Skip to main content

0298401

Page 1

Jish under the title Survival Quest by Magie

2015 !015 a Nikitin 2015 Kapalka

1print

1. KAPITOLA ,

Uvoo

,, ... shledal obžalovaného Daniela Mahana vinným z nabourání se do bezpečnostního systému městských kanalizaci, což vyústilo v zastavení programu, a odsoudil ho k odnětí svobody v nápravné kapsli, jako pracovníka sběru surovin na dobu osmi let, dle článku 637, sekce 13 trestního zákoníku. Místo výkonu trestu bude obžalovanému přiděleno. Pokud vězeň splní podmínky předepsané v článku 78 sekce 24 trestního zákoníku, dostane nabídku přenést svou postavu do hlavního herního světa. Soud stanovuje obžalovanému následující vlastnosti: rasa - člověk, třída - šaman, hlavní profese - klenotník. Filtry smyslového vnímáni budou po celou dobu trestu vypnuty. Podmíněné propuštění je možné, pokud obžalovaný zaplatí částku sto milionů zlaťáků v herní měně. Rozsudek je konečný a není možné se odvolat. " Říkají, že Bůh je Pravda. Opravdu nevím. Možná to tak je.

Nikdy jsem to neověřoval, takže se nebudu hádat. Ale všechny hádky jsou zlé, velmi zlé. A to je Pravda, o které se nelze hádat. Slovní hříčka, chcete-li. Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Daniel Mahan, jak už bylo zmíněno. Je mi třicet let a pracuji jako bezpečnostní IT specialista. Jsem freelancer, pravidelně najímaný korporacemi. Vyhledávám možné zneužiti chyb ve virtuální hře Barliona. Ta hra prostoupila celý svět, pro některé už žádný jiný svět neexistuje. Netvrdím o sobě, že jsem nejlepší bezpečnostní speci-

.


s

VASILIJ MAHANĚNKO

alista, ale nejsem ani nejhorší. Něco mezi geniálním a naprosto neschopným. Lehce nadprůměrný. Všichni specialisté na hledání chyb v Barlioně musí být každoročně rekvalifikováni. Zůstalo pro nás záhadou v čem. Pro některé z nás bylo hledání chyb ve hře jediným zdrojem obživy. Ale korporace má striktní požadavky. Pokud chcete hledat slabá místa ve hře, aniž byste porušili zákon, musíte být vyškolen. Mimoto se rekvalifikace týkaly pouze nových zákonů. Opět se zpřísnily tresty. Nikdy nám neukázali nové metody nebo snad nástroje, jak chyby hledat. Korporace přís­ ně držela celé know-how pod pokličkou, aby neprosáklo do světa, nebo nedej bože padlo do rukou nám. Dnes jsme možná čestní a dodržujeme pravidla, ale zítra se může kdokoli z nás změnit ve zlomyslného hackera snažícího se napadnout Barlionu. Na jedné rekvalifikační schůzi jsem seděl vedle docela atraktivní dívky a pustil jsem se s ní do řeči. Bohužel byla taky freelancer. Takhle se označovali všichni, ať už byli někde zaměstnáni nebo ne. Chtěl jsem ji oslnit svými znalostmi a terminologií. Čekal jsem, že mi dívka, ohromená mou genialitou, padne do náruče. Nemohl jsem být dál od pravdy. Marina se ukázala být chytrou a dostatečně zkušenou. Pracovala jako bezpečnostní specialistka městských kanalizací. Hledání chyb ve hře byl jen její koníček. No, nikdy neříkejte dívce, především chytré, že její práce není hodna freelancera. Začali jsme se dohadovat a po chvíli jsem vytasil smrtící argument, proč by neměla pracovat u kanalizací, který mi připadal jako eso v rukávu: ,,Smrdí to tam!" Asi už byla na takové komentáře alergická. Natolik alergická, že odešla od mého stolu a ukončila tím naši rozvíjející se známost. Škoda. Už jsem začal spřádat jisté plány. Nedá se nic dělat. Plně jsem se pohroužil do dalšího reportu o prodloužení trestů za hackování. No teda! Teď už hrozí osm let. To už je

ÚKOL

vážné. V

přestávce

mezi

PŘEŽÍ"

semináři

si

mně.

„Takže říkáš, že práce, jako je ta mc čátečníky?" pronesla podrážděným tó jak se okolo nás shromažďuje zástup;; „Poslyš, nikdy jsem nic takového rn amatérka. Řekl jsem, že taková práce ky tvého kalibru." „To je jinými slovy totéž. Pokud tai tečně kvalitní, abych mohla pracova1 hloupá a nemám nadání." Nemá srny lenou dívkou. O své pravdě ji nepřes budete za hlupáka. „Pojďme mluvit o něčem jiném. Je vám se za špatně zvolená slova. ZVl nebo čehokoli jiného a nabízím přím hezkou a okouzlující slečnou," snažil jit. Bude lepší, když bude pobouřená komentáři k její práci. ,,Jsi ženatý nebo máš přítelkyni?" ( jsem automaticky zakroutil hlavou. V: chází do útoku, aby odzbrojila ona mi dila následující otázka. „Šel bys se mnou rande? Líbím se ženskýma poslední dobou je? Samy Na druhou stranu musím přiznat, že se Marina je atraktivní, s mírně zvedm: bezmyšlenkovitě přikývl.

