ROZHLEDNY a ztracené hrady
OBSAH Úvodem ............................................................................................................ 7 Rozhledny a hrady ............................................................................................ 9 Seznam rozhleden a hradů podle krajů a okresů .......................................... 254 Seznam rozhleden a hradů podle abecedy .................................................... 262 Seznam rozhleden a hradů v jednotlivých příhraničních oblastech ............ 269 Seznam použité Iiteratury .............................................................................. 270
Úvodem
Dvoudílná publikace Rozhledny a ztracené hrady vychází knižní edice Tipy na výlet po rozhlednách a starých hrade nakladatelství Radioservis od roku 2000 postupně v šesů popsána převážná většina našich rozhleden a hradních zřícenii ních hrádků a vyhlídek. K nim pak byly připojeny i některé dalších turisticky přitažlivých cílů v okolních státech, které sE ti naší hranice a jsou poměrně snadno dostupné.
Výstavba nových rozhleden u nás pořád pokračuje. Jejich i nadále udržuje a jsou stále vyhledávaným turistickým cíl, trend bude pokračovat i v budoucnu. Proto vznikla tato nO\ zčásti aktualizovaným souhrnem předchozí edice. Navíc 40 nových rozhleden, které nemohly být v dílech předchoz velké množství sledovaných objektů bylo nezbytné území Č< lit na dvě části - česká republika západ a česká republika , i dvě samostatné čásů publikace. K tomuto druhému dílu put pomyslně východním krajům České republiky, připojujeme vým výhledem, které se nachází v příhraničních oblastech ol
Vedle známějších rozhleden a romantických hradních zříc i velké množství málo známých rozhleden a hradů. Z někte1 ních zřícenin sice zbyly jen malé pozůstatky, avšak většinou přírodě, na hezkých a odlehlých romantických místech, a pn vypravit.
Pro lepší přehlednost je v publikaci uvedeno členění jednc krajů a okresů. Čtenáři se dozví, kde se příslušný objekt rn nejlépe dostanou autem a kde je nejbližší železniční zastáv historie a charakterisůka objektu a popis výhledů do kraje. F
jsou uvedena jen základní výhledová schémata, použitelr dohlednosti, popřípadě i s dalekohledem. U některých hradí mi jsou ve zkratce zaznamenány pověsti, které se k nim vzt pojena velmi stručná charakteristika některých dalších za. cílů, které se nacházejí v okolí. Pokud se skutečnost v době plně shodovat s údaji v knížce, je to způsobeno především tí která uplynula od uzávěrky, mohlo dojít k dílčím změnám.
[
......................................................................................... 7
......................................................................................... 9 1radů podle krajů a okresů .......................................... 254 1radů podle abecedy .................................................... 262 1radů v jednotlivých příhraničních oblastech ............ 269 tury .............................................................................. 270
Úvodem Dvoudílná publikace Rozhledny a ztracené hrady vychází z předchozí úspěšné knižní edice Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech, kterou vydávalo nakladatelství Radioservis od roku 2000 postupně v šesti dílech. Byla v nich popsána převážná většina našich rozhleden a hradních zřícenin a také několik skalních hrádků a vyhlídek. K nim pak byly připojeny i některé rozhledny a několik dalších turisticky přitažlivých cílů v okolních státech, které se nacházejí v blízkosti naší hranice a jsou poměrně snadno dostupné. Výstavba nových rozhleden u nás pořád pokračuje. Jejich vysoká popularita se i nadále udržuje a jsou stále vyhledávaným turistickým cílem. Zdá se, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu. Proto vznikla tato nová publikace, která je zčásti aktualizovaným souhrnem předchozí edice. Navíc však obsahuje přes 40 nových rozhleden, které nemohly být v dílech