Phillip Barlag
JULIUS CAESAR GÉNIUS LEADERSHIPU Lekce od muže, který vybudoval impérium Z anglického originálu THE LEADERSHIP GENIUS OF JULIUS C.1ESAR Modem Lessons from the Man Who Built an Empire, přeložil Mgr. Marek Pocestný. Vydal DOBROVSKÝ s.r.o., Květnového vítězství 332/31, 149 00 Praha 4, v edici Knihy Omega v roce 2017. Odpovědný redaktor: Mgr. Lydie Nevřelová Jazyková korektura: Karel Štech Obálka: Zdeněk Havlíček Předtisková příprava: Pavel Tůma - RITA Tisk: EUROPRINT a.s. ISBN 978-80-7390-699-3 Knihy z edice Knihy Omega můžete zakoupit na: www.knihydobrovsky.cz, www.knihyomega.cz e-mail: nakladatelstvi@knihydobrovsky.cz tel.: +420 267 915 405
Věnováno
muži, který mě vždy jistil: mému otci Bruci Barlagovi
OBSAH Časová osa klíčových událostí Caesarova života a kariéry .... 7 Předmluva
........................................................................... 9
Úvod .................................................................................. 11
1 - Veďte z pozice mocí, ne síly .......................................... 15 2-
Veďte
z předních řad .................................................... 29
3 - Buďte nekonvenční.. ..................................................... 37
4-
Vsaďte
na sebe .............................................................. 49
5 - Dbejte na průchodnost komunikačních cest ................. 65 6 - Přisvojujte si cizí moc ................................................... 79
7 - Předcházejte krokům
nepřátel
..................................... 91
S- Investujte do mocenské základny ............................... 101 Závěr
............................................................................... 111
Příloha:
osoby a obsazení ................................................. 115
Seznam použité literatury ................................................ 121 Poděkování
...................................................................... 125
Slovo o autorovi ............................................................... 129 Rejstřík ............................................................................ 131
ČASOVÁ OSA KLÍČOVÝCH UDÁLOS' CAESAROVA ŽIVOTJ A KARIÉRY
100 př. n. l. Narozen v Římě. 81 Odmítá Sullův rozkaz rozvést se; vydá útěk.
80-78
75 72 69
65 63 62
Raná fáze vojenské služby; zisk občam koruny (vysoké vyznamenání). Vydává se na východ studovat rétoriku piráty. Zvolen vojenským tribunem. Zvolen kvestorem. Zvolen aedilem. Catilinova konspirace; zvolen pontifik maximem. Zastává úřad prétora; rozzuřená lůza s jeho stranu. 7
JULIUS CAESAR - GÉNIUS LEADERSHIPU
O
Konzulem v Hispánii; volí mezi triumfem a kandidaturou na konzula. První konzulát; zformování triumvirátu s Crassem a Pompeiem. Počátek prokonzulství; poráží Ariovista. Přemostění Rýna, první invaze do Británie. Druhá invaze do Británie, smrt matky a dcery. Crassus zabit v bitvě s Parthy. Válka s Vercingetorixem kulminuje obléháním Alésie. Překročení řeky Rubikon; počátek občanské války. První diktatura; druhé konzulství; v Řecku poráží Pompeie a získává na svou stranu silnější námořní eskadru; Pompeius zabit v Egyptě. Přerušuje povstání v Itálii jediným slovem; vede tažení v severní Africe. Třetí konzulství. Bitva u Mundy; čtvrté konzulství; jmenován doživotním diktátorem Zavražděn senátory; posmrtná adopce Oktaviána. Senátem prohlášen za jednoho z římských bohů.
Octavianus získává titul Augustus a stává se prvním římským císařem.
