0299448 by Knižní klub

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ l(NIHOVNA ČR Zakaria, Fareed [ln defence of a liberal education. česky] Obrana liberálního vzdělání/ Fareed Zakaria; z anglického originálu ln defence of a liberal education ... přeložil a poznámkami opatřil Jaroslav Veis. - Vydání první.- Praha : Academia, 2017. -127 stran. -(XXI. století; sv. 44) ISBN 978-80-200-2717-7

378.14"' 37.0:[1/3+7/9] ,·, 331.53 ,·, 37.014.S ·:, 321 - vysokoškolské studium - humanitní vzdělávání - profesní uplatnění - vzdělávací politika - liberalismus - monografie

37.014- Vzdělávací a výchovná politika (22]

ISBN 978-80-200-2717-7

Obsah Předmluva k českému vydání

1. Múj přichod do Ameriky 21 2. Stručné dějiny Uberálniho vzděláni 35 3. Učit se myslet 53 4. Přirozená aristokracie 72 5. Znalosti a moc 88 6. Obrana dnešní mládeže 96 Poznámky Poděkování

107 126

1 Můj příchod

do Ameriky

Jestliže si dnes chcete dobře žft. vfte, co se od vás očekává. Chce to začít studovat na vysoké a nechat toho dřív, než dostudujete. Přes den se musíte ufit všechno, co souvisí s počítati, a po nocích programovat. Pak založit technologickou firmu a dostat ji na burzu. To je nový americký sen. A pokud nemáte až tak moc dobrodružnou povahu, můžete alespoň promovat jako elektroinženýr. Rozhodně se od vás ale neočekává, že budete studovat svobodná umění (liberal arts), tedy školu vyučující vědy přírodní i humanitní. Všude po světě je idea „liberálního" vzdělání úzce svazována se Spojenými státy a jejich významnými univerzitami a vysokými školami. V Americe samotné je však dnes liberální vzdělání v neoblibě. V éře určované technologiemi a globalizací se všude mluvi o vzděláni.jehož cílem je získat odborné znalosti a dovednosti. Politici, lidé z byznysu, a dokonce i spousta pedagogů ho považuji za jediný způsob.jak si země může udržet konkurenceschopnost. Nabádají studenty, aby přestali snít a začali prakticky uvažovat o tom, jaké dovednosti budou v zaměstnáni potřebovat. Nabývat znalosti, jež nejsou zacíleny na něco konkrétního, je považováno za cestu do nikam. Klasické humanitní vzdělání má už jen málo zastánců. Konzervativci prskajf, že směřuje až příliš doleva (i když politická orientace je tu nepodstatná).

Levičáci se zase obávaji, že je přfliš elitářské. Studenti se s obavami ptajf, k čemu že by jim mohl být dobrý diplom z psychologie. A rodiče mají strach, že vyhodí své celoživotní úspory. Narůstajici pocit znepokojení se dokonce dá vyjádřit v číslech. I když počet studentů na vysokých školách v posledních desetiletích roste, procento těch, kteří si za hlavni obor studia volf předměty, jako je angličtina nebo filozofie, prudce klesá. Například v roce 1971 zfskalo bakalářský titul z angličtiny nebo literatury 7,6 % studentů. V roce 2012 poklesl podíl těchto oborů na 3 %. Za stejnou dobu procento bakalářských hodnosti udělených v ekonomickýc~ oborech stouplo z 13,7 % na 20,5 %. Mnozí z nás soudí, že tento vývoj je rozumný a že ti, kdo usilují o vysokoškolské vzdělání, prostě dávají přednost přípravě na povolání před humanitními i jinými vědami. Možná to tak je. Nebylo tomu tak ale v dobách, kdy se přístup ke vzdělání začínal rozšiřovat. Třeba v padesátých a v šedesátých letech považovali studenti pregraduální studium na liberální koleji či univerzitě za něco víc než studium na nějaké, třeba i proslavené ekonomické vysoké škole. Noví studenti, často pocházející z nižší střední třídy a z přistě hovaleckého prostředí, se do liberálního studia vrhali s nadšením. Považovali je jak za bránu k budouci kariéfe, tak za způsob, jak splynout s americkým prostředím a kulturou. ,,Musím mluvit absolutně dokonale anglicky," říká Alex Portnoy, hrdina románu Philipa Rotha Portnoyův komplex, j ehož rodiče jsou přistěhovalci. Obliba diplomů z angličtiny a historie v dobách masového šířeni vysokoškolského vzděláni rostla. Velké nebezpečí, v němž se ocitají americké vysoké školy, nespočívá v tom, že příliš mnoho studentů studuje humanitní či vědecky zaměřené obory. Podívejme se na čísla. V akademickém roce 2011-12 bylo 52 % amerických studentů zapsáno na dvouletých nebo ještě kratších a 48 % na čtyřletých vysokých školách. Mezi dvouletými školami byly nejoblíbenější nejrůznější zdravotnické a se zdravotnictvím souvisejícf obory (23,3 %). Dalších 11,7 o/o studentů studovalo obchodní, manažerské a marketingové obory. Na čtyřle tých školách tomu bylo obdobně. V čele hlavních oborů byly ty, které souvisely s obchodem a podnikáním, s 18,9 % studentů, na druhém místě zdravotnictví se 13,4 %. Jiné odhady dospěly k závěru, že jen méně než třetina diplomů je udělována v oborech, které by bylo možné označit za liberální. A jen 1,8 % studentů navštěvovalo klasické liberální koleje, jako je Amherst, Swarthmore nebo Pomona.

