Nestačí, že vládneme, chceme ovládat celou společnost Lidé jsou stádo, šílenství propadají ve stádech a k rozumu přicházejí jen pozvolna, jeden po druhém. Ian Plimer, australský autor světového bestselleru Heaven and Earth, tohle nenapsal k českému 28. říjnu. Ale mně se ten citát líbí. Nicméně popořadě. Den státnosti. Český národ bojuje přes tisíc let o udržení a často o samotné přežití. Střídaly se doby temné i velkolepé. Desetitisíce Čechů položily v tomto boji život. Od Přemyslovců až po dnešek. 28. říjen je (tedy měl by být) symbolem. Jeden den v roce, kdy si uvědomujeme, že jsme společný „kmen“. Hned 29. se do sebe zase můžeme s vervou všichni pustit, ale 28. by se měl vzpomenout TGM, legionáři, prezident Beneš, naši vojáci na východní i západní frontě a možná i dál do minulosti. Zkrátka historie a kultura, co nás spojuje. Nikoli rozděluje. No tak ne, evidentně. Bohužel. Nechci být agresivní, tak začněme objektivně a politologicky: TOP 09 po krajských volbách velmi oslabila, naopak posílili lidovci (hlavně tedy proto, že senát ani kraje lidi nezajímá, ale to je jedno). V přímém přenosu
(82)
jsme teď mohli sledovat převádění městského elektorátu Topky pod novou značku KDU-ČSL a STAN. Tihle lidi jsou na převody ODA – Unie svobody – 4koalice – TOP zvyklí a probíhá to poněkolikáté. Přestože se jedná vesměs o formálně vysoce vzdělané lidi, potřebují překvapivě ke svému přechodu vždy povel seshora a mediální hysterii. Celá situace se velmi hodí hnutí ANO a panu Babišovi. Toho zaprvé nikdo nekritizuje, zadruhé ANO se v poslední době tvrdě vymezovalo proti sociální demokracii a vypadá to, že by příště rádo vládu sestavovalo bez nich. Lidovci s šesti procenty nestačí, ale kdyby slupli a přiměřeně ochočili městské voliče Topky, pod tandemem Herman-Gazdík, už by to třeba šlo. Každoročně, když se venku ochladí – přichází pokus o revoluci. Jednou se to jmenuje Sarajevo, jednou televizní krize, jednou „studenti nesměli na Albertov“,
(83)
jednou strýc Brady. Ale vesměs vidíme stále stejné lidi, kteří nám už 19 let něco „vysoce morálního“ vzrušeně sdělují z obrazovky. Patos, snaha o rozvášnění davů, overkill. Vždy, když se po čase emoce uklidní, vidíme, že sami protagonisté získali maličko něco jiného, než asi původně chtěli. Po Sarajevu získali Zemana, pak zase Špidlu nebo Babiše. Když kampaní sundávali Fischera – favorita prezidentských voleb, dostali nakonec zase Zemana. Co to bude teď, těžko soudit. Mně jsou tyhle kampaně protivný, jedna jak druhá. Ale letos je to horší ve dvou bodech. Zaprvé nevkusem. Skoro hlavním hrdinou „oslav 28. 10.“ je lidovecký ministr Herman, známý svým opakovaným bratřením se na sudetoněmeckých srazech. Tedy s lidmi, pro něž byl 28. říjen tragédií, na kterou reagovali povstáním a z celé té hrůzy a české krutovlády je osvobodil až Henlein, K. H. Frank a především sám vůdce. Zapadnout by v této souvislosti nemuselo ani páně Hermanovo rozumování z uplynulého týdne, že „bychom čistě teoreticky mohli být jednou ze spolkových zemí Německa, protože naše ekonomika je navázána…“ (Debata o česko-německých vztazích; 24. 10. 2016). Ještě mnohem nevkusnější mi přijde fakt, že revoluce na ulicích dělá přece normálně prostý lid, že. To je snad normální. U nás je to tam ale samej ministr, náměstek předsedy sněmovny a další velké šarže. Vládnoucí věrchuška. Státní televize to taky oslavně celý týden vše vysílá. Takže lidi, co nám vládnou (třeba odhlasovali inkluzi do škol a zákaz šunkofleků do škol) a ve sněmovně vyhrávají jedno hlasování za druhým – se jaksi pod patronátem velkých médií – teď ještě pateticky obracejí k davu, aby vládli ještě víc. Ani samotnýho Bartošku, který vyzval k revoluci, neklidu a stávkám – současná vláda (ani ty předešlé) moc netýrá v těch Varech, ne?
