Issuu

ft Akademie věd W české republiky Strategie AV21 Š pič kový výzkum ve ve řejném zájm u

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KN IHOVNA ČR Bažant, Jan Perseus & Medusa : zobrazení mýtu o d počátku do dneška / Jan Bažant. Vydání p rvní. - Praha : Academia, 2017. - 509 st ran : ilustrace. (U m ění) ISBN 978-80-200-2658-3 (vázáno) 2-264-051 * 2-264 " 255.2 * 72/76:165.21 * 7.04 * 75.051 * 2-526.64 * 75.058 * 730.027 * 2-526.62 * 316.73(37/38) * (38) * (4) * (048.8) - Perseus (mytologická postava) - Medúza (mytologická postava) - Danaé (mytologická postava) - And romeda (mytologická postava) - Pégasos (mytologická postava) - m ytologické postavy - starověké Řecko - mýty - starověké Řecko - ře cká mytologie - symb olika - zob razení (u mě ní) - 20. století př. Kr.-21. století po Kr. - náměty, témata a mot ivy - 20. století př. Kr.-21. století po Kr. - obrazy - 20. století př. Kr.-21. století po Kr. - sochy - 20. století př. Kr.-21. století po Kr. - reliéfy (malí řství) - 20. století př. Kr.-21. století po Kr. - reliéfy (sochařství) - 20. stolet í p ř. Kr.-21. s tolet í p o Kr. - ikonografie - kultu rní vlivy (antické) - Evropa - monografie 1.01/.09

Umě ní

[21]

SLOVO ÚVODEM ... ... . ..

PROLOG. PORTRÉT MEDL

VZNIK MÝTU .. ... .. ... . .. Řecko a Řím. 8. století před Antický mýtus . . . . ... . . Příběh ....... . ...... . Mýtus a logos . ..... . Mýtus a divadlo . ... . Mytografie a alegorie Kořeny mýtu ... .. . ... . Mykénský hrdina .. . Mezopotamský hrdir Masky . . ............ . Přechodový rituál . . . Vývoj mýtu ... .. .... .. . Počátky literární trac Počátky obrazové tra Netvor a kráska .... . Zkameňující pohled . Vznik sochy ... .. .... Antické obrazové typy . . Medusa .. . . . ..... . .. . Vládkyně zvířat . .

Gorgoneion .. . .. . Lektorovala: p rof. PhDr. Eva Steh líková © Filosofický ústav AV ČR, v. v. i., 2017 Illustrations © Nina Bažantová, 2017

Cover photo © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. 2017: An tefix s hlavou Med usy. Řecká práce z Malé Asie. terakota, kolem 550-525 př. Kr., Ústav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, inv. č. 60.25 Back cover photo © Medusa. Římská chalcedon ová kamej druhotně použitá na levé lilii koruny římského krále Karla IV. Prah a, kolem 1349. Cáchy, Domkapitel Aachen, Schatzkammer inv. č. G 69. Foto: Pit Siebigs. Aachen ISBN 978-80-200-2658-3

Athénino gorgone

Perseus .. . .... . . . ... . . Vítěz ............. .

Hrdina v zrcadle . . Medi tující hrdina . Nepřítel Dionýsa . .

Danae ............ . . ..

Zlatý déšť . . ...... . Matka a syn ..... .

Andromeda .. . ....... . Pegas ........ ... ..... . Bellerofon .. . ... . .. . . . O čem byl mýtus o Perse,

že by byl zapomněl málem dál je motiv Andromedy krásné jako ejí krásou. Uviděl dívku krásnou oměnil, a pohled na krasavici ho

vfedusiny hlavy kamenné sochy iy, které vytvářela Medusa svým )dpovídající obrazová tradice neporu velice atraktivní téma. Řečtí d Kristem věděli, jak zkamenění z, které vznikly v letech 350-325 )brazujících proměnu Polydekta =m souvisely s Aischylovým dralými dětmi, které se právě mění něna živé lidské bytosti v kamen;podní část zobrazených lidských ednom případě je z mramoru už 79). Řekové ani Římané nicméně 1islosti s Perseem bohatě využíinictvím Med usiny hlavy začali 1ím malířství tento obrazový typ

