0284270 by Knižní klub

Jack Gilbert, Ph.D., a Rob Knight, Ph.D., ve spolupráci se Sandrou Blakeslee

ŠPÍNA JE DOBRÁ Význam bakterií pro vývoj imunitního systému vašeho dítěte

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu nakladatele. Překlad © Dana Balatková, 2018 Obálka © Jiří Miňovský – ARBE, 2018 © DOBROVSKÝ s.r.o., 2018 ISBN 978-80-7390-659-7

Úvod

„Nevadí, když si dítě sahá do pusy špinavýma rukama?“ To je jen jedna z mnoha otázek, jimiž nás den co den zasypávají rodiče z celého světa, kteří se strachují o zdraví svých dětí a jsou rozpačití z toho, co se dočítají na internetu. A proč se ptají nás? Protože spolu s dalšími kolegy vedeme výzkum lidského mikrobiomu. Mikrobiom se často nesprávně chápe jako „choroboplodné zárodky“, ve skutečnosti je to však společenství přátelských mikrobů osídlujících lidské tělo, jakož i těch, kteří, ve špatném kontextu, tak dobří nejsou. Spousta těchto rozmanitých, maličkých, neviditelných tvorečků nám nejrůznějšími způsoby pomáhá. Například tráví potravu, vytvářejí vitaminy, chrání nás před nemocemi, utvářejí naše orgány, vylaďují nám imunitní systém, a dokonce ovlivňují naše chování. Dodnes panuje dojem, že bakterie neboli mikrobi jsou svou podstatou převážně škodliví a musí se všemi možnými 7

prostředky hubit. To je ale mýlka, nebezpečná mýlka. Nové metody studia světa mikrobů odhalují, že většina bakterií, s nimiž se denně setkáváme, i ty, které sídlí uvnitř a vně našeho těla, jsou nejen přátelské, ale také nezbytné k životu. Likvidujeme je ke své škodě. Jak se horlivě snažíme nad touto záplavou „klasického moru“ zvítězit, bezděčně otevíráme Pandořinu skříňku s novými epidemiemi – spoustou ošklivých chronických zdravotních problémů, pomalých zabijáků šířících se po moderním světě, jako je obezita, astma, alergie, diabetes, celiakie, dráždivý tračník, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a mnoho dalších nemocí. Výzkum v oblasti mikrobiomu vede k fascinujícím objevům a jen za posledních pár let se tento dříve tak trochu vrtkavý podobor biomedicínského výzkumu stal předmětem velkého zájmu veřejnosti. Je oslavován v časopiseckých a novinových článcích, v tzv. TED talks1 (včetně těch našich), dokumentárních pořadech, rozhlasových a televizních besedách, audio- a videozáznamech a na všudypřítomném internetu, kde se rojí obrovské množství zavádějících a nesprávných informací, jež rodiče, kteří chtějí pro své děti to nejlepší, jen ještě více matou a znepokojují. Jelikož jsme v dané oblasti odborníky, obracejí se na nás s prosbou o radu lidé v nejrozmanitějších situacích. Jakýsi audiovizuální technik přistoupí po vyslechnutí naší přednášky o úloze psů v rodinách a zdravém mikrobiomu k řečnickému pultíku a poněkud nervózně spustí: „Syn miluje místní hřiště, především pískoviště a prolézačku. Chodil by tam každý den, jenže mně to tam připadá 8

