OBSAH Úvod Geomorfologie Paleontologie Půdní poměry
Vodopis Klimatické poměry Flóra Fauna Turistické trasy: 1) Na Koukolovu horu 2) Podél opevněného pražského předmostí přes Alkazar do Srbska 3) Do Koněpruských jeskyní Axamitovou bránou 4) Do sidla sestry kněžny Libuše 5) Cestou pátera Josefa Vorla 6) Březovými vrchy 7) Stezka Vojty Náprstka, nejstarší značená turistická cesta v Čechách 8) Na Vlčí skálu u Svatého Jana pod Skalou 9) Podél chotečských a radotínských mlýnů 10) Cesta přes tři hrady 11) Amerikou českého krasu 12) Po stopách Svatopluka Čecha 13) Po cestách loupeživého ry1íře Ulricha Blahy z Lhotky 14) Po stopách bájného Šemíka do Neumětel 15) Z Radotína na Závist 16) Prokopským údolím 17) Chuchelský háj 18) Slaviči údol i 19) Hostivické rybníky 20) Barrandovské skály
ÚVOD 5 6 8 8 8 9 9 10 12 15 22 29 34 38 43 52 59 65 72 77 85 91 97 103 109 115 119 125
Jihozápadním směrem od Prahy na okraji rozsáhlých brdských a kři voklátských lesů se rozkládá krajina , která svou rozmanitostí až divokostí některých části okouzli srdce každého alespoň trochu romantického návštěvníka. Vápencový podklad tvořící převážnou část geologické stavby je rozry1 krasovými kaňony a roklemi, provrtán mnoha jeskyněmi a na svém temeni nese porosty dubových hájů s neobvykle bohatým bylinným patrem. Kromě krajinářských a estetických hodnot má toto území i znač ný přírodovědný význam. A právě přírodovědci tento kraj začali nazývat českým krasem . Chráněná krajinná oblast český kras s plochou 132 km 2 byla vyhlášena v roce 1972 na území okresů Beroun a Praha-západ v kraji Středočeském. CHKO protéká řeka Berounka a vytváří zde charakteristické kaňonovité údolí. Obdobně i jej i přítoky tvoří malebná údolí, mnohdy úzká a hluboká. Celá oblast se vyznačuje zvláštním krajinným rázem , pestrou a mnohotvárnou přirodou , bohatou historií i množstvím kulturních památek. Toto územi bylo osidleno člověkem již dávno. Je hospodářsky využíváno jako zdroj stavebních surovin a cementářského průmyslu . Krajina je významná i z hlediska kulturního a rekreačního, neboť návštěvníci zde mohou odpočívat i nacházet poučení. Stala se též zdrojem inspirace pro spisovatele, malíře, těší se vědeckému zájmu přírodovědců. Svými jedinečnými hodnotami je oblast českého krasu proslulá i mimo území české republiky. Zhruba před 180 000 lety předchůdce dnešního člověka poprvé zavítal do míst, kterým dnes říkáme Český kras. Od tohoto okamžiku se zača la psát historie nepřetržité přítomnosti lidí nejen podél vodních toků , ale i v bezprostředním okolí. Člověk započal využívat zdejší krajinu k lovu, sbě račství a od mladší doby kamenné i k zemědělství . Následovala období výstavby hradišť, rozšířila se výroba kovů , především bronzu a později také železa, docházelo k postupnému a od střední doby bronzové k rozsáhlému od l esňování. Zvláštností této krajiny bylo od paleolitu až po středověk využívání krasových jeskyní, dnes zkoumaných převážně paleontology a speleology. Mezi významné lokality ležící v CHKO, ale i mimo rezervace patři severně od obce Vinařice nejvyšší bod českého krasu vrch Bacín (499 m n. m.). V krasových puklinách byly nalezeny hmotné doklady z období středního paleolitu, mezolitu, kultury se šňůrovou keramikou, pozdní doby bronzové - kultury knovízské. Též zde byly objeveny fragmenty lidských kostí spolu se zlomky keramiky starší doby železné. Mimo nálezů shodných s objevy v puklinách byly navíc zaznamenány doklady osídlení z pozdního paleolitu , eneolitu, raného středověku a novověku . 5
být strmější a obtížnější. Od okraje lesa se odměníme výh ledy do krajiny. Projdeme ještě několik desítek metrů lesním porostem a jsme na vrcholu Koukolové hory. Diky téměř kruhovému výhledu vidíme zalesněné Brdy i H řebeny a hluboko pod námi Zdice a Králův Dvůr. Můžeme načerpat sily a obče rstvit se, nalezneme zde i ohniště, poté sestoupíme pěšinkou na rozcestí Pod Koukolovou horou. Podle žluté značky zahneme vlevo a vysokým jehlič natým lesem sejdeme až do Popovic, odkud nás silnička dovede k místní železniční stanici. V Popovicích se narodil malíř a grafik Jan Preisler (1872-1 918).