VZNIK MÝTU

An:ické

cbrazové typy

ANTICKÉ OBRAZOVÉ TYPY Vtéto části knihy se podrobněji podíváme na jednotlivé obrazové typy mýtu o Perseovi a Med use. Rozdělili jsme je do kapitol pojmenovaných podle jejich hlavních protagonistů. Kapitola Medusa ukazuje, že tato mytická bytost nebyla v řecké představivosti spjata výlučně s hrdinou, kterému je věnová na kapitola Perseus. Následující dvě kapitoly, nazvané Danae a Andromeda, zdůrazňují fakt. že hrdinův život a jeho činy byly spjaty nejenom s Medusou, ale i s dalšími dvěma ženami. Všechny spojuje to, že byly výjimečně krásné, za což také musely výjimečným způsobem zaplatit. Z hrdinovy matky Danae se stala běženkyně pouze proto. že se do ní zamiloval Zeus. Medusa byla trvale zohavena kvůli své kráse, která příliš zaujala Poseidona. Zohavenou dívku nakonec Perseus zabil. Díky Meduse se tento hrdina dostal do Etiopie, kde zachránil Andromedu. která měla zemřít kvůli tomu, že se její matka chlubila svou nebo dceřinou krásou. Zatímco Řekové věnovali největší pozornost Meduse, Římané jednoznačně preferovali příběh s Andromedou. V řeckém umění byl Perseus nejčastěji zobrazován. jak zabíjí bájného netvora, v římském umění Perseus nejčastěji osvobozoval princeznu odsouzenou na smrt. Příběhy Danae. Medusy a Andromedy byly s Perseem spjaté, ale každá z těchto mytických postav měla také své vlastní příběhy, kterým budou vě novány samostatné podkapitoly. Téměř zcela nezávislý na mýtu o Perseovi byl příběh o okřídleném koni. který se narodil. když hrdina setnu! Meduse hlavu. K němu obrátíme pozornost v páté kapitole Pegas. s níž souvisí i poslední kapitola Be/lerofon. Tento hrdina se s Perseem nikdy nesetkal. pouze si ochočil Pegasa, na jehož hřbetě přemohl Chimairu. Hlavním důvodem, proč jsme Bellerofontovi věnovali takovou pozornost. byla skutečnost. že v poantické Evropě začal být na hřbetě Pegasa zobrazován také Perseus. Perseus a Bellerofon tak částečně splynuli v jednoho hrdinu.

MEDUSA

V antickém umění nebyl nejčastěji zobrazovanou postavou mýtu o Perseovi sám hrdina, ale jeho protivník. strašlivá Medusa (Krauskopf 1988, Paoletti 1988, Medusa 2001). Objevovala se ve dvou různých podobách se zcela odlišným významem a funkcí. Najdeme ji jako mocnou bohyni, o níž bude pojednávat podkapitola Vládkyně zvířat, ale mnohem početnější byla zobrazení její hlavy, kterým se budeme věnovat v podkapitole Gorgoneion. Tento ochranný amulet byl spojován především s bohyní Athénou, a proto se třetí podkapitola této části knihy jmenuje Athénino gorgoneion.

An~ické

obrazové ·ypy

VZNIK MÝTU

Vládkyně zvířat

59. Medusa s Pegasem a nedochovaným Chrysaorem. Řecký terakotový reliéf z Athén ina chrámu v Syrakusách, pozdní 7. století př. Kr., překresba.

60. Medusa s Pegasem a Chrysaorem. Řecký bronzový reliéf z Olympie, pozdní 7. století př. Kr., pře kresba.

Současně s tím, jak začalo být zobrazováno stě· tí Medusy, se v Řecku objevují první zobraze· ní. na nichž je netvor se svými dětmi Pegasem a Chrysaorem (59, 60). Tato zobrazení ukazují na paralelní mytickou tradici, protože Hesiodos se vyjádřil zcela jasně - Pegas a Chrysaor spatřili světlo světa. poté co jejich matka zemřela. Tuto verzi najdeme na pozdějších zobrazeních. kde jsou Pegas a Chrysaor ztvárněni, jak vyskakují z matčina bezhlavého těla. Na zobrazeních z pozdního 7. století před Kristem však Pegas a Chrysaor doprovázejí Medusu, která je v plné síle. Je vyobrazena zepředu. ale nohy jsou zachyceny ze strany a ohnuté v kolenou, což byla výtvarná konvence pro zobrazení běhu nebo letu. Demonstruje svoji moc akčním postojem, hrozivým zjevem, křídly na zádech i na botách a v neposlední řadě svými potomky. Na přelomu 7. a 6. století před Kristem byla v Řecku obnovena monumentální architektura se sochařskou výzdobou (Marconi 2007). Na vů bec nejstarším kamenném reliéfu, který zdobil štít řeckého chrámu. najdeme Medusu s jejími dětmi - důkaz o významné roli Medusy v řec kých náboženských představách (61). Uprostřed štítu Artemidina chrámu na Korfu byla Medusa s hady ve vlasech a s hady místo opasku, je zobrazena v akčním postoji s křídly na nohou (62). Vedle Medusy vidíme nalevo Pegasa. z něhož se zachovala zadní část, a napravo Chrysaora, z něhož se zachovala naopak horní část. Mohutní lvi. kteří jsou zobrazeni po stranách, jsou Med use evidentně podřízeni. Je zachycena jako vládkyně zvířat. stejně jako byla zobrazována Artemis, které byl chrám zasvěcen. Zobrazení Medusy s Pegasem a Chrysaorem v náručí jsou podobná zlé mezopotamské bohyni Lamaštu. Ta je zobrazována se lví hlavou a s hady v ruce, jak kojí prase a psa, tedy jako

