KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNf KNIHOVNA ČR Vitz, Paul C. [Psychology as religion. Česky] Psychologie a kult „já" / Paul C. Vitz ; z anglického originálu Psychology as religion: The cult of selfworship ... přeložila Veronika Kreslová. - 1. vydání. - V Praze: Karmelitánské nakladatelství, 2017. 251 stran. - (Orientace; svazek 65) ISBN 978-80-7195-897-0 (brožováno)
OBSAH
PŘEDMLUVA
.......... .. ...................... .
1. kapitola 159.923.2 • 17.035.1 • 316.3 • 316.64 • 159.9.019 • 304.9 - psychologie a náboženství - ego - egocentrismus - veřejnost - názory a postoje - psychologické směry - 19.-20. století - kritika společnosti - 21. století - monografie 159.9 - Psychologie [17]
HLAVNÍ TEORETICI ............... .. .. ........ .
Carl Tung ...... . ............ · .. ··················
Erich Fromm ................................... .
Carl Rogers .................................... .
Abraham Maslow ............................... . Rollo May a existenciální psychologie ......... ... .
2. kapitola TEORIE LIDSKÉHO „TÁ" PRO KAŽDÉHO Sebevědomí
............ ....... ................ .
Zkreslení sloužící sobě ................... ....... . Encounterové skupiny ........ ............ ...... . Terapeutické skupiny .. ............... ...... .... . Svépomocné skupiny ....................... .. .. . EST a teorie „fórum" ......................... .. . Svépomocný sex ........... . ................... . © Eerdmans Publishing Co., Grand Rapids, Michigan, 1994 Czech edition © Karmelitánské nakladatelství, s. r. o., Praha, 2017
3. kapitola
IDEOLOGIE SEBESTŘEDNOSTI TAKO ŠPATNÁ V Psychiatrie, biologie a experimentální psychologie ..
ISBN 978-80-7195-897-0
rsme skutečně v jádru tak dobří?
................. .
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNf KNIHOVNA ČR Yitz, Paul C. [Psychology as religion. Česky] Psychologie a kult „já" / Paul C. Yítz ; z anglického originálu Psychology as religion: The cult of selfworship ... přeložila Veronika Kreslová. - 1. vydání. - V Praze: Karmelitánské nakladatelství, 2017. 251 stran. - (Orientace; svazek 65) ISBN 978-80-7195-897-0 (brožováno)
OBSAH
PŘEDMLUVA ............................... ················· 9
1. kapitola 159.923.2 • 17.035.l • 316.3 • 316.64 • 159.9.019 • 304.9 - psychologie a náboženství - ego - egocentrismus - veřejnost - názory a postoje - psychologické směry - 19.-20. století - kritika společnosti - 21. století - monografie 159.9 - Psychologie [17]
HLAVNÍ TEORETICI .................................. ······ 22 Carl Jung .................................... · · · · · · · · · · · · · · · · 23 Erich Fromm ................................... · · · · · · · : · · · · · 26 Carl Rogers . .... . ... .......... . ............................ . 30 Abraham Maslow ..................................... · · · · · · · 34 Rollo May a existenciální psychologie .......................... 36
2. kapitola TEORIE LIDSKÉHO "JÁ" PRO KAŽDÉHO .................... 41 Sebevědomí
............................... .. · · · · · · · · · · · · · · · · 42
Zkreslení sloužící sobě ................................. , , · · · · · 48 Encounterové skupiny ...................................... · · 50 Terapeutické skupiny ............................... · , · · · · · · · · 53 Svépomocné skupiny ..................................... · , · · 54 EST a teorie "fórum" .................................. · · . · · · · 56 Svépomocný sex .... .. ....................... · · · · · · · · · · · · · · · · 59 © Eerdmans Publishing Co., Grand Rapids, Michigan, 1994 Czech editíon © Karmelitánské nakladatelství, s. r. o., Praha,2017
3. kapitola IDEOLOGIE SEBESTŘEDNOSTI JAKO ŠPATNÁ VĚDA ...... .. 64 Psychiatrie, biologie a experimentální psychologie ............... 66
ISBN 978-80-7195-897-0
Jsme skutečně v jádru tak dobří? ............................... 79
4. kapitola
Národ obětí .... ...... .................. . . ... .. .. .