8
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
PŘEDMLUVA
profesním životě se mi dostalo té mimořádné cti a privilegia být svědkem vysoce zajímavých pracovních hovorů špičkových byznysmenů. Skoro deset let jsem měl možnost naslouchat úspěšným vedoucím pracovníkům špičkových firem. Diskutovali o tom, co se jim podařilo, i o tom, co méně. Manažeři v náročných korporátních funkcích globálních společností jsou pro mě autoritou. Často žertem říkám, že jsem jediný, kdo s těmito lidmi nemá co dělat v jedné místnosti, protože nejsem na jejich úrovni a ani to netvrdím. Jen se snažím zprostředkovávat debatu. Po skoro dekádě naslouchání těmto debatám jsem si ně čeho všiml: výzvy, jimž tito manažeři čelí, se opakují. Když si ony debaty zpětně vybavuji, vyjevuje se mi jasné schéma. Ať se trhům daří nebo kolabují, podstatu manažerské agendy tvoří efektivní leadership. Přesněji řečeno, vedoucí pracovníci neustále hledají cesty k vytváření lepších týmů a k tomu, jak být lepšími lídry. Před pár lety se mi přihodila zvláštní věc. Shodou okolností jsem četl knihy o antickém Římu obecně a o Juliu Caesarovi speciálně. Z počátku jsem toho o něm moc nevěděl, jen to, že to byl údajně bezohledný, ambiciózní diktátor, který zemřel násilnou smrtí o březnových idách. Ale s každou přečtenou stránkou jsem zjišťoval, že byl mnohem zajímavějším člově kem, než mi napovídaly povšechné historické vědomosti. Co mě zaujalo ještě víc, bylo, že Caesar odkryl pravdu o leader-
V
9
JULIUS CAESAR - GÉNIUS LEADERSHIPU
shipu, jež vrhá světlo na současné diskuse ve sféře byznysu, jichž jsem byl denně svědkem. Snadno si představíte mé pře kvapení, když mi došlo, že osoba, která by mohla zodpovědět některé ze zdánlivě nezodpověditelných otázek leadershipu kladených dnešními špičkovými manažery, je již více než dva tisíce let mrtva. Caesar byl skutečným géniem. Jeho život obsahoval tolik dobrodružných příhod, intrik a dramat, že by to vydalo na několik životů, byť zemřel jako padesátník. Co mě na něm zaujalo nejvíc, je, že styl jeho leadershipu byl moderní, a to natolik, že poznatky o stylu vůdcovství, který ho dovedl ke slávě, jsou bezezbytku platné dodnes. Čím víc jsem se toho o Juliu Caesarovi dozvídal, tím víc jsem oceňoval hlubiny jeho humanity. Na všech stupních své kariéry mistrovsky využíval znalostí lidské povahy k posilování vlastní mocenské základny. Lidská povaha se příliš nemění. Máme v zásadě stejný „operační systém", jakým disponovali lidé za Caesara. Co se změnilo,je společenský kontext. Prostá četba knih o životě a kariéře Julia Caesara mi poskytla neocenitelné poznatky o povaze leadershipu. V této knize jsem se pokusil tuto nadčasovou lekci vytěžit a aplikovat na moderní společenský kontext. A místo se našlo i pro piráty. Neboť: kdo by nemiloval piráty?
IO
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••• 4
ÚVOD
ÚVOD
ato kniha se zabývá Juliem Caesarem a tím, čím tato osobnost může inspirovat současné lídry. Nejde o biografii ani o odborné historické pojednání v tradičním slova smyslu. Takových děl existuje mnoho, a kdybych se znovu zabýval tím, co už bylo zevrubně popsáno, marnil bych čas váš i svůj. Kromě toho nejsem historik. Mám jen historii rád.
T
Všiml jsem si, že sice existuje mnoho knih o Juliu Caesarovi, ale všechny ho pojednávají jako historickou postavu. Vzniklo jen málo textů, které by nám pomohly zodpovědět otázku, proč se dnes tímto velikánem vůbec zabývat,jaký má pro nás tato veličina význam tady a teď. Historici a akademici tráví hodně času a energie diskutováním - a často i spory - na téma Caesarova charakteru. Ale jednu věc týkající se tohoto velkého muže z nějakého důvodu ignorují: totiž to, že byl výjimečně schopným lídrem. Existuje pozoruhodná caesarovská historiografie, obrovské množství knih a článků, z nichž každý je střípkem v mozaice jeho života. Ale není mi známo, že by se někdo podíval na Caesara moderníma očima. Kniha, kterou držíte v rukou, se zabývá nejen otázkou, kým Caesar byl, ale také tím, jak využít jeho příkladu k tomu, abychom byli lepšími lídry v dnešní době. Caesar byl mnohým: politikem, státníkem, vojevůdcem. Při dejme k tomu ještě roli učitele. Při zkoumání vůdcovského génia Julia Caesara bude vhodné povšimnout si násilí přítomného v antickém Římě prostupující jako zlověstná mlha všechny aspekty života.Jedním z nejjistějších způsobů, jak si ve starém Římě zpečetit osud, bylo pokusit se získat pro sebe některé z výhod žárlivě stře žených tehdejší oligarchií. Caesar vstoupil do politiky skontroverzní reformní agendou, o níž se mohl právem domnívat, že bude v rámci vládnoucího senátního řádu rázně zamítnuta. Byly to násilné časy, v nichž svou vizi mohl prosadit jen výjimečný talent. To, že se mu podařilo vlastní agendu prosadit