předchozí edice uvedeny. Pro velké množství sledovaných objektů bylo nezbytné území České republiky rozdě lit na dvě části - Česká republika západ a česká republika východ, a proto vydat i dvě samostatné části publikace. K tomuto druhému dílu publikace, věnujícímu se pomyslně východním krajům České republiky, připojujeme i objekty se zajímavým výhledem, které se nachází v příhraničních oblastech okolních států. Vedle známějších rozhleden a romantických hradních zřícenin v knize najdeme i velké množství málo známých rozhleden a hradů. Z některých uvedených hradních zřícenin sice zbyly jen malé pozůstatky, avšak většinou se nacházejí v krásné přírodě, na hezkých a odlehlých romantických místech, a proto stojí zato se k nim vypravit. Pro lepší přehlednost je v publikaci uvedeno členění jednotlivých objektů podle krajů a okresů. čtenáři se dozví, kde se příslušný objekt nachází, jak se k němu nejlépe dostanou autem a kde je nejbližší železniční zastávka. Následuje stručná historie a charakteristika objektu a popis výhledů do kraje. Pro snadnější orientaci jsou uvedena jen základní výhledová schémata, použitelná za poměrně dobré dohlednosti, popřípadě i s dalekohledem. U některých hradů a kopců s rozhlednami jsou ve zkratce zaznamenány pověsti, které se k nim vztahují. Na závěr je při pojena velmi stručná charakteristika některých dalších zajímavých turistických cílů, které se nacházejí v okolí. Pokud se skutečnost v době vaší návštěvy nebude plně shodovat s údaji v knížce, je to způsobeno především tím, že v průběhu doby, která uplynula od uzávěrky, mohlo dojít k dílčím změnám. Autor
OKRES HRADEC
KRÁLOVÉ
Rozhledna na Chlumu u Hradce Králové a rozhledna u Libníkovic
KE ZNAČKÁM \.
~MÍSTO
DD
Necelých 10 kilometrů severozápadně od Hradce Králové se vpravo od hlavní silnice ve směru na Hořice nachází na památném návrší obec Chlum. V jejím nejbližším okolí se 3. července roku 1866 odehrála rozhodující bitva prusko-rakouské války, kde došlo ke kruté porážce rakouských a saských vojsk. Na nejvyšším místě, v nadmořské výšce 335 metrů, částečně zalesněného stejnojmenného návrší vznikl koncem 19. století památkový areál, v jehož rámci byla mimo jiné v roce 1899 postavena 25 metrů vysoká železná rozhledna. Pro špatný stav však byla přesně po sto letech zbourána a nahrazena novou, 56 metrů vysokou železnou telekomunikační věží, která je současně i rozhlednou. Z obce Chlum vede až k věži asi kilometr dlouhá úzká asfaltová cesta značená červenou znač kou. Auto můžeme nechat na přilehlém parkovišti. Rozhledna na Chlumu Nejbližší železniční zastávka Dlouhé Dvory je vzdále- u Hradce Králové ná asi tři kilometry. Když vystoupíme po I 83 schodech na vyhlídkovou plošinu, která se nachází ve výšce 35 metrů, budeme mít výhled všemi směry. Na severovýchodě, až u polských hranic, vystupuje návrší Dobrošov s rozhlednou, na východě spatříme Orlické hory i s nejvyšší Velkou Deštnou, na jihu vyčnívá z nížiny malý osamocený vrch Kunětická hora s hradem a za ním se rozprostírají Železné hory. Na severozápadě uvidíme kopec Tábor s rozhlednou a vpravo od něj hrad Kumburk a dále na severu spatříme za dobré viditelnosti i panoráma Krkonoš. Před nimi se pak vypíná nejvyšší vrch v okolí Zvičina s malou rozhlednou. Ještě blíže přímo nad Hořicemi vystupuje hřbet Hořického chlumu dokonce se dvěma rozhlednami. Když sestoupíme z věže dolů, můžeme se podívat do válečného muzea z roku 1936, kde nalezneme výstavku výstroje a výzbroje válčících armád, maketu bitvy a další zajímavosti. Můžeme se také vydat po Rozhledna u Ubníkovic naučné stezce, která nás provede po některých významných místech tehdejších bojů. K vidění je tady například mauzoleum u osady Lípa, pruský hřbitov, pomník Baterie mrtvých, osárium se sarkofágem, kde byly uloženy ostatky padlých vojáků, a celá řada dalších pomníků a památníků dokumentujících tehdejší bitvu. Restaurace u rozhledny nabízí i posezení na čerstvém vzduchu.
