rodičů
sis vybrala to nejlepší, co v nich bylo. Ještě že z tebe udělali jedináčka. Každé další dítě by totiž vedle tebe bylo hotový chudáček." V tom měla tedy úplnou pravdu, protože po tátovi jsem zdědila vysokou, štíhlou postavu a temně modré oči, zatímco máma mě ze své genetické výbavy podarovala záplavou černých vlasů, které nejenom s očima dobře a zajímavě kontrastují, ale ještě navíc se mi přiro zeně vlní skoro až do pasu. Po ní mám i světlou pleť, což ovšem zase až taková výhoda není, protože opalovat se musím hodně opatrně, za neustálého natírání ochrannými prostředky. Proto jsem se také dneska nechala pře mluvit k návštěvě koupaliště, kam mě jinak zrovna srdce netáhne, docela výjimečně. Jenomže doma už byla vážně nuda k ukousání. Stejně je to nespravedlivé. Člověk se celý školní rok těší na prázdniny, a když se jich konečně dožije, za pár dnů se začne nudit a skoro se touží vrátit zpátky do školy, napadlo mě a okamžitě jsem se té kacířské myšlenky zhrozila. No fuj, abych to nakonec ještě nezakřikla, zkří žila jsem pro všechny případy dva prsty na levé ruce a opravila se. Do školy néééé! Spíš by to prostě chtělo nějaké vzrůšo. Poznat něco nového, zajímavého, nasbírat nějaké zážitky, kdyby pro nic jiného, tak abych měla čím štvát holky ve třídě, až se spolu zase shledáme. Tázavě jsem se rozhlédla kolem sebe. No jo. Zábava jak v márnici. Pár rodinek s řvoucí mi dětmi, na hřišti udupaném kopyty tisíců lidí do tvrdosti betonu se plácá několik absolutně nezajímavých 6