„Všichni poslouchejte!" vykřikla kud do týdne Daniel prolomí bezpečn nainstalovala pro místní kanalizace, t, s ním budu aspoň měsíc chodit. Nedá není po chuti. Ale pokud systém nep


ilLIJ MAHANĚNKO

ÚKOL

PŘEŽÍT

7

jhorší. Něco mezi geniálním a naprosto

vážné. V

dprůměmý.

mně.

na hledání chyb v Barlioně musí být ,vání. Zůstalo pro nás záhadou v čem. hledání chyb ve hře jediným zdrojem má striktní požadavky. Pokud chcete 1ře, aniž byste porušili zákon, musíte se rekvalifikace týkaly pouze nových tily tresty. Nikdy nám neukázali nové roje, jak chyby hledat. Korporace přís­ )W pod pokličkou, aby neprosáklo do padlo do rukou nám. Dnes jsme može pravidla, ale zítra se může kdokoli :lného hackera snažícího se napadnout

,,Takže říkáš, že práce, jako je ta moje,je dobrá leda pro začátečníky?" pronesla podrážděným tónem, zatímco jsem cítil, jak se okolo nás shromažďuje zástup zvědavců. „Poslyš, nikdy jsem nic takového neřekl. Neřekl jsem, že jsi amatérka. Řekl jsem, že taková práce není hodna profesionálky tvého kalibru." ,,To je jinými slovy totéž. Pokud tam pracuji, nejsem dostatečně kvalitní, abych mohla pracovat jinde. Podle tebe jsem hloupá a nemám nadání. " Nemá smysl dohadovat se s rozči­ lenou dívkou . O své pravdě ji nepřesvědčíte a před ostatními budete za hlupáka. ,,Pojďme mluvit o něčem jiném. Je to moje chyba. Omlouvám se za špatně zvolená slova. Zvu tě na šálek čaje, kávy nebo čehokoli jiného a nabízím příměří. Nechci se přít s tak hezkou a okouzlující slečnou," snažil jsem se Marinu odzbrojit. Bude lepší, když bude pobouřená mými komplimenty, než komentáři k její práci. „Jsi ženatý nebo máš přítelkyni?" Otřesený tímto výpadem jsem automaticky zakroutil hlavou. Vypadá to, že Marina pře­ chází do útoku, aby odzbrojila ona mě. Moje myšlenky potvrdila následující otázka. „Šel bys se mnou rande? Líbím se ti?" Sakra, co to s těma ženskýma poslední dobou je? Samy se teď na chlapy vrhají. Na druhou stranu musím přiznat, že se mi takové „útoky" líbí. Marina je atraktivní, s mírně zvednutým nosem, takže jsem

1ční schůzi

jsem seděl vedle docela jsem se s ní do řeči. Bohužel byla taky :načovali všichni, ať už byli někde za:1 jsem ji oslnit svými znalostmi a terfo mi dívka, ohromená mou genialitou, )hl jsem být dál od pravdy. Marina se dostatečně zkušenou. Pracovala jako ca městských kanalizací. Hledání chyb ek. dívce, především chytré, že její práce Začali jsme se dohadovat a po chvíli ument, proč by neměla pracovat u kalal jako eso v rukávu: ,,Smrdí to tam!" ~ komentáře alergická. Natolik alergiestolu a ukončila tím naši rozvíjející se n začal spřádat jisté plány. Nedá se nic oužil do dalšího reportu o prodloužení , teda! Teď už hrozí osm let. To už je

přestávce

mezi

semináři

si Marina sedla zpátky ke

bezmyšlenkovitě přikývl.

,,Všichni poslouchejte!" vykřikla Najednou Marina. ,,Pokud do týdne Daniel prolomí bezpečnostní systém, který jsem nainstalovala pro místní kanalizace, tak slavnostně slibuju, že s ním budu aspoň měsíc chodit. Nedám na sobě znát, že mi to není po chuti. Ale pokud systém neprolomí, bude celý měsíc


B

VASILIJ MAHANĚNKO

pracovat jako čistič kanalizace. Takže, plácneme si? Byl by pro tebe připravený testovací server s přesnou kopií funkčního systému. Tvoje hackování bude vedené jako test naší bezpečnos­ ti. Do zítřka obdržíš veškeré dokumenty potvrzující, že touto činností neporušuješ žádný zákon," řekla Marina a natáhla ke mně ruku. Nutil mě někdo vsázet se? Mohl jsem odmítnout a celou záležitost zamést pod koberec. Zašli bychom na skleničku a už bychom se nepotkali. Ale ne, její oči mě provrtávaly takovou silou, že jsem její rukou potřásl. ,,Skvěle! Zítra ti pošlu žádost, abys prověřil náš bezpečnost­ ní systém a jeho virtuální adresy. A přesně za týden tu budu stát znovu. Buď s nabídkou práce, nebo připravena na naše rande. Čas utíká, hrdino!" Ze zástupu zvědavců jsem zaregistroval souhlasné zvuky. Marina odešla a mě obklopili známí i cizí lidé. Plácali mě po zádech, třásli mi rukou a nabízeli své služby. Když dívka, jako je ona, vsadila celý měsíc, musí všichni nabídnout pomocnou ruku. A kdybych úkol nezvládl, mohli se mi celý měsíc smát, až budu pracovat jako čistič kanalizací. Pro každého by prý měl být zdravý rozum ten nejvzácnější přítel. Proč jsem mu přestal naslouchat? Ale už není cesty zpět. Strávil jsem dva dny sběrem informací o „II" městských kanalizací i o Marině, pak jsem se dal do práce. Jasně, nazvat program Imitace Intelektu „II" je dost pře­ střelené. Každý si hned pomyslí, že je to umělá inteligence. Začne se bít do prsou a křičet, že něco takového se nemůže v našem světě podařit. A pokud by se podařilo, lidstvo se obejde bez takových „výhod", protože stroje začnou nahrazovat občany a postupně vymřeme . . . Nesmíme si plést pojmy s dojmy, to bychom stejně dobře mohli srovnávat nesrovnatelné. Imitační programy neobsahují žádné matice osobnosti. Při­ rozeně, pokud je správně naprogramujete, budou předvádět

