0296301 by Knižní klub

Adam Doležal

EUTANAZIE A ROZHODNUTÍ NA I<ONCI ŽIVOTA Právní aspekty

OBSAH

l.1 2.2 2.3 2.4 2 .5 1.6

2.7 2.8 1.8.1 2.8.2 2.8.3 2.8.4 2.8.5

Předmluva (Dr. iur. etJUDr. Helena Krejčíková, Ph.D.) Úvod

Terminologie a teoretické otázky Terminologie Mens rea: intence a zavinění Princip dvojího účinku Kauzalita Komisivní a omisivní akty (killing and letting die) Koncept medicínsky marného postupu v právu Eutanazie v nacistickém Německu Rozhodování Evropského soudu pro lidská práva Prettyová v. Spojené království, č. 2346/2002 Haas v. Švýcarsko, č. 31322/07 Grossová v. Švýcarsko, č. 67810/10 Glass v. Spojené království, č. 61827/00 Lambert a další v. Francie, 46043/ 14

3. Nizozemsko

3.1

3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3

Kulturní a právní prostředí v Nizozemsku, medicínská praxe Vývoj beztrestnosti eutanazie - jednotlivé soudní případy Tři případy před rokem 1945 kvalifikované jako ,,zabití na žádost" Případ z roku 1952, Eidhoven Případ Mia Versluisová, 1967

H;TANAZll,.AROZHODNUTÍ NA KONCI Ží\'OTA

26 36

39 40 44 47 53 54 56 57 58 59 63

64 74 74 75 76

3.2-4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.2.8 3.2.9 3.2.10 3.2.11 3.2.12 3.2.13 3.2.14 3.2.15 3.2.16 3.2.17 3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.4.7 3.5

Případ Postmová, Leeuwarden, 1973 Případ Wertheimová, Rotterdam, 1981 Případ Schoonheim, Nejvyšší soud, 1984 Případ Polsová, Nejvyšší soud 1982 Případ Admiraal, Okresní soud v Haagu, 1985 Případ Duintjer, odvolací soud Haag 1985 Případ dr. K. Případ Kors, Nejvyšší soud 1990 Případ Chabot, Nejvyšší soud, 1994 Případ Prins, Alkmaar, Amsterdam 1995 Případ Kadijk, Gronningen, odvolací soud Leeuwarden Případ Sutorius, Haarlem, odvolací soud Amsterdam Případ van Oijen, Amsterdam Shrnutí judikatury a stručná analýza Zákon o beztrestnosti eutanazie Změny v přístupu k asistované smrti v Nizozemsku. Posunuje se nizozemská praxe na šikmé ploše? Výsledky neprokazují existenci kluzkého svahu Kluzký svah existuje - problém terminologie a zkreslení výsledků Kluzký svah a judikatura. Stále více jsou akceptována jednání, která jsou kontroverznější Nevyžádaná a nucená eutanazie vzrůstající počet? Nevyžádaná eutanazie u novorozenců a dětí Porušování podmínek Jiné státy. Komparace lékařsky asistovaných úmrtí bez přímé žádosti Závěr

4. Belgie Stručné shrnutí historie a politické uspořádání. 4.1 Ústavní systém

OBSAH

82 86 88 90 91 91 92 94 96 98 99 100 101 103 114 120 121 124 127 129 130 133 137 145

145

4.2 4.3 4-4 4.5 4.6

Debaty předcházející přijetí zákona a legislativní proces 148 Právní situace v roce 2002 před nabytím účinnosti zákona o eutanazii. Znění nového zákona 150 Medicínská praxe po nabytí účinnosti zákona. Sporné případy eutanazie 158 Eutanazie pro nezletilé - přijetí novely zákona 162 v roce 2014 Shrnutí 164

5. Švýcarsko Stručné shrnutí historie a politické uspořádání. 5.1 5. 2 5-3 5 .3.1

5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.4

Ústavní systém Trestní zákoník z roku 1938 a jeho současné znění. Jednotlivá významná ustanovení k asistované smrti Jednotlivé typy medicínského jednání na konci života a jejich trestnost Pasivní eutanazie (passive Sterbehilfe) spočívající v nepokračování nebo nezahajování život prodlužující léčby. Nepřímá eutanazie (indirekte Sterbehilfe) Vyžádaná a nevyžádaná aktivní eutanazie (freiwillige aktive Sterbehilfe) Asistovaná sebevražda Shrnutí

6. Aktuální změny- Německo a Francie

6. 1 6.2

Německo Francie

7. Přístup k eutanazii v České republice 7.1 Historie eutanazie v ČR Moderní pokusy o novou právní trestněprávní 7.2 7.3 7.3.1

úpravu v letech 1989-2010 Nový trestní zákoník a současná právní situace Aktivní vyžádaná eutanazie

F.UTANAZJJ'. A ROZHODNUTÍ .'.'IIA KONCI ŽJVO'fA

167

167 169 173

174 17 5

176 176 183 187

187 194 201

202 212 217 219

7.3.2 7.3-3

7.3.4 7.3.5 7.3.6

7.3.7 7.4 8.