IJ
JULIUS CAESAR - GÉNIUS LEADERSHIPU
a soustředit ve svých rukou všechnu moc v Římě, dokazuje jeho vůdcovskou vytrvalost. Co mu umožnilo stát se tak výjimečným lídrem a co - pokud vůbec něco - to znamená pro nás, kteří žijeme o mnoho staletí později? Tyto otázky tvoří jádro mé knihy. Co se struktury této knihy týče, dodávám, že jsem vybíral ty události z Caesarova mimořádného života, které nejlépe umožňují prozkoumat jeho vůdcovský styl a jež pro nás mohou být nejlepším zdrojem poučení. Je možné, že bude-li tu knihu číst historik, bude frustrován její asymetrií (a nedostatkem chronologie). Některá historicky významná fakta jsem totiž ignoroval, zatímco jiné události, z historického hlediska méně významné, jsem vyzdvihl z důvodu jejich významu pro věc vůdcovství, o niž nám jde. Zaměření této knihy mě vedlo také k tomu, že jsem některé postavy či události, které by si zasloužily studium nebo by v zevrubné historické studii nemohly být opomenuty, musel ignorovat (předem se omlouvám, Klaudie). To vše sloužilo mému hlavnímu cíli: vytěžení Caesarova života tak, abychom se mohli stát lepšími lídry.
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
1
v
VEDTE Z POZICE MOC NE SÍLY
JULIUS CAESAR - GÉNIUS LEADERSHIPU
:edit ve svých rukou všechnu moc v Římě, dokazuje :lcovskou vytrvalost. Co mu umožnilo stát se tak vým lídrem a co - pokud vůbec něco - to znamená pro ří žijeme o mnoho staletí později? Tyto otázky tvoří é knihy. struktury této knihy týče, dodávám, že jsem vybíral )sti z Caesarova mimořádného života, které nejlépe 1jí prozkoumat jeho vůdcovský styl a jež pro nás monejlepším zdrojem poučení. Je možné, že bude-li tu [st historik, bude frustrován její asymetrií (a nedostatronologie). Některá historicky významná fakta jsem 1oroval, zatímco jiné události, z historického hlediska íznamné,jsem vyzdvihl z důvodu jejich významu pro :ovství, o niž nám jde. Zaměření této knihy mě vedlo omu, že jsem některé postavy či události, které by si ly studium nebo by v zevrubné historické studii ne)ýt opomenuty, musel ignorovat (předem se omlouaudie). To vše sloužilo mému hlavnímu cíli: vytěžení ,va života tak, abychom se mohli stát lepšími lídry.
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
1
VEĎTE Z POZICE MOCI,
NE SÍLY
VEĎTE Z POZICE MOCI, NE SÍLY
xistují dva způsoby,jak vést nějakou organizaci: na základě moci a na základě síly. Ten první umožňuje rychlejší dosahování cílů, v posledku je však podstatně problematičtější. Z důvodu krátkodobé efektivity se ale mnoho lídrů k silovému vedení uchyluje. Moc je schopnost vnitřně motivovat lidi v souladu se záměrem lídra. Lídr disponující touto schopností může oslovit srdce a mysl podřízených tak, aby za ním šli, a to ze své vlastní vůle. Mít skutečnou moc znamená, že se tým stává prodlouženou rukou lídra. To je nejvyšší cíl všech lídrů a to je také tím, čeho se Caesarovi podařilo dosáhnout. Síla naproti tomu staví na vnější hrozbě nebo tlaku, který má žádoucí akci vynutit. Silové vůdcovství má pochybnou efektivitu a není pochyb, že je dlouhodobě neudržitelné. Pokud se někdo chová žádoucím způsobem jen proto, aby nepřišel o práci, není skutečně veden: je nucen. To je podstata despocie. Despocie se dnes vyskytuje ve vedení organizací ve stejné míře jako v antice.Je totiž mnohem snazší než skuteč ný leadership. V dějinách byla síla převládajícím vůdcovským principem. Pokusíme-li se z historické nadvlády síly osvobodit, může nám být užitečný příklad jednoho z největších lídrů, který klíčovému rozdílu mezi mocí a silou dobře porozuměl. Vzhledem k jeho schopnosti spojovat lidi, mistrovství v rozkrývání vnitřní motivace podřízených a triumfu moci nad silou,jehož dosáhl, lze říci, že neexistuje lepší příklad lídra, než byl Julius Caesar. Vyznačoval se zcela výjimečnou inovativností. Před běhl svou dobu, rozbil existující schémata a rázně se vydal novou, neznámou cestou.