62. Medusa na štítu Artemidina chrámu na Korfu. Kamenný reliéf, kolem 580 př . Kr. (detail), překresba.

vládkyně zvířat (63). Řečtí umě

razový typ Gorgony s Pegasem tato mezopotamská zobrazení však pouze kompozici a posto: Lamaštu má totiž s Medusoujer Medusa byla smrtelně nebezpE hém konci světa a dala Řekům , dar, Pegasa. s nímž přišla umělE štu znamenala ztělesnění čirÉ neustále nablízku - byla pův1 a nemocí, působila potraty, kra lidskou krev, znečišťovala řeky getaci. O Med use nemáme z an že by ublížila nějakému Řekovi nila sice v kámen každého, kd1 sídlu. ale nikdy je neopouštěla. O tom, kde Medusa žila, exi menech protichůdné informac daleko na západě. až za Atlants báseň Kypria z konce 6. století ňuje, že to byl skalnatý ostrc Sarpedon.° O několik let poz1 Gorgony na daleký severový, k nim nelze dojít ani doplout

95 96

Kypria zl. 30 West. Pindaros, Pythijské zpěvy, 10, 29-

Antické

VZN[K MÝTU I

obrazové typy 61. Západní

průčelí

Artemidina chrámu na Korfu, kolem 580 př. Kr., překresba.

jak začalo být zobrazováno stě Řecku objevují první zobraze.etvor se svými dětmi Pegasem 59, 60). Tato zobrazení ukazují :ickou tradici, protože Hesiodos jasně - Pegas a Chrysaor spatpoté co jejich matka zemřela. me na pozdějších zobrazeních, Chrysaor ztvárněni. jak vyska2zhlavého těla. Na zobrazeních :>letí před Kristem však Pegas Jvázejí Med usu, která je v plné na zepředu, ale nohy jsou zay a ohnuté v kolenou, což byla 1ce pro zobrazení běhu nebo je svoji moc akčním postojem, , křídly na zádech i na botách dě svými potomky. ·. a 6. století před Kristem byla ta monumentální architektura zdobou (Marconi 2007). Na vů3.menném reliéfu, který zdobil mu, najdeme Medusu s jejími významné roli Medusy v řec ch představách (61). Uprostřed :hrámu na Korfu byla Medusa a s hady místo opasku, je zobpostoji s křídly na nohou (62). díme nalevo Pegasa, z něhož ní část. a napravo Chrysaora, >vala naopak horní část. Mo1u zobrazeni po stranách, jsou ě podřízeni. Je zachycena jako ,tejně jako byla zobrazována chrám zasvěcen. !usy s Pegasem a Chrysaorem iobná zlé mezopotamské boje zobrazována se lví hlavou ak kojí prase a psa, tedy jako

razový typ Gorgony s Pegasem a Chrysaorem, určitě tato mezopotamská zobrazení znali. Převzali z nich však pouze kompozici a postoje jednajících postav. Lamaštu má totiž s Medusou jen pramálo společného. Medusa byla smrtelně nebezpečná, ale žila na druhém konci světa a dala Řekům a Římanům ohromný dar, Pegasa, s nímž přišla umělecká inspirace. Lamaštu znamenala ztělesnění čirého zla a byla lidem neustále nablízku - byla původcem děsivých snů a nemocí, působila potraty, kradla novorozence, pila lidskou krev, znečišťovala řeky a ničila veškerou vegetaci. O Med use nemáme z antiky ani jednu zprávu, že by ublížila nějakému Řekovi či Římanovi. Promě nila sice v kámen každého, kdo se přiblížil k jejímu sídlu, ale nikdy je neopouštěla . O tom, kde Medusa žila, existují v antických pramenech protichůdné informace. Podle Hesioda žila daleko na západě. až za Atlantským oceánem, epická báseň Kypria z konce 6. století před Kristem upřes ňuje, že to byl skalnatý ostrov. který se jmenoval Sarpedon. 95 O několik let později Pindaros umístil Gorgony na daleký severovýchod a zdůraznil, že k nim nelze dojít ani doplout na lodi.9" V athénské

temidina chrámu na Korfu. 580 př. Kr. (detail), překresba.