ÚKOLPŘEŽÍ'

emoce, charakter a další. Můžete je< tak věrohodně, že si sami nebudete . bytosti. Programům však chybí nejd domění. Program se netrápí dotazy: tady? Kolik dostanu zaplaceno? Kdy stě ho to trápit nebude, pokud k torr od začátku naprogramován. To znami jen svým postavením ve světě a prov1 ního písmene. Postupem času se Imit začalo říkat, propracovali do všech a v mnoha odvětvích byli těmito pi A ne jen lidé. Také mazlíčci. Roboti, od živých zvířat, se stali rysem naš se našli lidé, kteří vytrvale lpěli na dopustit na chlupaté miláčky, ale kaž ných hlasů méně . Chtěli byste, aby zároveň fungoval jako budík, vysav, byt, aniž by pouštěl chlupy, dělal hrc tek? Pořídili byste si něco takového? od kočky, ať už jde o vzhled, chován padě nám zavolejte . . . Kruci, odboču Někteří lidé jsou toho názoru, že jsme jediný krok od vytvoření umělé ná robotická mysl. Jde o něco víc ne~ tují fámy, že umělá inteligence byla l hluboko ve vojenských laboratořích. užitečná. Zkrátka, se vznikem Imitáto a bezstarostný. Avšak následná nezai radosti nepřinesla. Napětí ve společnc Zase se nechávám unést. Zpět k tér Sázku jsem vyhrál. Díky intemett získal veškeré informace o Marinin ných seminářích a školeních. Cokoli


:ULIJ MAHANĚNKO

1alizace. Takže, plácneme si? Byl by pro tcí server s přesnou kopií funkčního sys[ bude vedené jako test naší bezpečnos­ eškeré dokumenty potvrzující, že touto idný zákon," řekla Marina a natáhla ke

:et se? Mohl jsem odmítnout a celou záberec. Zašli bychom na skleničku a už \ le ne, její oči mě provrtávaly takovou

ll potřásl.

lu žádost, abys prověřil náš bezpečnost­ ní adresy. A přesně za týden tu budu stát 1 práce, nebo připravena na naše rande. ů

jsem zaregistroval souhlasné zvuky. 1klopili známí i cizí lidé. Plácali mě po a nabízeli své služby. Když dívka, jako síc, musí všichni nabídnout pomocnou nezvládl, mohli se mi celý měsíc smát, ~istič kanalizací. měl být zdravý rozum ten nejvzácnější :stal naslouchat? Ale už není cesty zpět. ěrem informací o „II" městských kana,em se dal do práce. tm Imitace Intelektu „II" je dost pře­ j pomyslí, že je to umělá inteligence. a křičet, že něco takového se nemůže <\. pokud by se podařilo, lidstvo se obeod", protože stroje začnou nahrazovat třeme ... Nesmíme si plést pojmy s dodobře mohli srovnávat nesrovnatelné. ,bsahují žádné matice osobnosti. Při­ 'ně naprogramujete, budou předvádět

ÚKOL

PŘEŽÍT

9

emoce, charakter a další. Můžete je dokonce naprogramovat tak věrohodně, že si sami nebudete jistí, zda to nejsou živé bytosti. Programům však chybí nejdůležitější část: sebeuvě­ domění. Program se netrápí dotazy: ,,Kdo jsem? Proč jsem tady? Kolik dostanu zaplaceno? Kdy mám dovolenou?" Prostě ho to trápit nebude, pokud k tomu, samozřejmě, nebude od začátku naprogramován. To znamená, že nebude znepokojen svým postavením ve světě a provede instrukce do posledního písmene. Postupem času se Imitátoři, jak se programům začalo říkat, propracovali do všech oblastí lidského života a v mnoha odvětvích byli těmito programy nahrazeni lidé. A ne jen lidé. Také mazlíčci. Roboti, které byste nerozeznali od živých zvířat, se stali rysem našeho světa. Samozřejmě se našli lidé, kteří vytrvale lpěli na starých časech a nedali dopustit na chlupaté miláčky, ale každým rokem bylo podobných hlasů méně. Chtěli byste, aby váš milovaný mazlíček zároveň fungoval jako budík, vysavač, žehlička, aby chránil byt, aniž by pouštěl chlupy, dělal hromádky nebo ničil nábytek? Pořídili byste si něco takového? Robot je k nerozeznání od kočky, ať už jde o vzhled, chování či na dotek. V tom pří­ padě nám zavolejte ... Kruci, odbočuju. Někteří lidé jsou toho názoru, že s vytvořením Imitátorů jsme jediný krok od vytvoření umělé inteligence. Plnohodnotná robotická mysl. Jde o něco víc než jen o řeči snílků? Existují fámy, že umělá inteligence byla už dříve vytvořena někde hluboko ve vojenských laboratořích . Je plně funkční a velmi užitečná. Zkrátka, se vznikem Imitátorů začal být život šťastný a bezstarostný. Avšak následná nezaměstnanost nikomu moc radosti nepřinesla. Napětí ve společnosti neustále rostlo. Zase se nechávám unést. Zpět k tématu. Sázku jsem vyhrál. Díky internetu jsem během dvou dnů získal veškeré informace o Marinině vzdělání, navštěvova­ ných seminářích a školeních. Cokoli naprogramovala, pochá-


10

VASILIJ MAHANĚNKO

zelo z nastudovaných materiálů. Nesnažila se znovu vynalézt kolo. Koupil jsem si nový počítač, abych udržel svůj milovaný notebook z dosahu obranných systémů, které důrazně napadaly počítače nešťastných hackerů. Zaútočil jsem. Ani jsem se nepokoušel schovat za řetězec serverů, jak je při hackování zvykem. Proč bych to dělal? Pracoval jsem přesně dle zadání a pouze Marina mohla sledovat moje aktivity na testovacím serveru. Byl jsem přesvědčený, že stráví celý týden v práci a bude čekat na můj útok. Takže nebyl důvod cokoli šifrovat. Prolomení mi zabralo pár hodin. Měl jsem pravdu, použila velmi vzácný a přitom efektivní obranný systém. Naivka. Právě tenhle systém vytvořil jeden můj známý. Když jsem ho kontaktoval a popsal situaci, řekl mi, jak systém obejít. Nejen to, ale také kde mám začít sbírat informace. ,,Obrana je spolehlivá, ale záleží na nastavení přístupu," říkal můj kamarád. ,,Ve velkých městech vzniká problém, pokud má několik pitomých nadřízených různé požadavky. Všechno může být v pořádku při počátečním spuštění, ale jakmile začne ostrý provoz, objeví se problémy, ,,mrtvé duše". Nepoužívané účty s právy k přístupu. S tím si klasický správce neporadí. V tak velké organizaci je hlídání všech účtů nad jeho schopnosti!" Nakonec všé proběhlo tak,jak mi řekl. Po několika hodinách analýzy mi program na vyhledávání děr v systémech ukázal několik účtů, se kterými jsem mohl pracovat. Zalitoval jsem nákupu nového počítače. Chybně jsem předpokládal, že vše bude velmi komplikované a nebezpečné . Dva dny jsem připra­ voval útok na heslo a nepřipouštěl si jakýkoli nezdar. Někdo chytrý kdysi řekl, že ďábel dlí v maličkostech. Ukázalo se, že ve velmi dlouhém názvu serveru bylo několik čí­ sel zaměněno (346.549.879.100011.011101.01101 I.I 10011). Není jasné, kdo udělal chybu. Zda Marina, když mi posílala údaje k serveru, nebo já, když jsem je zadával. Ve skutečnosti