špinavé. Víte, jak to myslím, papírky od žvýkaček, psí hovínka, do toho holubi, kam se člověk podívá… Mám se bát, že něco chytne?“ V taxíku zavedeme s plešatějícím řidičem krátce hovor na téma práce a taxikář se otočí a vrhne na nás zkroušený pohled: „No ne, bože můj, to byste mi mohli pomoct! Syn má cukrovku. Jsou mu teprve tři a je hrozně tlustý. Už si s manželkou nevíme rady.“ Na chodbě ústavu nás zastavuje správce se starostlivým výrazem ve tváři. „Při úklidu máme používat antibakteriální přípravky, je to ale dobrý nápad? Pracuju na dvou základkách a doma mám pětileté dítě.“ Otázky k nám směřují i tehdy, když naše odbornost není zřejmá. Ve zdravé výživě si zákaznice v uličce s potravinovými doplňky pečlivě prohlíží regály s probiotiky a po chvíli se rozhlédne a ptá se přítomných: „Nevíte, která značka opravdu funguje? Dcerka má průjem a nelepší se to. Jsem zoufalá!“ Mohli bychom vyprávět. Když jsme vychovávali své děti, řešili jsme nejednu děsivou situaci, kdy bylo v sázce jejich zdraví a my nevěděli, co dělat, počínaje už samotným porodem. Oba naši prvorození potomci zažívali na porodním sále z našeho pohledu dosti hrůzostrašné okamžiky. Jackův syn Dylan se narodil ve vlastním mekoniu, tmavých, nazelenalých exkrementech. Jelikož se v porodních cestách vykakal, okamžitě dostal antibiotika a zůstal v nemocnici přes noc na pozorování. Bylo to preventivní opatření pro případ, že by snad něco z výměšků vdechl, což 9

by v jeho nových plicích mohlo způsobit ošklivou infekci. Dylan měl do šesti měsíců četné záchvaty průjmu a později ho několikrát postihly kvasinkové infekce a moniliáza (nebo též moučnivka). Trpěl ušními infekcemi a propukal v pláč, který vždy připomínal štěkot nebo kašel. V šesti letech mu lékaři diagnostikovali vysoce funkční autismus, který se nyní stále častěji dává do souvislosti s mikrobiomem. Když se porod Robovy partnerky Amandy už začínal hodně protahovat, oba zdráhavě souhlasili s císařským řezem. Vaginálního porodu, který je, jak přesvědčivě ukazuje Robův výzkum, pro novorozence prospěšný, se ovšem nehodlali vzdát úplně. Když po hodině personál odešel a čerství rodiče zůstali v pokoji sami, Rob vytáhl několik bavlněných tamponů, setřel jimi z Amandy vaginální tekutiny a přenesl je na dcerčina ústa, nos, uši, tvář, pokožku a perineum (hráz). Vlastně ji naočkoval podle přirozeného práva na mikrobiom, které jí císařský řez odepřel. Udělal to proto, že je to podle nejlepších dostupných vědeckých důkazů, k nimž svým výzkumem sám přispěl, pro novorozence dobré. Cílem této knihy rovněž je předat vám nejlepší vědecká doporučení ohledně mikrobiomu, zdraví a vývoje dětí. Jaké procedury, léky, potraviny, vlivy okolního prostředí a každodenní praxe jim mohou v prvních letech života pomoci či ublížit? Co můžete udělat, abyste ochránili jejich zdraví a zdárný vývoj? Co funguje a co ne? Jak poznáte, jestli dítě spěje správným nebo špatným směrem? Co je mystifikací a komu můžete věřit? 10

Nejsme lékaři, a nemůžeme proto své rady předkládat jako lékařská doporučení, ovšem coby vědci, kteří se společně podíleli na vytvoření značného množství dat, která jsou základem výzkumu, na nějž nyní spoléhají lékaři a další kliničtí pracovníci po celém světě, vám však můžeme dát podložené odpovědi na vaše otázky a nabídnout spolehlivý způsob, jak uvažovat o mikrobech a zdraví. Nejprve krátce vysvětlíme, co jsou to mikrobi a lidský mikrobiom. Dále text pojednává o dítěti od těhotenství přes porod, útlé dětství, batolecí léta až k rokům předškolním. Zvláštní pozornost věnujeme zdravotním stavům, hodnocením a zásahům, které se jednotlivých věkových etap týkají. V každém oddíle odpovíme na otázky, které nám kladete nejčastěji. Zjistíte, že odpovědi často vedou přímo k následujícímu dotazu, jejž byste vzápětí položili, a i na něj tedy naleznete odpověď. Knížku jsme se snažili pojmout jako rozhovor, jako bychom s vámi seděli v místnosti. Ať se nám to líbí, nebo ne, mikrobiom se natrvalo připojil k dlouhému seznamu všeho, co rodiče trápí.