E
-:::l·C:-
VEĎTE Z POZICE MOCI, NE SÍ LY
JULIUS CAESAR - GÉNIUS LEADERSHIPU
Píše se rok 47 před Kristem.Julius Caesar stojí v čele nejmocnější armády, jakou kdy Řím shromáždil. Patnáct let strávila taženími po Evropě, bojovala s Němci, Galy, ba i s vlastními odpadlíky. Její vojáci se přeplavili přes Lamanšský prů liv a stali se prvními Římany, kteří kdy vkročili na mýtický a obávaný ostrov na severu. Svého velitele následovali až na konec světa, nepřátele poráželi a ze smrtelného nebezpečí si nic nedělali. Teď se ocitli opět na Apeninském poloostrově, kde vedli otevřenou revoltu. Bylo načase připomenout Caesarovi jeho sliby: měl jim zpětně vyplatit mzdu, poskytnout půd': k farmaření a ukončit nekonečné boje a šarvátky s ostatními Rímany. Těmi to stimu ly Caesar armádu motivoval. Byť přicházelo jedno dílčí vítěz ství za druhým, definitivního vítězství dosaženo stále nebylo. A čeho je moc, toho je příliš, řekli si vojáci. Armáda zprvu prostě odmítla jít dál. Pak ale neaktivita přerostla v nespokojenost a rozhořčení v zuřivost. Nejsilněj ší armáda světa se utrhla ze řetězu. Rozhořčena a bez vůdce propadla běsnění. Povstaly tisíce vojáků nejelitnějšího bojového útvaru světových dějin. Místo aby bojovaly s nepřítelem, vrhly se na sebe navzájem. Obrátily se proti občanům, jimž přísahaly věrnost, a také proti svému veliteli. Nedošlo k tomu ze dne na den: nálada se v armádě zhoršovala už delší dobu. Caesar však u zrodu povstání nebyl. Pobýval v Egyptě, kde se plavil po Nilu s okouzlující egyptskou královnou Kleopatrou. Po dobu své ne právě ideálně nača sované dovolené předal velení nad armádou, tábořící v Itálii, svému zástupci Marku Antoniovi, kterému se ale nedostávalo Caesarových vůdcovských schopností a charismatu. Netrvalo dlouho a Marcus Antonius nad vojáky ztratil kontrolu. Bez Caesara se Antoniovi nepodařilo zhoršení bojové morálky zabránit. Jakmile se Caesar o kritické situaci dozvěděl, neztrácel čas 18
a ihned se vydal do Itálie, aby vojáky konfrontoval. i se zdržoval svoláváním tělesných strážců, vydal se přín vojáky a sebevědomě vystoupil na pódium. Cítil-li úzkost, nedal to najevo. Tváří v tvář tisícům vycvičen bijáků, kteří v předchozích dnech a týdnech plenili ok stal klidný. Zprvu mlčel jako hrob. Stál před armádou mezi vojáky nezavládlo náležité ticho: ještě než z je zaznělo jediné slovo, dal jim najevo, kdo je tu pánem. Caesar pak pronesl jedno jediné, prosté slovo. Pak z: aby náležitě vyznělo. Vojáci byli zprvu zmatení. Na, jejich stížnosti jim odpoví jediným slovem? Ale pak jir co slyšeli. ,,Občané."
