OBSAH ÚVOD VÝCHODNÍ FRONTA: SITUACE V ROCE 1942 FALL BLAU: VZHURU NA KAVKAZ TIGER A PANTHER: NOVÉ TYPY JDOU DO BOJE PANZERARNEE AFRIKA: ÚSPECH A PAK NEZDAR 1/TADELLE: MOHUTNÝ ÚTOK NA RUSKO FINÁLE V ITÁLII: POMALÝ ÚSTUP DEN D: PORÁŽKA NA ZÁPADE OPERACE BAGRATION: .., SOVETSKY POSTUP ZÁVER REJSTŘÍK PODEKOVÁNÍ ;
6 14 50 86 100 124 184 206 258 292 298 304
U
nternehmen (operace) Barbarossa, německá pozemní invaze do Ruska zahájená 22. června 1941, znamenala vrchol Hitlerovy politiky rozšiřovat sféru vlivu Reichu vojenskou silou. Hitler podobně jako Napoleon, další bezohledný agresor, který zaútočil na tuto rozlehlou zemi o 129 let dříve, také ignoroval její geografický charakter a dopad povětrnostních podmínek na postupující mechanizované síly. Stejně cak ignoroval skutečnost, že Sovětský svaz má ohromné průmyslové kapaciry a téměř neomezený rezervoár živé síly. Vojenští historici se stále přou o to, kdy přesně Německo prohrálo vál ku. Obvykle nabízejí tři možnosti: neúspěch při dobývání ruského hlavní ho města Moskvy, první těžkou porážku u Stalingradu v roce 1942 nebo birvu u Kurska v roce 1943, kde německá armáda přišla o svoji taktickou výhodu. Definitivní odpověď na tuto otázku neexistuje, neboť se zde pro jevuje řada protichůdných detailů a faktorů. V roce 1939 německé vojenské síly - Panzerwajfe a Luftwajfe - na padly velkou část Evropy a jejich tažení vyvrcholilo pádem arcinepřítele Německa, Francie. Velká Británie byla jedinou zemí, která na západě ještě kladla odpor, a Hitler proti ní plánoval provést obojživelnou vyloďovací operaci, Unternehmen Seelowe. Tu však bylo třeba odložit, neboť Luftwajfe se v birvě o Británii nepodařilo zlomit Britské královské lececrvo. Alespoň operace na Balkáně a v severní Africe, které Hitler svému generálnímu štá bu vnutil, probíhaly úspěšně, třebaže v druhém případě byl tento úspěch pouze dočasný. Když Hitler nařídil útok na Sovětský svaz, měl v plánu dosáhnout své ho největšího cíle - rozšíření Říše směrem na východ a likvidaci marxismu.
Vlevo:
Velitel tanku PzKpfw VI Ausf E Tiger z 13. PzRgt Grossdeutschland se chystá vystřelit světlici ze Signalpistole (SP) 42 pro objektiv propagandistického fotografa. Leutnant má na prsou Ritterkreuz (Rytířský kříž) a Panzerkampfabzeichen (tankistický bojový odznak). (Getty)
HISTORIE N�MECKÉHO TANKOVÉHO VOJSKA 1942-45
Nahoře:
Ruští venkované pozorují kolonu německých tanků projíždějící jejich vesnicí během chmurné zimy 1941 /42. Na východní frontě nedokázal tank PzKpfwg Ill Ausf J vyzbrojený kanonem KwK U42 ráže 5 cm přemoci nejnovější verze sovětských tanků T-34 a KV. (Anderson)
Rozkaz k přípravám této ohromné operace dal v roce 1940 a současně s nimi mělo probíhat i předběžné plánování Unternehmen Seelowe. V té době nicméně doufal, že britská vláda bude souhlasit se separátním mírem. Wehrmacht, Panzerwajfe a Luftwaffe ve všech operacích dosáhly vítěz srví a velitelé je na bojišti využívali jako jednotnou koordinovanou sílu, aby realizovali účinný bleskový úder (Blitzkrieg). První část Hitlerova generál ního plánu však na konci roku 1941 narazila.