Mikrobiom

Země se zformovala přibližně před 4,5 miliardy let, když z oblaku prachu a plynu kotoučovitého tvaru, tzv. protoplanetárního disku, vznikla vlivem srážek prachových částic a posléze větších těles prvotní koule. Byla bez života, povrch byl roztavený a čpěly tu smrtící plyny. Když nakonec vychladla, díky právě ztuhlé krustě se zde mohla shromažďovat voda v kapalném skupenství (dostávala se sem zvláštním způsobem při dopadech komet). Za miliardu let se tato pekelná planeta změnila. Pokryla ji vrstva pohyblivých, jednobuněčných organismů zvaných prokaryota a archea. Shlukovaly se do mělkých mikrobiálních povlaků na dně oceánu a po stěnách sopek tyčících se vysoko k nebi. V těch nejchladnějších a nejteplejších oblastech na zemi a v moři přežily dodnes. Živí se v podstatě čímkoli včetně čpavku, vodíku, síry a železa. Jednou z velkých záhad biologie je to, jak všechen ten život vznikl. Jak se neživým chemickým látkám podařilo 13

vymyslet buněčné membrány a sebereplikaci, jak se dokázaly živit a opravovat. Tvrdí se, že „prebiotickou polévku“ zasáhlo světlo a rázem, jaksi frankensteinovsky, vzplanul organický život. Současné teorie jsou o něco prozaičtější. Podle novějších důkazů, založených na analýze genomu známých mikrobů, vedou stopy k počátkům života až k hlubokomořským hydrotermálním průduchům chrlícím žhavé plyny.1 Jinými slovy, první buňka, o které můžeme získat informace analýzou genů dnešních buněk, žila v horku, v naprosté tmě, v sirnatém prostředí bohatém na železo a živila se plynným vodíkem. Vymyslela, jak získat energii k životu. Po miliony let udávaly věcem směr mikrobiální povlaky. Někteří mikrobi si vyvinuli pomocí bezpočtu experimentů ve skutečném životě hnaných evolučními silami schopnost používat energii slunečního světla k přeměně oxidu uhličitého a vody v potravu. Tento proces, známý jako fotosyntéza, uvolňoval obrovské množství kyslíku. Vzduch, jejž dýcháme, vyrobili právě tito mikrobi a vyrábějí ho stále. Celé evoluční pozadí zmiňujeme proto, abyste porozuměli jisté skutečnosti, která se jen obtížně uchopuje. Žijeme na planetě, kterou spravují neviditelní mikrobi a která funguje pro ně. Miliardy let byli totiž jejími jedinými vlastníky. Vytvořili naši biosféru, udržují zdejší koloběh živin, jako je uhlík, dusík, síra, fosfor a další. Vyrobili veškerou půdu a v neposlední řadě nastavili podmínky pro evoluci vícebuněčných forem života, tj. rostlin, živočichů a tedy i nás, lidí. 14