Asi 15 kilometrů východně od Hradce Králové u obce Libníkovice pak stojí v malém lesíku v nadmořské výšce 31 I metrů patnáctimetrová železná rozhledna, která tady byla postavena v roce 1930. Nenápadnou rozhlednu, která se nachází v oblasti, kde se turisté téměř nevyskytují, málokdo zná. Dostaneme se k ní velmi snadno. Na konci obce Libníkovice ve směru jízdy na Jílovice odbočíme vlevo ze silnice na úzkou asfaltovou cestu. Ta nás zavede k blízké zemědělské usedlosti, u níž zaparkujeme auto. Rozhlednu pak najdeme v lesíku vpravo od nás v přibližně 200 metrové vzdálenosti. Když na ni po 70 schodech vystoupíme, budeme mít výhled pouze severozápadním směrem na kopec Zvičinu s turistickou chatou a malou rozhlednou a část Krkonoš, protože stromy ji již přerůstají. Kousek odtud leží městečko Třebechovice pod Orebem, v němž se nachází unikátní Třebechovické muzeum betlémů. Expozice jich představuje asi dvě stě.
Malý kousek na jih od Hradce Králové leží obec Vysoká nad Labem. Přímo nad ní se zvedá zalesněné návrší zvané Lhota, kolem něhož se rozkládají hluboké lesy. Na jeho 285 metrů vysokém vrcholku stojí rozhledna. Velmi snadno se k ní dostaneme, když projedeme obcí kolem obecního úřadu a asi půl kilometru za ním, téměř na konci obce, zaparkujeme na malém parkovišti auto. Odtud je to k rozhledně vzhůru po dláždě né cestě a potom po 100 schodech pouze asi 300 metrů. Přitom zdoláme převýšení zhruba 40 metrů. Nejbližší železniční stanice Opatovice nad Labem je od ní vzdálená přibližně pět kilometrů.
Dříve
zde stávala asi 30 metrů vysoká která postupně zchátrala, a proto byla pravděpodobně v roce 1948 zbourána. V roce 2013 tady byla postavena rozhledna. která dostala název Ro:hledna Milíř Milíř, což je dříve používaný název návrší. Na současných turistických mapách je ale uváděn název Lhota. Zdejší zajímavá trojboká rozhledna je dřevěná s ocelovými prvky. Spodní část tvoří betonový domeček, který celou konstrukci zpevňuje. Celková výška věže je 31 metrů a její šestiboká vyhlídková plošina se nachází ve výšce 27 metrů. Když na ni vystoupíme po 144 schodech, budeme mít překvapivě dobrý výhled i do velkých vzdáleností. Na severu za dobré dohlednosti uvidíme Krkonoše, přičemž zleva doprava to jsou kopce Kotel, Vysoké Kolo, Luční a Studniční hora, Černá hora a za ní Sněžka. Před nimi na severu trochu vyniká kopec Zvičina s malou rozhlednou, turistickou chatou, kostelem a telekomunikačními věžemi. Na východě se vlní hřebeny dřevěná triangulační věž,
Orlických hor, z nichž vlevo se zvedá kopec Vrchmezí, trochu jejich nejvyšší vrcholek Velkou Deštnou a dále vzadu za dob1 me Suchý vrch s rozhlednou a telekomunikační věží a vedle I komunikační věží. Za mimořádně dobré dohlednosti můžeme řit i vrcholky Jeseníků. Na jihu uvidíme nedaleký malý vršek Hora a za ním město Pardubice. V pozadí pak vystupují Žďárs nich se směrem k jihozápadu táhnou hřebeny železných hor, ký stožár televizního vysílače Krásné. Kousek odtud je také elektrárna Opatovice a vpravo vzadu tímto směrem vyso~ Chvaletice. Ještě dále se tímto směrem zvedá nad Kutnou Ho hlednou a za ním vrch Vysoká s rozhlednou, měřickou věži Přímo u rozhledny je pak k dispozici občerstvení. Nepříliš daleko odtud směrem na východ leží obec Třebec ve které je známé Třebechovické muzeum betlémů. Nedale Orebem leží obec Krňovice, u níž najdeme málo známý Pod ního Polabí a Poorličí. Asi 20 kilometrů na severozápad od V nachází zajímavý novogotický zámek Hrádek u Nechanic, kt, vit.