Pat ve sněhu a prachu pouště Trebaže tankové jednotky byly nepochybně nejúčinnějším a nejefektivněj ším bojovým prostředkem, zcela jistě nemohly operovat bez dělostřelecké podpory a vzdušné převahy. Guderianovy tankové síly však jako první prorazily opevnění Nizozem ska a pak i Francie. Díky lepší taktice na východní frontě jeho tanky zničily stovky sovětských strojů, i když je třeba vzít v úvahu, že sovětští tankisté byli sice stateční, ale špatně vycvičení a špatně vedení. Německá taktická převaha byla cak velká, že ani nečekané nasazení lepší techniky, například tanků T-34, na sovětské straně průběh bojů nezměnilo.
ÚVOD S koncem podzimu 1941 se oslabené a vyčerpané německé jednotky setkaly poprvé s hlubokým blátem, které takřka znemožňovalo jakýkoli pohyb; pásová vozidla se sice mohla jakžtakž pohybovat, ale běžná zásobo vací vozidla nikoliv. První zimní mrazy přinesly teploty nižší než -30 °C a úrok na Moskvu, jemuž Hitler připisoval rozhodující význam, se zhroutil. Jak si ranky vedly v dalších čtyřech letech války? Byli němečrí velitelé schopni přizpůsobit svoji taktiku a strategii kritickým dilematům, jež před nimi měla stát v severní Africe i v Rusku? A nakonec - dokázal německý zbrojní průmysl vyvinout lepší zbraně a dodávat je v dostatečném množ ství, a rak umožnit Německu zachovat si převahu na budoucích bojišrích?
Několik slov o taktice Čtenář si povšimne, že se zmiňuji o „lepší německé tankové taktice", aniž bych rento pojem dále rozváděl, což by ostatně bylo nad rámec této knihy. Taktika je popsána v mnoha německých výcvikových příručkách; řadu
Dole:
I
Kanon KwK U60 ráže 5 cm byl pro tankové osádky bojující na východní frontě zaveden příliš pozdě. I když jeho projektily měly slušnou průbojnost, nebyla to zbraň, na niž němečtí tankisté čelící tankům T 34 - a KV čekali. V pouštní válce si však kanon vedl proti spojeneckým tankům dobře až do začátku léta 1942. (Zollner)
1
HISTORIE NfMECKÉHO TANKOVÉHO VOJSKA 1942-45
Nahoře: 18. června 1942 postavila 9. PzDiv tento pamětní štít oslavující zničení tisícího nepřátelského tanku. Německá propagandistická mašinerie takovéto úspěchy ohlašovala vždy s velkou dychtivostí, takže i tato fotografie bude zveřejněna s cílem posílit morálku ostatních jednotek i civilistů. (Anderson)
ÚVOD
z nich jsem důkladně prostudoval, ale tyto příručky obsahují pouze teorii. Bojová taktika se vyvíjí pouze v reálných situacích na bojišti. ,,Výchozí po stavení" k útoku ovlivňuje mnoho okolností a velitel před zahájením útoku bude vždy vyžadovat důkladný průzkum terénu a nepřátelských pozic. Při plnění úkolu se bude s postupným rozvíjením útoku jeho hodnocení tak tické situace neustále měnit. Žádná příručka ani výcvikový manuál nemůže připravit vojáka na rea litu bojiště. Přesné vysvětlení německé tankové taktiky by od autora vyžadovalo podrobné zhodnocení každého konkrétního bojového úkolu na základě válečných deníků a oficiálních bojových hlášení (tedy nikoli osobních vzpomínek). Přečetl jsem značný počet takovýchto dokumentů a mohu pouze shrnout, co jsem se dozvěděl o německé tankové taktice: útočte s od hodláním a využívejte součástí svých sil s maximálním efektem.