Počet bakterií na Zemi se odhaduje na jeden kvintilion, čili 1030 (jednička a třicet nul). To je víc než hvězd v naší galaxii. Virů je nejméně o dva řády více. Podle nového odhadu existuje na naší planetě přibližně jeden bilion druhů mikrobů a 99,999 % z nich ještě nebylo objeveno.2 Kdybychom je poskládali do řady za sebou, vytvořili by řetězec, který by spojil Slunce se Zemí 200bilionkrát. To znamená, že celá mikrobiologie je postavená na méně než jednom procentu mikrobiálního života. Pro naše databáze jsme sekvenovali pouze 50 000 genomů mikrobů. Zbytek zůstává záhadou. Nedokážeme je vypěstovat v laboratořích, nemají jména. Neznáme jejich funkci. Jsme obklopeni mikrobiální temnou hmotou. Nicméně máme poměrně dobrou představu o tom, jak život funguje a jakým způsobem prostá pravidla vytvářejí složitost. Veškerá biologie – průběh života krok za krokem – je založená na principech evoluce, soupeření a spolupráce. Mikrobi jsou mistři ve spolupráci. Odpadní produkt jednoho mikroba pomáhá živit jeho souseda. Záleží jim na tom, kde jsou a kdo je s nimi, a genetické informace předávají nejenom svým potomkům, ale i sousedům, a to dokonce napříč druhy. Pokud jde o soupeření, svět mikrobů je dějištěm nekonečných válek. Mikroorganismy živící se stejnou potravou usilovně hledají způsoby, jak přelstít své sousedy. Bakterie a viry coby zapřisáhlí nepřátelé o to svádí půtky už miliardy let a při tom vynalezly snad všechny chemické reakce a vymyslely všechny možné defenzivní i ofenzivní strategie, všechny triky, jak přežít, o nichž se píše v knize života. 15

Další těžko uchopitelnou skutečností je, že všichni tito neviditelní mikrobi převáží veškerý viditelný život 100milionkrát. Dohromady jsou těžší než všechny rostliny a živočichové – ano, i velryby, sloni a deštné pralesy – které vidíte kolem. Organismy, které nazýváme mikrobi, jsou roztříděné do tří domén: bakterie, archea a eukaryota. Tyto skupiny se zásadně liší, a to ge neticky, daleko více než lidé a oliheň, nebo dokonce lidé a borovice. První skupinu tvoří bakterie a právě ty vytanou většině lidí na mysli, když hovoříme o bacilech, choroboplodných zárodcích nebo mikrobech. Jsou to jednobuněčné organismy, které nemají jádro. Nejsou ale primitivní. Umí se pozoruhodně efektivně pohybovat, jíst, odstraňovat odpad, bránit se nepřátelům a rozmnožovat se. Ve druhé skupině jsou archea, jednobuněčné organismy, které se pod mikroskopem velmi podobají bakteriím, ovšem mají jedineč ný způsob obživy. Pocházejí z jiné větve stromu života, mají jiné geny a probíhají v nich jiné biochemické procesy. Mnohé z nich označu jeme jako extrémofily – daří se jim ve vroucích horkých pramenech a slaných jezerech. Jiné ovšem žijí v místech, kde panují mírnější poměry, v oceánech, dokonce i v lidském střevě a na naší pokožce. Třetí doménu tvoří eukaryota a najdeme v ní mikroby řadící se do dvou říší: houby (Fungi) a protisté (Protista). Těmito houbami nejsou muchomůrky v lese, nýbrž jednobuněč né formy života. Nepochybně dobře znáte droždí a kvásek, které jsou neocenitelné při výrobě chleba, piva a vína. Některé z nich, jako například rod Candida, však dokážou také způsobit nepříjemné in fekce. Protisté jsou jednobuněční příbuzní rostlin, živočichů a hub. Jsou poslední inkarnací našich mikrobních předchůdců. A nakonec máme poněkud problematickou skupinu virů. Ačkoli je sporné, jestli jsou živé, daří se jim neuvěřitelně zdatně replikovat tak, že sklízejí po okolních buňkách jejich buněčný aparát. Bakterie, archea, houby, protisté a viry označujeme souhrnně jako mikrobiota a tvoří mikrobiom jednotlivých rostlin, živočichů či ekosystému.

