Lednicko-valtický areál Pálava• Podyjí
pěší
turistické trasy
ÚVOD
OBSAH 5 5 6 7 8 9
Úvod Historie Podloží Podnebí, vodstvo Flora , fauna Ochrana přírody Turistické trasy: 1) Přes Martinku k Dívčím hradům 2) Hraniční zámeček - Svatý kopeček - Mikulov 3) Z Lednice do Valtic 4) Z Mikulova do Dolních Věstonic 5) Pohansko 6) Tři rozhledny 7) Z Hornich Věstonic přes Dívč í hrady do Dolních 8) Z Lednice ke Hraničnímu zámečku 9) Zaječí - rozhledna Dalibor - rozhledna Maják 10) Do Čížova k „zakázanému pásmu" 11) Hardeggský okruh 12) Vranovský okruh 13) Claryho stezka 14) K Novému Hrádku 15) Špicová vinice Šobes 16) Znojmo - poznávací okruh městem 17) Na Cornštejn a na Bítov 18) Graselova stezka 19) Na Frejštejn 20) Cesta J. Krejčího
Věstonic
11 15 20 25 30 34 38 42 48 52 57 61 66 71 75 80 87 92 96 101
Podyjí, pro turistiku zahrnující širší okolí Vranova nad Dyjí a Znojma, se nachází v jihozápadním cípu Jihomoravského kraje. Náleží k jihovýchodní části českomoravské vrchoviny, a to k Jevišovické pahorkatině, která zahrnuje Bítovskou, Vranovskou, Znojemskou pahorkatinu a Znojemskou kotlinu. Nejvyšší bod: Býčí hora (536m n. m.) Nejnižší bod: údolí Dyje u Znojma (207m n. m.) Pálava představuje oblast mezi Mikulovem, vodní nádrží Nové Mlýny až k obcím Sedlec a Bulhary. Na východ od Pálavy se nachází Lednicko-valtický areál, což je oblast na pomezí Moravy a Dolních Rakous s nejrozsáhlejší komponovanou krajinou v Evropě . Nejvyšší horou je Děvín (554 m n. m.), Přítlucká hora (292 m n. m.).
HISTORIE Prehistorické nálezy v Podyjí pocházejí ze starší době kamenné (paleolitu). Střední doba kamenná, jak naznačuje četnost nálezů, jako by znamenala značné vymizení předchozích sídlišť. Osídleni kraje se pak naplno rozvíjí od mladší doby kamenné (neolitu) především v okolí Znojma a na plošinách vzdálenějších od údolí řek, ta jsou ale osídlena řidčeji. Na ně poté plynuje navazují mladší kultury. Toto platí i pro římské nálezy z prvních staletí našeho letopočtu. Středověká osídlení podstatně rozšiřují hustotu sídlišť v blízkosti hranice Moravy a Rakous. Slovanské nálezy se vzácně nacházejí od 5. století, stále hojněji od 6. století. Hradiště v katastru Znojmo-Hradiště se objevuje snad v 7., nejpozděj i v 8. století. Nacházelo se poblíž stejnojmenného opevnění proti dnešnímu Znojemskému hradu, který byl postavený později na místě výhodnějším pro založeni města. Nejstarší zmínka o hradu Vranov se objevuje v Kosmově kronice, tedy kolem roku 1100. K nejstarším hradům na území českého státu patří i Bítov, Hrad iš tě u Znojma, Znojmo . Zabezpečovaly hranice proti rakouským zemím. Celé Podyjí má bohatou prehistorii, historii i současnost. Oblast Pálavy patři k místům s nejdelší historii osídlení na našem území. Zřejmě nejvíce ji po světě proslavil nález Věstonické venuše pocházející z dob lovců mamutů před asi 26-28 tisíci lety. Na tomto strategicky významném území vyrostlo hned několik strážních hradů a pevností. Dnes můžete jejich pozůstatky vidět na Děv íně (Děvičky) 5
Rozloha chráněné krajinné oblasti Pálava je 83 km2 s nadmořskou výškou 163m n. m. (Dyje u Nových Mlýnů) až 550m n. m. (Děvín). Nepravidelný tvar území Lednicko-valtického areálu o rozloze bezmála 283 km 2 hraničí na jihu s Rakouskem , na západě s oblasti Pálava, na severu a na východě tvoří volnou hranici areálu řeka Dyje. Specialitou Pálavy je vinařská turistika. Prochází tudy hned několik naučných vinařských stezek a cyklostezek.