Caesar revoltu nepotlačil silou, nepovolal na její p< vojáky. Nevyhrožoval vojsku násilím ani ho nezastrašo nad ním opět získal kontrolu. Ne, Caesar k vnitřní n vojáků využil svou moc. Zapůsobil na kolektivní duši a připomenul mu touto cestou, že ve skrytu duše vlas1 Caesarovým vedením touží setrvat. Neřekl vojákům, a tu ukončí; dal jim jen informaci nutnou k tomu, aby se sami rozhodnout. Byl to podstatně efektivnější a auter krok. Ono jediné slovo revoltu ukončilo. Co na něm bylo zapůsobilo? Jak je možné, že měl tento lídr takovou a tolik vážnosti, že se mu tak snadno podařilo zlomit vr odhodlání proradné armády? Rozsahem Caesarovy lví moci se budeme zabývat ji, ale tato více než dva tisíce let stará epizoda pouka něco, co často v dějinných ohlédnutích chybí. K vlast dě zanedbáváme lekce z vůdcovství, jež nám histori Caesar je transformační dějinnou postavou. Byl gigant jím dosud. Ve fantastických historkách z jeho neobyc života se však ztrácejí velmi reálná a důležitá ponauč 19
VEĎTE Z POZICE MOCI, NE SÍLY
JULIUS CAESAR - GÉNIUS LEADERSHIPU
rok 47 před Kristem.Julius Caesar stojí v čele nejmocrmády, jakou kdy Řím shromáždil. Patnáct let strávila ni po Evropě, bojovala s Němci, Galy, ba i s vlastníJadlíky. Její vojáci se přeplavili přes Lamanšský prů ali se prvními Římany, kteří kdy vkročili na mýtický aný ostrov na severu. Svého velitele následovali až na světa, nepřátele poráželi a ze smrtelného nebezpečí si :lělali. Teď se ocitli opět na Apeninském poloostrově, :l1i otevřenou revoltu. načase připomenout Caesarovi jeho sliby: měl jim vyplatit mzdu, poskytnout půdu k farmaření a ukončit :čné boje a šarvátky s ostatními Římany. Těmito stimu;ar armádu motivoval. Byť přicházelo jedno dílčí vítěz druhým, definitivního vítězství dosaženo stále nebylo. •je moc, toho je příliš, řekli si vojáci. áda zprvu prostě odmítla jít dál. Pak ale neaktivita la v nespokojenost a rozhořčení v zuřivost. Nejsilněj ida světa se utrhla ze řetězu. Rozhořčena a bez vůdce la běsnění. Povstaly tisíce vojáků nejelitnějšího bojotvaru světových dějin. Místo aby bojovaly s nepřítelem, e na sebe navzájem. Obrátily se proti občanům, jimž Jy věrnost, a také proti svému veliteli. )šlo k tomu ze dne na den: nálada se v armádě zhoruž delší dobu. Caesar však u zrodu povstání nebyl. PoEgyptě, kde se plavil po Nilu s okouzlující egyptskou 1ou Kleopatrou. Po dobu své ne právě ideálně nača dovolené předal velení nad armádou, tábořící v Itálii, zástupci Marku Antoniovi, kterému se ale nedostávalo ových vůdcovských schopností a charismatu. Netrvalo , a Marcus Antonius nad vojáky ztratil kontrolu. Bez a se Antoniovi nepodařilo zhoršení bojové morálky it. .ile se Caesar o kritické situaci dozvěděl, neztrácel čas 18
a ihned se vydal do Itálie, aby vojáky konfrontoval. Aniž by se zdržoval svoláváním tělesných strážců, vydal se přímo před vojáky a sebevědomě vystoupil na pódium. Cítil-li přitom úzkost, nedal to najevo. Tváří v tvář tisícům vycvičených zabijáků, kteří v předchozích dnech a týdnech plenili okolí, zů stal klidný. Zprvu mlčel jako hrob. Stál před armádou, dokud mezi vojáky nezavládlo náležité ticho: ještě než z jeho úst zaznělo jediné slovo, dal jim najevo, kdo je tu pánem. Caesar pak pronesl jedno jediné, prosté slovo. Pak zmlknul, aby náležitě vyznělo. Vojáci byli zprvu zmatení. Na všechny jejich stížnosti jim odpoví jediným slovem? Ale pak jim došlo, co slyšeli. ,,Občané."