Viditelný život na Zemi v naprosté většině utvářejí eukaryota – jednotlivé buňky obsahující jádro, které se za posledních 600 milionů let vyvinuly ve všechno velké. Vy jste eukaryon, protože buňky, z nichž se skládá vaše tělo, jsou eukaryotické. A přesto na rozdíl od mikrobiálních eukaryot, které mají jen jednu buňku, je vaše tělo tvořeno desítkami bilionů buněk, jež se diferencovaly v jeho různé části, a každá z nich má ve svém jádru zafixovaný váš genetický kód. Ve druhé kapitole uvidíme, jak si eukaryotické buňky vypěstovaly řadu zvláštních vztahů s mikroby. Ještě než se ale dostaneme k lidskému mikrobiomu, rádi bychom se jen tak pro zajímavost zmínili o některých ještě nepřátelštějších prostředích, která mikrobi nazývají domovem. Zjistilo se, že bakterie a archea žijí v marťanských podmínkách na sopkách v Jižní Americe bez vody, za extrémních teplot a při vysokých hladinách ultrafialového záření. Energii a uhlík získávají z obláčků plynů vycházejících z nitra Země. Oceány obývá nejméně 20 milionů druhů mořských mikrobů, které tvoří 50 až 90 procent biomasy oceánu. Koberec z bakterií na mořském dně táhnoucí se od západního pobřeží Severní Ameriky pokrývá oblast přibližně o rozloze Řecka. Bahno vytažené z hloubky přes 1 520 metrů pod mořským dnem v oblasti Newfoundlandu se mikroby jen hemžilo. Bakterie najdeme i kolem hydrotermálních průduchů – žijí na kamenech, na mořském dně a uvnitř živočichů, jako 17

jsou škeble nebo rournatci. Daří se jim ve velmi kyselé, zásadité, slané vodě ve velkém tlaku a horku. Někteří horkomilní termofilové rostou při teplotách 112,8 °C. Vroucím zřídlům Yellowstonského národního parku propůjčují temně modrou, zelenou a oranžovou barvu. Mikrobi přebývají v horninách v nejhlubších zlatých dolech na světě. Vlastně se dokážou „živit“ zlatem a izolují ho jako takoví liliputánští horníci. Nedávno byl objeven nový rod bakterií žijících uvnitř vrtů pro hydraulické štěpení (frakování) v břidlicových ložiscích Apalačské pánve. Dostal jméno Candidatus frac kibacter. V důlních drenážních zónách se usazují i mikrobi milující kyselé prostředí. Po havárii ropné plošiny Deep Water Horizon v Mexickém zálivu v roce 2010 se mikrobi cpali ropou a zemním plynem. Prokousali se jedovatým uhlovodíkovým gulášem. Mikrobi pojídají plast. Do oceánů se ho každoročně vyhodí na 8 milionů tun. Problém je, že každý kousek plastu se rozkládá nejméně 450 let. Velká tichomořská odpadková skvrna, plovoucí pás plastového odpadu daleko v moři, je domovem asi tisícovky druhů mikrobů. Na zavážkových skládkách jsou hory polyethylentereftalátu, plastu používaného k výrobě lahví na vodu, odstředivek na salát a kelímků na arašídové máslo. Ačkoli je to ve Spojených státech nejvíce recyklovaný plast, dvě třetiny se ho z domácností do popelnice na tříděný odpad nedostanou. Vědci nedávno provedli screening 250 vzorků usazenin, půdy, odpadních vod a kalů, aby se podívali, jestli plast 18