Z FILOZOFICKÉHO ÚHLU POHLEDU .............. . .... .... 86
Ideologie sebestřednosti a jazyk .. .... .............. .
Otázka definic ........................................... .... 86
Psychologie pro konzumní společnost ... ........... .
Prázdné „já" ............ . ....... . ....... .. .......... . .. . ..... 88 Základní rozpor .............. ... ......... . .... . .......... ... 91
8. kapitola
Browningova kritika . . .............. ... ....................... 95
IDEOLOGIE SEBESTŘEDNOSTI A KŘESŤANSTVÍ:
Etické a vědecké dezinterpretace ....... .. ...................... 97
HISTORICKÉ KOŘENY ......................... . Feuerbach ....................................... .
5. kapitola
Americké zdroje .... .... . . ... . ............... .... .
IDEOLOGIE SEBESTŘEDNOSTI A RODINA ... ...... ....... . . 99
Fosdick a Peale .................................. .
Izolovaný jedinec ............................................ 99
Pietismus ... .... . . ................... ........ .. . .
Teorie lidského „já" a rozvod ................................. 102
Zvláštní případ Carla Rogerse ..................... .
Rodiče
jako zdroj našich problémů ... . ........ .. ... ... ........ 103
Křesťanství
a rodina . .. ........ . ...... . ...... .. .. .... ...... . . 110
9. kapitola PSYCHOLOGIE A HNUTÍ NEW AGE
6. kapitola
Společenská
TEORIE LIDSKÉHO „JÁ" A ŠKOLSTVÍ ...................... 113
Psychologické kořeny New Age ................... ..
Utváření
New Age jako nový gnosticismus ............. ..... .
systému hodnot ....... .... ........ . ............... . 113
a ekonomická podpora New Age ....... .
A opět je tu teorie lidského „já" ............................... 116
Spiritualita New Age:
Filozofická kritika ........................................... 119
od psychologického k duchovnímu zbožňování lidskéhc
Kritika post upů a strategií ........................ .... ...... . . 122 Výzkum vyhodnocující utváření systému hodnot .... .... ....... 124
10. kapitola
Kritika z důvodu narušení soukromí .......................... 127
KŘESŤANSKÁ KRITIKA
Proč
systému hodnot tak populární? ...... ... ..... 131
Problém deprese ...... . ... .. .................. ... .
je třeba utváření systému hodnot odmítnout ........ 134
Problém lidské rohožky ..... . ..... ..... ........... ,
bylo
utváření
Závěr: Proč
Křesťanská
láska a sebestředná láska ............ .. . .
7. kapitola
Tvořivost
TEORIE LIDSKÉHO „JÁ" A DNEŠNÍ SPOLEČNOST .......... 136
Podstata utrpení ................................. .
Víra v mládí a kultura yuppie ... ... ........................... 136
a Stvořitel ...... ... ..... ... ....... .... . . .