Pasivní eutanazie Nezahájení život udržující léčby (,,withholding") a nepokračování v život udržující léčbě ( ,,withdrawing") Vůle pacienta v případě nezahájení nebo nepokračování kurativní zdravotní péče Odpojení od přístroje Nepřímá eutanazie - urychlení smrti podáváním bolest snižujícími léčivy

223

(hasteníng death)

239 240 242

Okolnosti vylučující protiprávnost činu Shrnutí

8.1.2 8.1.3 8.1.4 8.2

235 2 37

24 7

Závěr

8.1 Kluzký svah 8.1.1

225

Autonomie Kontrola nad jednáním lékařů Legislativní změny Shrnutí Jednotlivé země EU a jejich právní úprava krátké shrnutí

247 248 249 251 252 253 259 275 279

Použitá literatura Jmenný rejstřík Věcný ,rejstřík

OB�AH

PŘEDMLUVA Předložená monografie Adama Doležala přináší poměrně ro bustní právní analýzu celého kontextu eutanazie, zejména s ohle dem na otázku přípustnosti eutanazie včetně vybraných zahra ničních právních úprav.Jsem toho názoru, že téma eutanazie není v našich souvislostech uchopitelné jinak než skrze mezinárodní komparaci. Díky ní je také zřetelné, o jak aktuální téma se jedná diskuse ohledně (podmíněné) dekriminalizace ukončení života na žádost, resp. asistované sebevraždy, probíhají ve stále se zvět šujícím počtu státu, postupně stoupá i množství právních řádů, v nichž byla dekriminalizována (na konci roku 2016 kupř. stát Colorado, USA). Autor se však srovnáním se specifickými zahra ničními přístupy nevyčerpává, neboť akcentuje témata dosud v české odborné literatuře podrobně zpracovaná jen omezeně a vše zasazuje do širšího bioetického a celospolečenského rámce. V době turbulentních změn na poli paliativní medicíny ne ztrácí téma ani v České republice v posledních letech na aktuál nosti, o čemž svědčí i nedávné snahy reinkarnovat (dle mého názoru zcela nezvládnutý) návrh zákona o důstojné smrti. Právě i v tomto kontextu považuji text Adama Doležala za naprosto zásadní dílo, které má potenciál podstatným způsobem ovlivnit odbornou debatu (a její kvalitu) na téma případné legalizace, resp. podmíněné dekriminalizace eutanazie. Za záslužné považuji, že autor v prvé řadě upozorňuje na ne zcela jednoznačnou terminologii napříč různými právními řády (a naznačuje z toho vyplývající právní důsledky), dále rozpraco vává tzv. intenci a její vymezení vůči zavinění (tj. aspekt v české odborné literatuře do značné míry naprosto opomíjený) a již na

PŘEDMLUVA

tomto místě rozpracovává problematické momenty eutanazie, jako je princip dvojího účinku, role k::mzalíty, navázání odpověd nosti na kc,nkrétní formu jednání (konání v. opomenutí), phčcm}, své argumenty opírá o prccí,.ně zvolené zdroje. V dalším textu se pak autorzamčřuje logicky na nizozemskou právní úpravu, jež phnáší řešení, které je/bylo dalšími zeměmi ve vi:·tší či v menší míře pi-cjímáno (Severní teritorium, Belgie, Lucembursko). Autor však vedle standardní kritické analýzy rclc v.rntních právních ust,rnovení volí i inovativnější přístup a před kládá ,.cela unikátní rozbor vybraných soudních ro,.hodnutí, na nich?. demonstruje naprosto stěžejní roli nizozemských soudú pi-i dekriminalizaci eutanazie. Velkou pozornost věnuje taktéž hodnocení, zda dochází v nizozemské praxi k nežádoucímu efrktu ti'.v. kluzkého svahu (tzv. slippcry slnpc argument), kterým často argumentuji odpurci eutanazie. Obdobné zdařile pak autor představuje i právní úpravu euta nazie v Helgii a liberální švýcarský přistup k asistované sebevrJždé na pozadí všech do úvahy připadajících rozhodnutí na konci života pacientJ. (tzv. Sterbchilťe). Poté se autor zaměřuje na české právní prostředí a mapuje vývoj právní úpravy dopadající na eutanazii na našem Ú'Zemí včetné stručného a výstižného popisu a zhod nocení momentálního právního rámce pro rozhodnutí na konci 7.ivota paL·ienta. Pi -cdkládanou monografii povúuji za velmi potřebný příspě vek do odborn(; diskuse na velmi obtížné téma, přičemž dílo� i pře� svou vysokou odbornost - neztrácí na čtivosti a poutavosti. I v tom vidím jeho velkou sílu, neboť jsem přesvědčena o tom, že jeho .1drcsátcm nemusí být nutně jen právníci a že je určeno všem, kdL1 se zajímají o práva pJcientů. ZárovelÍ by text mohl pí-e<..-lsta vc,vat i východisko pro sofistikov.1.nější argumentaci v debab.ch o dalším směřodní če�ké právní úpravy dopadající na eutanazii, které zatím jako by probíhaly spíše intuitivně a byly zalo?.eny pf-cvúné na osobních domněnkách a emocích. Dr. iur. etJUDr. Helena Krejčíková, Ph.D.