2) Podél opevněného pražského předmostí přes Alkazar do Srbska
o
1.0
o
2.0
o
3.0
o
4.0
o
5.0
o
6.0
o
7.0
o
8.0
o
9.0
o
10.0
Poloha: český kras, Berounsko. Výchozí bod: Žst. Beroun. Cílový bod : žst. Srbsko. Časový rozvrh: Vojenský objekt Olga 30 min. -Alkazar 30 min. - odbočka
na Kačák a zpět 60 min. - Srbsko 40 min. Ce l kově s prohlídkou jeskyní 2 hod. 40 min. Délka trasy: 10 km. Mapa : Okolí Prahy - západ, český kras. Náročnost: Nejnavštěvovanější túra Českého krasu vyhledávaná rodinami s dětmi , cyklisty a horolezci je nejpohodlnější ze zmiňova ných tras. Stezka převážně vede souběžně s řekou Berounkou. Z berounského nádraží sledujeme červenou turistickou značku podél trati, přes že l ezniční most na druhou stranu Berounky, kde čer venou značku opustíme a sejdeme na neznačenou stezku po břehu řeky. Jdeme po proudu směrem na Prahu. Mineme pár domků a dorazíme k prvnímu vojenskému objektu, na jehož stěně bylo léta napsáno dívčí jméno Olga. Během našeho krátkého výšlapu narazíme podél Berounky na řadu bývalých betonových pevnůstek a bunkrů. Patřily do linie opevněného předmostí Prahy. První dva bunkry byly umístěny z obou stran železničního mostu, přes který jsme přeš l i. Následuje Olga a ještě jeden lehký objekt. Pokračujeme podél řeky a napravo vidíme na vrcholu strmé skály kostelík sv. Jana Nepomuckého v Tetíně. Mineme odbočku nalevo k bývalému Viničnému statku, ve kterém je umístěn chov koní. Statek, přístupný veřejnosti a nabízející možnost obče rstvení, svým rázem připomíná usedlost v jižní Francii. Nikoli náhodou si císař Ka rel IV. v této podmanivé krajině nechal postavit Karlštejn, Karlík, Křivoklát, Nižbor, Krakovec a řadu dalších h radů a zbudoval železniční
Koukolova hora
Koukolova hora (470m n. m.)-
Pojmenována podle majitele panství v blízkých Popovicích Viléma Koukola, který zde žil v 15. století. Hora opředena pověstmi o skrýších loupežníku, přepadávajících pocestné a obchodníky na silnicí z Plzně do Prahy. Zbytky stavby na vrcholu nejsou zříceninou hra-
14
du, ale trosky výklenkové kaple sv. Blažeje z roku 1832. V minulosti se na Koukolově hoře těžil vápenec. Jižně se nachází obec Tmaň , první zmínka je datována rokem 1170. Podle pověsti se název vsi odvozuje od Tumoně, jednoho z vrahů kněžny Ludmily na Tetíně roku 921 .
15
na mnoha jižních stráních a kopcích viníce. Po levé straně se vypínají strmé skalní stěny, v nichž je známá krápníková jeskyně. Berounka si v těch to místech vyvzdorovala pravotočivý oblouk, před nimž je malý ostrůvek . Řeka je zde poměrně mělká a až na určité úseky se dá přebrodit. Pod hladinou jsou ovšem i zrádná místa. Cestou ještě mineme několik vojenských objektů nebo jejích zbytků. To už stojíme ve velkolepém amfiteátru bývalého lomu Alkazar. Terasová patra s mnoha vchody do různých jeskyň , objevených během těžby kamene, p ů sob i jak obrovité přirodni divadlo. Lom býval cílem romantiků, trampů a horolezců , ale i cílem rodinných vycházek. Místo je povoleným veřejným tábořištěm a zastávkou turistické naučné vodní stezky. Není však radno podceňovat nebezpečí, které se skrývá v temném a nepřehledném labyrintu chodeb a jeskyní. Skalní stěny by mohly vyprávět o mnoha tragédiích. Dbejte na vlastn í bezpečnost! Opustíme lom a stoupáme mírně do kopce a vlevo. Všimněme si nalevo od stezky otvoru do podzemí. Dejte pozor na malé děti! Pokračujeme podél cvičné horolezecké stěny Šanův kout. Uprostřed stěny je vchod do Schullerovy jeskyně , prostoru s krápníkovou výzdobou a délkou 70 metrů . Západně od Šanova koutu je Triangl, jak ří kají jeskyňáři dvěma údolíčkům rozděleným homolovitým hřbetem vápencových skal. V Trianglu vyvěrá ze skal pramen a je zde sto padesát metrů
Alkazar
16
