„Promiň, zlato!“ zavolal táta zpátky. „Ello, pustíš Trubku ven?“ Vylezla jsem z postele a sešla v pyžamu do přízemí. Trubka za mnou seběhla po schodech a vrtěla ocasem. Otevřela jsem dveře na zahradu a ospale si zamnula oči. Trubka se kolem mě protáhla, začala pobíhat po trávníku a očichávat v jasném ranním slunci pampelišky. Najednou jsem ztuhla. Na sousední zahradě někdo byl.
Kapitola 5
Stál na terase stejně, jako jsem já stála na naší. A teď zíral na mě a na mého psa. Byl to Nikos Stavros. Chodí se mnou do stejného ročníku. I když mají zahradu hned vedle nás, skoro nikdy se
V pondělí ráno zaklepal táta na dveře mého pokoje, aby
nepotkáme. Já totiž na zahradu moc nechodím. Většinou
mě vzbudil. Trubka si zřejmě myslela, že nás přepadli,
jsem doma a cvičím u klavíru. A on je taky většinou doma
protože se vyřítila zpod postele a štěkala jako šílená. Vrhla
a – pokud vím – učí se. Je to jeden z nejchytřejších kluků
se ke dveřím, vrčela a vyla. Táta je rychle otevřel.
z naší třídy.
„Pst, pst, pst!“ chlácholil ji, ale už bylo pozdě. Trubka probudila mámu. Normálně máma vstává až potom, co
Takže jaká je pravděpodobnost, že bude na zahradě, právě když v pyžamu otevřu dveře?
odejdeme do školy. Má v centru pronajatou kancelář, kam
Ne že by mi to vadilo. Nejsem jako Tara s Natašou,
jezdí přes den psát. Domluvili se, že táta nás bude vozit
které jsou posedlé kluky a pořád se něčemu chichotají. Já
ráno do školy a ona nás odpoledne vyzvedne. Takhle si
se snažím kluky ignorovat. Jen odvádějí moji pozornosti
může chvíli přispat.
od mé hudební kariéry.
Ale dneska ráno ne. A když se máma pořádně nevyspí, dokáže být kvůli tomu dost rozmrzelá. „Henry!“ zahulákala ze svého pokoje. 42
Ale vážně! Po celém pyžamu mám obrázky malých krav, které hrají na hudební nástroje! Krav! 43