ÚVOD Tato práce nejprve vznikala jako část kolektivní monografie, která měla obsáhnout problematiku eutanazie co nejkomplexněji- pů vodním záměrem bylo, aby se na ní podíleli odborníci z oblasti me dicínské, etické i právní. Nakonec se ustálil pouze kolektiv autorů, jejž kromě mne tvoří filozofové a etici PhDr. David Černý, Ph .D., doc. Mgr. Josef Kuře, Dr. phil., a PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D. I přes toto zúžení autorského kolektivu se nakonec ukázalo, že téma je natolik nosné, že by souborná monografie byla příliš roz sáhlá. Kolektivní monografie se proto nakonec rozrostla do knižní řady, která se tématem eutanazie bude podrobně zabývat z mnoha hledisek. První prací z této řady je předkládaná kniha, jež se té matu věnuje z právního hlediska a zabývá se legálními aspekty eutanazie a jiných rozhodnutí na konci života. Skutečnost, že tato publikace vychází z celé řady jako první, má své praktické důvody, nicméně jsou s tím spojeny i jisté nevýhody. U tématu natolik citlivého, jako je eutanazie, by měla právní ana lýze předcházet analýza etická; morální otázky a odpovědi by měly mít přednost před praktickým a pragmatickým právním řádem i před teoretickými právními otázkami. Protože tato monografie měla navazovat na etickou analýzu konceptu eutanazie, postrádá alespoň krátký úvod do zásadních etických přístupů k tématu eutanazie. To by bylo možné považovat za nedostatek, pokud by tato kniha vycházela samostatně, bez následujících monografií, jež etické téma zásadním způsobem analyzují. Čtenář, kterého tyto morální otázky trápí, si pak má možnost v nejbližší době pořídit i následující publikace1 této řady zabývající se eutanazií, jež se po drobně vyrovnávají s etickými aspekty tohoto složitého institutu.

úvou

Na rozdíl od zmiňovaných publikací věnovaných etickým otázkám používá toto dílo více empirickou metodu výzkumu, když poukazuje zejména na deskriptivní analýzu práva v jednot livých státech a komparaci jejich právních řádů. Takto získané poznatky by měly sloužit jako základ i předpoklad pro podrobnější debatu o možných právních změnách v České republice. Kromě empirické a historické analýzy vývoje úpravy institutu asisto vané smrti z hlediska platného práva, tj. de lege lata, se tato část bude zabývat i některými úvahami de legeferenda, tj. reflexí toho, jaké by právo mělo být. Právní problematika je oproti problematice etické odlišná, právo totiž do jisté míry vždy bude pouhou reakcí na etický dis kurz či diskurz společenský. Zákonodárce, eventuálně soudní moc (v míře, v níž jí to dovoluje zákon) na základě vnějších pod nětů formulují do technicky normativní podoby otázky řešené ve společnosti a v odborné veřejnosti . Právo neumí odpovídat na otázky typu: Je eutanazie (asistovaná sebevražda) morálně ospravedlnitelné jednání? Existuje morální diference mezi aktivní a pasivní eutanazií či mezi eutanazií a asistovanou sebevraždou? Podobně právo nenalezne odpověď na otázku, zda mají pravdu teorie, které apelují na funkcionální pojetí personální identity, tj. teorie, jež pojetí osoby spojují s určitou, nejčastěji psychic kou kapacitou člověka, nebo teorie, které zastávají tzv. nume rickou personální identitu spojenou s biologickou podstatou člověka jako homo sapiens. 2 Právní teorietradičně nerozlišuje mezi