ÚKOL

PŘEŽÍT

jsem neútočil na testovací systém, ale n jící a kontrolující městskou kanalizaci. Proto právě teď u soudu posloucl rozsudek. Prolomil jsem ochranu a dostal se bylo naprosté zborcení Imitátora hlid, chvíli se velké jezero ležící přesně ve s nici proměnilo v nesnesitelně páchno né se stalo skutečností, správce Imitát, důvodu došlo k přetlakům v podzemr několika místech roztrhlo. Jestliže trl většinou lidí nepovšimnuty, páchnou, demonstrujících, kteří se normálně shl skou radnicí a vyžadovali zákaz Imitá mají bezodkladné záležitosti mimo mě zaměstnance radnice. Z ničeho nic byli ta puzeni silnou touhou navštívit rodi vzduch tak čistý a příjemný. Tento případ získal velkou publicitu že šlo o teroristický útok. Zvedl se pro1 Imitátorů a vyšetřovatelé pracovali na Pracoval jsem bez zakrytí přístupů blému našli. Nesnažil jsem se schová, policii, která zahájila pátrání po viníkc že mě čeká tak vysoký trest. Očekáva kárání. Nic víc. Chyba lávky. Policie nashromáždit jejich čtení jsem se nestačil divit. Ke mocněl a zažaloval město. Někomu i které jsem „zmodernizoval", a zažalo ších prostě jen zažalovalo město, aby společnosti. Po sečtení mi byla přec částka, o kterou město přišlo. Asi sto


ilLIJ MAHANĚNKO

nateriálů. Nesnažila se znovu vynalézt vý počítač, abych udržel svůj milovaný ranných systémů, které důrazně napaých hackerů. Zaútočil jsem. Ani jsem za řetězec serverů, jak je při hackování dělal? Pracoval jsem přesně dle zadání . sledovat moje aktivity na testovacím :vědčený, že stráví celý týden v práci ok. Takže nebyl důvod cokoli šifrovat. ár hodin. Měl jsem pravdu, použila vel~ktivní obranný systém. Naivka. Právě jeden můj známý. Když jsem ho kon:i, řekl mi, jak systém obejít. Nejen to, sbírat informace. vá, ale záleží na nastavení přístupu," ve velkých městech vzniká problém, )mých nadřízených různé požadavky. 1řádku při počátečním spuštění, ale jak>z, objeví se problémy, ,,mrtvé duše". vy k přístupu. S tím si klasický správce rganizacije hlídání všech účtů nad jeho

o tak, jak mi řekl. Po několika hodinách vyhledávání děr v systémech ukázal 1i jsem mohl pracovat. Zalitoval jsem :e. Chybně jsem předpokládal, že vše né a nebezpečné. Dva dny jsem připra­ !připouštěl si jakýkoli nezdar. 'ekl, že ďábel dlí v maličkostech. Ukáouhém názvu serveru bylo několik čí9.879.100011.011101.011011.110011). chybu. Zda Marina, když mi posílala i, když jsem je zadával. Ve skutečnosti

1

ÚKOL

PŘEŽÍT

11

jsem neútočil na testovací systém, ale na hlavní systém ovládající a kontrolující městskou kanalizaci. Proto právě teď u soudu poslouchám, jak mi předčítají rozsudek. Prolomil jsem ochranu a dostal se k serveru. Důsledkem bylo naprosté zborcení Imitátora hlídajícího kanalizace. V té chvíli se velké jezero ležící přesně ve středu města naproti radnici proměnilo v nesnesitelně páchnoucí bažinu. Neuvěřitel­ né se stalo skutečností, správce Imitátora byl vypnut a z toho důvodu došlo k přetlakům v podzemním potrubí, které se na několika místech roztrhlo. Jestliže trhliny pod zemí zůstaly většinou lidí nepovšimnuty, páchnoucí jezero přimělo davy demonstrujících, kteří se normálně shromaždovali před měst­ skou radnicí a vyžadovali zákaz Imitátorů, vzpomenout si, že mají bezodkladné záležitosti mimo město. To samé platilo pro zaměstnance radnice. Z ničeho nic byli všichni obyvatelé měs­ ta puzeni silnou touhou navštívit rodinu na venkově, kde byl vzduch tak čistý a příjemný. Tento případ získal velkou publicitu a většina lidí se shodla, že šlo o teroristický útok. Zvedl se protest vyžadující ukončení Imitátorů a vyšetřovatelé pracovali na obžalobě. Pracoval jsem bez zakrytí přístupů, takže by mě bez problému našli. Nesnažil jsem se schovávat. Sám jsem se přiznal policii, která zahájila pátrání po viníkovi. Nemohl jsem uvěřit, že mě čeká tak vysoký trest. Očekával jsem pokutu nebo pokáráni. Nic víc. Chyba lávky. Policie nashromáždila spousty materiálů. Při jejich čtení jsem se nestačil divit. Kdosi kvůli zápachu onemocněl a zažaloval město. Někomu se nelíbil vzhled jezera, které jsem „zmodernizoval", a zažaloval město. Několik dalších prostě jen zažalovalo město, aby se necítili odstrčeni od společnosti. Po sečtení mi byla předložena k uhrazení celá částka, o kterou město přišlo. Asi sto milionů. Snažil jsem se