95 Kypria zl. 30 West. 96 Pindaros, Pythijské

vládkyně zvířat (63). Řečtí umělci, kteří vytvořili ob-

zpěvy,

63. Lamaštu. Novoasyrský kamenný amulet, 800-550 př. Kr., překresba.

10, 29-48.

Antické obrazové typy

VZN K l¼ÝTU

hře z s. století před Kristem jsou Gorgony umístěny na daleký východ, kde je věčná tma, takže jde o severní končiny. 9 ' Ve Forkynových dcerách však Aischylos umísťuje Gorgony naopak na jih , protože v této hře Perseus h odil oko Graií do Tritonova jezera, které je v Libyi. Vůbec nejčastěji byly Gorgony spojovány s Libyí.95 Názory na sídlo Gorgon se různily, ale všechny prameny se sh odují v tom, že to bylo velice daleko. Perseus by se tam sám n ikdy nedostal, a právě prot o nutně potřeboval kouzelnou okřídlenou čapku a opánky.

Go rgoneion Z antických literárních zmínek víme, že Medusiny kadeře, tedy patrně hadi z její hlavy, měly ochrannou funkci. Herakles prý od Athény dostal jednu z jejích kadeří v bronzové u rně, dal ji Kefeově dceři Sterope s tím, že v případě nebezpečí má kadeře třikrát ukázat z h radeb nepříteli, a jestliže se přitom nepodívá před sebe, nepřátelské vojsko odtáhne jinam.9 ~ Pausanias se s Medusinými kadeřemi setkal v Arkádii. V Athén ině svatyni v Tegei, napsal Pausanias, Juto svatyni jmenují Záštita (Eryma), ří kajíce, že Athéna darovala Kefeovi, synu Aleovu, tu m ilost, aby Tegea nebyla nikdy vzata násilím, dala mu totiž část odříznutých Medusiných kadeří, aby střežily město"'_ .o, Vůbec nejslavnějším prostředkem aktivní obrany ovšem byla hlava Gorgony, která se v odborné literatu ře nazývá gorgoneion. Nejstarší zobrazení hrůzné Gorgoniny h lavy se však poprvé objevují až v 7. století před Kristem v korintském vázovém malířství, odkud se obrazový typ rozšířil do celého Řecka. Všechny masky Gorgon mají společné, že se tyto ohyzdné tváře snaží navázat kontakt s divákem, třeští na něj oči, výhrůžně se šklebí a vyplazují jazyk. Tento obraz neexistuje nezávisle na divákovi, ale je tu pouze kvůli němu. Na konci 7. století před Kristem se objevuje pozděj i vůbec nejcharakte r is tičtěj ší znak Gorgon, hadi místo vlasů. Podle Homéra měl gorgoneion na svém štítě již mytický král Mykén Agamemnon.10: Gorgoneia n a štítech řeckých válečníků mohla mít i praktickou funkci. Na výjimečném zobrazení boje ve falanze je zobrazena typická situace (64). Dokonale vyrovnan é řady se střetly a vojáci úder napřaženým kopím vedou horem, do mezery mezi horním okrajem štítu a dolním okrajem přilby. Při tomto způsobu boje byly vedle dokon alé výzbroje a výcviku neméně důležité i skálopevné nervy. Byl to boj, který kladl ohromné nároky na psychiku. V kritickém okamžiku střetnutí, kdy přímo prot i sobě stanuli dva bojovníci s napřaženými kopími. mohla rozhodnout každá maličkost. i sebenepatrnější zaváhání mohlo bojovníka stát život. To byl důvod. proč

97 Upoutaný Promet heus (Aischylos nebo c. 415 pře d Kristem), 796-797. 98 Herodotos, 2, 9 1, 6. 99 Apollodoros, Kn ihovna, 2, 7, 3. 100 Pausanias, Cesta po Řecku , 8, 46, S. 101 Homé r, llias, 11, 36.

byly na štíty umisťovány také vy Gorgon. Znepokojující zobr a při s pět k jeho zkáze. Gorgoneia na štítech zn ám i ze skutečné ho exempláře (65 v 7. století před Kristem a byl starověké město na hranicích jednalo o výzbroj nějakého řec ného štítu je hlava Gorgony s jsou běžící koně, gazely a další od počátku kruhový tvar, mož1 mámím míste m mohla být stř Od 6. století před Kristem n ně řeckých chrámů. Naj deme jE umisťovány na okraje ch rámo vými stře šními taškami (66 a praktickou i este tickou a t ím, byly vybaveny i fu nkcí magick Athé nská číše vyzdobená mají místo očních pa ne nek hl není ilust rací přísloví. že stra, oé: (67). Oči byly na tyto číše v E Kristem umisťovány proto, aby pitky chráněn před uhranutírr tiž přihýb al z číše velké jako n, talíř, zakrývala mu obličej, t ak neviděl. Toho by mohl ně kdo v~ na h odov níka zlé kouzlo. Měly nit namalované oči, jejichž ú, athénské číši zmnohonásobe kterých byly m ísto panenek Gc čeje. Hodovn íka v tomto příp dokonce šest párů oč í. z nich patřily hrozivým Gorgonám. Gorgoneion se používalo ta mincí, kde se s ním setkáváme j

