CA INE YOUNGOVÁ
6/ ร vod
OBSAH
12/ flapper
42/ Beatnici
74/ Surfafi
82/ Hippies
90/ Rudeboys
124/ Disko
132/ Punk
142/ Novรก romantika
174/ Gn.tnae 194/ Emo
218/ Steampunk 232/ Sapeur
20/ Harlemská renesance
28/ Zoot
48/ Teddy boys
56/
Motorkáři
36/ Swingující mládež 66/ Moci
a rockeři
98/ Skinheadi
106/ Hiphop
116/ Northem soul
150/ Gotika
160/ Acid house
168/ Goa trance
Úvod ,,Móda se netýká jen oblečení. Móda je na nebi, na ulici, móda je v myšlenkách, ve způsobu našeho života, ve všem, co se děje." Coco Chane I
Styl a móda byly odjakživa
prostředkem sebevyjádření
bou sloužily k tomu, jak se identifikovat s normě,
Móda je akt odporu proti
určitou
a často spolu s hud-
ideologií nebo subkulturou .
je to konkrétní životní styl , kterým se odlišu-
jeme od kultury hlavního proudu . Revoluční
Francie
měla
své incroyables a merveil/euses,
na vládu teroru dekadentním a dandyovským
oblečením,
kteří
odpovídali
přitahovalo
jež
pozor-
nost; patřila k němu také červená šňůrka na krku na památku za ty, kteří přišli o život pod gilotinou. Scuttlers,
členové
manchesterského gangu z konce deva-
dřeváky,
tenáctého století, se odlišovali svými
dole
rozšířenými
nohavicemi , hed -
vábnými šátky a velmi krátkými vlasy s patkou nebo ofinou. Hnutí za racionální oděv,
z
jedno z prvních bohémských feministických hnutí,
vězení
neohrabaných, omezujících
chtělo
osvobodit ženy
šatů .
Industrializace, globalizace a modernismus ve dvacátém století s sebou
při
nesly explozi nejrůznějších módních kmenů, především v době velkých společenských změn po první světové válce. Lenská emancipace, zákony upravující dětskou
práci,
znamenalo víc
všeobecně času
dostupné
pro mladé lidi,
vzdělání kteří
a rozkvétající
střední třída,
to vše
si mohli užívat kulturu a konzumovat
hudbu a módu . Větš i na
je s
subkultur se
příchodem
a hrát je na soukromých su. Masová produkce ji
dříve
vyznačuje
mladistvostí. Jejich prvotní rozvoj se kry-
rádia a gramofonu , kdy bylo možné večírcích.
oblečení
nemohli dovolit. Filmy
pořídit
si nahrávky
domů
Hudba se stala indikátorem osobního vku-
umožnila dosáhnout na módu i překračovaly
těm, kteří
by si
geografické hranice a promítaly se
v kinech po celém světě; nejnovější módní trendy mohli díky časopisům sdílet Taneční
všichni.
móda jazzové doby se
rozšířila
ti a poté i mezi pracujícími dívkami, které se o dočetly
řádění
o
svých divokých vrstevnic
·:::>
v novinách a do kina chodily na Colleen Mooreovou a Claru Sowovou.
Protože desky byly drahé, většina fanoušků musela šetřit, aby si mohli koupit
nejnovější
určitému
nahrávky. Ve výsledku tak byli
Německu
ší. V
se ve
třicátých
hudebnímu žánru
věrněj
letech otevíraly moderní kluby, kde mohli ctite-
lé jazzu, už tehdy neschvalovaného nacisty, diskutovat a poslouchat hudbu. Swingová mládež, jak se jim
říkalo,
nejnovější
nosila módu z Británie a z Ameriky,
ze stejného zdroje, z jakého pocházela její milovaná hudba. Afroameričané měli
pomocí módy ukazovali svou hrdost a důstojnost v době, kdy
omezená práva i možnosti. Harlem byl ve dvacátých letech místem svobodsebevyjádření
ného ního
střihu
a ve
čtyřicátých
letech se objevil zoot, oblek extravagantpodřízené
a tvaru, který se stal symbolem odporu k výrazně
ští rudeboys se oblékali
pozici. Jamaj-
a napodobovali Divoký západ, aby dali
jasně
najevo svůj postoj v době, kdy země směřovala k nezávislosti na Velké Británii a potýkala se s obrovskou
nezaměstnaností.