138
Národ obětí
~ÉHO ÚHLU POHLEDU .................... . .. 86
Ideologie sebestřednosti a jazyk ........ .... ............ . . . .. . . 140
· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · .......................... 86
Psychologie pro konzumní společnost ......................... 142
· · · · · · · · · · · · · ·. · · · · · .......................... 88
. · · · · · · · · · · .... ·, .. , .......................... 91
8. kapitola
itika ....................... ......... ... . ...... 95
IDEOLOGIE SEBESTŘEDNOSTI A KŘESŤANSTVt
i
dezinterpretace . ...... . ....................... 97
HISTORICKÉ KOŘENY
151
Feuerbach ...... .... ............................. .. ... . · · · · · 151 Americké zdroje ........ . ............ ....... ........... . . · · · 154 :BESTŘEDNOSTI A RODINA ............. . . ... 99
Fosdick a Peale ...... . ............................... , , · · · · · 156
99
Pietismus ........ .... .......... ... . . .................. : .... 163
,já" a rozvod .............. . .................. 102
Zvláštní případ Carla Rogerse ....... . . . ................ ... ... 165
C •• , ••• •• • , ••• • ••••••••••• , ••• , ••••••• , ••••••
,j našich problémů ......... . ........... . ...... 103
lina ..... ... ............................... . . 110
9. kapitola PSYCHOLOGIE A HNUTÍ NEW AGE ....................... 173 Společenská
a ekonomická podpora New Age .................. 178
ÉHO „JÁ" A ŠKOLSTVÍ ...................... 113
Psychologické kořeny New Age . ............ . .. . . .... . , ....... 181
hodnot .................................... 11 3
New Age jako nový gnosticismus ... ... .......... ... .......... 186
1
.e lidského „já" . ........................ . ..... 116
Spiritualita New Age:
a ............. •. ...................•........ 119
od psychologického k duchovnímu
1 strategií
zbožňování
lidského „já" ..... 190
.................................... 122
)cující utváření systému hodnot ............... 124
10. kapitola
narušení soukromí .............. . ....... . ... 127
KŘESŤANSKÁ
1í systému hodnot tak populární? ... , ... .... ... 131
Problém deprese ............................... , · · · · · · · · · · · · 200
ba utváření systému hodnot odmítnout ........ 134
Problém lidské rohožky ...................................... 202
:HO „JÁ" A DNEŠNÍ SPOLEČNOST . ...... .. . 136
ltura yuppie ....... . ... . ............. . ....... 136
Křesťanská Tvořivost
KRITIKA .. . .... ... ..... ... ................. 194
láska a sebestředná láska .......................... 203
a Stvořitel ..... ... ............ . . . .. .. .............. 211
Podstata utrpení . . .. . ............................. . .. · · · · · · · 212
PŘEDMLUVA
11. kapitola POLITICKÁ ODEZVA ...................................... 216
Problém pro psychologii ....... . ............................. 216 Problém pro křesťanství ..................................... 219 12. kapitola
PŘEKROČENÍ SEKULÁRNÍHO „TÁ" ......................... 228 Předsudek objektivity ........................................ 228
Pomsta objektu ............................................. 232 Dilema existenciálního narcismu .............................. 234 Únik od „já" ................... . ............................ 239 13. kapitola NOVÁ KŘESŤANSKÁ BUDOUCNOST? ..................... 244
Konec moderního heroismu .................................. 244 Selhání kariérismu ................................. . ........ 246 Pokušení vytvářet subkultury ................................. 248 Možnosti, které se vynořují .................................. 250
Tato kniha je určena čtenářům, kteří se zají současné psychologie. Čtenářům, kteří vědí tuitivně, že se psychologie stala spíše cito" než vědou a že je nyní součástí problému mc ta, místo aby přispívala k jeho řešení. Nejrů kterou v této knize předkládám, vychází z vě zofických, etických, ekonomických, sociální náboženských pozic. Cílem této kritiky je p gumenty a pojmosloví, které umožní čtenáři hlížet současnou psychologii z mnohem už: sivní, ale v posledku přesnější a užitečnějš než jaká v současnosti převládá. První vydání této knihy - Psychology a~ Cult oj Self-Worship - vyšlo v roce 1977 a la první kritika sebezbožňujícího a narcisti, teru velké části moderní psychologie publi: formou. Když bylo toto první vydání v tisk1 článek Toma Wolfa „Me Decade" 1 (Desetil1 ce 1978 byl publikován bestseller Christo The Culture ojNarcissism (Kultura narcism to knize brilantním způsobem doložil přev mus a narcismus moderní americké společ: ukázal, že tyto tendence vycházejí převážně a dalších „pomáhajících profesí". O něco p 1981) publikoval David G. Myers knihu Th (Nabubřelé já), která pojednává o velmi rc 1
Tom Wolfe, ,,The 'Mé' Decade and the Third ( New York, 23. srpna 1976, s. 26-40.