dlouhý krápníkový prostor, jeskyně Zimní královny. Nedaleko se ještě nachází Tulácká jeskyně. Doputujeme k rozcestí V Kozle, zde odbočuje žlutá značka doleva proti toku potoka Loděnice-Kačáku. Tady si musíme rozmyslet, jestli máme v plánu zacházku ke Kačáku čí ne. Krátké zdržení za to stoji. Jdeme Srbské skály tedy mírně vzhůru , asi po tři sta metrech dorazíte k příkrému svahu napravo, v jeho stěně je jeskyně Nad Kačákem. Je dlouhá pouze málo přes třicet metrů, ale z archeologického hlediska patří mezi poklady. Jeskyně skýtala útočiště lidem už v pravěku . Početné nálezy z různých předhistorických období dokládají např. drásadla, sekáče a jiné primitivní nástroje z křemene a metaformovaných břidlic . Překvapením byl nález píšťaly z prstního článku jeskynního lva. Před jeskyní je umístěna informační tabule s řadou podrobnosti. Odtud se vrátíme zpátky k řece . Kdybychom pokračovali dál po žluté značce , dojdeme do Svatého Jana pod Skalou. Od řeky se vydáme doleva dál po proudu Berounky. Za ústím potoka do řeky budeme míjet pozoruhodný velký růžový skalní převis, tak zvané červené nebo Růžové abri. Od tohoto místa až do Srbska je po levé straně ve vápencových skalách přes třicet jeskyní. Největší z těchto jeskyní tvoři soustava Srbských jeskyní na Chlumu . Procházíme po břehu Berounky až do Srbska, na jehož okraji stoji tentokrát větší a zachovalý betonový bunkr typu 1-200. Mezi soutokem potoku Loděnice s Berounkou a tímto místem byly vybudovány čtyři takové objekty. Skály postupně ustoupí rozšiřuj í címu se údolí kolem Srbského potoka a zalesněným svahům. Údolím vede vzhůru silnice do Svatého Jana pod Skalou a turistická zeleně a žlutě značená stezka. Žluté značení nás dovede na Kubrychtovu boudu, dále po červené k další Srbsko
17
dlouhý krápníkový prostor, Zimní královny. Nedaleko se ještě nachází Tulácká jeskyně . Doputujeme k rozcestí V Kozle, zde odbočuje žlutá značka doleva proti toku potoka Loděnice-Kačáku . Tady si musíme rozmyslet, jestli máme v plánu zacházku ke Kačáku či ne. Krátké zdržení za to stoji. Jdeme Srbské skály tedy mírně vzhůru, asi po tři sta metrech dorazíte k příkrému svahu napravo, v jeho stěně je jeskyně Nad Kačákem. Je dlouhá pouze málo přes třicet metrů , ale z archeologického hlediska patři mezi poklady. Jeskyně skýtala útočiště lidem už v pravěku. Početné nálezy z různých předhistorických období dokládají např. drásadla, sekáče a jiné primitivní nástroje z křemene a metaformovaných břidlic . Překvapením byl nález píšťaly z prstního článku jeskynního lva. Před jeskyní je umístěna informační tabule s řadou podrobnosti. Odtud se vrátíme zpátky k řece. Kdybychom pokračovali dál po žluté značce, dojdeme do Svatého Jana pod Skalou. Od řeky se vydáme doleva dál po proudu Berounky. Za ústím potoka do řeky budeme míjet pozoruhodný velký růžový skalní převis, tak zvané červené nebo Růžové abri. Od tohoto místa až do Srbska je po levé straně ve vápencových skalách přes třicet jeskyní. Největš í z těchto jeskyní tvoří soustava Srbských jeskyni na Chlumu. Procházíme po břehu Berounky až do Srbska, na jehož okraji stoji tentokrát větší a zachovalý betonový bunkr typu 1-200. Mezi soutokem potoku Loděnice s Berounkou a tímto místem byly vybudovány čtyři takové objekty. Skály postupně ustoupí rozšiřujícímu se údolí kolem Srbského potoka a zalesněným svahům . Údolím vede vzhůru silnice do Svatého Jana pod Skalou a turistická zeleně a žlutě značená stezka. Žluté značení nás dovede na Kubrychtovu boudu, dále po červené k další Srbsko jeskyně
~lého lomu Alkazar. Teraob1evených během těžby Lom býval cílem romantiků , ek Místo je povoleným vodní stezky. Není však temném a nepřehledném vyprávět o mnoha tragélom a stoupáme mírně do do podzemí. Dejte poecké stěny Šanův kout. prostoru s krápníkovou koutu je Triangl, jak ří1tym hřbetem vápenJ8 zde sto padesát metrů
17
Jรกnskรก
N
A
VE VYDAVATELSTVÍ AKCENT VYŠLO: S batohem po Slovensku
Jiří
Zeman
"
CESKÝ KRAS Panoramatické mapy Kartografie HP z podkladů SHOCart V roce 2017 vydalo vydavatelství Akcent, Drahomír Rybníček, Eliášova 1132/15, Třebíč jako svou 1206. publikací www.vydavatelstviakcent.cz Vytiskl Akcent, spol. sr. o., Pražská 1279/18, 102 00 Praha 10 Vydáni první
Turistické průvodce přiblíží historií a současnost přirozených historlckýdl regionů. Jejích obsah tvoří pěší turistické trasy.
Kromě popisu základních tras je v nich možné najít výt~
panoramatických map. Nechybí výškový profil, charakteristika náročnosti a časový rozvrh pro zdolání trasy. Vše doplňují barevné fotografie.