Jak
řekla
Paulíne Blacková ze ska
kapely The Selecter: .,Lidé v Karibiku neradi nosí to, co odložili jiní. .. proto se hiphopeři oblékají do značkového a nosí tolik šperků. Černoši nechtějí vypadat chudě,
jako by
neměli
peníze na to, koupit si nové
V padesátých letech
autoři
oblečení."
reklam ve snaze najít nový trh poprvé zavedli
termín „teenager". Dospívající mladí lidé milovali individualitu a kteří
li zákazníky,
se
nechtěli
oblékat jako
koupí a co budou nosit. Vkus jednotlivce se která také ně
mods
výrazněji
či
než
dřív určovala,
sáčku určovalo
V
polovině
vládě, hlavně
rozparádila,
představova
rodiče
a sami se rozhodovali, co si
měřil
rockovou a popovou hudbou,
do jaké skupiny bude
člověk patřit.
modové, typicky britská subkultura (viz dále), se cítili jako
jakéhosi tajného klubu, v
němž
trendy a znalo ty
pár
„tváří"
v módních
nejpodivnější
šedesátých let to byli
právě
tričkách
Hlav-
členové
nebo stylovém
kapely.
mladí lidé,
kteří
protestovali proti
ve Spojených státech, kde hnutí hippies vybízelo mládež, aby „se
správně
naladila a šla si vlastní cestou" a vymezila se proti jader-
ným zbraním a rasismu. Hnutí za práva gayů, za občanská práva a za osvobození žen se také zasloužila o vznik dalších subkultur
bořících
normy,
například
diska, punku a hiphopu. Subkultury se rodí organicky a nálepku zpravidla dostávají teprve tehdy, když se stanou tomu
říkáte
součástí
hlavního proudu. Jak jednou
přišla
řekl
John Lydon: .,Když
punk, tak to nejspíš není punk."
Subkultury mají své puristy, původní
kteří
hledají
o
společnos
mezi ženami z vyšší
nejautentičtější
zvuk,
například
techno z Detroitu a zapadlé soulové nahrávky ze šedesátých let. Když
MTV, stylové kmeny se dostaly na obrazovky a jejich móda se
do celého světa, ať už šlo o novou romantiku, nebo hiphop.
rozšířila
>
TITULNI STRANA: ZADNI STRANA: STR. 2:
Módní blogerky Francis Lola a Ellen V. Lora, Haradžuku, 2015 .
Rudeboyská d VOJČa ta Chuka a Dubem.
Sapeurský sty l , Kinshasa, 2014 .
STR . 3:
Styl z londýnské ulice, 80. léta.
Frances Lincoln Limited A subsidiary of Quarto Publishing Group UK 74-77 White Lion Street, London Nl 9PF Copyright© Frances Lincoln Limited 2016 Text copyright© Caroline Young 2016 Photographs copyright© as listed on pages 254-5 Translation © Ada Bartlová 2017 Czech edition © Nakladatelství Slovart Všechna práva vyhrazena. Ládná část této knihy nesmí být reprodukována v knižní, elektronické ani jiné podobě, ukládána do databází či rozmnožována bez předchozího písemného souhlasu vydavatele.
Z anglického originálu Style tribes: The Fashion of Subcultures vydaného v roce 2016 nakladatelstvím Quarto Publishing Group pře loži la
Ada Bartlová
Vydalo Nakladatelství Slovart, s. r. o., Praha, 2017 Editorka Marie lljašenko Redaktorka Lucie Chlumská Sazba Alias Press, s. r. o., Bratislava Tisk v Cíně Vydání první ISBN 978-80-7529-340-4 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 www.slovart.cz
Quarto is the authority on a wide range of topics.
Quarto educates, entertains and enriches the lives of our readers - enthusiasts and lovers of hands-on living. www.QuartoKnows.com