Pro důležitost této teorie pro oblast eutanazie srovnej debatu Harrise

a Finnise v Keownově kolektivní monografii. Harris tvrdí, že to, co je na člověku cenné, jsou jeho schopnosti. Člověk, který tyto schopnosti nenávratně pozbude, nemá další práva. Naopak Finnis se domnívá, že lidský život má vždy hodnotu, protože člověk je biologickou bytostí homo sapiens. KEOWN, J. (cd.) Euthanasia examined: ethical, clinical and lega/ perspectives. Cambridge: Cambridge University Press, 1998.

FLT..\NA:ZIF.A ROZHODNUTÍ .'.I/A KONCI ŽIVOTA

posvátností a kvalitou života a nezabývá se ani rozlišováním bio logického a biografického života. I řada dalších obdobných otázek zůstane doménou morálního diskurzu. Pro účely tohoto textu považujeme za pravdivou tezi, že právo by do co nejvyšší možné míry mělo reflektovat morální diskurz, byť u některých otázek je nutné přihlédnout i k otázkám empirickým, jež poukazují na dopad určitého zavedeného právně normativního rámce na spole čenskou situaci a jednání lidí. Právní situace je také oproti morální komplikovanější v tom smyslu, že zatímco v eticko-filozofické rovině můžeme tolerovat, že jisté otázky zůstanou nerozřešené, právo v rámci zásady denegatio iustitiae musí i v situaci morální nejistoty nastavit normativní rámec, který jednání buď zakáže, nebo dovolí, resp. soudce musí v konkrétním případě rozhodnout, zda jednání bylo po právu nebo protiprávní. Na co by se tedy měla hledat odpověďvrovině právní? Klíčová je otázka, zda by měla být za určitých podmínek v rámci legislativ ního rámce umožněna beztrestnost eutanazie, případně asistované sebevraždy. Tato otázka musí být primárně řešena v rovině etické, a to v odpovědi na otázku, zda je eutanazie / asistovaná sebe vražda morálně ospravedlnitelná. Kromě morální rozvahy však otázka beztrestnosti musí být prozkoumána i na základě faktic kých zjištění a empirických průzkumů. Otázka v tomto případě zní: Jaký dopad na sociální život bude mít omezení základního konceptu trestního práva - ochrany života - v případě tzv. lega lizace eutanazie . Zásadním z tohoto hlediska bude posouzení otázky empirického kluzkého svahu, kterou můžeme zkoumat na základě vyhodnocení výsledků v průzkumech ze států, jako je Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, které eutanazii za určitých podmínek připustily. Pokud připustíme beztrestnost eutanazie, jakou její formu umožníme? To je další téma diskuse . Bude přípustná jen pasiv ní, nebo i aktivní eutanazie za předpokladu, že bude dobrovolná a vyžádaná? Nebo připustíme jen formu asistované sebevraždy? A jaké podmínky nastavíme pro beztrestnost? Zejména půjde o otázky žádajícího subjektu (např. jeho zletilosti a svéprávnosti),

ÚVOD

stadia nemoci (terminální stadium nebo jen chronická nemoc) a konečně i formy utrpení (fyzické nebo psychické). V neposlední řadě se nabízí i otázka, zda do právního řádu nezavést tzv. privile govanou skutkovou podstata trestného činu „usmrcení na žádost" nebo „usmrcení ze soucitu". 3 Monografie klade největší důraz na problematiku konceptu eutanazie, proto se i v právní části zaměříme v největší míře právě na její přípustnost. V rovině úvah de lege ferenda je ovšem pro blém eutanazie neodvratně spojován s dalšími rozhodnutími na konci života. Proto nastíníme i jejich podstatu a jejich možná řešení v právní nauce. Zahrnuty budou například i otázky kon ceptu asistovaného sebeusmrcení, upuštění a nezahájení léčby (withdrawing and witholding), urychlování smrti (hastening death) a konceptu marné péče. Předkládaná kniha se zabývá dvěma typy úvah - teoretic kými otázkami z hlediska lege ferenda a platným právem. Druhá kapitola se věnuje teoretickým otázkám. V prvé řadě je to právní terminologie a její dopady na právní a medicínskou praxi. Zdů raměny jsou klíčové teoretické koncepty hrající roli při posuzo vání trestnosti v kontinentálním i common law právním systému. Krátce rozebereme právní úpravu v nacistickém Německu, aby tak byl definitivně odmítnut jako nevhodný argument odkazující na praxi eutanazie v nacistickém Německu. Hra "nacistickou kartou" při argumentačním sporu o povolení eutanazie se již při krát kém právním rozboru ukáže jako nepřijatelná a odsouzeníhodná.