některému mikrobu nezachutnal. A jeden se našel – Ideo nella sakaiensis. Mikrobi také baští uran. Ve fukušimském jaderném reaktoru v Japonsku nasadili houby, aby absorbovaly radiaci ze závadné vody. Někteří mikrobi se zdárně protloukají i v nebeských výšinách. V 64 kilometrech v horní atmosféře pomáhají vytvářet oblaka, sníh a déšť. Když dešťové kapky dopadnou na listy stromů a keřů, bakterie uvnitř nich dokážou za dostatečně nízkých teplot vytvořit zárodky ledových krystalů, které by se jinak nezformovaly, a způsobit tak zmrznutí vody. Tyto krystaly poškodí rostlinné pletivo a mikrobi se tak mohou dostat dovnitř, kde využijí všechny její zdroje (rostlina je samozřejmě považuje za infekci!). Bakterie dovedou přežít také ve vesmíru. Vozily se ve všech raketoplánech a usadily se na Mezinárodní vesmírné stanici. Rusové je po dobu jednoho roku vystavili působení vesmírného prostoru vně stanice Mir a některé přežily. Možná se dostaly dokonce až na Mars – stopem na průzkumném vozítku Curiosity, které se prohání po jeho povrchu a zkoumá terén. Vědci z NASA se domnívají, že se tam sporadicky vyskytují kanálky vody, a rádi by, aby je Curio sity obhlédla. Protože má však na sobě mikroby ze Země, nemohou riskovat kontaminaci a zajet s ní příliš blízko. Nu, a máte je také všude doma. Extrémofylové se našli v myčkách na nádobí, v bojlerech, v zásobnících praček na bělidlo i ve vířivkách. Jsou na každém povrchu, a dokonce i v kohoutkové vodě. Používáme je k výrobě potravin, léků, 19

alkoholu, parfémů a pohonných hmot. Téměř všechna antibiotika jsou odvozená z mikrobů. A jako by toho nebylo dost, až umřete, tak vás sní.

Obsah

Úvod ................................................................................7 1.

Mikrobiom .................................................................. 13

Lidský mikrobiom .................................................... 21

Těhotenství................................................................. 26 Může mikrobiom ovlivnit schopnost počít? Souvisejí bakterie s neplodností? 26 Může na plod působit partnerův mikrobiom? 28 Měla bych si před otěhotněním dojít k zubaři? 29 Je bezpečné konzumovat geneticky modifikované potraviny v těhotenství? Jsou bioplodiny lepší než ty konvenčně pěstované? 31 Mohou být za mými chutěmi mikrobi? Proč v noci prahnu po kyselých okurkách se zmrzlinou? 33 Mohou mikrobi za to, že v těhotenství tolik přiberu? 35 355

Hrají mikrobi nějakou roli při vzniku těhotenské cukrovky? 37 Má cvičení vliv na mikrobiom? Může mi pomoci v těhotenství? 39 Mohou mikrobi za předčasný porod? 40 Co může projít placentou? 45 Mohou antibiotika poškodit plod? 48 Mohu brát v těhotenství antidepresiva? Mohu je užívat, když kojím? 50

356

Porod ........................................................................... 54 Mám rodit doma, nebo v porodnici? 54 Rodila jsem císařským řezem. Slyšela jsem, že to nemusí být pro dítě dobré. Proč? 56 Má mázek nějaký vliv na dítě? 61 Souvisí mikrobiom s nekrotizující enterokolitidou? 62 Ovlivňuje mikrobiom to, v jakém pořadí přišlo dítě na svět? 64 Liší se mikrobiom (založený na mikrobech získaných při narození) chlapců a děvčat? 65 Získává dítě odlišné mikroby od matky a otce? 68

Kojení .......................................................................... 70 Záleží na tom, jestli kojím? 70 Čím je mateřské mléko tak výjimečné? 71 Co když nemohu kojit? 74 Je sunar bezpečný? 78 Je mléko od kojné nebo z banky mateřského mléka bezpečné? 80

Dostávají se doplňky stravy do mateřského mléka? 81 Dostávají se antibiotika do mateřského mléka? A pokud ano, jaký vliv mohou mít na mikrobiom dítěte? 83 Co způsobuje koliku? Jsou na vině mikrobi? 86 6.