9
PSYCHOLOGIE A KULT .JÁ"
\ívá.' tj. naučí se je poznávat fenomenologick a nějaké "ob1·ektivní" fil ozofi e pracu11c1 ~·, , ne !dmctvím se . ~ subJekt, - objekt, jako např. přírodní vědy. To vše :l. ve ~:smiru, který vylučuje Boha a je omezen na tři ' vne1sího prostředí - aspekt sociální aspekt . ~ t h• , mez1vz a u a aspekt „já" a jeho vztahu k sobě samému.
2. kapitola
TEORIE LIDSKÉHO „JÁ" PRO KAŽDÉHO
Jung, Fromm, Rogers, Maslow a May byli teoretiky. Jejich koncepty - jakkoliv ovlivňující intelektuály a studenty bylo třeba zpopularizovat, aby se mohly dostat k široké veřejnosti. Mnozí z těch, kdo se úkolu „popularizace" ujali, přivedli myšlenky těchto teoretiků do extrémů, za něž jejich původní autory nelze činit odpovědnými. Ale musíme si uvědomit, že jejich popularizátoři byli v první řadě profesionální psychologové nebo psychiatři a jejich práce jsou legitimní prezentací nebo logickým prodloužením teorie lidského „já". Ve skutečnosti nelze vést dělicí čáru mezi popularizátorem a teoretikem úplně přesně. S výjimkou Junga nebyl žádný z dříve jmenovaných teoretiků žádným velkým myslitelem. Přinejlepším by se dalo říci, že předlo žili zajímavá a užitečná, ale omezená pojetí. Přinejhorším prostě jen zužitkovali již existující myšlenky, jako např. myšlenku sebeaktualizace, a značná část jejich prací jsou v podstatě popularizace. Mám na mysli zejména Rogersovu knihu Carl Rogers on Encounter Groups a Becoming Partners: Marríage and lts Alternatives (Karl Rogers o encounterových skupinách a Jak se stát partnery: manželství a jeho alternativy), o nichž budu dále hovořit. Je třeba si uvědomit, že mnohé zvláštní pojmy teorie lidského „já", které budeme dále probírat, mají pouze krátkou životnost. Navzdory jejich všudypřítomnosti před několika lety (příkladem mohou být tzv. encounterové 40
41
2. TEORIE LIDSK!HO
PSYCHOLOGIE A KULT .JÁ"
skupiny) tyto pojmy dnes již vymizely. Nové formy popularizované teorie lidského „já" však stále vznikají - v současnosti se například klade velký důraz na sebevědomí.
Sebevědomí
Z historického pohledu nemá pojem sebevědomí žádné intelektuální základy, pro žádného z teoretiků se nestalo stěžejním pojmem. Mnoho psychologů zdůrazňo valo různými způsoby lidské „já", ale obvyklým ohniskem zájmu byla sebeaktualizace, naplnění celého potenciálu člověka. Proto je obtížné vysledovat přímý zdroj onoho důrazu na sebevědomí. Zřejmě se jedná o důsledek všeobecného zájmu o lidské „já", který nalezneme v mnoha psychologických teoriích. Sebevědomí se zdá být společ ným jmenovatelem v dílech tak rozdílných teoretiků, jako jsou Carl Rogers, Abraham Maslow, a psychologů zaměře ných na „sílu ega". Zabývají se jím také moderní teoretici a praktici v oblasti mravní výchovy. V každém případě je zájem o sebevědomí v současné Americe všudypřítomný. Spolehlivě se však s ním setkáme v oblasti výchovy a vzdě lávání - zabývají se jím teoretici výchovy, ředitelé škol, učitelé, školské výbory a televizní programy o předškol ním vzdělávání dětí. 39 V americkém školství se myšlenka sebevědomí projevila v názoru, že učitelé by studentům měli říkat, jak jsou skvělí a důležití, a přimět studenty (nebo učitele), aby prostřednictvím různých pravidelných cvičení zahrnutých v osnovách o sobě říkali nebo psali pozitivní věci. 40 Těmto zřetelné
