Vlastimil Vondruška
FIORELLA
4 i444�4 ,-1att1élt.o M.etop,jM. Dobrodružství dcery dvorního alchymisty císaře Rudolfa 11.
IM<>BAI
I. Začínalo se šeřit a staroměstské zvony svolávaly věřící do kostela na večerní nešpory. Od řeky vál sice mírný, ale chladný vítr, který rozháněl po ulicích prach. Několik hubených mužů nedůvěryhodného vzhledu uklízelo pod dohledem dvou biřiců rynek kolem Staroměstské radnice, aby byl připravený na zítřejší výroční jarmark. Všude vládl klid a ospalá pohoda. Řemeslníci zavírali dílny a tovaryši si od cházeli odpočinout po celodenní práci. Na rynku u kašny živě diskutovaly děvečky s dřevěnými put nami v rukách. Z otevřených oken hostinců voněly čerstvé placky a pečené maso. Ulicí od Kamenného mostu zamyšleně kráčel štíhlý černovlasý chlapec. Na sobě měl soukenné nohavice, sepranou halenu a krátký modrý pláštík. Hlavu mu zdobil tovaryšský baret a u opasku měl zavěšenou krátkou zdobenou dýku. Jen pár zasvě cených však vědělo, že se v převleku učedníka skrý vá dívka. Fiorella byla dcerou alchymisty, a protože byla jehojediným dítětem, musela se převlékat za chlap ce, neboť cechovní předpisy nedovolovaly, aby se dívka vyučila nějakému řemeslu. Její otec Giovan ni da Ponte pomocníka potřeboval, ale dobře věděl, že alchymie je příliš ožehavé povolání, při němž ve5