0283432

"V'

PROSTEJOV ;

;

;

HANACKY JERUZALEM

Pohled pod pokličku dějin Prostějov se rozkládá v rovinatém, mírně zvlněném západním okraji Hané. Úrodná nížinná oblast v blízkosti vodních toků Hloučela a Remže lákala od prehistorie k usazování převážně zemědělského obyvatelstva. Již v 9. stol. se nacházelo na území současného města slovanské sídliště. Nejstarší písemná zmínka o Prostějovu pochází ze zakládací listiny olomouckého biskupa Jindři­ cha Zdíka z roku 1141. Listina zmiňuje slovanskou trhovou ves Prostějovice, která se pravděpodobně rozkládala v místech současného kostela sv. Petra a Pavla. Závě­ rem roku 1213 vydal český král Přemysl Otakar I. společ­ ně s moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem listiny, ve kterých se poprvé uvádí vesnice s názvem Prostějov. Nejednalo se však o obyčejnou zemědělskou vesnici, protože se tu pravděpodobně nacházel markrabě­ cí dvorec. O této skutečnosti svědčí fakt, že Prostějov na přelomu let 1213 a 1214 hostil markraběcí družinu společně s družinou českého krále Přemysla Otakara I. Tento pobyt byl první a na dlouhou dobu jedinou návště­ vou českého vladaře v Prostějově. Území města ve 13. století dosídlili němečtí kolonisté a pravděpodobně zde založili novou trhovou ves. Roku 1365 byl Prostějov poprvé uveden jako městečko. Od Šelmberků, prvních historicky doložených šlechtických vlastníků Prostějova, měs­ tečko koupil Boček z Kunštátu, praděd pozdějšího české­ ho krále Jiřího z Poděbrad. Prostějov byl od svého založení po celou historii v majetku šlechty, nikdy nebyl královským městem jako například nedaleká města Uničov, Litovel nebo Olomouc, která se později stala moravskou metropolí. Výraznou úlohu v rozvoji města sehrál mocný a bohatý rod Kra-

8 19

Prostějova

vařů. 27. března 1390 byl Prostějov povýšen na město,

když tehdejší majitel Petr z Kravař získal od moravského markraběte Jošta právo na výroční trh. Město se rozvíjelo hmotně, kulturně a duchovně. Na prestiž Prostějo­ va měl vliv také augustiniánský klášter Navštívení blahoslavené Panny Marie u Alžběty v horách, který roku 1391 založil Petr z Kravař. Do Prostějova pozval augustiniány z Roudnice nad Labem. Ti postavili nový klášter a kostel ve stylu vrcholné gotiky, podle vzoru kláštera v Roudnici. Tím se posílil význam města a pozvedl se jeho duchovní život a vzdělanost, protože klášter sloužil také jako měst­ ská fara a škola. Klášter byl založen pro dvanáct řehol­ níků v čele s proboštem. Roku 1392 byla založena první městská kniha, která zaznamenávala důležité majetkové a právnické náležitosti města a o šest let později je také doložena první městská pečeť. Petr z Kravař založil také Nové město, které mělo svého rychtáře. Roku 1406 byly spojeny Staré a Nové město v jeden celek a Prostě­ jov se začal řídit olomouckým městským právem. Centrem města bylo náměstí s 31 právovárečnými domy. Období rozkvětu končí husitskými válkami, kdy došlo k vystřídání plumlovské větve Kravařů větví strážnickou, která se hlásila k husitské straně, a tak se Prostějov spolu s Tovačovem stávají opěrnými body husitů v boji proti katolické Olomouci. 1431 bylo město vypleněno a vypáleno katolickými vojsky Albrechta Rakouského. Městská rada proto nechala obnovit a rozšířit opevnění. Po husitských válkách patřila většina obyvatel Prostějo­ va k utrakvistům - kališníkům. Mniši, kteří se před husity uchýlili do katolické Olomouce, se již do rozbořeného kláštera nikdy nevrátili.