39 Viz »The Curse ofSelf-Esteern", Newsweek, 17. února 1992; viz také U. S. News and World Report, I. dubna 1990, s. 16. 40 Viz Rita Kramer, Ed School Follies: Ihe Miseducatíon ofAmerica's Teachers, Free Press, New York 1991; Chester F. Finn, Jr., "Narcis-
42
.JÁ" PRO KA2:Dl'.HO
cvičením se často říkalo „mluvení o sobě". V Kalife
ustavena pracovní skupina, jejímž úkolem bylo z učování sebevědomí do osnov na všech úrovních nejrůznějších předmětů. Ti, kdo na tomto úkolu, nii pracovali a sepisovali příslušný pracovní mate. li tomu, že nízké sebevědomí je hlavní příčinou , užívání drog po těhotenství nezletilých, předčas čení školní docházky, slabé výsledky v matematic včetně problémů s chováním žáků. Mezi návrhy : ní sebevědomí žáků patřilo rozdávání cen, poch všem žákům nezávisle na jejich výsledcích. Sebev nedávalo do souvislosti s výsledky, protože by to, možnost selhání nebo neúspěchu, což by (dle té dále udržovalo nízké sebevědomí studentů. Co je na tomto pojetí sebevědomí špatného hodně - a zásadního. Psychologických studií o s mí vznikly tisíce. V jejich jádru je zjištění, že sel je komplexní pojem, definovaný a měřený mno] mi a nejednoznačnými způsoby (např. svůj vlas1 pocit vlastní hodnoty, síla ega apod.). Ať už při sebevědomí jakýkoliv význam, nemáme žádn o tom, že by hodnoty na škále sebevědomí něja~ valy chování, na kterém záleží.41 Neexistují žádr. že vysoké sebevědomí samo o sobě je spolehlivot něčeho - a určitě existuje mnoho lidí s nízkým i mím, kteří toho v té či oné oblasti života hodn Například Gloria Steinem, která napsala řadu k vůdčí postavou feministického hnutí, se nedávr Revolution from Within: A Book oj Self-Esteem zevnitř: kniha o sebevědomí) přiznala, že jí (kro 41
sus Goes to School'; Commentary 89 (červen 1990), s. Susan Black, ,.Self-f.steern: Sense and Nonsense", Arne Board Journal 178 (červenec 1991), s. 27-29; ,.Rese American School Board Journal 179 (březen 1992), s. :
43
PSYCHOLOGIE A KULT .JÁ"
y) tyto pojmy dnes již vymizely. Nové formy popuané teorie lidského „já" však stále vznikají - v souti se například klade velký důraz na sebevědomí.
2. TEORIE LIDSK~HO .JÁ" PRO KA2D~HO
rického pohledu nemá pojem sebevědomí žádné ~ intelektuální základy, pro žádného z teoretiků se stěžejním pojmem. Mnoho psychologů zdůrazňo mými způsoby lidské „já", ale obvyklým ohniskem )yla sebeaktualizace, naplnění celého potenciálu , Proto je obtížné vysledovat přímý zdroj onoho na sebevědomí. Zřejmě se jedná o důsledek všeo> zájmu o lidské „já", který nalezneme v mnoha )gických teoriích. Sebevědomí se zdá být společ ~novatelem v dílech tak rozdílných teoretiků, jako l Rogers, Abraham Maslow, a psychologů zaměře „sílu ega". Zabývají se jím také moderní teoretici :i v oblasti mravní výchovy. V každém