(8 4)
Tak vzhůru psanci této země. Nemáte co ztratit, jen své okovy. Ale závěr s prominutím na vážnější notečku: Tady se opakovaně útočí na lidi, co si myslí něco jiného. Srazit vše, co ještě nehraje stejnou písničku. Zadupat a zesměšnit. Další z revolucionářů, kněz Halík, zaútočil v Lidových novinách na arcibiskupa Duku (který šel na Hrad), kde jeho postoj přirovnal k Pacem in terris (církevní kolaboranti s tehdy vládnoucí KSČ). Tak se s dovolením občansky vyjádřím. Dominik Duka byl komunisty vězněn. A ten druhý pán dělal za bolševika co? Připomeňte mi. Někde na ministerstvu průmyslu? Myslím, že jeden z těch pánů silně spoléhá na to, že ten jejich bůh (a boží soud) neexistuje. Tak příště snad něco veselejšího. Vyšlo v říjnu 2016 na www.novinky.cz.
(85)
K čemu jsou holky na světě? Rozsáhlý ohlas vzbudila básnička Jiřího Žáčka v čítance pro děti v základních školách. Aktivisté a pokrokoví umělci na případ upozorňují. Ministerstvo školství (a asi i vnitra) uznalo, že text není genderově neutrální. A já to dnes rozeberu matematicky. I když je to čeština. Nejprve definice, tedy obsah básně: K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký. Aby nás měl kdo pohladit a povědět nám pohádku. Proto jsou tady maminky, aby náš svět byl v pořádku. Jistě jste také rozhořčeni sprostotou a mírou mužského šovinismu, sexismu a machismu básně. Tohle musí číst naše děti a dokonce i holčičky. Ministerstvo uznalo, že básnička není genderově neutrální. Na text upozornil režisér Vít Klusák (+ nějaké další partičky), z jehož díla jsem zaznamenal jen to, když si před lety dělali legraci
(120)
ze starých chudých lidí, kteří uvěřili barnumské kampani, že se otevře velký obchoďák a bude mít obří slevy. Tak se někde chudáci tlačili na poli za městem, oni je natáčeli na kameru a obchoďák tam ale nebyl. Hahaha. Už jsem zapomněl, zda to bylo za peníze daňových televizních poplatníků (tipoval bych, že jo), zato jsem nezapomněl, že mi to tehdy nepřišlo „neutrální“ z hlediska normální slušnosti vůči starším lidem. Ale k básni. Špatné básně v čítance být nemají. Z hlediska matematické logiky, opakem špatného je dobré. Provedeme tedy negaci výroku. Vznikne báseň, která se jistě bude již na ministerstvu a v genderových nátlakových skupinách líbit. K čemu jsou holky na světě? Aby z nich nebyly maminky, aby se pěkně mračily na toho, kdo je malinký. Aby nás nikdo nehladil a neříkal nám pohádku. Proto tu nejsou maminky, aby náš svět byl v pořádku. A já to nemyslím jako vtip. Politická korektnost, nové ideologie, neomarxismus – to není hra se slovy. Že jenom černochovi nemůžete říkat černoch a mrtvole třeba budete muset říkat „člověk s pozměněným metabolismem.“ Ale jinak o nic nejde. Všechno zlo na světě totiž, i všechno dobro na světě, pochází z idejí. Než Lenin se Stalinem či Hitler – povraždí desítky milionů lidí – dávno před tím píší filozofové knihy. Jmenují se třeba Kapitál nebo Germánský kult a jeho odkaz nebo nějak podobně. Stovky a tisíce učitelů, novinářů, mecenášů, umělců – tyto ideje
(121)
organizovaně nebo neorganizovaně šíří. Na počátku je vždy slovo. Podobně teď nás učí o skupinách definovaných na základě rasy či pohlaví, které ovládají a utlačují ostatní skupiny. Vyučují to na fakultách, převádějí do života. Nenávidí klasické rodiny, pošklebují se mateřství. Jejich oponenti nejsou pomýlenci, s nimiž je třeba diskutovat, ale sexisti či… fobové, které je třeba onálepkovat, umlčet, odsoudit a zavrhnout. Jde ve své podstatě o totalitní ideologii. Diktaturu dobra. Původní marxisté věřili, že výchovou lze z lidské povahy vymýtit osobní zájmy, a lidé budou stejně usilovně pracovat pro obecné blaho jako pro svoje vlastní. Dnešní neomarxisté a multi-kulti aktivisté nemají své cíle v ekonomické sféře jedince, ale v jeho sféře sociální a kulturní. Lidé se mají třeba vzdát svého kmenového cítění a dávat přednost „cizímu“ před důvěrně známým. Přirozená touha po zachování rodu má být potlačena. Původní marxismus zkolaboval. Nedokázal změnit lidskou povahu. Teď to tihle hoši (a děvčata) zkoušejí zase. A zatím se jim daří (aspoň na mšmt). Braňme normální svět! Vyšlo v lednu 2017 na www.novinky.cz.