OKRES
JIČÍN
Rozhleéíňá<"i\-1i1ohÍídÍťafňa"' Čeřo\,ce,
hradý'.fe~i{á.ra(e~i'tt'::: ·::"
Na nízkém zalesněném vršku zvaném Čeřovka, jenž vystupuje nad severním okrajem Jičína do výše pouhých 335 metrů nad mořem, byla v roce 1843 postavena malá kamenná rozhledna. Tato asi I O metrů vysoká romantická stavba, které se říká Milohlídka, patří k našim nejstarším a také nejhezčím rozhlednám. Nejlépe se k ní dostaneme, když kousek za jičín ským náměstím směrem na Lomnici nad Popelkou odbočíme vlevo směrem k nemocnici. Budeme stoupat uličkami mezi vilkami, až se dostaneme k pomníčku hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Tady můžeme nechat auto a vydáme se asi 300 metrů pěšinkami vedoucími lesem okolo čedičového lomu až k rozhledně. Nejbližší železniční stanice v Jičíně je vzdálená zhruba dva kilometry. Když vystoupíme po 47 schodech na věž, budou Ro~hledn náš výhled bohužel omezovat okolní vzrostlé stromy. Podíváme-li se směrem na jihozápad, uvidíme část Jičí kuželovitý vrch s měřickým pilířem a malými zbytky hradu vypíná zalesněné návrší s barokní kaplí Loreta. V zalesněný
východně od Hradce Králové u obce Libníkovice pa.k stojí dmořské výšce 311 metrů patnáctimetrová železná rozhled-
>stavena v roce 1930. Nenápadnou rozhlednu, která se nacháturisté téměř nevyskytují, málokdo zná. Dostaneme se k ní mci obce Libníkovice ve směru jízdy na Jílovice odbočíme izkou asfaltovou cestu. Ta nás zavede k blízké zemědělské kujeme auto. Rozhlednu pak najdeme v lesíku vpravo od nás ·ové vzdálenosti. Když na ni po 70 schodech vystoupíme, ouze severozápadním směrem na kopec Zvičinu s turistickou ednou a část Krkonoš, protože stromy ji již přerůstají. městečko Třebechovice pod Orebem, v němž se nachází uninuzeum betlémů. Expozice jich představuje asi dvě stě.