12

VASILIJ MAHANĚNKO

obhajovat potvrzením, že jsem byl k této práci najatý, ale právníci městské kanalizace rozbili veškeré mé naděje. Papír byl neplatný, protože ho podepsal zaměstnanec, který neměl dostatečné oprávnění k najímání externích specialistů. Což znamenalo, že jsem ve skutečnosti provedl hackerský útok se vším všudy. K tomu se pojily závažné důsledky. Znamenalo to, že mi přišili veškeré škody a navrch přidali obvinění za hackování. Během vyšetřování jsem, jako člověk, který se přiznal, zůstal doma a podepsal závazek, že se nebudu vyhýbat výkonu trestu. Hledal jsem způsoby, jak bych si mohl v Barlioně při­ lepšit. Ale čím více jsem o hře přečetl, tím víc jsem chápal, že nenajdu nic, co by mi pomohlo. Vůbec nic. Správa věznic byla pro Vládu příliš nákladná. Ano, mám na mysli pouze jednu Vládu. V určité chvíli dospěla územní roztříštěnost naší planety ke svému konci. Sjednocení proběhlo před mým narozením. Z lekcí dějepisu jsem se dozvěděl, že šlo o společnou vůli všech spoluobčanů světa. To určitě, společ­ ná vůle všech spoluobčanů. Spíš se političtí hlavouni dohodli a předložili to lidem jako fakt. No co. Tohle už není důležité. Ale nezaměstnanost od zavedení Imitátorů stoupala a věznice se plnily neskutečnou rychlostí. Vláda čelila celosvětovému problému. Jak vyřešit potíže s veřejným pořádkem a s narůsta­ jícím počtem vězňů? Bylo potřeba nalézt řešení. Tehdy Vládě navrhl Peter Johnson svůj nápad. Byl vlastníkem firmy na výrobu kapslí umožňujících hrát hry ve virtuální realitě. Jedna z her se jmenovala Barliona. Šlo o běžnou hru zasazenou do středověku. Klasický fantasy styl. Žádné střel­ né zbraně či spalovací motory, zato kouzla, orkové, trpaslíci, elfové, draci a spousta dalších bytostí a věcí, které v reálném světě neexistují. Barliona vás pohltila, což bylo umocněno kapslí na virtuální realitu. Kapsle vyráběla Jonsonova firma. Uvnitř kapsle se hráčovo tělo spojilo s tělem jeho postavy ve hře a hráč cítil vše, co cítila jeho postava. Chuť, tvar předmě-

ÚKOL

PŘEŽÍT

tů, radost, únavu i bolest. Avšak regul filtrování pocitů. Museli jste podstoupí ření a testování stupně citlivosti, pokuc Vyšetření následně určilo rozsah pociti te prožít. Korporace si svých hráčů hl kapsli unikátně kalibrovanou. Byl zá~ po dlouhou dobu. Živiny, trénink sval impulzů. Hráči mohli vevnitř strávit mt aniž by po odchodu z kapsle cítili jaké1 Jak zněl návrh pana Johnsona? Na!: platek umístí vězně díky kapslím do hi sbíráním surovin. Vládu návrh zaujal a s virtuální věznicí koupila k Barhoně v la Johnsona generálním ředitelem novť schváleny veškeré potřebné zákony, ab: státem provozovanou hrou. Vláda fun a zajišťovala bezplatné směňování hen ze. Následovala reklamní kampaň a d1 Prakticky kdokoli, kdo nebyl spokojer votem, se zapojil do hry, aby podojil zabíjením potvor nebo sbíráním mate peníze a mohl žít téměř bezstarostně. úkolů a další aktivity přinášely zlaťák za reálné peníze, to bylo pevně dané. 1 tivity musel hráč zaplatit, i když šlo o 1 zastavit se v hostinci? Zaplaťte. Potřeb plaťte. Jeden z nejdůležitějších vynále hráčů, byly Banky. Pokud vaše postava zemře, ztratí po: znělo jedno z hlavních pravidel Barlio vu, opět půlku ztratíte. Zabila-li vaši jste své peníze ležet na zemi, vedle I) Pokud je do té doby nenašel jiný hráč


;ILIJ MAHANĚNKO

že jsem byl k této práci najatý, ale práv:e rozbili veškeré mé naděje. Papír byl ,odepsal zaměstnanec, který neměl doajímání externích specialistů. Což znatečnosti provedl hackerský útok se vším ly závažné důsledky. Znamenalo to, že iy a navrch přidali obvinění za hackoíní jsem, jako člověk, který se přiznal, závazek, že se nebudu vyhýbat výkonu 1soby, jak bych si mohl v Barlioně při­ m o hře přečetl, tím víc jsem chápal, že >0mohlo. Vůbec nic. ,ro Vládu příliš nákladná. Ano, mám na du. V určité chvíli dospěla územní rozke svému konci. Sjednocení proběhlo ~ lekcí dějepisu jsem se dozvěděl , že šlo 1 spoluobčanů světa. To určitě, společ­ Sanů. Spíš se političtí hlavouni dohodli ko fakt. No co. Tohle už není důležité. l zavedení Imitátorů stoupala a věznice rychlostí. Vláda čelila celosvětovému 1otíže s veřejným pořádkem a s narůsta­ ylo potřeba nalézt řešení. Peter Johnson svůj nápad. Byl vlastníapslí umožňujících hrát hry ve virtuální jmenovala Barliona. Šlo o běžnou hru ku. Klasický fantasy styl. Žádné střel­ motory, zato kouzla, orkové, trpaslíci, dalších bytostí a věcí, které v reálném )na vás pohltila, což bylo umocněno itu. Kapsle vyráběla Jonsonova firma. v0 tělo spojilo s tělem jeho postavy ve cítila jeho postava. Chuť, tvar předmě-