Caesar revoltu nepotlačil silou, nepovolal na její potlačení vojáky. Nevyhrožoval vojsku násilím ani ho nezastrašoval, aby nad ním opět získal kontrolu. Ne, Caesar k vnitřní motivaci vojáků využil svou moc. Zapůsobil na kolektivní duši vojska a připomenul mu touto cestou, že ve skrytu duše vlastně pod Caesarovým vedením touží setrvat. Neřekl vojákům, ať revoltu ukončí; dal jim jen informaci nutnou k tomu, aby se mohli sami rozhodnout. Byl to podstatně efektivnější a autentičtější krok. Ono jediné slovo revoltu ukončilo. Co na něm bylo, že tak zapůsobilo? Jak je možné, že měl tento lídr takovou autoritu, tolik vážnosti, že se mu tak snadno podařilo zlomit vražedné odhodlání proradné armády? Rozsahem Caesarovy lví moci se budeme zabývat pozdě ji, ale tato více než dva tisíce let stará epizoda poukazuje na něco, co často v dějinných ohlédnutích chybí. K vlastní škodě zanedbáváme lekce z vůdcovství, jež nám historie dává. Caesar je transformační dějinnou postavou. Byl gigantem a je jím dosud. Ve fantastických historkách z jeho neobyčejného života se však ztrácejí velmi reálná a důležitá ponaučení, jež 19
JULIUS CAESAR - GÉNIUS LEADERSHIPU
jeho příklad může poskytnout dnešním lídrům. V jeho osobě nacházíme mnohovrstevnaté ponaučení. Jeho promyšlené geniální vůdcovství má dodnes význam pro všechny, kteří se pokoušejí vést nějakou organizaci či tým nebo ovlivňovat agendu managementu ve své organizaci. V mnoha ohledech je Caesar prototypem moderního, osvíceného a progresivního lídra. Ano, byl nepochybně produktem své doby, která se vyznačovala jinými hodnotami a způsoby řešení problémů. Ne ze všeho, co Caesar řekl nebo udělal, si lze vzít příklad pro leadership v dnešním světě. Ale svou dobu předstihl tak výrazně, byl tak jiný, tak geniální, že propast mezi minulostí a současností překlenuje víc než kdokoli jiný. Každoročně se miliony lidí pídí po seznamech bestsellerů. Pátrají v nich po knihách o leadershipu, případně čekají na další vydání Harvard Business Review s nejnovějšími doporučeními manažerských kapacit. Tito autoři často přicházejí s koncepcemi obsahujícími mnoho zajímavých postřehů, ale právě tak často píší výlučně z perspektivy individuální zkušenosti. Zanedbávají analýzu a často jsou poněkud neobjektivní. Navzdory dočasným trendům a módním koncepcím hledání funkčních principů a dlouhodobě udržitelných vůdcov ských strategií pokračuje. Trendy a koncepce přicházejí a odcházejí, ale historie zůstává. Poučení z dějin by nemělo být vyhrazeno jen historikům. Dnešní lídři toužící uspět by měli čerpat informace z co největšího počtu zdrojů, i kdyby mělo jít o zdroje neortodoxní. Dějiny civilizace jsou koneckonců dějinami leadershipu. Představa Julia Caesara, škrábajícího na tabuli křídou zásady teorie lidských zdrojů, je poněkud komická, ale jeho činy a schopnosti nám dnes mohou být užitečným zdrojem inspirace. 20
VEĎTE Z POZICE MOCI, NE SÍLY
Samo Caesarovo jméno je dnes zahaleno do opan a bajek. Jeho jméno zná každý, ale co vlastně víme on kožto o člověku, lídrovi, někom, kdo žil, dýchal a ch< této zemi? Caesar byl originálním lídrem. Žil v turbulentní dol násilí a dostoupal až na vrchol římské hierarchie, pro vyznačoval jedinečnými vůdcovskými schopnostmi. C sara odlišovalo od jeho konkurentů? Chápal důležitý mezi mocí a silou. Historie je plná příkladů vládců vl, cích železnou pěstí, ale Caesar zvolil jinou cestu. 2 se na skrytou motivaci lidí, jimž chtěl vládnout, a oni z vlastní vůle podřídili. Dík tomu představuje vzor pro vůdcovství, který dnes vyžadujeme od velkých lídrů. jeme-li Caesarův život, studujeme i zásady moderníh covství. Dalo by se říci, že v jistých ohledech je Caesar moderního leadershipu. Caesarova kariéra byla plná dobrodružství, intrik, c konfliktů a milostných románků. Druhého člověka tal kalibru dějiny nepoznaly. Ale přesto byl i on mužem a kostí, a byť byl géniem a respektovanou osobností, m vrtochy a nedostatky. Byl člověkem ambiciózním, marnivým a dost mož1 nickým. Jeho energičnost byla_výjimečná.Její dozvuky i dva tisíce let po jeho smrti. Ríká se, že dokázal písai multánně diktovat několik dopisů. Představa Caesara litelském stanu diktujícího dopisy zároveň čtyřem pi z nichž se všechny mohly stát příkladem vrcholné 1 prózy, dobře ilustruje, o jakého člověka šlo. Myšlen v hlavě přísně uspořádané a dnes by byl nejspíš ozm člověka s fotografickou pamětí. Na rozdíl od mnoha lidí s dobrou pamětí však Caesa záštiplný. Naopak, v době posedlé ctí a prestiží byl si zapomenout na urážku. Schopnost leccos „neřešit" v 2I