1)
Přes
Martinku k
Dívčím hradům
Horní Věstonice - skalní útvar Martinka 1,5 - D ívčí hrady 5,5- Pavlov 2
o
1.0
o
2.0
o
3.0
o
4.0
o
5.0
o
6.0
o
7.0
o
8.0
o
9.0
Poloha: severně od Mikulova Výchozí bod: Horní Věstonice (rozcestník před obecním úřadem) Cílový bod: Pavlov (autobusová zastávka Pavlov, rozcestí) Celkem : 9km Náročnost: mírně až středně náročná trasa Mapa : č. 88 KČT - Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí
Vycházíme od rozcestníku Obecním úřadem Horní Věstonice po zelené značce směr Ovčárna-vyh l ídka. Zastavujeme se u studánky Martinky, za hneme mírně doprava, po levé st raně míjíme hřbitov. Za rozcestníkem Ovčárna scházíme ze zpevněné cesty na pě šinu a postupujeme po zelené k rozcestníku Pod Martinkou. Prohlédneme si skalní útvar Martinka (1 ), Velký špunt (2) a pokračujeme po modré znač ce smě r Perná-rozcestí. Trasa vede po pěšině, v dálce obdivujeme zříceninu Sirotčího hrádku a Stolovou horu. Klesáme, část cesty vede po dřevěných schodech, asi po 1100m odbočíme před
10
PodMartinkou
11
N
A Střední
nádri (Věstonická)
vodní dílo iff,/ové Mlýny, Dolní nádri (Novomlýnská)
z modré doprava ke zřícenině kaple sv. Antonína (3), vzdálené od turistické trasy asi 100 m, a vracíme se zpět na modrou. Mineme boží muka a přicházíme k rozcestníku Perná-rozcestí. Dostáváme se na červeně znače nou cestu , pokračuje doleva, asi 300 m po silnici, a odbočíme opět doleva na pěšinu směr Soutěs ka-prm., kde najdeme přístřešek vhodný k posezení, odpočinku a obče rstvení. Trasa dále vede po zelené, směr Pavlov, míjíme rozcestník Nad schody a přicházíme k rozcestníku Dívčí hrad-zříceni na. Po červené značce přichází me k hradu Děvičky - Dívčí hrady (4), odkud jsou krásné výhledy do celého okolí. Po prohlídce zří ceniny se držíme zelené značky a přicházíme do cile trasy.
13
N
A
Dolní nádrž (:Vommlýnska)
Skalní útvar Velký špunt
\
>-K
,
oře-1.n a ')
'
-.... ,
z modré doprava ke zřícenině kaple sv. Antonína (3). vzdá lené od tu ristické trasy asi 100 m, a vracíme se zpět na modrou. Mineme boží muka a přicházíme k rozcestníku Perná-rozcestí. Dostáváme se na červeně znače nou cestu, pok račuje doleva, asi 300 m po silnici , a odboč í me opět doleva na pěši nu směr Soutěs ka-prm. , kde najdeme příst řešek vhodný k posezení, odpočinku a občerstven í . Trasa dále vede po zelené, směr Pavlov, míjíme rozcestník Nad schody a přicházíme k rozcestníku Dívčí h rad-zřícen i na. Po červené značce přichází me k hradu Děvičky - Dívčí hrady (4) , odkud jsou krásné výhledy do celého okolí. Po proh lídce zří cen iny se držíme zelené značky a přicházíme do cíle trasy.
. ·..