Privilegovaná skutková podstata popisuje takové okolnosti spáchání

trestného činu, při jejichž splnění trestní zákon stanoví mírnější trest, než který musí být uložen pro základní skutkovou podstatu, tj. v tomto případě skutkovou podstatu vraídy. Privilegovaná skutková podstata byla navrho vána již v osnovách trestního zákoníku z let 1926 a posléze 1936, ale nebyla přijata. V radě případů však taková privilegovaná skutková podstata existuje např. v Německu, Rakousku apod.

El'TANA..lll' ,\ ROZHOO"-(;TÍ NA. ROl\Cf ŽIVOTA

Konečně uvedená kapitola poukazuje i na současnou judikatorní praxi Evropského soudu pro lidská práva, která je pro Českou republiku zásadní. Další kapitoly se pak zaměřují na platnou právní úpravu v jednotlivých evropských státech. Vzhledem ke konceptu této monografie je pozornost věnována zejména situaci ve státech, které eutanazii do určité míry připustily jako jednání, jež není automaticky protiprávní. Z tohoto vzorku je pro samostatnou kapitolu vybráno Nizozemsko, které je z hlediska beztrestnosti eutanazie jejím průkopníkem, a Belgie, jejíž liberální zákono dárství nakonec předčilo i úpravu nizozemskou. Jedna kapitola je věnována Švýcarsku, které sice nezná beztrestnost eutanazie, ale dovoluje asistovanou sebevraždu, přičemž ji umožňuje i cizin cům. Z mediálního hlediska je švýcarská situace významná pro tzv. turistiku za smrtí.Jako dodatek byla doplněna kapitola týka jící se Německa a Francie, a to v reakci na aktuální právní změny v právních řádech obou zemí. České právní úpravě se věnuje samostatná kapitola historic kého exkurzu. V závěrečném shrnutí se s ohledem na průzkumy a posun v právní praxi v jednotlivých zemích pokusíme o shrnutí a zvážení možností pro budoucí český legislativní koncept.

ÚVOD

� Akademie věd české republiky

"I.'

Strategie AV21

Špičkový výzkum v-e vefeJném zájmu

PRÁVO-ETll<A-SPOLEČNOST sv. 3

Adam Doležal

EUTANAZIE A ROZHODNUTÍ NA KONCI ŽIVOTA Právní aspekty

Vydalo Nakladatelství Academia Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. Vodičkova 401 no oo Praha 1 Grafická úprava, obálka a sazba Jiří Franc Redaktor publikace Martin Sýkora Odpovědná redaktorka Dana Packová Technická redaktorka Ivana Říhová Vydání 1. 1 Praha 2017 Ediční číslo 12084 Tisk Těšínská tiskárna, a. s., Štefánikova 1828/2, 737 01 Český Těšín ISBN 978-80-200-2687-3 Knihy Nakladatelství Academia zakoupíte také na: www.acaderniaknihy.cz www.acaderniabooks.com www.cknihy.acadernia.cz

"li'

� Akademie věd České republiky

Strategie AV21

Spicko·�·ý \.'ylkurn ve ,,efejnérn zájmu

V posledních letech je málo věcí, které přitahují pozornost nejen hrstky odborníků, ale celé společ nosti. Eutanazie bezesporu je takovýmto tématem. Autor v této monografii předkládá precizní právní analýzu problematiky eutanazie jak v českém pro středí, tak ve vybraných zahraničních právních řádech. Monografie je prvním takto obsáhlým dílem k problematice eutanazie v České republice a přináší řadu nových poznatků a názorů. Důležitá je rovněž její role v oblasti sjednocování termino logie, kdy autor sahá i k etickým a filozofickým teoriím. Klíčovým elementem celé publikace je však zejména hledání odpovědí na otázku: ,,Má být eutanazie trestná?" Již sama tato otázka ukazuje na složitou spleť morálních 1 právních a filozofických úvah, které jsou s debatou o eutanazii spjaty. Kniha tak může být užitečnou pomůckou nejen pro právníky, ale i pro všechny, kteří se nad touto problematikou zamýšlejí. Jde o těžké téma, ale nelze ho přecházet mlčením. Doufejme tedy, že tato kniha bude 1,odrazovým můstkem" pro další společenské debaty o eutanazii. MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, Ph.O. www.academia.cz