ÚKOL

PŘEŽÍT

13

tů, radost, únavu i bolest. Avšak regulační úřady požadovaly filtrování pocitů. Museli jste podstoupit psychologické vyšetření a testování stupně citlivosti, pokud jste chtěli zrušit filtry. Vyšetření následně určilo rozsah pocitů, které v kapsli může­ te prožít. Korporace si svých hráčů hleděla. Každý hráč měl kapsli unikátně kalibrovanou. Byl zásoben vším potřebným po dlouhou dobu. Živiny, trénink svalů pomocí elektrických impulzů. Hráči mohli vevnitř strávit měsíce či dokonce i roky, aniž by po odchodu z kapsle cítili jakékoli nepohodlí. Jak zněl návrh pana Johnsona? Nabídnul, že za nízký poplatek umístí vězně díky kapslím do hry, kde budou trávit čas sbíráním surovin. Vládu návrh zaujal a po ročním experimentu s virtuální věznicí koupila k Barlioně veškerá práva. Jmenovala Johnsona generálním ředitelem nové státní korporace. Byly schváleny veškeré potřebné zákony, aby se Barliona stala první státem provozovanou hrou. Vláda fungovala jako garant hry a zajišťovala bezplatné směňování herní měny za reálné peníze. Následovala reklamní kampaň a do hry přitékaly finance. Prakticky kdokoli, kdo nebyl spokojený se svým reálným životem, se zapojil do hry, aby podojil Vládu. Plněním úkolů, zabíjením potvor nebo sbíráním materiálu si vydělal nějaké peníze a mohl žít téměř bezstarostně. Dětská naivita. Plnění úkolů a další aktivity přinášely zlaťáky, které se vyměňovaly za reálné peníze, to bylo pevně dané. Avšak veškeré herní aktivity musel hráč zaplatit, i když šlo o nízké částky. Máte chuť zastavit se v hostinci? Zaplaťte. Potřebujete nějaké nářadí? Zaplaťte . Jeden z nejdůležitějších vynálezů, jak získat peníze od hráčů, byly Banky. Pokud vaše postava zemře, ztrntí polovinu všech peněz. Tak znělo jedno z hlavních pravidel Barliony. Pokud zemřete znovu, opět půlku ztratíte. Zabila-li vaši postavu potvora, našli jste své peníze ležet na zemi, vedle rychle chladnoucího těla. Pokud je do té doby nenašel jiný hráč. Obvykle hráči nemají


14

VASILIJ MAHANĚNKO

problém zabíjet potvory, problém je však potkat jiného hráče, který vás chce zabít. Takový hráč zabitím druhého oslabí svou postavu po dobu osmi hodin. Nemůže získávat zkušenosti. Ostatní hráči jej můžou beztrestně zabít a navíc získat odměnu od šerifa. Nicméně se našli hráči, kterým se líbilo zabíjet ostatní, i když jen v herním světě. A to je důvod, proč se objevily banky. Pokud hráč získal nějaké peníze, mohl sije v bance uložit. Jednorázovou platbou si zaplatil kartu, která mu zaručovala unikátní přístup ke svým penězům. A za udržování tohoto účtu bance hráč platil jednou měsíčně 0.1 % celkové uložené částky. Vypadá to málo, ale i jedna tisícina celkového obratu Barliony bylo neskutečné množství peněz. Z tohoto důvodu korporace nikdy nezakázala hráčům zabíjet ostatní. Další zisk korporaci plynul z prodeje surovin, které posbírali vězňové. Volné vytváření surovin nebo předmětů bylo přísně zakázáno. Speciální výbory kontrolovaly, že k takovým zásahům zvenčí nedochází. Avšak prodej nasbíraných surovin byl naprosto odlišný případ. Za surovinami stála skutečná práce. Během posledních patnácti let, kdy byla Barliona provozována státem, panovala s tímto uspořádáním všeobecná spokojenost. Hráči si užívali perfektní hru, korporace vydělávala nemyslitelné sumy peněz, neustále hru upravovala a vězňové shromažďovali suroviny ve svých speciálně vytvořených lokacích. Aktuálně hrála Barlionu přibližně čtvrtina celé populace Země starší čtrnácti let a každý rok přibývali další a další hráči. Postavy měly jediné omezení: dokud hráč nedovršil osmnáct let, nemohl bojovat proti ostatním hráčům a ostatní na něj nemohli zaútočit. Na tomto pravidle korporace přísně trvala. K vězňům v Barlioně se váže ještě další skutečnost. Asi sedm let po spuštění hry skupina výtržníků zbila a znásilnila dívku jménem Elena. Její příjmení znělo Johnsonová, její otec se jmenoval Peter. Byla to dcera generálního ředitele. Se svými přáteli se jela projet do nebezpečné části města. Bydleli

ÚKOL

PŘEŽÍT

tam zarytí odpůrci Imitátorů, kteří nen do Barliony. Najednou jim došlo palivc případech bývá. Pachatelé byli okamžitě dopadeni a i do soudního procesu. Ne, nesnažil se na Udělal něco jiného. Brzy po procesu těmto konkrétním vězňům odblokoval vězňům byly přidělovány klasické blok níkům na Johnsonovu dceru byly vešk Nevím, jaké výsledky změna přinesla, zákon rozšířen i na další vězně. Od tt v kapslích vypnuté pocitové filtry. M klesla. Neexistovali téměř žádní recidi nost sbírat suroviny s vypnutými filtry činnosti velmi efektivní. Takže teď už víte vše. Povím vám postavě.

