Měl v plánu Brontíka a Létavce získat a dokázat,
Profesor si tu věc opět rozzlobeně sundal a hodil
že jeho fotografie jsou pravé. Chtěl se tím příběhem
ji do kouta. V jeho malých, pichlavých očích mu zle
proslavit. Aby se mu to podařilo, potřeboval pomoc.
blýskalo. „Potřebuju lepší paruku. Nikdo mě nesmí
Navštívil proto svého starého kamaráda ze školy.
poznat. Už vím, jak se k těm dinosaurům dostat.“
Jmenoval se Karacho, profesor Karacho, a měl tajnou laboratoř, dobře ukrytou hluboko ve sklepě. Douba a Karacho tam seděli a přemýšleli, až se z nich kouřilo. „Musíme ty dinosaury dostat,“ řekl profesor Karacho. „Provedu s nimi několik pokusů, abych je prozkoumal.“ Na stole ležely různé nástroje, dokonce i nůžky a pilky. Vypadaly nebezpečně. „Bude je to bolet?“ zeptal se pan Douba. Karacho pokrčil rameny, bylo mu to jedno. Douba se houpal na židli a chroupal slané mandle. “ vykřikl profesor. „H
AAA !
Douba se lekl a spadl i se židlí.
Profesor Karacho si vesele hladil pleš. „Mám nápad!“ Vyndal ze skříně šedou chlupatou věc a narazil si ji na hlavu. „Jak vypadám, Doubo?“ Douba se musel smát. „Hihi… jako šedá prachovka!“
10
11