h od Hradce Králové Labem. Přímo nad ní návrší zvané Lhota, idají hluboké lesy. Na :ikém vrcholku stojí
ní dostaneme, když obecního úřadu a asi tém ěř na konci obce, ém parkovišti auto. 1ě vzhůru po dláždě ! 00 schodech pouze 1 zdoláme převýšení ližší železniční stani~m je od ní vzdálená
i. si 30 metrů vysoká věž, která postupně pravděpodobně v ro-
roce 2013 tady byla která dostala název Rozhledna Milíř žívaný název návrší. :kých mapách je ale uváděn název Lhota. Zdejší zajímavá dřevěná s ocelovými prvky. Spodní část tvoří betonový wnstrukci zpevňuje. Celková výška věže je 31 metrů a její 1 lošina se nachází ve výšce 27 metrů. Když na ni vystoupíJudeme mít překvapivě dobrý výhled i do velkých vzdále-
dohlednosti uvidíme Krkonoše, přičemž zleva doprava to ké Kolo, Luční a Studniční hora, Černá hora a za ní Sněžka. >ehu vyniká kopec Zvičina s malou rozhlednou, turistickou lekomunikačními věžemi. Na východě se vlní hřebeny
Orlických hor, z nichl vlevo se zvedá kopec Vrchmezí, trochu vpravo pak uvidíme jejich nejvyšší vrcholek Velkou Deštnou a dále vzadu za dobré viditelnosti spatří me Suchý vrch s rozhlednou a telekomunikační věží a vedle Bukovou horu s telekomunikační věží. Za mimořádně dobré dohlednosti můžeme tímto směrem spatřit i vrcholky Jeseníků. Na jihu uvidíme nedaleký malý vršek s hradem Kunětická Hora a za ním město Pardubice. V pozadí pak vystupují :Zďárské vrchy a vpravo od nich se směrem k jihozápadu táhnou hřebeny Zelezných hor, na nichž stojí vysoký stožár televizního vysílače Krásné. Kousek odtud je také na jihozápadě vidět elektrárna Opatovice a vpravo vzadu tímto směrem vysoký komín elektrárny Chvaletice. Ještě dále se tímto směrem zvedá nad Kutnou Horou vrch Kaňk s rozhlednou a za ním vrch Vysoká s rozhlednou, měřickou věží a zříceninou kaple. Přímo u rozhledny je pa.k k dispozici občerstvení. Nepříliš daleko odtud směrem na východ leží obec Třebechovice pod Orebem, ve které je známé Třebechovické muzeum betlémů. Nedaleko Třebechovic pod Orebem leží obec Krňovice, u níž najdeme málo známý Podorlický skanzen horního Polabí a Poorličí. Asi 20 kilometrů na severozápad od Vysoké nad Labem se nachází zajímavý novogotický zámek Hrádek u Nechanic, který stojí za to navštívit.
OKRES
JIČÍN
Na nízkém zalesněném vršku zvaném Čeřovka, jenž vystupuje nad severním okrajem Jičína do výše pouhých 335 metrů nad mořem , byla v roce 1843 postavena malá kamenná rozhledna. Tato asi 1O metrů vysoká romantická stavba, které se říká Milohlídka, patří k našim nejstarším a také nejhezčím rozhlednám. Nejlépe se k ní dostaneme, když kousek za jičín ským náměstím směrem na Lomnici nad Popelkou odbočíme vlevo směrem k nemocnici. Budeme stoupat uličkami mezi vilkami, až se dostaneme k pomníčku hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Tady můžeme nechat auto a vydáme se asi 300 metrů pěšinkami vedoucími lesem okolo čedičového lomu až k rozhledně. Nejbližší železniční stanice v Jičíně je vzdálená zhruba dva kilometry. Když vystoupíme po 47 schodech na věž, budou Rozhledna Mi/ohlídka na Čeřovce náš výhled bohužel omezovat okolní vzrostlé stromy. Podíváme-li se směrem na jihozápad, uvidíme část Jičína a za ním nedaleký kuželovitý vrch s měřickým pilířem a malými zbytky hradu Veliš. Vedle vpravo se vypíná za l esněné návrší s barokní kaplí Loreta. V zalesněných kopcích na severo-
Vladimír Pohorecký
Rozhledny a ztracené hrady česká republika - Východ
2.díl Vydal Radioservis, a. s., Olšanská 5, 130 00 Praha 3 v Pra1;e roku 20 17 jako svoji 180. publikaci Vydání druhé rozšířené K vydání připravila Lucie Wittlichová Návrh obálky Pavlína Pitrová Typografie Petra Míková Sazba Petra Míková a Kateřina Pachtová Fotografie 7 osobního archivu autora (není-li uvedeno jinak) Tisk EUROPRINT a. s.
JSB 978-80-87530-88-7 Cena 269 Kč
RADl <}> [RUIS Zboží Radioservisu zakoupíte v zásilkovém obc hodě na www.raditeka.cz, v Prodejně českého ro1;hlasu (Vinohradská 12, Praha 2) a v běžné síti knihkupectví.
9
IIIIJ~!!llllllllJII~ 111