Rasa: Člověk. Člověk byl první vy Jako jediný nemá žádné další bonusy, k:J reputace s NPC - naprogramovanými pc úkoly či prodávají hráčům různé předn tvrdit svou kůži jako trpaslíci, nemá ost luku jako elfové. Jen tu reputaci. Třída z nejslabších v Barlioně. Šaman je m i léčit. Bohužel v boji jeden proti jedr se všemi ostatními postavami. Vyvoláv, dlouho. Profese klenotník přináší pram hatší hráči si můžou dovolit trávit čas zdokonalování této profese. Všechny , kem - ozdoby, prsteny, náhrdelníky, del hou být jednoduše koupeny od NPC pr kamenů je jediné, na co je klenotník op se řezání drahokamů nevyplatilo. Drabe


SILIJ MAHANĚNKO

,ry, problém je však potkat jiného hráče,

akový hráč zabitím druhého oslabí svou ni hodin. Nemůže získávat zkušenosti . u beztrestně zabít a navíc získat odměnu našli hráči, kterým se líbilo zabijet ostatn světě. A to je důvod, proč se objevily ml nějaké peníze, mohl si je v bance ulobou si zaplatil kartu, která mu zaručovala ím penězům. A za udržování tohoto účtu 1u měsíčně 0.1 % celkové uložené částky. iedna tisícina celkového obratu Barliony tství peněz. Z tohoto důvodu korporace ům zabíjet ostatní. plynul z prodeje surovin, které posbírali fení surovin nebo předmětů bylo přísně ýbory kontrolovaly, že k takovým zása[. Avšak prodej nasbíraných surovin byl td. Za surovinami stála skutečná práce. nácti let, kdy byla Barliona provozována to uspořádáním všeobecná spokojenost. ~tní hru, korporace vydělávala nemyslistále hru upravovala a vězňové shromasvých speciálně vytvořených lokacích. tu přibližně čtvrtina celé populace Země :dý rok přibývali další a další hráči. Po:zení: dokud hráč nedovršil osmnáct let, statním hráčům a ostatní na něj nemohli vidle korporace přísně trvala. mě se váže ještě další skutečnost. Asi my skupina výtržníků zbila a znásilni1a. Její příjmení znělo Johnsonová, její ·. Byla to dcera generálního ředitele. Se ojet do nebezpečné části města. Bydleli

ÚKOL

PŘEŽÍT

15

tam zarytí odpůrci Imitátorů, kteří neměli v úmysl zapojit se do Barliony. Najednou jim došlo palivo, jak už to v takových případech bývá. Pachatelé byli okamžitě dopadeni a sám Johnson zasahoval do soudního procesu. Ne, nesnažil se narafičit nehodu v kapsli. Udělal něco jiného. Brzy po procesu byl přijat zákon, který těmto konkrétním vězňům odblokoval pocitové filtry. Jiným vězňům byly přidělovány klasické blokované kapsle, ale útoč­ níkům na Johnsonovu dceru byly veškeré filtry odblokovány. Nevím, jaké výsledky změna přinesla, ale přibližně za rok byl zákon rozšířen i na další vězně. Od té doby měli odsouzení v kapslích vypnuté pocitové filtry. Míra kriminality prudce klesla. Neexistovali téměř žádní recidivisté. Vyhlídka na nutnost sbírat suroviny s vypnutými filtry byla v potírání trestné činnosti velmi efektivní. Takže teď už víte vše. Povím vám něco o svojí přidělené postavě.

Rasa: Člověk. Člověk byl první vytvořenou rasou ve hře. Jako jediný nemá žádné další bonusy, kromě rychleji získávané reputace s NPC - naprogramovanými postavami, které zadávají úkoly či prodávají hráčům různé předměty. Člověk neumí zatvrdit svou kůži jako trpaslíci, nemá ostrý zrak a lepší ovládáni luku jako elfové. Jen tu reputaci. Třída šaman je navíc jednou z nejslabších v Barhoně. Šaman je univerzální, umí bojovat i léčit. Bohužel v boji jeden proti jednomu prohrává doslova se všemi ostatními postavami. Vyvolávání duší trvá prostě moc dlouho. Profese klenotník přináší pramálo užitku. Jen ti nejbohatší hráči si můžou dovolit trávit čas a utápět prostředky ve zdokonalování této profese. Všechny věci vyrobené klenotníkem - ozdoby, prsteny, náhrdelníky, dekorační předměty - mohou být jednoduše koupeny od NPC prodejců. Řezání drahých kamenů je jediné, na co je klenotník opravdu potřeba. A přesto se řezání drahokamů nevyplatilo. Drahé kameny mají vysokou


16

VASILIJ MAHANĚNKO

cenu, ale abyste získali materiál na jejich výrobu, musíte měsí­ ce těžit a zpracovávat rudu. I kdybyste získali potřebný materiál, existovala vysoká šance, že se drahokam zkazí. Můžete se zdokonalovat v jiných profesích, kterých bylo nepočítaně, ale s tím se pojilo vážné omezení. Žádná z dalších profesí nemohla překročit hlavní povolání o více než deset zkušenostních bodů. Hloupé omezení, ale nedá se nic dělat. Bohužel přijdu o svého lovce. Strávil jsem jeho vylepšováním spoustu času a investoval jsem do něj moře peněz. Ale v Barhoně mohl mít jeden hráč pouze jednu postavu. Po vypršení trestu jste si mohli svou postavu z vězení ponechat, ale téměř nikdo si ji nenechal. Bylo to psychicky ubíjející. Alespoň mi vrátí veškeré vybavení a peníze z bývalé postavy, až opustím vězení. Buď po osmi letech bouchání krumpáčem, nebo i dříve, pokud mi dovolí si část trestu odpykat mimo vězení. Občas bývá kriminálníkům dovoleno, většinou kvůli systémové chybě, přesunout se do hlavního světa. Musí vládě odevzdat 30 % peněz, které do té doby vydělali. Následně už nejsou nijak limitováni. Můžou postavu vylepšovat, sbírat zkušenosti a potkávat se s ostatními hráči. Červená čelenka je jediným znakem vězně. Některé NPC s vámi kvůli tomu nebudou komunikovat. Pokud chcete čelenku odstranit, musíte vládě zaplatit milion zlatých. Takže čelenka zůstává. Nejhorší je, že se Marina vůbec neukázala! Nepřišla k soudu, ani ke mně domů, když jsem čekal na ukončení vyšetřování. Vypadalo to, jakoby zmizela. Stálo osm let za takovou povrchní holku? Neřekl bych. „No tak, skoč dovnitř!" Smál se technik, když mě strkal do kapsle. Vtipálci. Všechny městské noviny mi jednohlasně pře­ zdívaly „Ničitel kanalizace," což byla asi nejmírnější přezdív­ ka, jakou jsem za tu dobu dostal. Především jsem však nestál o to, aby se na mě tahle přezdívka přilepila ve vězení. Před očima mi šlehl blesk a zůstal jsem na chvíli ochromený.

