MODERNÍ PEDAGOGIKA
(29) (30) (31) (32) (33) (34) (35) (36) (37) (38) (39) (40) (41) (42) (43) (44)
10
Skryté kurikulůum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Didaktický text .......................................... Vyučování ............................................... Pedagogická komunikace .................................. Pedagogické řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výsledky edukace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Efekty edukace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kvalita edukace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Akontabilita (ve sféře školní edukace) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Efektivnost edukace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Efekty edukace (Windham) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Škola (Meyers kleines Lexikon -Padagogik) ................... Komplexní definice „školy" ................................. Vědecký výzkum (Kerlinger) ................................ Pedagogický výzkum (Worterbuch Padagogik) ................. Pedagogický výzkum a vývoj (OECD) ........................
267 282 308 314 323 358 359 360 361 361 377 389 390 426 427 427
Kapitola 1
Co je pedagogika "Je-li pedagogika vědou? Tuto otázku slyšíme často ozývati se, a to předně se strany těch, již mají vychování za pouhý výkon, pedagogiku za pouhé umění. ... Vědeckost pedagogiky jde z toho, že následuje požadavky postupu vědeckého, totiž principie (základy) a methodu. Zdali ony jsou samostatné nebo odjinud vzaté, nemůže o její vědeckosti rozhodovati, neboť jinak by nemohla ani fysika zváti se vědou, opírajíc se o mathematiku . ... Hledíce k analogii s ostatními vědami můžeme i pedagogice přiřknouti znak vědeckosti ... a nepochybujeme o tom, že dalším pokrokem nauky evoluční a věd touto řízených, totiž biologie a sociologie, se povznese co nejdříve na pravou výši." Stručný
slovník paedagogický, 1896 (Praha, Ústřední spolek jednot učitelských v Čechách)
TEMATICKÉ OTÁZKY • • •
• • •
Je pedagogika věda, či praxe - nebo obojí? K čemu je pedagogika užitečná? Co je příznačné pro „moderní" pedagogiku na rozdíl od pedagogiky „tradiční" ? Jak je pedagogika chápána u nás a jak v jiných zemích? Které jsou hlavní oblasti současné pedagogiky? Proč mají pedagogové potíže s terminologií své vědy?
19
MODERNÍ PEDAGOGIKA
1.1 Vymezení výrazu „pedagogika" Jistě se shodneme se čtenářem v tom, že na počátku veškerého výkladu v této knize musí být ujasněno, jaký obsah budeme vkládat do výrazu „pedagogika". O to se ihned pokusíme, ovšem toto ujasnění nebude jednoduchou záležitostí. Jak ukážeme, daný výraz má odlišné významy v různých okruzích společenské komunikace - od laického významu až po vědecké významy (jež jsou ovšem samy o sobě dosti rozdílné).
Jak výraz „pedagogika" vznikl? Termín pedagogika pochází z antického Řecka, kde byl slovem paidagógos označován otrok, který pečoval o syna svého pána, doprovázel jej na cvičení a do školy. Ze staré řečtiny se tento výraz přenesl do antické latiny - jakožto paedagogus - avšak již s posunutým významem (nejen otrok-průvodce, ale uči tel, vychovatel). Lze předpokládat, že již v antickém světě se vytvořila speciální profese pedagoga-učitele, s požadovanou zvláštní kvalifikací (byť se jednalo o otroky). Nacházíme o tom doklady u řeckých, římských a jiných autorů 1 . Z latiny byl výraz paedagogus převzat do většiny indoevropských i jiných jazyků, v nichž byly vytvořeny jeho různé podoby (v češtině pedagog, pedagogika, pedagogický). Takže český výraz „pedagogika", o který nám jde, je rovněž latinského původu, a má proto i v jiných jazycích své ekvivalenty: v angličtině pedagogy I pedagogics, v němčině Padagogik, v ruštině pedagogika, ve francouzštině pédagogie apod. Avšak pozor! Na rozdíl od českého jazykového úzu (a také německého a dalších) má anglický termín pedagogy jiný význam - o tom bude řeč níže.
Co
vlastně
výraz „pedagogika" v češtině
vyjadřuje?
Je zjištěno, že výraz „pedagogika" chápou jinak laici a jinak profesionálové - odborníci v dané oblasti. V pojetí laiků (tj. lidí, kteří mohou být odborníky v jiných oblastech, ale s teoriemi edukace nemají bezprostředně co do činění) je pedagogika chápána jakožto receptář na výchovu dětí ve škole. Před několika lety prováděl autor této knihy výzkum, jehož součástí byla i anketa zaměřená na rodiče žáků základní školy. Byli mezi nimi lidé různých profesí a sociálních 1
20
Naph1<lad Marcus Fabius Quintilianus, autor první systematické učebnice řečnictví a veřej ných forem komunikace (česky Základy rétoriky, Praha, Odeon, 1985), rozebírá otázku, zda je užitečnější vychovávat římské jinochy doma, nebo ve škole. V této souvislosti píše o „otrocích, mezi nimiž bude vychováván ten, do něhož vkládáme takové naděje", vedle toho o .vychovatelích", kteří by měli mít příslušnou kvalifikaci, a o .veřejných učitelích" působících ve školách. Z jiného Quintilianova výkladu vyplývá, že již tehdy (tj. v 1. století n. l.) byla profese veřejných učitelů diferencována podle předmětů, tj. byli učitelé specializovaní na vyučování gramatiky, geometrie, hudby, rétoriky aj.