1/Zl\IK M'iTU

.A11t1cke

obnzové typy

1místěny

na daleký východ, kde Ve Forkynových dcerách však protože v této hře Perseus hodil i. Vůbec nejčastěji byly Gorgony se různily, ale všechny prameny seus by se tam sám nikdy nedo10u okřídlenou čapku a opánky.

iusiny kadeře, tedy patrně hadi prý od Athény dostal jednu z jeceři Sterope s tím, že v případě !b nepříteli, a jestliže se přitom hne jinam.99 Pausanias se s Me1énině svatyni v Tegei, napsal na), říkajíce, že Athéna darovala ebyla nikdy vzata násilím, dala iří, aby střežily město". icc í obrany ovšem byla hlava Gor1orgoneion. Nejstarší zobrazení ivují až v 7. století před Kristem )brazový typ rozšířil do celého ', že se tyto ohyzdné tváře snaží výhrůžně se šklebí a vyplazují divákovi, ale je tu pouze kvůli evuje později vůbec nejcharakítě již

mytický král Mykén Agamohla mít i praktickou 1lanze je zobrazena typická sictly a vojáci úder napřaženým n okrajem štítu a dolním okrae dokonalé výzbroje a výcviku ::>j, který kladl ohromné nároky í, kdy přímo proti sobě stanuli rozhodnout každá maličkost, stát život. To byl důvod, proč lečníků

<ristem), 796-797.

byly na štíty umisťovány také odstrašující obrazy, jako byly ohyzdné hlavy Gorgon. Znepokojující zobrazení mohlo upoutat pozornost protivníka a přispět k jeho zkáze. Gorgoneia na štítech známe nejen z literatury a vázových obrazů, ale i ze skutečného exempláře (65). Tento štít byl vyroben v ionském Řecku v 7. století před Kristem a byl nalezen v Karchemiši, což bylo významné starověké město na hranicích mezi dnešním Tureckem a Sýrií. Patrně se jednalo o výzbroj nějakého řeckého žoldnéře. Ve středu bronzového tepaného štítu je hlava Gorgony s hadími vlasy, v soustředných kruzích okolo jsou běžící koně, gazely a další zvířata. Skutečnost, že hlavy Gorgon měly od počátku kruhový tvar, možná souvisela s tím, že jejich původním a primárním místem mohla být středová puklice kruhového štítu. Od 6. století před Kristem masky Gorgon sloužily také k magické ochraně řeckých chrámů. Najdeme je často na keramických antefixech, které byly umisťovány na okraje chrámových střech, kde kryly spáry mezi jednotlivými střešními taškami (66 a přední strana obálky). Antefixy měly funkci praktickou i estetickou a tím. že na ně bylo umístěno zobrazení Gorgony, byly vybaveny i funkcí magickou. Athénská číše vyzdobená očima, které mají místo očních panenek hlavy Gorgon, není ilustrací přísloví, že strach má velké oči (67). Oči byly na tyto číše v 6. století před Kristem umisťovány proto. aby byl účastník pitky chráněn před uhranutím. Když si totiž přihýbal z číše velké jako náš polévkový talíř, zakrývala mu obličej, takže před sebe neviděl. Toho by mohl někdo využít a vyslat na hodovníka zlé kouzlo. Měly tomu zabránit namalované oči, jejichž účinek byl na athénské číši zmnohonásoben očima, na kterých byly místo panenek Gorgoniny obličeje. Hodovníka v tomto případě chránilo dokonce šest párů očí, z nichž čtyři navíc patřily hrozivým Gorgonám. Gorgoneion se používalo také k ochraně 65. Gorgona. Řecký tepaný reliéf na mincí, kde se s ním setkáváme již od 6. století 7. století př. Kr., překresba.