(122)
Tři Č… Marná věc, titulek prodává. Ale zase na seriózním portále je třeba hned uvést, že se nejedná ani o čuníky, ani tento komentář nebude sprostý. Navíc jde o „Č“ jen foneticky. Čapek, Čechov, Chesterton. Lidstvo dosahuje značného pokroku v některých oblastech. Technických, lékařských. Ale v něčem zas moc ne. Třeba paní ředitelka z Vršovic Kohoutová se nezačala plazit před nátlakovými skupinami a státními orgány a zůstala stát na svém „tohle je náš školní řád pro všechny“. Vysloužila si soud, měla tři roky stres, ale teď v pátek soud vyhrála. Statečná paní, ale není třeba statečnější než pan ředitel z Vršovic Zelenka-Hajský, který byl před tři čtvrtě stoletím hlavní oporou parašutistů v protektorátu (čest jeho památce). Ve statečnosti třeba pokrok moc není. U novinových komentářů pak nejde o pokrok, ale o úpadek. Vždyť tohle je teď velmi čtený komentář. A na největším českém serveru. Před 80 lety bych tak mohl chodit skutečným komentátorům pro svačinu maximálně. Teď, když mi konkuruje např. Pehe a Fendrych – to lidi čtou a mají to rádi. Jiná doba. Úpadek. Vždy se snažím nepsat negativně, ani dnes nebudu. Napíšu radši pár slov o autorech, co miluju. Skoro vždy usnu nad knížkou. A poslední dva roky – jsem (kvůli pondělnímu psaní) přečetl znovu Čapka – Na břehu dnů. Hodně jsem četl Čechova a jeho
(123)
Pátá a šestá vlna EET Absolvoval jsem ve čtvrtek besedu na Vysoké škole ekonomické, na závěr se hlasovalo a k mému zděšení tam sedm studentů z osmdesáti podporovalo EET. Studenti ekonomie. U zbytku populace je poměr jistě mnohem mnohem horší, tak tomu dnes věnuji komentář. Někteří se radují, že „zloději“ na vesnicích zavřeli krám a „narovnalo se podnikatelské prostředí“. Někteří vidí v každém živnostníkovi zloděje automaticky, takže vítají automaticky cokoli. Jiní se radují, že stát vybere víc na daních. Já patřím k těm, co jsou radši, když mají peníze lidi než stát – tak mne větší výběr nikterak nedojímá, ale pro ty „narovnávače prostředí“ a „honiče zlodějů“ jsem si připravil malé podobenství. Pátá vlna EET se bude týkat vás – zaměstnanců. Stejná logika. Podívejte se, když někdo málo pracuje nebo dokonce něco ukradne v práci – tak má kapitalista menší zisk a zaplatí menší daně. To je zlodějina, jak víme. No tak si každý zaměstnanec pořídí na své náklady elektronické sledovací zařízení, které bude snímat tep a zorný úhel pracovníka a povinně do něj zaznamená každý pracovní úkon, což se hned odešle přes internet. Bude to stát asi jen 8 tisíc – to nic není, to má přeci
(147)
každej, to je míň než minimální mzda a pak ještě tak 3 tisíce měsíčně – ta zpráva dat a všeho. Kdo bude řvát – tak bude upozorněn, že je to namířeno proti zlodějům a nemakačenkům, čili normální slušný zaměstnanec se nemá vůbec čeho bát. Naopak slušní a normální zaměstnanci to podporují a vítají. Narovná to zaměstnanecké prostředí. Taky se vybere víc na daních a firma vyrábějící sledovací zařízení udělá jackpot. Jásáte ještě? Nebo tohle už ne? To už je moc elektronický? Nebo snad něco o svobodě?
(148)
Pochopitelně ale bude ještě šestá vlna, protože není důvod sledovat jen příjmovou stránku rozpočtu. Máme i výdajovou. Chodí třeba kontroly, zda někdo nezneužívá neschopenku. Ale to je fakt styl jak v minulém století, někdy. Fakt old school. Mělo by to být elektronicky. Každý kdo chce marodit, by si pořídil na své náklady EEN – elektronickou evidenci nemocných, která by automaticky posílala údaje o teplotě, rentgeny hojící se nohy a tak a zejména místo pobytu (něco jako vězeňský náramek). Když byste vyrazili na kontrolu na středisko – tak by se to napsalo do systému a pak spárovalo s údaji doktorky, v kolik jste tam přišel. Jinak okamžitě pokuta 300 000 Kč. Studenti by měli EES – elektronickou evidenci studentů, neboť do školství rveme desítky miliard korun, a když nějaký student málo studuje – víceméně krade daně. Tak by ho to snímalo, kolik hodin spí, kolik je ve škole, kolik je na rande či v hospodě a kolik se učí. CERMAT k tomu udělá standardizované testy, aby se údajně naučená látka hned elektronicky přezkoušela a spárovalo se to. Ti, co budou řvát, že se kvůli tomu nestíhají učit, že musí vyplňovat debilní testy CERMATu a že to občas taky deset minut trvá, než se to načte. Že je to stojí peníze a že třeba si jen chtěli číst knížku na češtinu a ne být někde připojený… No co byste jim řekli? Chceš pokutu, studentskej smrade, nebo o co ti jde?! Jen tak na okraj – je pondělí 10.00. Teď čtete tyhle řádky buď v práci a nepracujete, nebo ve škole a neučíte se, nebo jste nemocný a neléčíte se. Chcete to sledování? Vyšlo v březnu 2017 na www.novinky.cz.
(149)