Má vnučku moc ráda a celý den se na
Konec nebo začátek?
ni těší. „Tobě to trvalo!“ vykřikne Johanka. „Hele!“ a strká hned babičce před obličej vysvědčení. „A ještě panenka! Podívej! Jsem nejlepší!“ „Nejlepší?“ podiví se babička.
Babička se rozloučila, protože domů dorazila maminka.
„Jasně! Nejlepší ze všech.“
v hlídání Johanky se střídají. Babička pospíchá domů za
„To se mi nezdá,“ odpoví babička.
dědou.
„Jojo! Vyhrála jsem panenku a mám samý!“
„Pa, kočko,“ dává babička Johance pusu. „Ať se na táboře
„Ba ne,“ zakroutí hlavou babička. „Kdybys byla nejlepší,
neutopíš! a koukej nám poslat psaníčko! Víš, že děda sbírá
holčičko, tak bys uměla nejdřív pozdravit!“
známky! Naši adresu znáš!“ „Napíšu, babi, neboj!“ Dnes není obyčejný den! Johance vrtá hlavou, že je konec školního roku a zároveň začátek velkých letních prázdnin. Může být jeden den koncem i začátkem? Asi ano. „Johanko!“ volá odpoledne z pokoje maminka. „Pojď mi pomoct!“ V pokoji je nepořádek. Na pohovce se povaluje hromada oblečení. Maminka vybírala ze skříňky věci, které si Johanka vezme s sebou na tábor. „Hupni na to!“
10
11
A hned letí do pokojíku, kde na poličce sedí panenka, kterou vyhrála v třídní soutěži. „Panenka je moc velká, tu si tam vzít nemůžeš,“ povídá maminka. „Mami!“ vykřikne Johanka zklamaně. „Já chci mít panenku s sebou!“ „Ale jdi ty, už nejsi malá holčička. Vezmi si nějakou menší hračku, třeba plyšáka, ten se ti vejde do batůžku.“ Johanka zklamaně hledí na panenku. Chtěla se dětem na táboře pochlubit! Jak jí pak někdo uvěří, že byla ve třídě nejlepší? Maminka odchází do kuchyně připravit večeři. Johanka vrátí panenku na Johanka skočí na víko kufru, který se maminka snaží zapnout.
své místo a dostane ná-
„Tak, už se můžeš zvednout!“
pad! Když se nemůže
„Mám tam všechno?“ ptá se Johanka.
pochlubit panenkou,
„Snad ano. Kdyby ti něco chybělo, musíš si nějak poradit.“
vezme si vysvědčení.
Johanka hledí na modrý kufr. Má pocit, že na něco opravdu
Ukáže dětem samé
zapomněly.
jedničky!
„Pannu!“ vykřikne. „Zapomněly jsme tam dát mou novou
Vysvědčení leží na
pannu!“
stolku v průhledném
12
13
A hned letí do pokojíku, kde na poličce sedí panenka, kterou vyhrála v třídní soutěži. „Panenka je moc velká, tu si tam vzít nemůžeš,“ povídá maminka. „Mami!“ vykřikne Johanka zklamaně. „Já chci mít panenku s sebou!“ „Ale jdi ty, už nejsi malá holčička. Vezmi si nějakou menší hračku, třeba plyšáka, ten se ti vejde do batůžku.“ Johanka zklamaně hledí na panenku. Chtěla se dětem na táboře pochlubit! Jak jí pak někdo uvěří, že byla ve třídě nejlepší? Maminka odchází do kuchyně připravit večeři. Johanka vrátí panenku na Johanka skočí na víko kufru, který se maminka snaží zapnout.
své místo a dostane ná-
„Tak, už se můžeš zvednout!“
pad! Když se nemůže
„Mám tam všechno?“ ptá se Johanka.
pochlubit panenkou,
„Snad ano. Kdyby ti něco chybělo, musíš si nějak poradit.“
vezme si vysvědčení.
Johanka hledí na modrý kufr. Má pocit, že na něco opravdu
Ukáže dětem samé
zapomněly.
jedničky!
„Pannu!“ vykřikne. „Zapomněly jsme tam dát mou novou
Vysvědčení leží na
pannu!“
stolku v průhledném
12
13