První zmínka o Židech v Prostějově pochází z roku 1445. Po roce 1454 našli v Prostějově útočiště Židé vyhnaní z nařízení krále Ladislava Pohrobka z královských měst. Jiří z Kravař povolil Židům z Olomouce, aby se v Prostějo­ vě

usadili. To byl počátek dlouhodobého židovského osídlení Prostějova. Židé našli své útočiště při jižní a severní straně hradeb a vznikla tak dvě od sebe oddělená židov-

ská ghetta. 15. století bylo ve znamení prudkého rozvoje města, který vyvrcholil v 16. století. Od krále Matyáše Korvína město získalo v roce 1486 právo na druhý výroční trh. Velkou zásluhu na tom měl prostějovský rodák Jan Filipec (1431-1509), velkovaradinský biskup, administrátor olomouckého biskupství, diplomat, politik a rádce uherského a později také českého krále Matyáše Korvína. Úmrtím Johanky z Kravař roku 1495 přešlo celé plumlovské panství včetně Prostějova na Vratislava z Pernštejna. V tomto roce byla také zahájena výstavba kamenných hradeb, jejichž zbytek je dodnes dochován ve Smetanových sadech. Do města se tehdy vjíždělo čtyřmi branami - Plumlovskou, Kosteleckou, Olomouckou a Vodní. Po stavbě renesanční­ ho zámku byla zrušena Kostelecká brána. Zbývající tři brány byly vyhozeny do povětří za švédského obléhání Prostějova v roce

1643. Definitivní zánik hradeb způsobil rozmach Prostějova v 19. století. Konec 15. století byl obdobím velké stavební aktivity. Významnou dominantou Pros-

tějova se stalo nynější náměstí T. G. Masaryka, které jako

jediné bylo z kamene a cihel. V období středověku a nově nastupujícího novověku docházelo v Prostějově k prolínání tří kultur: české, německé a židovské. Období vlády

Pernštejnů a jejich tolerantní přístup k nekatolíkům a Židalší rozmach Prostějova. Například v roce 1580 bylo ze 173 domů 59 židovských. Prostějovští Židé dali základ pozdější manufakturní a průmyslové textilní a oděvní výrobě, která Prostějov proslavila po celé Evropě. Významné postavení prostějovských Židů potvrzuje i zají-

e. fO.

XLvrr.

dům způsobil

První český slabikář se zrodil v Prostějově, vydali ho roku 1547.

Prostějov-

Hanácký Jeruzalém I Historie města

znakem. Po požáru města byla k radn ici roku lodžie. Jako sídlo úřadu radnice fungovala až do poloviny 19. století. Další významnou renesanční stavbou města se stal pernštejnský zámek z poloviny 16. století, který je dílem vlašského stavitele Kašpara Cunea. Po jeho honosné přestavbě za Vratislava z Pernštejna patřil k reprezentativním zámkům tohoto mocného moravského šlechtického rodu. Měl arkádové nádvoří s bohatou kamenickou výzdobou a freskami vyzdobené sály. Němým svědkem bývalé krásy zůstal nádherný renesanční portál , kterým se dodnes do zámku vchází. Roku 1599 kupuje panství rod Lichtenštejnů a vlastní jej až do roku 1848. Tento rod byl posledním šlechtickým držitelem Prostějova. Lichtenštejnové tvrdě prosazovali rekatolizaci, což mělo za následek odchod obyvatel a jeho hospodářský úpadek. Kolem roku 1630 byla téměř polovina domů opuštěná. Vše dovršila třicetiletá válka, kdy se město stalo po dobytí Olomouce hlavním opěrným bodem švédských vojsk. V tomto období byl Prostějov vypá len a vydrancován. Obnova města probíhala velmi pomalu. Když už se po třech morových epidemiích pomalu nadechova lo k novému rozvoji, zasáhla jej další pohroma. 27. dubna 1697 zpustošil Prostějov velký požár. Vyhoře­ ly kostel, škola , radnice, velká část vnitřního města i domy na předměstí. Roku 1729 byla postavena přes Prostějov císařská silnice vedoucí z Vídně do Lvova. Až do konce 18. století rozvoj města stagnoval, svou vinu na tom mělo pře­ devším neklidné období plné válek. Vrcholným dílem barokní architektury z té doby je komplex budov kláštera Milosrdných bratří, který založili Josef Adam z Lichtenštejna a jeho manželka Marie Anna. Areál byl budován v letech 1727-1755. Klášterní kostel sv. Jana Nepomuckého uchovává jedinečný barokní interiér s pozoruhodnými freskami ze života tohoto světce. Součástí kláštera byla také veřejná nemocnice. V této době s