Nahoře:
Tanky jsou určeny k pohybu v těžkém terénu. Podmínky na východní frontě - prach v dlouhém a suchém létě, po něm dlouhá období silných dešťů na podzim, silný mráz a hluboký sníh v zimě a jarní obleva, která změnila půdu v neprůchodnou rasputicu (moře bahna) - však závažným způsobem ovlivňovaly tankové operace. (Zbllner)
■
HISTORIE NtMECKÉHO TANKOVÉHO VOJSKA 1942-45
Nahoře: Rovnováhu sil na východní frontě změnil tank PzKpfw VI Tiger. Byl vyzbrojen kanonem KwK 36 U56 ráže 8,8 cm a s prakticky neprůstřelným čelním pancířem v roce 1943 čněl vysoko nad všemi ruskými tanky. Tank na snímku náleží k PzAbt 503 a věžové číslo „114" značí, že jeho velitelem byl Alfred Rubbel, budoucí tankové eso. (Rubbel)
Autorova poznámka: Stejně jako v prvním dílu této knihy jsem použil informace získané rešerší původních německých oficiálních dokumentů, které rovněž obsahovaly mnoho technických údajů (u spojenecké techniky jsem byl odkázán na publikované zdroje) zahrnutých do této knihy. Rovněž se domnívám, že vysokou důvěryhodnost, a tedy i vysokou informační hodnotu, mají ofi ciální bojová hlášení vypracovaná důstojníky v poli nebo na vyšších stup ních velení (včetně General der Panzertruppe). Tato hlášení lze nalézt pouze v archivech, například v National Archi ves & Records Administration ve Washingtonu, D.C., či v Bundesarchiv -Militararchivu ve Freiburgu, Německo. Oba jsou veřejně přístupné. Zdržel jsem se podrobných popisů jednotlivých tankových bitev a ta žení, protože se jimi přede mnou více než dostatečně zabývali jiní autoři a protože se jimi nepochybně v souvislosti s postupným zpřístupňováním archivů a informací v nich obsažených budou zabývat znovu. Technické záležitosti, tj. ,,šroubky a matice" a výrobní údaje německé obrněné tech niky během 2. světové války, komplexně pokryli renomovaní autoři, jako Walter Spielberger, Tom Jencz, Hilary Doyle a Peter Muller. Názvy německých zbraní, tanků a vozidel opět dodržují více či méně jasnou německou nomenklaturu: tank je Panzerkampfwagen (PzKpfw), obrněný vůz je Panzerspdhwagen (PzSpw), obrněný polopásový transportér je Schutzenpanzer a polopásové vozidlo je Zugkraftwagen (ZgKw). Řada vozidel byla rovněž označována výrazem Sonderkraftfahrzeug (SdKfz) -
ÚVOD speciální vozidlo - a číslem. Toto striktně uplatňované pojmenovávání a číslování bylo možná důsledkem určité německé nebo pruské tradice - disciplíny, přesnosti a (někdy) otrocké poslušnosti. V praxi však velitel praporu na frontě používal jiné označení než jeho technický důstojník. Například pro tank PzKpfw IV se běžně používa lo označení Panzer IV nebo prostě Pz IV, po němž následovalo písmeno identifikující výrobní verzi - Ausfohrung (Ausf) - A, B atd. To však bylo pro velitele nepodstatné. Pouze technický důstojník potřeboval takovéto detailní údaje, včetně čísla podvozku. To se změnilo se zavedením kanonů s dlouhou hlavní ráže 5 cm a 7,5 cm do výzbroje; následně se pro přesné určení typu a provedení tanku k jeho názvu přidávalo označení Langrohr (dlouhá hlaveň) nebo Kurzrohr (krátká hlaveň). Ale i zde zaneprázdněný velitel ve svých hlášeních používal pouze zkratky „k" (kurz - s krátkou hlavní) a „I" (lang - s dlouhou hlavní). Názvy jsem použil v podobě na lezené v oficiálních hlášeních, rozkazech státních orgánů a korespondenci mezi výrobci a státními úředníky, ale zejména v podobě použité v bojových hlášeních zpracovaných frontovými veliteli. Thomas Anderson prosinec 2016
Dole:
Motospojka právě doručila rozkazy veliteli tanku PzKpfw VI Tiger ze s PzAbt 503. Motocykl Zundapp ZS 750 s přívěsným vozíkem byl poprvé dodán Wehrmachtu v roce 1940 a zůstal ve službě až do konce války. Povšimněte si, že stroj má SPZ začínající písmenem F, což je velmi neobvyklé. (Rubbel)
■