64. Boj dvou

řeckých

armád. Řecká malba na keramické váze, 650-640 př. Kr. (detail), překresba.

bronzovém štítě,

Antické obrazové typy

VZN T K MÝTU

68. Gorgona na minci Apollonie Pontské. 2. pol. 5. století př. Kr., pře kresba.

66. Antefix s hlavou Gorgony. Řecký terakotový reliéf, kolem 550-525 př. Kr., překresba . před

Kristem (Vacinová 2012). Gorgony minci, na níž byl jej ich obraz, a demonstrovaly, že před nepřítelem je bezpečně ochráněn i stát, který minci vydal. Jako svůj emblém gorgoneion používala celá řada řeckých států, takže jej známe ze šedesáti různých typů mincí (68). Čím byla Gorgona ohyzdněj ší, tím lépe minci i obec chránila. Gorgony najdeme také na prstenech (69) a magických amuletech (70). Zvyk chránit se obrazem Gorgony od Řeků převzali Římané, v jejichž éře to byly většinou krásné dívky se širokou tváří zobrazenou zepředu a s hadími vlasy. Na římském republikánském denáru je na jedné straně usmívající se Gorgona s pečlivě učesanou pěšinkou, na druhé straně okřídlená žena s palmovou ratolestí (71). Tato personifikace vítězství vede čtyřspřeží, za nímž si můžeme domyslet vůz s vítězným řím ským generálem. Zobrazení na obou stranách mince odkazovalo na triumf. Římané převzali od Řeků rovněž zvyk umisťovat gorgoneia na veřejné střežily

69. Hlava Gorgony. Mužský zlatý prsten z východního Řecka, 350-330 př. Kr., překresba.

o dneška / Jan Bažant. ilustrace. - (Umění)

2-526.64 * 75.058 * 730.027 *

Kr. letí po Kr.

Cr. Kr.

vy, 2017: Antefix s hlavou 50-525 př. Kr., Ústav pro , Karlovy, inv. č. 60.25 kamej druhotně použitá na levé 349, Cáchy, Domkapitel Aachen.

OBSAH

SLOVO ÚVODEM .. . ..... . .. . . . ..... . ......... .... . .. ... .. . ... ... . ... . .. 9 PROLOG. PORTRÉT MEDUSY . . .. ........ .. . .. . . . ............... . .... . . 13

VZNIK MÝTU .................. . . . .. . . ...... . . ... ...... ................ 25 Řecko a Řím. 8. stolet í před Kristem - 4. století po Kristu ....... . . . .. . .. . 27 Antický mýtus . . .. . .. . .. .. . ... ....... .. . ... .. . . . . ................. . . 27 Příběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Mýtus a logos . .. . . . .. . .. . .. ................ . .... ... ..... . ......... . 29 Mýtus a divadlo . . . . .. . .. . . . .. . .. . . . .. . ............ . ............... . 33 Mytografie a alegorický výklad ... . .. . . . .. . .. . . . .. . ............. . .. 36 Kořeny mýtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Mykénský hrdina . .. . . .. . .... . .. ... .. . .................... . .. . . . .. . 40 Mezopotamský hrdina ....................... . . . ..... . . . .. . ........ 41 Masky ......................... . ....... . ............. . ..... . .. . . . .. . 46 Přechodový rituál ........................... . .. . ....... . .. . .... . .. . 47 Vývoj mýtu .. . ................. . .... . ....... . .... . .. .... .. . ... ... . .. 51 Počátky literární tradice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Počátky obrazové tradice ............ . .. ... .. . .. . .................. 56 Netvor a kráska . . .. . . . .. . .. . .. .. . .. . . . .. . ......... . .. . .... . .. . .. . . . 62 Zkameňující pohled ..... . ....... . .... . .. . . . .. . ........... . .. . ...... 69 Vznik sochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Antické obrazové typy . .. . .......... . ............ . ... ... .. . .... . ... . 81 Medusa ... . . .. . .. .. . . . . ..... . . . .. . .. . .............. .. . . ............. 81 Vládkyně zvířat ............... . .... . . . .... . .... . ................ 82 Gorgoneion ............. . ....... . ......... . .... . . . .. . .... . ...... 84 Athénino gorgoneion . . .. . . . .. . ...... . ........... . .. . ...... . .. . . 88 Perseus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Vítěz ........ . ................... .. ................ .. . .. . ...... . . 93

Hrdina v zrcadle. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Meditující hrdina ... . .... . .... . . . ................ . .. . .......... 101 Nepřítel Dionýsa . ........ . . . .. . . . .. .. . ......................... 105

Danae ..... . ....................... . ........... . . . .. .. ... . .. . ...... no Zlatý déšť......... .. ............. . .. . ... . . . .. . . . ............... m Matka a syn . . . . ................... . .... . .... . . . .. . . ... . . . ..... 116

Andromeda .............. . ........ . ....... . .............. . .. . . . .. . . Pegas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bellerofon . . .. . .. . .. . .. . .......................... . ..... . .. .. .. . . . . O čem byl mýtus o Perseovi? . ..... . .. ...... ................. . .. . ..