případě je s:bev~domí ; současné Americe všudypřítomný. re se vsak s mm setkáme v oblasti výchovy a vzdě zabývají se jím teoretici výchovy, ředitelé škol, :kolské výbory a televizní programy o předškol ilávání dětí. 39 erickém školství se myšlenka sebevědomí proje:oru, že učitelé by studentům měli říkat, jak jsou ů_ležití, a přimět studenty (nebo učitele), aby prov1m různých pravidelných cvičení zahrnutých :ho sobě říkali nebo psali pozitivní věci. 40 Těmto
se často říkalo „mluvení o sobě". V Kalifornii byla ustavena pracovní skupina, jejímž úkolem bylo zavést vyučování sebevědomí do osnov na všech úrovních škol a do nejrůznějších předmětů. Ti, kdo na tomto úkolu v Kalifornii pracovali a sepisovali příslušný pracovní materiál, věři li tomu, že nízké sebevědomí je hlavní příčinou všeho, od užívání drog po těhotenství nezletilých, předčasné ukončení školní docházky, slabé výsledky v matematice a čtení, včetně problémů s chováním žáků. Mezi návrhy na zvýšení sebevědomí žáků patřilo rozdávání cen, pochval apod. všem žákům nezávisle na jejich výsledcích. Sebevědomí se nedávalo do souvislosti s výsledky, protože by to zvyšovalo možnost selhání nebo neúspěchu, což by (dle této teorie) dále udržovalo nízké sebevědomí studentů. Co je na tomto pojetí sebevědomí špatného? Je toho hodně - a zásadního. Psychologických studií o sebevědo mí vznikly tisíce. V jejich jádru je zjištění, že sebevědomí je komplexní pojem, definovaný a měřený mnoha různý mi a nejednoznačnými způsoby (např. svůj vlastní obraz, pocit vlastní hodnoty, síla ega apod.). Ať už přisuzujeme sebevědomí jakýkoliv význam, nemáme žádné důkazy o tom, že by hodnoty na škále sebevědomí nějak predikovaly chování, na kterém záleží. 41 Neexistují žádné důkazy, že vysoké sebevědomí samo o sobě je spolehlivou příčinou něčeho - a určitě existuje mnoho lidí s nízkým sebevědo mím, kteří toho v té či oné oblasti života hodně dosáhli. Například Gloria Steinem, která napsala řadu knih a byla vůdčí postavou feministického hnutí, se nedávno v knize Revolution from Within: A Book oj Self-Esteem (Revoluce zevnitř: kniha o sebevědomí) přiznala, že jí (kromě jiných
.e Curse ofSelf-Esteem", Newsweek, 17. února 1992; viz také ews and World Report, 1. dubna 1990, s. 16. il Kramer, Ed School Follies: The Miseducation oj Ameríca's 'S, Free Press, New York 1991; Chester F. Finn, Jr., "Narcis-
sus Goes to School'; Commentary 89 (červen 1990), s. 40-45. 41 Susan Black, ,,Self-Esteem: Sense and Nonsense", American School Board /ournal 178 (červenec 1991), s. 27-29; ,,Research Says ... ;' American School Board Journal 179 (březen 1992), s. 26-28.
Sebevědomí
42
cvičením
43
PSYCHOLOGIE A KULf
.JA"