Vypadá to tak, že nemáme zrovna nadbytek studentů historie, literatury, filozofie nebo fyziky a matematiky. Většina se specializuje na obory, u nichž se předpokládá, že mají přímý vztah k pracovnímu trhu. Je pravda, že je zapotřebí, aby více Američanů mělo technickou průpravu, a stejně tak všichni Američané by si zasloužili lépe chápat smysl vědy. Ale zvonit na poplach kvůli nutnosti sepjetí pracovních dovedností a pracovních míst ani tak moc nevede ke studiu technických nebo biologických oborů- ne každý má schopnosti věnovat se vědě - jako spíše k tomu, že se mladí lidé nervózně odvracejí od humanitních oborů ke studiu provozní ekonomie a komunikací. Mnozí z těchto studentů by možná udělali lépe, kdyby si zapsali rozsáhlejší soubor předmětů.jež by je mohly zaujmout- a doplnili je, což by nám všem svědčilo, základy znalostí počítačových oborů a matematiky. Každopádně je zřejmé, že propad technického vzdělání není způsoben nevelkým počtem studentů, kteří si zvolili čtyřleté univerzitní studium liberálního směru. Nehledě na tato fakta, napadání neustává; dokonce se posunulo od rétoriky k činům. Guvernéři Texasu, Floridy, Severní Karolíny a Wisconsinu oznámili, že nemají v úmyslu pokračovat v podpoře studia na státem financovaných univerzitách. ,,Je snad nezbytným zájmem našeho státu, abychom měli víc antropologů?" ptá se floridský guvernér Rick Scott. ,,To si tedy nemyslím." Wisconsin zase plánuje omezit financování škol, které nepřipravují své studenty tak, aby mohli vykonávat konkrétní zaměstnání rovnou po ukončení školy. ,,Kolik doktorátů filozofie je zapotřebí dotovat?" zeptal se rozhlasový moderátor William Bennett guvernéra Severní Karolíny Patricka McCroryho, a guvernér s jeho postojem nadšeně souhlasil. (Je jen ironií, že sám Bennett doktorát z filozofie má, a zjevně ho připravil na to, aby se úspěšně věnoval kariéře v nejrůznějších oblastech od práce pro vládu přes média a neziskový sektor až po privátní sféru.) Do útoku netroubí jen republikáni. Do podpory vzdělávání, které smě řuje přímo k pracovnímu místu, se hrne každý. V lednu 2014 řekl prezident Obama následující: ,,Přátelé, jedno vám zaručuji, a to že si nejspíš vyděláte mnohem víc, když se budete věnovat výrobním oborům nebo byznysu, než když se o to pokusíte s dějinami umění." Později se sice za to, co sám označil jako „zlehčující" názor, omluvil. avšak podobný názor vyjádřil jako prezident i při jiných příležitostech. Názor, že v dnešním světě by se měli studenti vysokých škol zaměřit na obory, které jim přinesou pracovní místo, sdílí hodně lidí zleva, zprava i z politického středu. Bezvýznamnost liberálního vzdělání