Antibiotika .................................................................. 88 Když miminko při porodu přijde do kontaktu se smolkou, musí nevyhnutelně dostat antibiotika? 88 Mohu odmítnout antibiotika, když rodím přirozenou cestou? 90 Má čerstvě narozené miminko dostat antibiotické oční kapky? 91 Co přesně mohou antibiotika způsobit v mém střevě a střevě mého dítěte? 93 Může užívání antibiotik v prvních šesti měsících života vést k obezitě? 95

Probiotika.................................................................100 K čemu jsou probiotika dobrá? 100 Jaké probiotikum je pro dítě nejlepší? 109 Seznam probiotických a prebiotických výrobků na českém trhu 110 Mám dát dítěti na průjem probiotika? 123 Když dítě užívá antibiotika, mělo by brát současně probiotikum? 124

357

Může probiotický jogurt pomoci vyléčit opruzeniny z plenek? 125 Co jsou prebiotika a na co jsou dobrá? 127 8.

358

Dětská strava ..........................................................130 Stolice mého dítěte má divnou barvu. Souvisí to nějak se změnami v jeho mikrobiomu, nebo je to jídlem? 130 Měla bych dítěti jídlo nejprve předžvýkat? 132 Mám dávat dítěti doplňky stravy? Dětské žvýkací vitaminy? 133 Jaká tuhá strava je pro děti mladší jednoho roku nejlepší? 135 Jakou roli hraje mikrobiom v alergii na potraviny? 137 Může být dítě vegetarián? A vegan? 143 Jak by vypadala dětská paleolitická strava? Byla by prospěšná pro jeho mikrobiom? 144 Jak mám do našeho vybíravého potomka dostat potraviny, které jsou dobré pro jeho mikrobiom? Existuje nějaký trik, jak by mu mohly opravdu zachutnat? 146 Jak působí cukr na mikrobiom dítěte? 148 Mohu dítěti regulovat váhu tak, že mu změním mikrobiom? 150 Ovlivňují mikrobiom dítěte geneticky modifikované organismy, zbytky pesticidů a herbicidů, umělá sladidla nebo endokrinní disruptory, jako je BPA? 154

Dětské střevo ..........................................................158 Jak vypadá střevo dítěte? 158 Jak formuje střevní mikroflóra imunitní systém dítěte? 161 Podílí se mikrobiom na průjmu nebo zácpě? 163 Jak poznám, jestli moje dítě nemá propustné střevo? Mohu to napravit? 165 Jak se liší mikrobiom miminek a dětí z různých částí světa? ...........................................169

10. Deprese ....................................................................172 Před porodem i po něm jsem měla depresi. Souviselo to s mikroby? 172 Bojím se, abych neměla předporodní nebo poporodní depresi. Co pro to mohu udělat? 177 Když mám depresi, může to ovlivnit mikrobiom dítěte? 178 Depresi máme v rodině. Dokázala bych jí u našeho dítěte předejít úpravou jeho mikrobiomu? 179 Souvisí mikrobiom s poruchou učení? 182 11. Očkování ...................................................................186 Jsou vakcíny pro kojence bezpečné? 186 Který očkovací kalendář dítě nejlépe ochrání a měli bychom při jeho výběru brát v úvahu mikrobiom dítěte? 193 Mělo by dítě před očkováním a po něm dostat probiotika?.............................................................202 Měli bychom nechat dítě očkovat proti chřipce? 205 359