městským

1697

Prostějov v

roce 1593 na rytině Jana Willenbergera.

mavost, že historické stanovy místní židovské obce sepsal roku 1587 sám rabi Jehuda Lów, legendární strůjce Golema, který tehdy v prostějovské obci žil. Místní židovská tiskárna byla první a jedinou svého druhu na Moravě. Počet­ né židovské obyvatelstvo Prostějova, synagogy, židovská škola i sídlo moravského zemského rabína vedly k tomu, že se Prostějov začal nazývat Hanáckým Jeruzalémem. Náboženská tolerance Pernštejnů do města přilákala také české bratry. V polovině 16. století se Prostějov stal jedním z jejich největších duchovních center na Moravě . V roce 1527 byla v Prostějově vytištěna první česká kniha na Moravě a o dvacet let později, v roce 1547, nejstarší český slabikář. Měšťané si nechali v letech 1521-1539 postavit reprezentativn í radnici. Budova je v renesanč­ ním slohu a jej í vchod od roku 1538 zdobí honosný portál

10 111

přistavěna

VELKÝ POŽAR MĚSTJ\ PR0STĚJ0VJ\ L. P. 1697. Obraz znázorňující velký požár Prostějova v roce 1697, věnovaný poutnímu kostelu ve Křtinách.

Veduta, zachycující požár Prostějova roku 1697.

ně

byl přestavěn i kostel sv. Petra a Pavla nebo nově vystakapucínský klášter s kostelem sv. Barbory na Brněn ­

věný

byl barokně upraven farní kostel. Po velkém požáru zů­ staly stát z kostelní lodi pouze holé zdi. Zdivo bylo podepřeno zevnitř a na této vzpěře byl vybudován nový barokní chrám. Dlouhá gotická okna byla vodorovně rozdělena a vznikla tak barokní otevřená galerie. Při požáru byl zázračně ušetřen pouze dřevěný kříž. Kostel byl přesvěcen na Povýšení sv.

Kříže

a zázrakem uchovaný

sen na hlavní oltář, kde se nachází již po

tři

kříž

byl

přene­

staletí. Barok-

ské ulici. Za josefínských reforem byl klášter zrušen. Z této doby pochází také mariánský morový sloup na centráln ím náměstí

a další sochy světců v různých částech města. Impulz k novému rozvoji města dala až průmyslová výroba 19. století. Prostějov se díky místním Židům postupně

stal centrem

oděvní výroby.

Roku 1801 zde založil ob-

chodník Veit Ehrenstamm první manufakturní výrobu jemného sukna a kašmíru a položil tak základ budoucí oděvní

Prostějov -

Hanácký Jeruzalém I Historie města

Pohled na Prostějov z poloviny 18. století.

12 I 13

** SLAVÍME DVACET LET ** ~ $2 1997V2017

pohoda ~ nejttenějšf periodikum v regionu pro vás pfiprawje noviny jif od 20. května 1997 ~ oficiálně prvnf čfslo vyšlo 27.5.1997 ~ nejobsáhlejší zpravodajství, kultura i sport ~ aktuáilnf výsledky, exkluzivní rozhovory I publicistika ~dvacet tisfc čtenáfii týdně

Děkujeme

za VV'

přízeň V

I

i podporu I

I

CTETE VECERNIK A DOZVITE SE NEJVIC!

ISBN 9788087091739

I

111

I

9 788087 091739