v
EDVARD BENES ,
v
I NENAVIDEN
o
,
Vรกclav MiRo
Osoba dr. Edvarda Beneše, druhého prezidenta republiky, je stále předmětem vášnivých polemik. Mnozí jeho roli pokračovatele Masarykova poselství vyzdvihují a jiní zatracují. Jste-li Benešovým příznivcem, pak se při pravte na zástup jeho nepříjemných selhání.
5
OBSAH
Pod maskou ......................... 7 Mládí a vstup do politiky ............. 13 Atentát na Štefánika ................. 35 Podezřelé bohatství ................. . 4 7 Propaganda ........................ 57 Nejasná role manželky ........ . ...... 63 Agent s krycím jménem 19 ............ 71 Mnichovská dohoda ... .. ............ 81 Země roztrhaná na kusy . . . . . . . . . . . . . 107 V případě obrany ČSR .............. 117 Prezidentův útěk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 5 Beneš versus Hácha ................ 143 Vědomý úder ...................... 155 A tentát na Beneše . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Únor 1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Beneš demokrat .................... 177 Zamyšlení ........................ 183
EDVARD BENEŠ - MILOVÁN I NENÁVIDĚN
Edvard Beneš. Kdo byl tento rozporuplný muž, který po mnichovské dohodě čtyř mocností v Evropě z roku 1938 nechal Hitlera vkráčet do své země, aniž by připustil jakýkoliv vojenský odpor, a to i přesto, že Čecho slováci by raději volili prohru v boji než potupnou rezignaci v protektorátu? Jeho lid mu sice dal před mobilizací za vyučenou, když si v ulicích vynutil novou vládu, nemělo to však dlouhého trvání. Beneš, promasarykovsky orientovaný demokrat, se až podezřele přátelil se Stalinem, čímž si proti sobě ve chvíli rozhodující popudil politiky západních mocností. Stalin si Beneše natolik oblíbil, že mu začal přezdívat Ene-Bene. Beneš se stal šiřitelem bolševického tažení Evropou, což mu nakonec bylo osudné. Na druhé straně v roce 1927 vstoupil do řad svobodných zednářů a mnozí tvrdí, že jeho závratnou kariéru zapříčinila právě tato mocná pravicově orientovaná společnost. Jen pro zajímavost, mezi české zednáře patřili např. Milan Rastislav Štefánik, Jan Masaryk, Alois Rašín, a dokonce i Karel Čapek či Alfons Mucha. Druhý československý prezident přivedl republiku svými neoprávněnými zásahy a svou bázlivostí v roce 1938 k naprosté katastrofě. Po dlouhých měsících rostoucí krize vyzvala
9
VÁCLAV MIKO
10
Británie a Francie formou ultimáta Prahu, aby postoupila Hitlerovi oblasti s více než padesátiprocentním podílem německého obyvatelstva. Beneš na tento nátlak 21. září k nelibosti mnohých přistoupil. Podle ústavy, tedy v souladu s nejvyšší právní normou, měl Beneš svolat parlament, který by rozhodl o osudu republiky. On však rozhodl sám. Armáda přitom chtěla vytvořit nový vojenský kabinet, což v daném čase a prostoru bylo přirozené. Jak vlastně došlo k tomu, že Beneš ve své politické činnosti takto selhal? Byl sice znalcem Francie, ovšem nebyl takovým znalcem západoevropských národů, jak by si sám přál. Armádní generálové mu marně vyčítali, že ho zavčas před Mnichovem upozorňovali na rozpad morálky ve Francii. Beneš je však ujišťoval: ,, Důvěřujte mi, znám Francii." A zatímco mu armádní generalita důvěřo vala, Francie se zachovala po Mnichovu tak, jak Beneš samozřejmě neočekával. Zpočátku politicky existoval z kapitálu Masarykovy protekce. V politice si vedl dobře jen proto, že byl velmistrem intrikování. Masaryk si byl dobře včdom toho , že má-li jeho mladý svěřenec politicky uspět, neobejde se bez postranního a nečestného jednání,
EDVARD BENEŠ - MILOVÁN I NENÁVIDl'::N
a v tomto ohledu se o svého svěřence rozhodně neobával. Beneš byl lstivý a v diplomatických kuloárech dokázal vytlačovat politiky daleko vět šího formátu, než byl on sám. Prezidentem se stal také díky zákulisním intrikám, korumpování poslanců, politických stran a vlivných osobností. Nikdo mu rozhodně nemůže upřít částeč né (ale nikoliv absolutní) zásluhy o vznik republiky, ovšem kritického hodnocení na základě historických faktů stále přibývá a čes kého politika vykresluje nelibě. Jaký byl vlastně Beneš člověk a politik, když je dáván do souvislosti se špiclováním pro rakousko-uherskou monarchii, s devastací národního odhodlání při obraně republiky před agresivním Hitlerem, se štvavou politikou z bezpečného londýnského exilu a nakonec se zpronevěrou fondu zahraničního odboje? Podivná je také jeho spojitost se smrtí slovenského politika a generála francouzské armády Milana Rastislava Štefánika, který Beneše obviňoval z defraudace zmiňovaného fondu, jenž měl podporovat i chod českoslo venských legií. Kniha snímá Benešovi masku, pod kterou se zdárně ukrýval nejen během svého života, ale i desítky let po své smrti. Dokonce i dnes
11