12. Okolní prostředí......................................................207 Měli bychom se bát bakterií? 207 Mohou dítěti ublížit bakterie na plenkách? 209 Jak mohu pomoci dítěti vybudovat zdravý imunitní systém a mikrobiom, které odolají nemoci? Bude to jiné při vytváření odolnosti proti infekčním chorobám a proti chronickým onemocněním? 210 Měli bychom brát děti na statek? 212 Měli bychom si pořídit psa? 217 Jak nebezpečné jsou nemocnice? Musí-li jít dítě na operaci, měli bychom mít strach z nemocniční nákazy? Hemží se všechny nemocnice bakteriemi odolnými vůči antibiotikům? 220 Opravdu dětem svědčí, když si špinavýma rukama sahají do pusy nebo kdeco olizují? 223 Máme doma moc čisto? Moc špinavo? Jak často bych měla mýt koupelnu? 224 Měli bychom dítěti mýt často ruce? A jak často? 226 Máme používat antibakteriální mýdla? Dezinfekce rukou? 227 Mohli byste nám dát nějaké vodítko, jak vybírat dětské přípravky, jako jsou protiplísňové krémy na vyrážku, antibakteriální ubrousky a podobně? 231 Nevadí, když dítě sáhlo na hovínko? 233 Kdy k miminku pustit cizí lidi? 234 360

Chytá dítě škodlivé mikroby od kamarádů ve škole? A co děti cizinců u nás ve školce? 235 Nosím domů z práce škodlivé mikroby? 237 Dítě nám snědlo něco ze země. Mám se znepokojovat? Jak dlouho máme počkat, než mu to vezmeme? 240 Měli bychom sterilizovat dudlík? Měla bych ho pokaždé olíznout? 241 Slyšeli jsme, že v newyorském metru jsou mikrobi způsobující mor a antrax. Můžeme tam s dítětem? 242 Má jít dítě k přijímání? 245 Máme mýt nádobí v myčce, nebo v ruce? Co je pro zdraví mikrobiomu lepší? 245 Jak často bychom měli dítě koupat? 247 Měli bychom nechat dítě pít z veřejných pítek? Máme dítěti dávat vodu z vodovodu, nebo balenou vodu? 248 Naše dítě sáhlo na hada. Přenášejí hadi nebezpečné bakterie? 249 Co se děje s mikrobiomem dítěte při cestování? 251 Slyšel jsem, že finští a švédští rodiče dávají děti spát ven. Zlepšuje to kondici mikrobiomu? Měl bych na spaní otevírat okna? 258 13. Zdravotní obtíže......................................................263 Naše dítě má divnou vyrážku. Je to mikrobiomem? 263 361

Jestliže má dítě v krku (nose apod.) choroboplodné bakterie, jak to, že není nemocné? 266 Někde jsem četl, že mikrobi mohou způsobovat obezitu. Je to pravda? 268 Doslechli jsme se, že za astma našeho syna může nedostatečný kontakt s mikroby. Je to pravda? Co s tím můžeme dělat? 271 Jak mikrobiom ovlivňuje autismus našeho dítěte? 274 Může mikrobiom dutiny ústní prozradit, jestli dítěti hrozí zubní kaz? 279 Jak mohu zjistit, jestli se u mého dítěte rozvíjí celiakie nebo nesnášenlivost lepku? Může za to mikrobiom? 279 Naše dítě má cukrovku. Může za to mikrobiom? 281 Jak bychom mohli co nejlépe zvládnout neustálé záněty ucha? Jak přerušit ten koloběh? 286 Mohou lékaři provádět v ordinaci test, který určí, jestli je infekce bakteriálního, nebo virového původu? 287 Co je to transplantace stolice a jak by mohla pomoci vyléčit zdravotní problém našeho dítěte? 289 14. Testování střevního mikrobiomu .......................292 Jsou s testováním stolice dítěte spojena nějaká rizika? 292 Měla bych si nechat vyšetřit mikrobiom, než otěhotním? 293 362

Rozhodnu-li se nechat našemu dítěti vyšetřit mikrobiom, jak mám postupovat? 294 Existuje nějaká možnost, jak bychom mohli u našeho dítěte sledovat změny mikrobiomu? 301 Jak získané informace použít? 302 Jak poznám, že jsou výsledky testu spolehlivé? 304 Závěr..........................................................................307 Pár slov k humbuku kolem vědeckých objevů 307 Poznámky.................................................................317 Poděkování ..............................................................351 Poděkování překladatelky 353

363