.., wcenina (, kaple • :/Antonína
Dévičky
13
1 Skála zvaná Martinka - nejmohutnější a nejvýznamnější skála Pavlovských vrchů na severním svahu vápencového bradla Kotel. Vznikla na výrazném tektonickém zlomu, kde skalní stěna spadá kolmo, někde i převisle k úpatí, a dosahuje celkové výšky 70 m a šířky kolem 130m. V minulosti byla velice významným horolezeckým místem na jižní Moravě. Na vrcholu skály stával středově ký hrádek Neuhaus, z něhož se do dnešních dnů dochovaly pouze nepatrné zbytky zdiva . 2 Skalní útvar Velký špunt- zajímavý přírodní úkaz viditelný ve skalním masivu nejmohutnější skály na Pálavě - Martinky. Úzká soutěska vznikla při tektonickém zlomu, kdy se od skály Martinky oddělil skalní blok zvaný Obří kámen . Mezi tímto asi 30m vysokým blokem a Martinkou zustal ve výšce zaklíněný Velký špunt. 3 Kaple sv. Antonína - postavena v roce 1652 jako poutn i kaple obyvateli Perné, Klentnice a Mušova. V letech 1720-1722 žil u kaple poustevník, který měl na starosti správu kaple a zvoněni. Kaple byla zrušena v roce 1783, kdy byl v Klentnici postaven nový kostel. Socha sv. Antonína byla přenesena do kostela v Perné
v roce 1923. Do dnešních dnů se z kaple dochovalo již pouze ně kolik částí zdiva. 4 Děvičky - zřícenina hradu nazývaného také Maidburk, Maidenburg, Dívčí hrady či Děvín. Stojí na strmém návrší na severovýchodním okraji Pavlovských vrchů nad obcemi Dolní Věstoni ce a Pavlov. Nabízí se odtud krásný výhled do celého okolí, místo je celoročně volně přístupné, vede sem několik turistických značených tras. Hrad vznikl počátkem 13. století a byl královským majetkem. Zřejmě na konci 13. století byl původní z větší částí dřevěný hrad přestavěn na zděný gotický hrad , který byl typem hradu s plášťovou zdí . V roce 1334 dal král Jan Lucemburský hrad v léno Lichtenštejnům. V 1. polovině 16. století byl hrad v souvislosti s tureckým vpádem do Podunají opraven a nově opevněn. Po roce 1572 získal Děvičky Zikmund z Ditrichštejna. Koncem 16. století je nechal renesančně upravit. V roce 1645 obsadili hrad Švédové. Před svým odchodem jej vydrancovali a vypálili a potom zde sídlil již jen hlídač a hlásný. Kolem roku 1750 byl zpustlý hrad definitivně opuštěn .
2) Hraniční zámeček - Svatý kopeček - Mikulov Hlohovec - Nesyt-rybárna 2 - Sedlec 6 - Mušlovský rybník 9 Mikulov 14,5
O
1.0
0
2.0
O
3.o
O
4.o
O
s.o
O
6.o
O
1.0
O
a.o
O
9.o
O
O
10.0 11.0
Poloha: jihovýchodně od Mikulova Výchozi bod: Hlohovec, autobusová zastávka u obecního Cílový bod: Mikulov, autobusová zastávka U Pošty Celkem: 14,5 km Náročnost: náročnější trasa vhodná pro zdatné turisty Mapa: č. 88 KČT - Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí
O
o
O
12.0 13_0 14_0
úřadu
Trasa vede nejprve po místních komunikacích pro pěší, později po asfaltové a polní cestě okolo vodn í plochy Nesyt, souběžně s naučnou cestou lednické rybníky a vinohrady. Druhá polovina vede otevřenou kopcovitou krajinou po polní, střídavě zpevněné ces tě. Trasa končí v Mikulově výstupem na vrch Svatý kopeček.
Hraniční zámeček
14
15
VE VYDAVATELSTVÍ AKCENT VYŠLO: S batohem po Slovensku
Vydavatelství Akcent Rostislav Novák, Petr Novák
LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL
PÁLAVA PODYJÍ Panoramatické mapy Ka rtog rafie HP z
podkladů
SHOCart
V roce 2017 vydalo vydavatelství Akcent, Drahomír Rybníček , Eliášova 1132/15, Třebíč jako svou 51 4. publikaci www.vydavatelstviakcent.cz Vytiskl Akcent, spol. sr. o., Pražská 1279/18, 102 00 Praha 10 Vydání prvn í
Turistické průvodce p ř iblíží historii a současnost přirozených historických regionů. Jejich obsah tvoří pěší turistické trasy. Kromě
popisu základních tras je v nich možné najít výřezy
panoramatických map. Nechybí výškový profil, charakteristika náro č nosti a časový rozvrh pro zdolání trasy. Vše doplňují barevné fotografie.