ÚKOL

PŘEŽÍT

„Pozor! Probíhá vstup do Barliony! v 687PZ-13008/LT12." Ocelově chladný bílým ubíhajícím textem na obrazovce. sobil nepříjemně. To bylo cílem. Věděl může být i jemný a uklidňující. ,,Počá nastaveny a nemohou být změněny. Člověk. Třída: Šaman. Vzhled: totožn: nování subjektu dokončeno. Synchrot s vlastnostmi vybrané rasy implemell' nastavena. Počáteční lokace zvolena. i důl Pryke. Účel trestu: těžba měděné r ření postavy." Objevil jsem se na obrazovce, obleče1 označené číslem 193 753 482. Vypadá ti let prošlo Barlionou dost vězňů. Róba vanými vězeňskými kalhotami a botami zrazoval celkovou hodnotu. I boty byl rozesmálo. Vypadal jsem jako nějaký vystrojený dle posledního výkřiku mód: doplňoval můj bezútěšný obraz. Předesíl sledujících letech věnovat. Vděčně jsen byl pruhovaný. „Zadejte jméno. Pozor: jména kombinovaná." No, technik mi zvedl náladu, protože dovolil vybrat si jméno. Jména v Barlic kátní. V jednom herním světě jste mohli jmenovaných: ,,Králíček", ,,Kotě" a nef unikátnost byla zajištěna kombinací slo1 vidět vedle sebe stát Pwnera Velikého a nepotkali jste nikdy dva Pwnery Velík dovoleno vybírat si kombinovaná jmén náhodně vygenerována. Ale pokud už st


SILIJ MAHANĚNKO

li materiál na jejich výrobu, musíte měsírudu. I kdybyste získali potřebný matet šance, že se drahokam zkazí. Můžete se 1 profesích, kterých bylo nepočítaně, ale mezení. Žádná z dalších profesí nemohla ání o více než deset zkušenostních bodů. tedá se nic dělat. rého lovce. Strávil jsem jeho vylepšovárivestoval jsem do něj moře peněz. Ale ~den hráč pouze jednu postavu. Po vypri svou postavu z vězení ponechat, ale té1al. Bylo to psychicky ubíjející. Alespoň vení a peníze z bývalé postavy, až opus>smi letech bouchání krumpáčem, nebo rolí si část trestu odpykat mimo vězení. ílcům dovoleno, většinou kvůli systémo~ do hlavního světa. Musí vládě odevzdat té doby vydělali. Následně už nejsou niu postavu vylepšovat, sbírat zkušenosti lÍmi hráči. Červená čelenka je jediným ré NPC s vámi kvůli tomu nebudou kocete čelenku odstranit, musíte vládě zarakže čelenka zůstává. farina vůbec neukázala! Nepřišla k sou~dyž jsem čekal na ukončení vyšetřování. mizela. Stálo osm let za takovou povrchitř!"

Smál se technik, když mě strkal do hny městské noviny mi jednohlasně pře­ izace," což byla asi nejmírnější přezdív­ lobu dostal. Především jsem však nestál .hle přezdívka přilepila ve vězení. Před . zůstal jsem na chvíli ochromený.

ÚKOL

PŘEŽÍT

17

,,Pozor! Probíhá vstup do Barliony! Vězeňská kapsle TK3. 687PZ- 13008/LT12." Ocelově chladný hlas byl doprovázen bílým ubíhajícím textem na obrazovce. Hlas bez emocí pů­ sobil nepříjemně. To bylo cílem. Věděl jsem, že stejný hlas může být i jemný a uklidňující. ,,Počáteční parametry byly nastaveny a nemohou být změněny. Pohlaví: Muž. Rasa: Člověk. Třída: Šaman. Vzhled: totožný se subjektem. Skenování subjektu dokončeno. Synchronizace fyzických dat s vlastnostmi vybrané rasy implementována. Fyzická data nastavena. Počáteční lokace zvolena. Místo trestu: Měděný důl Pryke. Účel trestu: těžba měděné rudy. Zahájeno vytváření postavy." Objevil jsem se na obrazovce, oblečený do pruhované róby označené číslem 193 753 482. Vypadá to, že za posledních 15 let prošlo Barlionou dost vězňů. Róba byla doplněna pruhovanými vězeňskými kalhotami a botami. Pruhovaný vzor prozrazoval celkovou hodriotu. I boty byly pruhované, což mě rozesmálo. Vypadal jsem jako nějaký druh zebry. Byl jsem vystrojený dle posledního výkřiku módy. Krumpáč v mé ruce doplňoval můj bezútěšný obraz. Předesílal, čemu se budu v následujících letech věnovat. Vděčně jsem zaregistroval, že nebyl pruhovaný. „Zadejte jméno. Pozor: jména vězňů nesmí být kombinovaná." No, technik mi zvedl náladu, protože mi z nějakého důvodu dovolil vybrat si jméno. Jména v Bar1ioně byla částečně unikátní. V jednom herním světě jste mohli potkat tři sta hráčů pojmenovaných: ,,Králíček", ,,Kotě" a nepočítaně „Pwnerů", ale unikátnost byla zajištěna kombinací slov. Například jste mohli vidět vedle sebe stát Pwnera Velikého a Pwnera Krásného, ale nepotkali jste nikdy dva Pwnery Veliké. Vězni však neměli dovoleno vybírat si kombinovaná jména, která byla většinou náhodriě vygenerována. Ale pokud už smazali mého lovce ...


V Mahaněnko Úkol přežít 1. vydání Anglický originál Survival Quest Překlad Martin Kapalka Obálka V. Manyukhin Jazyková redakce Alexandra Petáková Odpovědný redaktor Libor Marchlík Vydalo nakladatelství Fi4Nf0~ P>i11t jako svou 487. publikaci Ostrava 2017 Tisk Printo, s.r.o., Ostrava

www.fantomprint.cz www.facebook.com/fantomprint


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0298401 by Knižní­ klub - Issuu