věcí) trápí nízké sebevědomí. 42 Oproti tomu mnoho lidí ~ vysokým, sebevědomím se jednoduše spokojí s tím, že Jsou bo~at~, ~r~s~í nebo ~držují množství společenských kontaktu. Jmt hde s vysokym sebevědomím se stanou drogovými dealery, kteří mají obvykle dobrý pocit ze sebe samých.-: kon~ckon~ů s.e jim podařilo vydělat spoustu peněz v nepratelskem a s1lne konkurenčním prostředí. V roce 1989 proběhla studie zkoumající matematické schopnosti studentů v osmi různých zemích.43 Američ tí studenti dosáhli nejhorších výsledků a korejští studenti tě~h nejlepších. Výzkumníci také studenty požádali, aby sami ohodnotili své matematické schopnosti. Američtí stud~nti _sa~i sebe hodnotili nejvýše, zatímco korejští stud;nt1 _neJhure.• Matematické sebevědomí tedy bylo v obracenem pomeru k výsledkům z matematiky! To je bezpochyby příklad toho, že psychologie typu „hlavně se cítit ~obře" st~denty odvádí od přesného vnímání reality. Teone sebevedomí predikuje, že jen ti, kteří se sami dobře cítí, budo~ mí~. dob_ré výsledky - což by vysvětlovalo předpo kl~d, ze vs1chm studenti potřebují sebevědomí. Ale když mate ze sebe dobrý pocit, můžete mít jednoduše přílišné sebevědomí, být narcistický a neschopný tvrdě pracovat. Nechci tu naznačovat, že vysoké sebevědomí má vždy negativní vztah k úspěšným výsledkům. Výše uvedený výzkum sťí!e napovídá, že měření sebevědomí nemá žádný spol;hhvy ~~ta~. k chování, a.ť už pozitivnímu, nebo negatt~mmu. _zcastt Je to proto, ze život je prostě příliš komp~t~o~a~y, aby tak jednoduchý názor mohl být nějak víc uz1tecny. Ale tento neúspěch jsme mohli předvídat. Vších42 Gloria Steinem, Revolution jrom Within: A Book oj Seif- Esteem Uttle, Brown, Boston 1992. ' 43 A. LaPo!nte, N. A. Mead a G. Philips, A World oj Difference: An lnte~natzonal Assesment ojMathematics and Science, Educational Testing Service, Pricenton, NJ 1989, s. IO.
44
2. JEORIE LIDSKtHO .JÁ' PRO KA2D(HO
ni přece známe lidi, které motivovaly jejich nejist chybnosti o sobě samých. Často se z nich stali jak vé, tak i zločinci. Z historie je dobře doloženo, že muži malého vzrůstu velmi často zastávali pozice I ních vojenských velitelů. Julius Caesar, Napoleon a Stalin byli všichni muži malého vzrůstu odhod kázat svou „velikost". Není také výjimkou, že vel překonávali nějaký těžký fyzický handicap - a ne< sebevědomí. Mnohé vynikající úspěchy mají svů v tom, co Alfred Adler nazval „přílišná kompenz jímž kořenem je „komplex méněcennosti". Nechci tu dělat závěr, že mít sám ze sebe špat je něco dobrého. Spíše chci říci, že jsou jen dvě vĚ mohou skutečně změnit to, jaký pocit sami ze seo když dosáhneme skutečného úspěchu a když mJ kladní důvěru". Skutečně něčeho dosáhnout v reál1 tě je něco, co vytváří a potvrzuje naše postoje. se učí číst, které je schopné počítat, které umí hr, vír nebo hraje baseball, bude mít opravdový pocit a přiměřené sebevědomí. Školy, kterým se neda děti číst, psát a počítat, podrývají správné chápá sebevědomí. Učitelé, kteří říkají: ,,Neznámkujte vejte jim nálepky, musí mít sami ze sebe dobrý po sobují problémy.44 Pro studenty nemá žádný výz~ mají vysoké sebevědomí, ale žádné znalosti. Rea iluze brzy odhalí a budou muset čelit dvěma nep1 faktům: 1) že nic neumí a 2) že dospělí, kteří byli ní za to, aby je něco naučili, jednak selhali a jedna li. Ve skutečném světě musí být pochvala odměnc hodnotného, musí být v souladu se skutečností.