118

129

136 144

I OBSAH RENESANCE MÝTU. EVROPA, 14.-18. STOLETÍ. . . . . ............ ...... . 149 Syntéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

Spolia ............ . .. . .. . ............. . ........ . .. . . . . .. . .......... Obnova ........ . . . .. . ................ . ...... . .... . .. . .. . ... . ...... Výklad ...... . . .. .. . .... .. ... . .. . .. . ......... . .. . ....... . .. . . . .. . . . Souhvězdí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Pád. . ..... . ..... .

158 162 166

Pegas . . .. . . . .. . ........... . .. . ....... . . . .. . . . ....... .. ....... . . 176

KONEC MÝTU? EVROPA/. Analýza . . .. ..... ..... . .

Mýty o mýtech . ... . Mýtus mýtu .... . .. . Mýtus dnes ..... . .. .

mýtus a antika .......... . . ... . .. . .... . . ....... . . ...... 179

Devatenácté století . . . .

Svatý Jiří ..... . .... . ................... . ......... . ........... . ..... 179 Panna Maria a Danae ........ . .. . ................. . .... . . . . . . . .... 184 Archanděl a Perseus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

Revolucionář Perseu Goethova Medusa .. Básník na Pegasovi. Romantická Medusa Prerafaelitský Perse1 Uťatá hlava Camille Svorník ... . ...... . . .

Antický mýtus a

křesťanská

Evropa ..... . ....... . .. .. ........... . . 192

Papež. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 Dynastie . . ............ . .. . ....... . .. . .. . . . ............. . ....... . ... 196 Celliniho Perseus . .... . .. . .................. . .. . ...... . ........ . . . . 206 Prospěšný děs . .. . . . ..... . .. . .................. . .... . .. . .... . . .. ... 215 Oslava malířství ............... . .... . .. . ....................... ... . 219 Alegorie sochařství . . ....... . .. . ....... . .. . ............. . .......... 224 Chvála odříkání ....... . .. . .. . ........... . ..... . .. . .. . ......... .. .. 231 Poantické obrazové typy. ........ . . ........... . . .... . ... . . ......... 237

Perseově výbavě

............... . .. ... ............... . .. . .... . ... 238 štít . .. . . . ...................... . . . .. . . . .............. 238 Zrcadlo ctnosti .. . . . ..... . .................. . .. . . . .. . ... . .. . .... 242 Perseus na Pegasovi ...... . .... . ................. . ...... . ...... 248 O Medusině hlavě ...................... . ............. . ......... . . . 250 Ochránkyně. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 Křišťálový

Mocenský symbol.. . .... . . . .. . ........... . .. . . . ............... 256 Athén in štít .................. . .. . . . ...... . .. . ......... . ........ 258

Vznik korálů .. . ......... . ................. . .... . ........... . . . . 262 Zátiší s Medusou .............. . ...... . .... . . . .. . . . ............ 270 O Danae ..... . ........... . . . .. . .. . ......... . .. .. ......... . .. . . . .... 272 O Andromedě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281 Mučednice .. . .... . . . .. . ................. . . . .. . ............ . .... 282 Erotický symbol. . . ...... . .................... . .... . ........... 290 Politický symbol ........... . .. . . . .. . ...... . .......... . ......... 297 Odpoutaná Andromeda . ...... . .... . .. . . . .............. . .... . . 308

O Pegasovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314 Zrození Pegasa ........... . .. . . . .. . ................. . ...... . . . .. 314 Návštěva u Múz ...................... . .. . ........... . ......... 318

Parnas ......... . .. . . . .. . . . .... . . . ........ . . . .. . ...... .. ........ 327 Symbol moci ...... . .... . .... . .... . ............ . ...... . .. ... . ... 338

Chimaira .. .... . .

152

Hvězdopravci ........ . .. . .... . .............. . .... . . . .. . ........ 167 Andromeda ........... . .... .. ... . . . .... . ...... . ....... . . . .. . . . . 172 Křesťanský

O Bellerofontovi... .

Dvacáté a dvacáté prvn

Medusa Rondanini. Nový Perseus ....... . Perseův boj . ........ . Surrealistická Medw Hledání Danae ..... . Hledání Medusy. . .. . Souboj Titánů ... . .. .

EPILOG. PEGAS A UMĚLE< Středověký Parnas . .. . Novověký Parnas .... . Moderní Pegas . . . . .. . . . Slovníček

antických mytick odborných termír Autoři použitých překladů . Seznam barevných obrázků Černobílá vyobrazení. ..... . Literatura . .. . .......... . ... . Rejstřík .. . ........ . ... .. ... . Slovníček

OBSAH

rí. .... .. ............... .. 149 ..... . . . . ... .......... .... 151 .... .. .. " ...... .. ......... 152

O Bellerofontovi . . ..................... . . . .. . .... .. . . ......... . .... 343 Chimaira ......... . ........................ .. . . .... .. ........... 343 Pád.......... . ........................ . ................. . .... . . 349

.......... . ..... . ... . ...... 158 .... . ...... . ............ . .. 162

..... ... .... . ...... .. ...... 166 ...•......... . .. ... . ....... 167 . .... .. .......... . ...... . .. 172 .. .•.. ............... . .. . .. 176

. . .. . .. . .. . . .......... .... ........... . .......... . .... .......... .. ............. . . .... ... ...... .. . . .... . ..... .... ....... .. ... .... ...... ...................... .. . .. .......... ...... . ....... . ..

179 179 184 188 192 192 196

.. ............. . ....... . ... 206 .......... . ...... . . ........ 215

......... .. .. ............. . 219 ....... .. .................. 224

................ . .......... 231

...... ........ ... ......... 237 ............ .. .......... . . . . 238

..• . ..... . .. . .......... . .... 238 . ... ..... . ........... .. ..... 242

KONEC MÝTU? EVROPA A SEVERNÍ AMERIKA, 19.-21. STOLETÍ ..... 353 Analýza . .. . .. ...... . .... . .. . . .. . ..... ...... . . ..... . . .. ...... ... .. .. 355 Mýty o mýtech .............. .. .. .. .... . .......... . ....... . ........ 356 Mýtus mýtu ..... . .......... . . . ...... ... . . .. . .... .. . . .... . .. . ...... 359 Mýtus dnes. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 361 Devatenácté století ............... .. ...... .. . ........ ........ ... .. . 363 Revolucionář Perseus . ......................... . ....... . .......... 363 Goethova Medusa ....................... . .. . . . .. . .. . .... .. ........ 366 Básník na Pegasovi....... .. .. . .. .. . . ..... . ....... . .......... .. .. . . 368 Romantická Medusa . . ....... . ........................ . ... . ... . ... 373 Prerafaelitský Perseus a Medusa . . .. . .. . . . .. . .. . ......... . ....... 377 Uťatá hlava Camille Claudelové ..... .. ... . .. . ................ . .... 383 Svorník ... .... ................................... . .. . .... . .. . . . .. . . 386 Dvacáté a dvacáté první století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 389 Medusa Rondanini ... . .. . .......... . . . .. . .... . .. . ............ . .... 389 Nový Perseus. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391 Perseův boj ................. .. .. . . .. ........... . ....... . ........... 394 Surrealistická Medusa .. . . . .. . .. . .... . .................... . .. .... . 398 Hledání Danae ...................................... ..... . ... . ... . 407 Hledání Medusy ..... . .. . .... ...... ................. . .... . .. . . . .. . . 413 Souboj Titánů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 417

... . ........... ... ....... .. . 248

. ... . ... .. ............ .. .... 250 ............... . ........... 250 .. ............. . ...... . .... 256 . ......... . ·········· ....... 258

EPILOG. PEGAS A UMĚLECKÉ ŠÍLENSTVÍ ....... . . .... . .. . . .... ..... 421 Středověký Parnas .................................. ....... . .. .. .. 422 Novověký Parnas ........................................ .. ... ... 426 Moderní Pegas . ................ . .......... .... . ................... 430

......... . ........... . ... . .. 262 . ........... . ........ . ..... 270

.......................... . . 272

........ .. ........... .. ..... 281 ......... . ..... .. .... . ...... 282

...... . ........ . ... . ....... 290

......... . ................ . . 297 .... . • ... .......... ..... .. . 308

Slovníček

antických mytických postav .... . ...................... . .... . . odborných termínů . . .... . .. . .... . .. . .... . .. . ............ . . . .. Autoři použitých překladů . ......... .. ............................ . .... . . Seznam barevných obrázků .... . . . ........ . ....... . ....... . .............. Černobílá vyobrazení. .......... . . . .. . ........................ . ....... . ... Literatura . . ... ..... ..... . .... .. . . .. . .... . .. ... .. . .. . ..................... . Rejstřík ...................................... . .. . .. . . . .. . .. . .... . .. . ...... Slovníček

437 441 443 444

447 475 495

.. . ...... .. ........... .... .. 314 . . ..................... .. . .. 314 . • ........ ....... .. ... . ..... 318

.. .. ............. . .......... 327

... ..... . ......... . ......... 338

ISBN

978-80-200-2658-3

111