°;
44 Jak cituje Kramer, Ed School Follies; viz také s. 210 v ka1 né "Self-Esteem Has Replaced Understanding as the ( cation". (Sebevědomí nahradilo porozumění jako cíl vt
45
PSYCHOLOGIE A KULT
./Á"
:~pí nízké ~ebev~domí.42 Oproti tomu mnoho lidí .ym sebevedomim se jednoduše spokoJ·í s tím • hťk', ,ze .• a ~, , r_as?i nebo ~držují množství společenských .u. Jmi hde s vysokym sebevědomím se stanou drodealery, kteří mají obvykle dobrý pocit ze sebe sa_kon~ckon~ů ~e jim podařilo vydělat spoustu peněz .elskem a sdne konkurenčním prostředí. >ce 1~89 proběhla studie zkoumající matematic>nosti v osmi různy'ch zemích .43 A menc·• · d studentů , . 1~i ~~ahh nejhorších výsledků a korejští studeneJlepsich. Výzkumníci také studenty požádali ab d tT , ' y o n~ i i sve matematické schopnosti. Američtí .sa:r;i sebe hodnotili nejvýše, zatímco korejští stu1hure.• Mate~atické sebevědomí tedy bylo v obP.~meru k vy~ledkům z matematiky! To je bezpnklad toho, ze psychologie typu „hlavně se cítit ~denty odv~dí_ od. přesného vnímání reality. Teo:dom1 ~re~1kuJe, ze jen ti, kteří se sami dobře cítí, 1 ~. dob:e vysled~y - což by vysvětlovalo předpo sichm studenti potřebují sebevědomí. Ale kd ž e~e dobrý pocit, můžete mít jednoduše příliš1~é ~1, být narcistický a neschopný tvrdě pracovat. I tu naznačovat, že vysoké sebevědomí má •d IT t h k , •• ' , VZ y z a ~s~e~nym. :}'s~edkům. Výše uvedený výe napov1da, ze merem sebevědomí nemá žádn , ~~ta~. k chování, ať už pozitivnímu, nebo neg/ casti Je t_o proto, že život je prostě příliš komaby tak Jed_no~uc~ý názor mohl být nějak víc Je tento neuspech Jsme mohli předvídat. Všich-
einern, Revolution from Within: A Book or Self--E steem, Jwn, Boston 1992. '.I
1te, N. A. Mead a G. Philips A W.orld ,rDiffi ' OJ z erence: An ma.l Asse~ment ojMathematics and Science, Educational ~rv1ce, Pncenton, NJ 1989, s. lO.
2. TEORIE LJDSKÉHO
. JÁ" PRO KA2DÉHO
ni přece známe lidi, které motivovaly jejich nejistoty a pochybnosti o sobě samých. Často se z nich stali jak hrdinové, tak i zločinci. Z historie je dobře doloženo, že někteří muži malého vzrůstu velmi často zastávali pozice agresivních vojenských velitelů. Julius Caesar, Napoleon, Hitler a Stalin byli všichni muži malého vzrůstu odhodlaní dokázat svou „velikost". Není také výjimkou, že velcí atleti překonávali nějaký těžký fyzický handicap - a nedostatek sebevědomí. Mnohé vynikající úspěchy mají svůj původ v tom, co Alfred Adler nazval „přílišná kompenzace", jejímž kořenem je „komplex méněcennosti". Nechci tu dělat závěr, že mít sám ze sebe špatný pocit je něco dobrého. Spíše chci říci, že jsou jen dvě věci, které mohou skutečně změnit to, jaký pocit sami ze sebe máme: když dosáhneme skutečného úspěchu a když máme „základní důvěru". Skutečně něčeho dosáhnout v reálném svě tě je něco, co vytváří a potvrzuje naše postoje. Dítě, které se učí číst, které je schopné počítat, které umí hrát na klavír nebo hraje baseball, bude mít opravdový pocit úspěchu a přiměřené sebevědomí. Školy, kterým se nedaří naučit děti číst, psát a počítat, podrývají správné chápání pojmu sebevědomí. Učitelé, kteří říkají: ,,Neznámkujte je, nedávejte jim nálepky, musí mít sami ze sebe dobrý pocit", způ sobují problémy.44 Pro studenty nemá žádný význam, když mají vysoké sebevědomí, ale žádné znalosti. Realita jejich iluze brzy odhalí a budou muset čelit dvěma nepříjemným faktům: 1) že nic neumí a 2) že dospělí, kteří byli odpověd ní za to, aby je něco naučili, jednak selhali a jednak jim lhali. Ve skutečném světě musí být pochvala odměnou za něco hodnotného, musí být v souladu se skutečností. 44 Jak cituje Kramer, Ed School Follies; viz také s. 210 v kapitole nazvané „Self-Esteem Has Replaced Understanding as the Goal of Education''. (Sebevědomí nahradilo porozumění jako cíl vzdělávání.)
44
45